Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Biler snesl plné plato zmaru

Generační román Nejlepší kandidát se kromě české veřejné debaty vysmívá i nesmyslným zaměstnáním a kultu pracovitosti.

„Nemůžete vyhrát nad šílenstvím racionalitou,“ nazná marketingový guru Petr Verchovenský a do české prezidentské kampaně nasadí Jana Nováka. Blábolivého velkochovatele drůbeže, přibližujícího voličům své konzervativní a autoritářské názory v jednoduchých metaforách kurníku, ve kterých slepičky vychovávají kuřátka a kohoutci chrání hnojiště. Novákovu surreálnou předvolební pouť převážně po Sudetech zblízka sleduje jeho mladá asistentka Johana Rottová. Ta je příliš inteligentní na to, aby jí všechno dávalo jakýkoliv smysl, ale dokud má po ruce lahev bílého vína, dokáže dělat, co se po ní chce. A rovnou to cynicky glosovat.

Tak vypadá formule románu Nejlepší kandidát. Stanislav Biler jím ve svých pětatřiceti vykročil ze světa komentářů a facebookových statusů do literatury – a přeskočil při tom všechny slepičince, na kterých se politická satira obvykle rozplácne v trapnost.

Stanislav Biler: Nejlepší kandidát – vyšlo v nakladatelství Druhé město v listopadu 2017. 270 stran, 299 korun.

Smrt a zmar

Kdo zná Bilerovy krátké texty, je zvyklý na poetický nihilismus, ve kterém si připíjejí Michel Houellebecq a Astrid Lindgrenová. Nejlepší kandidát ho přináší 262 stran: „Mám tě ráda, babi. – Nauč se mít ráda někoho jinýho, já brzo umřu,“ slyší Johana a jinde sama poznamenává: „zpocené šaty se na mě lepily stejně neúprosně, jako se smrt lepí na vše živé.“ I při relativně dlouhém rozsahu autor překvapivě zvládá postavám i čtenáři připomínat absurditu a pomíjivost jejich počínání stále novými způsoby.

Nevzpomínám si, že by se od vrcholné formy Petra Čtvrtníčka (v té byl mimochodem ještě před Českou sodou) někomu dařilo tak nápaditě posvítit do zoufalého prázdna frází, které si novináři vyměňují s publikem. Děje se to tu v rozhlasovém pořadu Každý názor je správný i ve zprávách popisujících Novákovo triumfální tažení periferií: „Zaplněné náměstí mu leželo u nohou. Starší generace vzpomínaly na Masaryka, který střílel do dělníků.“

Perfektní dárek: pro sebe a ještě pro někoho

Roční předplatné časopisu FINMAG: 1+1 ZDARMA

Hledáte chytrý vánoční dárek? Udělejte radost sami sobě a zároveň taky někomu, koho máte rádi. 

Objednejte si před Vánoci roční předplatné Finmagu a my vám přidáme druhé zdarma jako dárek. Za 294 korun radost na celý rok. Vlastně – dvě radosti.

Nekecáme, makáme

S přinejmenším pokusy o dekonstrukci ptydepe se v beletrii setkáváme často. Nejlepší kandidát ale u nás pokud vím poprvé v takové míře proměnil v literární námět dva současné společenské jevy: existenci povolání, jejichž smysl není zřejmý samotným zaměstnancům, a kult práce.

Dovolme si ještě jednu delší citaci – z rozhovoru Johany s personalistkou, kterou zajímá, co Johana vlastně dělá:

  • „Většinou si otevřu nějakou tabulku a v tý jezdím myší nejdřív dolů a pak nahoru. Několik hodin. Někdy něco označím a udělám z toho graf. Pak ho zase smažu.“
  • „To zní zajímavě, asi je to náročné.“
  • „Některé grafy vytisknu, abych se mohla projít ke kopírce.“
  • „Připravujete podklady…“
  • „… podklady pro skartovačku.“
  • „Skartovačku?“
  • „To je takový stroj, do kterýho hodíte papíry, a on je rozemele na prach. Nejzábavnější část dne.“
  • „Ale předtím ty podklady někdo k něčemu použije.“
  • „Jednou jsem jimi podložila stůl.“
  • „Ano, drobná a zdánlivě neviditelná práce drží svět pohromadě.“

Kultu dřiny se Nejlepší kandidát vysmívá v Novákových projevech, ve kterých adoruje lidi makající za všech režimů, i prostřednictvím Hnutí lopat. Jeho stoupenci po celé republice nesmyslně přehazují věci z hromady na hromadu a napadají spoluobčany, kteří to nedělají.

Silnou stránkou knihy je, že paroduje jazyk a myšlenky, téměř vůbec ale konkrétní lidi. Na takovém neduhu troskotá jiný čerstvý satirický román zasazený do prezidentské kampaně, Kočky jsou vrženy Jakuba Horáka, marketéra Pirátů a Mirka Topolánka. Jeho humor na účet Andreje Babiše, Jaroslava Faltýnka nebo Miloše Zemana nemá šťávu už několik měsíců po vydání. V Janu Novákovi je jistě něco z drůbežáře Babiše – ale taky z Donalda Trumpa, Vladimira Putina nebo Rodriga Duterteho. Nejlepší kandidát proto bude fungovat i za deset let – a snad i v překladu.

Další čtení

Biler a Orwell na Finmagu

„Když George Orwell ve svých 46 letech umíral na tuberkulózu, bohužel netušil, že se o desítky let později stane jeho dílo bičem v ruce light fašistů, nacionalistů a jiných bigotních bojovníků proti diktátu politické korektnosti, Bruselu a dalším satanům dnešní doby, protože celým jeho životem se jako červená nit táhl boj proti dezinformacím, lži, nenávisti nebo různým distinkcím fašismu. 

Za takovouhle větu by mi Orwell nejspíš přerazil židli o záda.“

Orwell. Když hledáte munici pro temné časy

 

Talkin’ ’bout my generation

Na případný střet zájmů u svých recenzí obvykle upozorňuju v boxíku po straně, v tomhle případě to tím ale odbýt nemůžu. Se Standou se znám šest let, probublali jsme hnutím Žít Brno a přátelíme se. Krom toho občas píše pro Finmag.

Měl bych tedy připomenout, že jsme měli pár ostrých a veřejných výměn názorů ohledně slaměného panáka jménem „slušný Čech“ nebo přesunu brněnského nádraží. Nemám zábrany upozorňovat přede všemi své kamarády, že se mýlí nebo něco zdrbali – na večírcích mi díky tomu nechávají klid na přemýšlení.

Ale na Nejlepším kandidátovi nevidím zdrbaného nic, co by stálo za řeč. Pokud bych byl v tomhle nadšeném hodnocení přece jen subjektivnější, než by se na recenzenta slušelo, pak by za to myslím nemohlo ani tak to, že se znám s autorem, jako skutečnost, že patříme ke stejné generaci. Ke generaci, po které Janové Novákové chtějí, aby po nich vrátila svět do pořádku – a přitom nedělala nic odlišně. Těší mě číst, jak mocně jim někdo za podobné rozpory tak nakládá, a popravdě si nedovedu nasimulovat, jak bych na text reagoval, kdyby mi dnešní svět připomínal Řím před pádem.

Jsem proto upřímně zvědavý na to, co na román řeknou lidé z Novákovy generace. Pokud by šlo na HitHitu přispět na sborník recenzí, které by napsala Lenka Zlámalová, Petr Robejšek, Jaroslav Plesl, Václav Klaus ml. a pan Cílek, pak bych daroval maximum. Ale protože to nejde, zařídím to výzvou: Nejlepšího kandidáta si přečtěte a poklovejte se nad ním navzájem. Kdy naposled nám nějaká beletrie nabídla takovou příležitost?

Michal Kašpárek

Michal Kašpárek

* 1984. Absolvent bakalářského studia žurnalistiky a filmové vědy na Masarykově univerzitě. V letech 2006 až 2009 novinář v MF DNES, Metropolisu a Computer Pressu. Od roku 2010 publicista na volné noze. Pravidelně píše pro... Více o autorovi.

Komentáře

Celkem 2 komentáře v diskuzi

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

Michal Hatlapatka | 14. 12. 2017 02:38

Shut up and take my money.

+11
+
-

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK