Chudý Jün, bohatý Jack

Seattle, 1995. Jednatřicetiletý tlumočník z čínštiny do angličtiny se u svých amerických přátel poprvé v životě posadil k počítači s internetem. „Prý se na něm dalo najít cokoliv. Tak jsem to zkusil – a hledal pivo. Našel jsem americké, německé… ale žádné čínské. Bylo mi to divné, tak jsem hledal Čínu – a žádná Čína!“ Zkusil tedy na internet vyvěsit „primitivní a ošklivou“ stránku své překladatelské agentury. „Nestačil jsem koukat. Nahráli jsme ji po půl desáté ráno a o půl jedné mi volá kamarád, že mám tři e-maily. Nevěděl jsem, o čem mluví: co je to ten e-mail?“

Chang-čou, později roku 1995. Místní podniky obchází mladík s neslýchanou nabídkou: vytvoří jim webové stránky, které je propojí se zahraničními odběrateli. Čelí při tom problému, s jakým se musel poprat málokterý internetový podnikatel: nemá připojení k internetu. Texty a fotky posílá obyčejnou poštou do Seattlu, tam jeho kolegové spíchnou stránky, které pak vytisknou a pošlou jako důkaz poštou zpátky do Chang-čou.

Česko, 2017. Paní Kateřina z Klobouk u Brna si objednala šaty 2017 Design Sexy Summer Dress Spaghetti Strap Vintage Butterfly Print Lace Up Slip Women Mini Dress z čínského obchodu Loneyshow Official Store. Za osm dolarů, včetně dopravy. O radost se podělila ve facebookové skupině AliExpress Česko – zkušenosti, rady a tipy jak nakupovat, která má 114 tisíc členů. V zemi se momentálně plánuje stavba velkoskladu pro zboží přeprodávané mateřskou společností AliExpressu – Alibaba Group. První asijskou firmou, která dosáhla hodnoty 400 miliard dolarů.

Duncan Clark: Alibaba: The House That Jack Ma Built – vyšlo v nakladatelství Ecco v květnu 2016. 304 stran, 17 dolarů (verze pro Kindle)

Bez přezdívek a motivačních citátů korporát nepostavíš

Ústřední postavou všech tří vinět je Ma Jün, světu známý pod poangličtěným jménem Jack Ma. První dvě pocházejí z knihy Alibaba: The House That Jack Ma Built (Alibaba. Dům, který postavil Jack Ma). Napsal ji investor Duncan Clark, který skupině Alibaba v počátcích pomáhal jako konzultant. (V roce 2003 učinil „chybu kolosálních rozměrů“: nekoupil si její akcie.)

Pokud jde o informace z historie a zákulisí samotné Alibaba Group, Clark odvádí, řečeno s Pavlem Čapkem vulgo Čapounem, solidní penzum práce. Dozvíte se, kde přišla čínská firma ke značce inspirované arabskými pohádkami: to slovo znají všude na světě, lidem hned připomene otevírání jeskyně s poklady a navíc – je nahoře v abecedně řazených seznamech. Zjistíte, jaké jsou vrcholy „železného trojúhelníku“, kterému skupina vděčí za svou dominanci na tolika různých trzích: vedle obchodu to jsou logistika a finance, což zní sice očekávatelně, ale Clark je provrtá do hloubky. Prosvištíte všechny velké emise a zpětné odkupy akcií a dozvíte se o firemní kultuře, ve které se dospělí lidé musejí oslovovat přezdívkami a omílat mantry v podobě Jackových motivačních citátů. (Těžko říct, jestli působí poněkud debilně vinou překladu, nebo je to v Jackovi samotném: „Internet je jako pivo. To dobré je u dna. Bez bublinek je pivo mdlé a nikdo ho nechce pít.“)

Kniha je přehnaně skoupá snad jen na informace o tom, jak konkrétně čínský stát protežuje Alibabu a jeho služby. Děje se tak například dotováním státní pošty, bez čehož by nejspíš nešlo posílat po světě desetikorunové položky s dopravou zahrnutou v ceně. Graham Allison v knize Destined for War píše, že byl Jack Ma chráněncem samotného Si Ťin-pchinga – Clark jejich vztah jen letmo zmiňuje a blíž nerozvádí.

Smrtící epidemie, motor podnikání

Vyloženě mile překvapí něco, co u podobných knih není samozřejmé: Clark nešetří historickým a společenským kontextem. Online obchodování se podle něj v Číně daří mimo jiné proto, že jsou v zemi relativně vysoké nájmy. Pro odvětví byla též paradoxně blahodárná epidemie SARS z přelomu let 2002 a 2003:

„Virus znatelně podpořil komunikaci prostřednictvím textových zpráv, což zvýšilo obrat společnostem jako China Mobile. Zároveň podpořil růst tří největších čínských internetových portálů, které uzavřely dohodu o sdílení zisků s touto telekomunikační společností. Jak rostly akcie služeb Sina, Sohu a NetEase, zájem investorů se upřel i na další čínské technologické společnosti. Boom kromě mobilních sítí zažilo i vysokorychlostní připojení k internetu, jak se miliony lidí na dny a týdny zavřely do svých bytů a kolejních pokojů a informace i zábavu hledaly online.“

Velkou bariérou rozvoje internetového obchodování naopak dlouho zůstávala tragická infrastruktura:

„Regulace bankovnictví brzdila rozšíření kreditních karet, povolených teprve v roce 1999 s podmínkou, že uživatelé nesmějí jít do minusu. Když na popularitě začaly získávat debetní karty, háček byl v tom, že každá banka vydávala svou vlastní značku a obchodníci neměli k dispozici jednotný systém účtování plateb. Zapomeňte tedy na online placení, když i nákupy v kamenných obchodech byly děs: od pokladen vedly spletence kabelů k půltuctu různých čtecích zařízení. Online platby byly s takovou roky daleko. Přepravní společnosti navíc omezovaly své služby na jednotlivá města. Neexistoval tedy žádný „čínský trh“, jen volný shluk lokálních trhů. Největším problémem pro budování online byznysu byl ale zásadní nedostatek důvěry. Jak vysvětluje Šao I-po: Když si ve Spojených státech něco objednáte, je taková objednávka ze zákona závazná. Lidi radši dodrží dohodu, než aby skončili u soudu. V Číně je to všem jedno. Sice jsem si to objednal, ale teď už to nechci, máš smůlu.“

Šílené podmínky Jackovi a jeho impériu paradoxně pomohly – pořídil si totiž konkurenční výhodu v podobě vlastního platebního systému Alipay.

Únos, který taky možná nebyl

Když jsem se rozhodoval, zda sáhnout po knize Duncana Clarka, anebo po Alibaba’s World Portera Erismana, pro významnost té první hovořilo třikrát větší množství hodnocení na Goodreads a taky jejich lepší průměr. Až pak jsem zjistil, že ta druhá vyšla pod titulem Alibaba.com: příběh největšího on-line tržiště světa i česky. Pročetl jsem si tedy i ji. Erismanova kniha je je spíš Forbes: stojí na inspirativních příbězích a končí seznamem čtyřiceti lekcí, mezi kterými najdete „pusťte ven svého vnitřního taoistu“ nebo „nejdůležitější guanxi je s vaším zákazníkem.“ Clarkova kniha je víc The Economist: kromě zmíněného kontextu nabízí i kritičtější práci s podklady. Zatímco Erisman píše, že se Jack své při zmíněné cestě do USA v roce 1995 stal obětí ozbrojeného únosu, Clark tuhle historku reprodukuje s pochybami o její pravdivosti: jednak s ním o ní Jack Ma nechtěl mluvit, jednak už v roce 1995 popsal pro čínské noviny Hangzhou Daily svou cestu daleko fádněji.

Koho tedy zajímá, jak může v komunistické zemi vyrůst 400miliardový byznys, ten ať se zalistuje do Alibaba: The House That Jack Ma Built. Kniha je mimochodem jednou z posledních věcí, které stále nejde objednat z AliExpresu. Na rozdíl od popelníku s obrázkem Jacka Ma nebo jeho akční postavičky.

Na úvodní fotce je Alibabovo ústředí v Pekingu. Zdroj: Shutterstock.com, doručení zdarma