Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Brutální daně, klacky pod nohama, rozkrádačky. Kuba se otevírá byznysu

Kniha Open for Business není jen návod pro ty, kteří by chtěli zhodnocovat kapitál na socialistickém ostrově, ale zároveň překvapivé nahlédnutí do života a hlav obyčejných Kubánců.

Tělo Fidela Castra pohřbili Kubánci předminulou neděli, ale jeho politický program pohřbívá jeho bratr Raúl kousek po kousku už od roku 2008, kdy definitivně převzal vládu. „Zatímco Fidel projevoval neotřesitelnou víru v dogma socialistického plánování a bytostný odpor ke Spojeným státům a k mezinárodnímu obchodu, Raúl se ukázal být opatrným pragmatikem,“ vystihuje rozdíl mezi bratry Richard E. Feinberg, profesor mezinárodní politické ekonomie na School of Global Policy and Strategy, někdejší poradce prezidenta Billa Clintona a strůjce summitu Amerik v roce 1994 v Miami.

Richard E. Feinberg: Open for Business: Building the New Cuban Economy – vyšlo v nakladatelství Brookings Institution Press v srpnu 2016. 264 stran, 12 dolarů (verze pro Kindle).

Svoji knihu Open for Business: Building the New Cuban Economy (Máme otevřeno. Budování nového kubánského hospodářství) otevírá vzpomínkou na přelomové vystoupení Raúla Castra a Baracka Obamy 17. prosince 2014, při němž prezidenti společně ohlásili restart vztahu mezi zeměmi: propuštění některých vězňů na obou stranách, uvolnění amerického embarga a vstřícnější přístup Kuby k zahraničnímu kapitálu.

Následuje viněta toho, jak vypadal a vypadá život na Kubě po ztrátě životně důležitých partnerů ve východním bloku, a zároveň návod pro ty, kteří chtějí na otevírajícím se ostrově dělat byznys. Oboje lze přitom shrnout do jedné krátké věty: není to žádný ráj. Ani pro místní, ani pro investory.

Kubánci věří v socialismus. Ti, kteří před ním neutekli

Není to ovšem ani peklo. Feinberg nachází uznání pro kubánské sociální služby, jejichž výsledky předčívají i o řád bohatší státy: analfabeta na Kubě nepotkáte, novorozenecká úmrtnost je pět promile, očekávaná délka života při narození 79 let. Kubánky, které Feinberg zpovídá, si bez výjimky pochvalují bezpečí v ulicích a relativní rovnoprávnost; jedné z nich přijde americké akademické prostředí ve srovnání s kubánským jako mačistické.

Z těchto důvodů podle Feinberga Kubánci v zásadě považují vládnoucí režim za legitimní a v ideál rovnosti upřímně věří – na rozdíl od zemí bývalého východního bloku, do kterých socialismus zanesla Rudá armáda.

To ale samozřejmě platí jen o těch, kteří na ostrově zůstávají. Liberální reformy posledních let sice teoreticky někomu mohly vzít důvod k emigraci, prakticky ji ale usnadnily, protože místo na voru lze bezpečně odplout trajektem. Proč tedy stále víc Kubánců utíká, když se o ně stát tak pečlivě stará? Protože ačkoliv „se v porovnání s jinými zeměmi Kuba sice může pochlubit nadstandardními sociálními službami, nedaří se jí výroba produktů osobní spotřeby“.

Navzdory tržním reformám a oficiální rétorice totiž Kuba neodměňuje projevy iniciativy a podnikavosti. Naopak, ve skutečnosti proti nim pořád vede úřední válku.

Další čtení

Příští Steve Jobs nebude ze Sillicon Valley, předpovídá novinářka Elmira Bayrasliová v knize From the Other Side of the World (Z druhé strany světa. „Přijde totiž z Mexika, Nigérie, Pákistánu nebo třeba Turecka. Dokonce tam někde už teď žije.“

Mimořádní podnikatelé na nečekaných místech

Tisíc klacků pod nohy

Kubánec nebo zahraniční investor, který chce na Kubě podnikat, může. Musím mít ale na paměti, že:

  • veškerou práci zprostředkovává státní agentura, která strhává, de facto daní, víc než 90 procent hrubých mezd. Práce je proto na Kubě levná jen pro pracující samotné, investoři ji jinde ve střední Americe nakoupí i třikrát levněji.
  • vláda tvrdě potírá jakýkoliv náznak „vykořisťování“ v soukromém sektoru, ačkoliv jsou v něm pracovní podmínky obvykle o dost lepší než v tom veřejném. Na druhou stranu ovšem bojuje i proti benefitům: několik společností donutila snížit náklady na zaměstnanecké obědy z 2,50 dolarů na 1,50 dolaru, aby se z pracovníků nestala „novodobá šlechta“.
  • mimořádně nízké platy a demotivující podmínky mají kromě nízké produktivity práce ještě jeden důsledek: zaměstnanci na Kubě rozkrádají majetek zaměstnavatelů dvakrát víc, než je globální průměr.

Kniha vypráví desítky kafkovských příběhů lidí napříč obory, kteří měli životaschopný nápad, sehnali kapitál – a příležitost jim protéká mezi prsty při čekání na licenci, přesvědčování úředníků nebo shánění techniky na nefunkčním trhu.

Na papíře i do čtečky

Jako číst výročku

Feinberg je znalým průvodcem s jednou jedinou slabou stránkou: místy uspává hady. Někdy za to může téma. Popsat čtivě starosti, které centrální řízení kubánské mléčné výroby dělá kvalitářům Nestlé, to by patrně nezvládl ani David Foster Wallace. Někdy za to může spíš to, že má autor mozek vymletý z desetiletí porad, konzultací a diplomatických setkání. Jinak by nikdy nemohl napsat tak banální sdělení, jako že lidé ve věku 20–35 „určí, jaká bude nová Kuba, a pokud ne hned, tak v budoucnosti, která rychle přichází“.

Přesto je Open for Business pestrým a informacemi nabitým průvodcem po jedné pozoruhodné ekonomice. Kdo miluje bolest a ponížení, ten může s Feinbergovou pomocí vyzkoušet podnikání na Kubě jako alternativu sadomasochistických salonů, u které nehrozí, že se ve dveřích srazí se švagrem.

Michal Kašpárek

Michal Kašpárek

Po studiu žurnalistiky a filmové vědy na Masarykově univerzitě prošel MF DNES a redakcemi Computer Pressu. Mezi lety 2009 a 2016 byl na volné noze, od roku 2017 vede web Finmag.cz a edituje tištěný Finmag. Každý pátek posílá... Více o autorovi.

Komentáře

Celkem 0 komentářů v diskuzi

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK