Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Chceš do Carnegie Hall? Musíš trénovat

Michal Kašpárek
Michal Kašpárek
12. 5. 2016
 6 802

Objevná kniha Peak uvádí na pravou míru mýtus o deseti tisících hodin tréninku, které jsou prý zárukou mistrovství.

Chceš do Carnegie Hall? Musíš trénovat

Nejde o to, kolik času promarníte pinkáním míčku o zeď, počítá se totiž jen ten trénink, při kterém cílevědomě a usilovně pracujete na zlepšení svých schopností. A ani nedoufejte, že byste v jakémkoliv oboru mohli prorazit pouhou gigantičností vlastního talentu, protože neexistuje žádná zkratka, dík které byste se mohli vyhnout namáhavému a dlouhodobému cvičení.

Tohle jsou dvě nejdůležitější lekce z knihy Peak: Secrets from the New Science of Expertise – Na špici: vědecky odhalená tajemství mistrů. Napsali ji švédský psycholog K. Anders Ericsson a popularizátor vědy Robert Pool a shrnuje Ericssonův dlouhodobý výzkum mistrů a mistryň ve svých oborech, ať už jsou jimi sportovci, umělci nebo držitelé kuriózních rekordů, například v memorování čísel.

Anders Ericsson, Robert Pool: Peak: Secrets from the New Science of Expertise Hardcover – vyšlo v dubnu 2016 v nakladatelství Eamon Dolan/Houghton Mifflin Harcourt. 336 stran, 18 dolarů (verze pro Kindle).

Management se natrénovat nedá

Klíčem ke zlepšování je podle Ericssonna cílevědomý, soustředěný, vědomý trénink – v originále deliberate practise. Ve zkratce jde o tohle: „Překonávejte hranice své komfortní zóny, ale dělejte to soustředěně, s jasnými cíli i plánem jejich dosažení, a sledujte, jak si vedete.“ Tedy žádný trénink na pohůdku, jen abyste si mohli vyplnit políčko v modrém životě.

Je-li to možné, najděte si učitele nebo trenéra. Taky pamatujte na to, že si špičky všech oborů vybudovaly praktické „mentální reprezentace“, jakési mnemotechnické pomůcky, dík kterým reagují rychleji a lépe než běžní lidé. Šampioni v memorování mají propracované systémy, jak si pod čísly představit něco jiného, než čísla samotná – a udržet je tak snáze v paměti.

Právě na memorovacích technikách Ericsson dokládá důležitý a povzbuzující poznatek: když lidé trénují správně, dokážou se naučit ohromné věci bez ohledu na to, jestli pro ně mají nebo nemají vlohy. Neplatí to jen o recitování čísel. Ačkoliv se takzvaným absolutním sluchem může pochlubit jen jeden člověk z deseti tisíc, japonský psycholog Ajako Sakakibara jej dokázal vypěstovat u všech z 24 malých dětí, které mu byly svěřeny.

Čekáte háček? Je tam. Vědomým tréninkem „se lze zdokonalovat jen v oborech, které jsou dostatečně rozvinuté – tedy v těch, jejichž špička svými schopnostmi prokazatelně převyšuje začátečníky. Jde například o hru na hudební nástroje (pochopitelně), balet a jiné tance, šachy a řadu individuálních i týmových sportů. Především jde o ty, ve kterých jsou sportovci za své výkony hodnoceni, jako jsou gymnastika, krasobruslení nebo potápění. Ve kterých oborech vědomý trénink úspěch nezaručí? V těch, ve kterých se nesoupeří. Tedy v zahradničení a podobných koníčcích, jakož i ve spoustě profesí na současném trhu práce. Například u manažerů, učitelů, elektrikářů, konzultantů a tak dále. V takových oborech se totiž nenahromadily poznatky o tom, jak správně cvičit. A to proto, že neexistují objektivní kritéria, podle kterých by se v nich poznaly špičkové výkony.“

I když autoři následně přesvědčují, že se některými principy popsanými v knize dá inspirovat i v nekompetitivních oborech, nečekejte, že vám Peak vysvětlí, jak se dejme tomu propracovat k napsání velkého románu anebo jiným počinům, které se budou hodnotit ryze subjektivně.

Další čtení: Ovce na výbornou

Studium na univerzitě není od toho, abyste dělali radost babičce, sbírali odznáčky do životopisu nebo soutěžili o nejlepší prospěch. Rozšiřujte si radši obzory a pěstujte kritické myšlení.

Ať neskončíte jako ovce s vyznamenáním

Povinné čtení pro učedníky i učitele

Knize Peak se dá vytknout jedna vada: je příliš rozvleklá a vláčná. Na mnohokrát opakovaných, jen zlehka přeformulovaných radách střihu „Když zjistíte, že něco funguje, dělejte to dál. Pokud to nefunguje, dělat to přestaňte,“ měl editor zjistit, jak mu funguje tlačítko Delete. Na druhou stranu, má jistá rozvleklost i kladnou stránku: z Peak se dozvíte různé zajímavé věci, které s vědomým tréninkem přímo nesouvisí.

Autoři správně zpochybňují slavné „pravidlo 10 000 hodin“, které zpopularizoval Malcolm Gladwell v knize Mimo řadu. Deset tisíc hodin špatného tréninku hvězdu z nikoho neudělá, a zároveň nejde takto jednoduše generalizovat, kolik toho dobrého je vlastně zapotřebí, navíc napříč různými obory.

Cenné je i varování před přeceňováním talentu. „A co Mozart?“ vyštěkli na mě hned dva lidé, kterým jsem při čtení knihy říkal o tom, že se podle autorů počítá jen tvrdá dřina na cvičišti, ne nadání. Ne náhodou právě o Mozartovi Ericsson a Pool píší: ukazují, jak ho ambiciózní otec nutil tvrdě trénovat od útlého věku, a to nejen hru na hudební nástroje, ale i kompozici.

Překvapivé je odhalení, že k mistrovství v činnostech náročných na bednu není zapotřebí vysoké IQ. Autoři zmiňují studie, podle kterých mají korejští špičkoví hráči go IQ dokonce podprůměrné, v průměru 93 bodů. Genialitě je podobně vzdálena i většina šachových mistrů a nositelů nobelovek. Nepočítají se dary od Pánaboha, ale trpělivá dřina.

Pokud se něco učíte nebo někoho učíte, jen málo knih vám dá tolik dobrých rad a zároveň tolik posilňující motivace jako Peak.

 

 

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
1
+

Sdílejte

Diskutujte

Vstoupit do diskuze
Michal Kašpárek

Michal Kašpárek

Po studiu žurnalistiky a filmové vědy na Masarykově univerzitě prošel MF DNES a redakcemi Computer Pressu. Mezi lety 2009 a 2016 byl na volné noze, od roku 2017 do jara 2021 vedl Finmag.cz a editoval tištěný... Více

Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo