Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Ekonomie jako tráva: Potřebuješ dobrej model

Michal Kašpárek
Michal Kašpárek
21. 4. 2016
 5 560

„Když ekonomové pracují dobře, dělají ze světa lepší místo,“ píše Dani Rodrik v krásné obhajobě „chmurné vědy“.

Ekonomie jako tráva: Potřebuješ dobrej model

Pokud hodláte někdy v budoucnu oblažit širokou veřejnost nebo třeba jen své nejbližší svým názorem na ekonomii, pak si nejdřív přečtěte knihu Economics Rules: The Rights and Wrongs of the Dismal Science (Ekonomie vládne: Úspěchy a omyly neradostné vědy). Ekonom Dani Rodrik, osmapadesátník s tituly z istanbulské Robert College, Harvardu a Princetonu, obdržel v roce 2002 Leontiefovu cenu za analýzu globalizace. Teď se nimrá ve vlastní disciplíně samotné: srozumitelně a čtivě vysvětluje, na co všechno ekonomie nástroje má, a co po ní naopak chtít nemůžete.

Dani Rodrik: Economics Rules: The Rights and Wrongs of the Dismal Science – vyšlo v nakladatelství W. W. Norton & Company v říjnu 2015. 272 stran, 15,70 dolaru (pevná vazba).

Rodrik vám pomůže vyhnout se dvěma pastem, do kterých se chytá mnoho hodnotitelů oboru, bez ohledu na to, jestli sami jsou, nebo nejsou ekonomy. Ukáže vám, že ekonomie není pavěda: když se dělá dobře, tříbí myšlení a pomáhá rozumět světu, vyznat se v chaosu a vytušit pravděpodobné důsledky politických rozhodnutí. A zároveň Rodrik své čtenáře upozorňuje právě na tu ošemetnou pravděpodobnost:

„Ekonomie je společenská věda – a společnost se nechová podle žádných základních zákonů, alespoň ne stejným způsobem jako příroda. Na rozdíl od kamenů a planet jsou lidé obdařeni vůlí a sami se rozhodují, jak se budou chovat. Jejich činy můžou vést k bezmála nekonečnému množství důsledků. Přinejlepším můžeme mluvit o tendencích, o pravidlech omezených na konkrétní kontext a o pravděpodobných následcích.“ K tomuhle háčku se za chvíli vrátíme.

Zjednodušování není chyba, ale přednost

Vědu z ekonomie podle Rodrika dělá práce s modely. Tedy abstraktními, obvykle matematicky popsanými rámci, s jejichž pomocí se ekonomové snaží vyznat ve světě. Ne každý z toho má radost:

„Pro kritiky je závislost ekonomie na modelech ztělesněním skoro všeho, co jim na oboru vadí. Ekonomové prý redukují složitou společenskou skutečnost na pár zjednodušených vztahů, jsou ochotní zabývat se zjevně nepravdivými předpoklady, abstraktní počty jsou pro ně důležitější než reálný svět, často skáčou od vrcholné abstrakce rovnou k návrhům politických opatření. […] Ve skutečnosti jsou ale modely, se kterými ekonomové pracují, naprosto nezbytné pro pochopení toho, jak společnost funguje. Jednoduchost, formalismus i ignorování mnoha aspektů skutečného světa jsou právě tím, díky čemu jsou modely užitečné. Nejsou to jejich nedostatky, ale naopak přednosti.“

Rodrik abstraktní téma zpřístupňuje konkrétními příklady. Jeden takový model například nahodil na papír ekonom William Vickrey v roce 1952. Z jeho propočtů vyplývalo, že kdyby newyorské metro ve špičce zdražilo jízdné, lidé s flexibilním rozvrhem by měli motivaci uvolnit místo ostatním. O půl století později se Vickreyeho modelem inspirovali v Singapuru, kde začali řidičům účtovat vyšší mýtné v nejvytíženějších časech. Rázem se městu ulevilo od kolon i smogu. „Když ekonomové pracují dobře, dělají ze světa lepší místo.“

Další čtení

„Na The Undercover Economist Strikes Back: How to Run-or Ruin-an Economy jsem čekal celé čtyři roky a dva měsíce, co píšu recenze pro Finmag. Na chytrou, čtivou, vtipnou knihu, která by polopatě, ale zároveň bez přílišného zjednodušování svému čtenáři vysvětlila základy národohospodářství.“

Jak ekonomiku zalít a jak ji zabít

Ekonomie je taška s vercajkem, ne Písmo svaté

Problém s ekonomy začíná podle Rodrika ve chvíli, kdy vymění model za Model. Když přestanou chovat v úctě samotnou metodu, která z principu počítá s otevřenými závěry, do některých z těch závěrů se zamilují a propadnou víře, že stejná politika vede vždy a všude ke stejným výsledkům, bez ohledu na společenské okolnosti.

Že se to často děje, dokládá Rodrik třeba seznamem nejrozšířenějších přesvědčení mezi ekonomy, na jejichž platnosti se shodlo od 79 do 93 procent lidí v oboru. (Kompletní seznam vyšel na blogu Grega Mankiwa, autorova kolegy z Harvardu.) Čtyři z nejoblíbenějších pouček ale neplatí univerzálně, upozorňuje Rodrik: regulace nájmů ne vždy zhoršuje nabídku bydlení; cla a jiná omezení obchodu ne vždy škodí efektivitě hospodářství; fiskální stimulus ne vždy funguje; minimální mzda ne vždy zvyšuje nezaměstnanost.

Jménu ekonomie škodí podle autora to, že jejím jménem k veřejnosti nejčastěji mluví právě ti, kteří nedovolí faktům, aby jim nabořily jejich svůdně jednoduchá přesvědčení. Jako v mnoha dalších knihách, i v Economics Rules se objevují úvahy o dvou typech myslitelů, které rozlišil britský filozof Isaiah Berlin. Prvním jsou ježci, zajatí jednou velkou myšlenkou, třeba že trhy fungují vždy nejlíp a všechny vlády jsou zkorumpované, a druhým lišky, kterým „taková velká vize chybí a zastávají naopak mnoho různých pohledů na svět kolem sebe, často dokonce protikladných.“ Pointu asi vytušíte: „Ekonomie potřebuje, aby ji ve veřejné diskuzi reprezentovalo víc lišek a míň ježků.“ Což myslím platí v Česku stejně jako v Americe.

Čtení na jeden dech

Dani Rodrik napsal chytrou, provokativní a zábavnou knihu: kdy naposledy jste v ekonomickém díle navštívili některý fantaskní svět Jorga Luise Borgese? (Zde konkrétně ten, ve kterém je mapa města velká jako město samotné, čímž přestává být užitečná. Vztah povídky k tématu modelů je zřejmý.)

Podobně jako třeba How to Run—or Ruin—an Economy Tima Harforda je Economics Rules zástupcem vzácného druhu publikací, jejichž autoři netlačí čtenářům své vlastní názory na to, jaká hospodářská politika je ta jediná správná, ale namísto toho kultivují jejich přemýšlení o ekonomii, ať už tíhnou doleva, nebo doprava.

A vlastě si už ani nevzpomínám, kdy naposledy jsem si v recenzi stěžoval na nezvyklé minus, které by u tolika jiných knih bylo spíš plusem: Economics Rules by klidně mohla být i delší.

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
1
+

Sdílejte

Diskutujte (4)

Vstoupit do diskuze
Michal Kašpárek

Michal Kašpárek

Po studiu žurnalistiky a filmové vědy na Masarykově univerzitě prošel MF DNES a redakcemi Computer Pressu. Mezi lety 2009 a 2016 byl na volné noze, od roku 2017 do jara 2021 vedl Finmag.cz a editoval tištěný... Více

Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo