Investujte almužny s maximálním výnosem

Dopoledne se na Facebooku vysmát lidem, kteří sbírají téměř bezcenná víčka, a hned odpoledne tam nasdílet fotografii autíčka zaskládaného půllitrovkami vody, směr sedm set kilometrů vzdálené Röszke. – Na máloco je tak trýznivý pohled jako na dobrého člověka, který se snaží pomoci ostatním, stojí ho to obrovskou námahu a výdaje, a přitom by byl užitečnější, kdyby poslal několik stovek na správný účet.

Pitomé je, že si marné snahy všimneme spíš u ostatních než u sebe, a proto není na škodu sáhnout po nové knize australského morálního filosofa Petera Singera, The Most Good You Can Do (Tolik dobra, kolik je ve vašich silách).

Peter Singer: The Most Good You Can Do: How Effective Altruism Is Changing Ideas About Living Ethically – vyšlo v nakladatelství Yale University Press v dubnu 2015. 232 stran, 11 dolarů.

Singer je pragmatik a utilitarista, který káže „efektivní altruismus“. Nepočítá se, kolik si toho pro ostatní odřeknete, ani to, jak dobrý pocit ze sebe budete mít: počítá se jenom výsledek. Tím je co nejvyšší životní standard co největšího počtu živých bytostí, nejen lidí, ale i zvířat (Singerova nejslavnější a nejvlivnější kniha je Animal Liberation z roku 1975).

Pročež:

Je efektivnější pravidelně posílat peníze pečlivě zvolené a sledované organizaci než stejnou částku rozdat impulzivně, bez rozmyslu a hodnocení. Při výběru vhodné neziskovky se nenechejte odradit vysokými náklady na administrativu: nemusejí znamenat zálibu ve zbytečném papírování, můžou být naopak projevem preferování měřitelných výsledků před huráakcí.

Je efektivnější cílit pomoc do chudých zemí než do bohatých: „Vybavit amerického slepce asistenčním psem přijde zhruba na 40 tisíc dolarů; nejdražší je na tom výcvik psa a zaučení jeho pána. Za dvacet až sto dolarů přitom můžete zabránit tomu, aby někdo oslepl vinou trachomu, což je nejčastější z těch příčin oslepnutí, kterým umíme předcházet.“

Pokud vám jde o konání dobra, na kulturu a umění můžete začít posílat peníze až ve chvíli, kdy bude vymýcená chudoba.

Je vhodnější zaměřit se spíš na utrpení obrovského množství zvířat v potravinářské výrobě než na mediálně exponované, ale relativně prázdné útulky a kožešinové chovy. – Singer zde výslovně nedoporučuje stát se vegetariánem nebo veganem, ale nabízí se to.

A vůbec: nepomáhejte v kauzách, o kterých se hodně píše a působí akutně. Pomáhejte vždy tam, kde bude vaše pomoc nejefektivnější.

Všechno se dá přepočítat na Afričančata

Rady to jsou cenné a v době víčkové potřebné, přesto bych varoval před nekritickým přijetím všeho, co Singer v The Most Good You Can Do navrhuje.

První a zřetelnější problém knihy je její fanatismus. Autor například vysvětluje, že mnoho efektivních altruistů má vyloženě negativní vztah k přírodě, protože v ní divoká zvířata trpí, a jednou by se s tím snad mělo něco udělat.

Netvrdím, že je jakýkoliv extrémní názor špatný z principu. Problém je v tomto případě v tom, že myšlení propagované Singerem klade na efektivního altruistu tak obrovské nároky, že jim nikdy není možné dostát. Utrpení je všude a naprosto všechno lze přepočítat na peníze, které by mu mohly zabránit:

• „Nedáš si sklenku vína?“
• „Ne. Když si odřeknu šláftruňk, co měsíc někomu zachráním zrak.“
• „A nepůjdeš už do postele?“
• „Když prodáme rám a rošt a budeme spát jen na matraci, budeme mít na vajíčka od volně chovaných slepic.“

V Markově evangeliu Ježíš zjančeným apoštolům radí: „Pojďte sami stranou na pusté místo a trochu si odpočiňte!“ The Most Good You Can Do žádnou takovou pojistku proti zešílení nenabízí.

Milá babi, návštěvu nestíhám, ale pošlu DMS Fondu seniorů

Druhý a méně zřetelný problém je v Singerově pojetí konání dobra: do nevyslovené definice altruismu se mu vejde jenom rozdávání almužen, navíc prostřednictvím neziskovek. Jak vysvětluje Douglas Rushkoff v knize Život, s.r.o. velké charitativní organizace dary nemůžou utratit hned, proto je průběžně investují, pohříchu často do těch společností, které způsobují ekologické a sociální problémy. Angus Deaton v The Great Escape připomíná, že humanitární programy oslabují už tak slabou demokracii v chudých zemích. Nejlepší protiargumenty bychom pak našli v nedávno vydaných Cestách k emancipaci Pavla Barši: tenhle druh dobročinnosti má tendenci konzervovat rozdělení rolí na dávajícího a obdarovaného a vytěsňovat bezprostřední spolupráci rovných s rovnými. Právě takové projevy altruismu Singer zcela ignoruje, snad že nejsou dostatečně efektivní. Jenomže právě bezprostřední kontakt s potřebnými z nás dělá lidi.

Kdyby Singerova kniha nesla titul Nastavte co nejefektivnější trvalý příkaz pro neziskový sektor, pak by mu dostála výborně. Jestliže ale význam činění dobra omezíme na vydělávání peněz a jejich přeposílání, pak naše neefektivní existence můžeme rovnou odpískat a povolat místo nás roboty. A místo zvířat taky, ať v přírodě zbytečně netrpí.