Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Soběstačnost byla mrtvá už před deseti tisíci lety

Michal Kašpárek
Michal Kašpárek
19. 2. 2015
 8 596

„Racionální optimista“ Matt Ridley vzkazuje, že prý bude líp. Jenom nesmíme přestat věřit ve spásnou moc směny myšlenek i zboží.

Soběstačnost byla mrtvá už před deseti tisíci lety

Před časem jsem v kavárně vyslechl rozhovor dvou mladých žen. Jedna se přiznala, že občas pláče, protože jí přijde planeta nemocná. Pak se pochlubila, že má dědečka léčitele, který uzdravuje dotykem. Kdybych byl tím, kým si přeju být, zeptal bych se jí, jestli by prostě nepomohlo zahrabat léčivého dědečka dva metry pod povrch nemocné planety. Ale protože jsem tím, kým jsem, začal jsem se jen pídit po knize, která by mě vybavila informacemi a argumenty, kdybych se jednou měl takové debaty přímo účastnit.

Čerstvě přeložený Předloni vydaný Racionální optimista, kterého v roce 2010 napsal zoolog a vědecký publicista Matt Ridley, tuhle potřebu uspokojuje tak napůl. Dobře ukazuje, jak krátkozraké jsou některé moderní kulty, například uctívání lokální soběstačnosti. Taky dělá solidní reklamu pojmům málem sprostým: kapitálu, pesticidům, geneticky modifikovaným potravinám. Zároveň ale Ridley bombí svoje protivníky s takovou vervou, že občas zapomíná argumentovat nebo mu nedochází, že zrovna popírá vlastní názory.

Matt Ridley: Racionální optimista – O evoluci prosperity – vydalo nakladatelství Dokořán ve spolupráci s nakladatelstvím Argo v překladu Petra Holčáka v roce 2013. 376 stran, 299 Kč (e-book), 498 Kč (pevná vazba). Autor recenze od nakladatele bezplatně obdržel e-book.

Čím větší kolektivní mozek, tím větší prosperita

Kapesník pro utření slz vyroněných strachem z budoucnosti nabízí Ridley hned na prvních stránkách. Připomíná, že se neustále zlepšuje životní úroveň lidí jak v zemích bohatých, tak rozvojových: délka dožití se zvyšuje, zdravotní péče je dostupnější, stále víc lidí může cestovat, a tak dál. Nejlepší na tom je, že není důvod, aby se trend zastavil, protože stačí jenom tolik, aby svět dál šlapal stejným způsobem jako doteď: „Racionální optimismus tvrdí, že svět se ze současné krize dostane díky způsobu, jímž trhy zboží, služeb a myšlenek lidem umožňují čestnou směnu a specializaci, která prospívá všem.“

Jinými slovy: pokud si stejně jako řada alarmistů myslíte, že planetu zachrání hnutí nerůstu, boj s globalizací a přechod k lokálnímu hospodaření, dopouštíte se podle Ridleyho tragického omylu. Na příkladu Tasmánců ukazuje, jak může strádat společnost uzavřená před světem: poté, co se před deseti tisíci lety zvedla hladina moře a Bassův průliv odřízl ostrov od Austrálie, pro devět místních kmenů jako by se zastavil čas – ba dokonce se obrátil nazpátek: „Když se pak Evropané s tasmánskými domorodci poprvé setkali, našli lid, který nejenže postrádal řadu dovedností a nástrojů užívaných jejich blízkými příbuznými na kontinentu, ale neznali ani mnohé technologie, které měli k dispozici jejich vlastní předci.“

Soběstačnost byla tedy podle Ridleyho „mrtvá už před deseti tisíci lety“. Čím víc lidí může dát mozky dohromady, tím líp. Autor důkazy pochopitelně nehledá jen na malém ostrově na druhé straně Země: „V císařském Římě jistě bezpočet neznámých otroků vědělo, jak vylepšit lisy na olivy, vodní mlýny nebo tkalcovské stavy, a spousty plutokratů mělo zase znalosti o tom, jak spořit, investovat a konzumovat. Obě skupiny však žily na míle daleko od sebe, odděleny zkorumpovanými prostředníky, kteří nehodlali dopustit, aby se inovace s kapitálem setkaly.“

Ridley na fast-forward projíždí ekonomické, politické a technologické dějiny velkých civilizací a bere si z nich prosté, ale ne banální ponaučení: „Bránit změně, inovaci a růstu znamená stát v cestě našemu soucitu.“

Vybíráme to nejlepší

Nejlepší z Kašpárka. Zadara!

„Vždycky mi přišlo hezké, jak Cory Doctorow nebo Karel Veselý nabízejí svým čtenářům výbory svých článků v praktické a pohodlné formě elektronické knížky. Spolu s redakcí jsem se rozhodl probrat svoje texty z loňska a letoška a čtvrtinu nejdůležitějších nabídnout volně ke stažení. Berte to jako takový malý vánoční dárek,“ říká Michal Kašpárek. Tak berte, pořád ještě dává zadarmo to nejlepší ze svých komentářů pro Finmag:

  • Aby se za nás děti nestyděly (23 článků z roku 2013) – EPUBMOBI
  • Sluníčkový koncentráček (26 článků z roku 2014) – EPUBMOBI

Regulace je špatná. Tečka. Kromě bankovnictví. Tečka

Zběhlého čtenáře nepřekvapí, že se Ridley odkazuje na Adama Smithe, Friedricha Augusta von Hayeka a další hvězdy ekonomického liberalismu. Potud OK, problém je ale v tom, že je Ridley se státem hotový až moc rychle a někdy i zbrkle. Trkne to třeba tehdy, když ukazuje, jak strastiplně se lidé v Malawi dostávají k vodě: ženy nesou těžká vědra na zádech i několik kilometrů, voda je často infikovaná, řeky plné krokodýlů. Autor v kontrastu s tímhle lopotěním velebí „všemožné ulehčení života díky fungujícím trhům, strojům a práci ostatních lidí“, kterého si můžeme užívat my. Možná ale v tomhle případě nebude tím kouzelným práškem, který v Malawi chybí, nedostatek trhů: jak dynamicky se propojuje nabídka s poptávkou v nejchudších zemích světa, to ukazuje kniha Stealth of Nations Roberta Neuwirtha. Možná by Malawi ze všeho nejdřív potřebovala fungující veřejnou správu, ať už státní nebo obecní, která by aktivně chránila životní prostředí, nerozfofrovala peníze na stavbu obecních vodovodů, podpořila dívky v delším studiu a tak dál.

Aniž svoje tvrzení jakkoliv dál podpoří, píše Ridley, že vlády „v inovacích vůbec nevynikají“. Zajímavé: z knih The Entrepreneural State nebo The Innovators vyplývá, že nejvíc inovací se rodí právě tehdy, když tomu aktivně napomáhá vláda. Stejně tak se nedozvíme, jak přišel na to, že ochranářství a celní bariéry vždycky škodí. Rozbor How Asia Works naopak ukazuje, jak i ty asijské země, které se zaklínají protržními slogany, ve skutečnosti chrání svoje národní šampiony před konkurencí – a přitom rekordně rostou. Možná Ridley pravdu, jenže když někdo od boku plácne, že je přesně půl čtvrté, a zrovna to trefí, tak si podle něj hned nezačnete nastavovat hodinky.

Abych ho netepal jenom zleva, Ridley taky paradoxně horuje za regulaci finančních trhů, překvapivý názor ale rozvádí zas jen jednou větou: „Spekulace, stádní šílenství, iracionální optimismus, kořistění renty a pokušení k podvodům ženou finanční trhy k přehnanému růstu a poté i k pádu – a proto potřebují pečlivou regulaci, což jsem vždy podporoval.“ Za pár let od vydání anglického originálu se mimochodem ukazuje, že neregulovatelný trh s bitcoiny může přinejmenším některým chudým místům prospět – třeba tím, že umožňuje fair trade výrobu a distribuci drog.

Tím se vlastně potvrzuje Ridleyho vlastní myšlenka, že si vynálezy, které vyřeší dnešní problémy, ještě ani nedovedeme představit. Dík ní Racionální optimista překonává podobně zaměřenou knihu Abundance, jejíž autoři popisovali budoucí vývoj s takovou přesností, že budou za třicet let k smíchu. Vinou nedostatečného zdrojování a podivné argumentace ale Racionální optimista zaostává za The Great Escape. Ovšem pokud nečtete anglicky a chcete nějakým racionálně-optimistickým čtením rozehnat chmury ze stavu světa, poslouží pořád obstojně. Ke starostem máme důvody, k pláči ne.

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
0
+

Sdílejte

Diskutujte (17)

Vstoupit do diskuze
Michal Kašpárek

Michal Kašpárek

Po studiu žurnalistiky a filmové vědy na Masarykově univerzitě prošel MF DNES a redakcemi Computer Pressu. Mezi lety 2009 a 2016 byl na volné noze, od roku 2017 do jara 2021 vedl Finmag.cz a editoval tištěný... Více

Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo