☑ Přečíst knihu ☑ Napsat recenzi ☐ Vymyslet nadpis

Věděli jste, že dopravce UPS zkoumá a předepisuje, ve které kapse mají nosit propisku řidiči-praváci a řidiči-leváci? Že mimibazarové bydlenky sdílí a společně vylepšují seznamy věcí k zabalení na dovolenou? (Lze vychutnávat jako zneklidňující poezii: „Jar + houbička, utěrky / Cif + WC, hadr / Čaj, kafe, smetany do kafe, granko / šťáva, vody, pivo, mléko“.) Že zaměstnanci McDonaldu musí přesně „dodržovat všechny postupy“, aby nezapomínali na okurku? — To poslední nejspíš ano, a možná jste se nad tím stejně jako já zachvěli znepokojením.

Zato Atul Gawande, chirurg, publicista a propagátor efektivní zdravotní péče, má i na zcela banální postupy lepší názor. Po přečtení jeho sešitu The Checklist Manifesto: How to Get Things Right (za tip dík Robertu Vlachovi) si patrně přestanete dělat starosti a naučíte se je trpět i vy.

Atul Gawande: The Checklist Manifesto: How to Get Things Right — vyšlo v nakladatelství Picador v roce 2011, 240 stran, 10 dolarů (verze pro Kindle)

Každé pracoviště je trochu kabina bombardéru

Gawande se ohlíží za průšvihy na sále a nemocničních pokojích a rozděluje je do dvou kategorií: jedny pocházejí z neznalosti, druhé z lajdáctví. Všímá si, že víc trápení způsobují ty druhé. Lidé se dovedou přenést přes to, že jim nebo jejich blízkým medicína neumí pomoci, ale ne přes skutečnost, že pomoc byla po ruce, jenže sestra zapomněla podat lék.

Jen za posledních pár dekád se poměr mezi oběma příčinami komplikací obrátil. Čím víc toho víme o lidském těle, tím víc škod způsobují přehlédnutí, opomenutí a nedorozumění.

Zbraň pro tuhle válku už jste určitě poznali sami: je to checklist, kontrolní seznam. Pracovní postup rozepsaný do jednotlivých úkonů čekajících na odfajfkování. Nikoliv jednorázový „to do“ seznam pro nový den, ale předpis opakovatelného postupu.

Kniha čtivě, až s cimrmanologickou obsesí líčí historii checklistů: počátky zasazuje do třicátých let, kdy se testoval Boeing 299, známý taky jako B-17 nebo Létající pevnost. Jeden z prvních pokusných letů skončil záhy po startu pádem, aniž byla na stroji jediná závada:

„Co se pak [armádní velitelé] rozhodli neudělat, bylo skoro stejně zajímavé, jako to, co se rozhodli udělat. Nechtěli po pilotech modelu 299, aby déle trénovali. Těžko si představit, že by někdo mohl být ještě zkušenější než major Hill, který velel tragickému letu. Namísto toho sáhli po jednoduchém nástroji: dali pilotům kontrolní seznam. (…) [L]état s novým modelem bylo příliš komplikované na to, aby se dalo spoléhat na paměť jediného člověka, jakkoli proškoleného.“

„Řada povolání se od té doby sama dostala do fáze B-17. Podstatná část práce softwarových inženýrů, finančních manažerů, požárníků, policistů, právníků a samozřejmě i lékařů je příliš složitá na to, aby se při ní mohli spoléhat jen na svou paměť.“

Pokud od takových knih po právu čekáte tvrdší měnu než historky, čeká na vás pár statistik a odkazů do studií. Popisují poklesy úmrtí či komplikací jednak při zavádění kontrolních seznamů, jednak při šolichání s jednotlivými položkami: lékaři prokazatelně pracují lépe, když se na začátku operace celý tým navzájem představí jmény.

Pomáhá vám checklist s pracovní rutinou?

AnoNosím ho v hlavě, papíru netřebaMěl by, ale opomíjím hoZdržujeNepoužívámeMoje práce není rutinníNepracuju

Hlasovat

Pruda s postupy, peklo bez nich

Gawande se i na omezeném prostoru Checklist Manifesto bohužel zvládá opakovat, a jak jste si asi všimli, závěry čtenáře zrovna neusadí. K prolistování bych ji ale ze dvou důvodů přece jen doporučil.

Za prvé ukazuje, jak ohromné výsledky mohou přinést docela malá zlepšení, pokud si na ně vydržíte počkat. A prostor k vychytávání much v postupech je přece všude: „Nevšímáme si chybných rutin ve školství, právu, vládních programech, finančnictví ani jinde. Přehlížíme vzorce opakovaných chyb a nepřemýšlíme nad tím, jak je přestat dělat.“

Za druhé kniha hezky vysvětluje, že rutiny tu nejsou od toho, aby člověka ujařmily, ale aby mu daly svobodu přemýšlet nad tím, co přemýšlení skutečně vyžaduje. Proto jsem si nad Checklist Manifesto rozmyslel svůj starší posměch nad videem s Katkou a okurkou, zakončený povzdechem „Hra mizí i z našich životů, zůstávají postupy.“ Jestli je na práci u Meka něco špatného, postupy to nejsou. S nimi je to pruda. Bez nich by to bylo peklo.