Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Irskou kávu, prosím. Ekonomka provádí těhotenstvím

Michal Kašpárek | 13. 2. 2014 | Vstoupit do diskuze

Emily Osterová nabízí racionální pohled na to, jak přemýšlet nad doporučeními a zákazy lékařů.

Irskou kávu, prosím. Ekonomka provádí těhotenstvím

„Kontroverzní“ je strašné slovo: omlouvají se jím zločinci a špiní nevinní. Podívejte se ale na čtenářská hodnocení knížky Expecting Better (Lepší očekávání) – zde vpravo → a sami uznáte, že pro ni je nálepka „kontroverzní“ příhodná. Půlka čtenářů ji miluje, půlka nenávidí.

Důvod k vášním? Filozofický střet profesorky ekonomie Emily Osterové se zdravotním systémem — přesněji s gynekology, praktiky a porodníky. „Být těhotná je téměř jako být znovu dítětem. Pořád vám někdo říká, co dělat. Začalo to okamžitě: že prý si můžu dopřát jen dvě kávy denně. Zajímalo mě, proč: jaké konkrétní to má minusy? (Plusy znám: miluju kafe!) Dají se rizika vyčíslit? Nikde jsem o tom neviděla ani zmínku.“

Osterová se tedy ponořila do medicínských výzkumů. Jejich výsledky interpretovala nikoliv s lékařskou opatrností (podle níž žádné riziko není dost malé), ale s ekonomickou vychytralostí (podle které člověk není svatý a některá zanedbatelná nebezpečí za vyčerpávající odříkání nestojí). Věnuje se všemu myslitelnému od početí po porod: stravě, sportování, infekcím nebo létání. „Smyslem téhle knihy není dávat konkrétní doporučení — ale ukázat, že když máte po ruce správné informace, můžete učinit správné rozhodnutí sama,“ píše v úvodu. A hned o pár stran dál to začíná porušovat: Expecting Better je plná instrukcí, o data se ale Osterová dělí nerada.

Emily Oster: Expecting Better: Why the Conventional Pregnancy Wisdom is Wrong and What You Really Need to Know — vydalo nakladatelství Orion v srpnu 2013, 320 stran, 14 dolarů (verze pro Kindle).

Irskou kávu, prosím. Popelník nenoste

Největším strašákem bývá v mém rozpařeném okolí totální abstinence. Ta je podle Osterové zbytečná. Výzkumy sice ukazují, že matky-alkoholičky přivádějí na svět méně zdravé děti než abstinentky, škody ale nevzrůstají plynule („nemůžeme říct, že když pět sklenek denně sníží dítěti IQ o deset bodů, jedna sklenka jej sníží o dva body“) a data nejsou očištěná od dalších vlivů („zjistila jsem, že ženy, které pily, také mnohem častěji užívaly kokain“). „Několik“ malých sklenek alkoholu týdně v prvním trimestru a až malá sklenka denně v druhém a třetím by prý měly být v pořádku.

Podobně skeptická je Osterová k tomu, že by dítěti škodilo uměřené pití kávy. Odvážně interpretuje výsledky experimentu, ve kterém polovina matek dostala k popíjení bezkofeinovou kávu a polovina kofeinovou, aniž věděly, do které skupiny patří. V podskupině těch, které vypily osm a více šálků denně, potratilo 1,2 procenta konzumentek bezkofeinové kávy a 1,9 procenta konzumentek kofeinové kávy. Podle Osterové zde není jasná příčina a následek: „S úmrtím plodu často nastává konec nevolností. To znamená, že týden nebo dva před tím, než vůbec zjistily, že potratily, se tyto ženy mohly začít cítit líp — a tedy si i dopřávat víc kávy.“ Podobný efekt by se ale patrně projevil i v druhé skupině a na důvěryhodnosti téhle části nepřidává ani to, že název odkazovaného článku je na celém širém webu zmíněný jen v úryvku z Expecting Better.

Chytrým nápadem je dvouosý graf rozdělující ryby podle toho, kolik je v nich škodlivé rtuti a kolik prospěšných mastných kyselin; vyhrává losos, prohrává červenice obecná:

Vtipné a přehledné — ale neúplné. Losos je totiž zároveň častým zdrojem listeriózy, před kterou sama Osterová v knize varuje.

Anketa

Jak moc dáte na radu lékaře?

V dělohách se nerozsvítilo

Ono bylo vůbec pošetilé myslet si, že lze rizika těhotenství vyložit nějakými jednoduchými, ideálně jednočíselnými ukazateli. (Přestože se nabízí protějšek mikrosmrti — mikropotrat.) Vždyť sama autorka velice dobře argumentuje proti přístupu „jedna velikost pro všechny“, například proti automatickému posílání matek starších pětatřiceti na riskantní vyšetření: různé matky posuzují cenu za potrat i cenu za odnošení a porození dítěte s chromozomální vadou různě. Přesto (a proto) se zařekla, že vnese do temna děloh světlo dat — jenomže Expecting Better je kniha přinejlepším šeravá.

Výzkumy o tisících účastnic tu splývají s výzkumy na desítkách matek, prestižní univerzity s takyvědci. Osterová štká, jak je těžké přestat pít kávu a co všechno nedostatek kofeinu dělá s tělem — cigarety ovšem zakazuje šmahem, aniž posuzuje sílu abstinenčních příznaků u silně závislých kuřaček. Celá kniha se odvíjí od osobních zkušeností Osterové s těhotenstvím a mateřstvím: díky tomu je sice o něco záživnější (a zdánlivě důvěryhodnější) pro ženy, které procházejí tím samým, zároveň jsem ale od obálky čekal něco věcnějšího, s větším nadhledem. Nezajímá mě něčí snaženíčko, těhulkování ani dojatý manža, mám toho plný Facebook. Zajímala mě skepticky interpretovaná data; a po téhle stránce nesnese Expecting Better srovnání například s knížkou z minulého týdne.

Jednu věc byste si z ní ale odnést mohli. Nenechejte se v ordinaci snadno odbýt neurčitými odpověďmi, ať už čekáte miminko, nebo se učíte žít s bypassem. Ptejte se, jaká konkrétní rizika vám hrozí z toho, před čím vás lékaři povšechně varují. Buďte v tom zdvořilí, ale neústupní. Nejste malé děti a zasloužíte si něco lepšího než seznam zákazů.

Michal Kašpárek

Michal Kašpárek

Po studiu žurnalistiky a filmové vědy na Masarykově univerzitě prošel MF DNES a redakcemi Computer Pressu. Mezi lety 2009 a 2016 byl na volné noze, od roku 2017 vede web Finmag.cz a edituje tištěný Finmag. Každý pátek posílá... Více o autorovi.

Komentáře

Celkem 0 komentářů v diskuzi