Osobní finance stravitelnější než indické placky

Tmavé sako, bílá košile, v pozadí rozmazaný strom. Ramit Sethi si jako ilustraci pro svůj web I Will Teach You To Be Rich – Naučím vás být bohatými – nemohl zvolit horší fotku. Těší mě, jsem další suchar vydělávající peníze prázdným tlacháním o vydělávání peněz.

Jenže suchar to není, k obleku nosí hadrové kecky a hlavně o penězích píše jinak, než je v žánru zvykem. Jak sám říká: „Proč dostanu prakticky z jakéhokoliv čtení o osobních financích chuť pomazat se medem a skočit mezi zrzavé mravence?“

Zatímco fotka zavádí, název webu i Ramitovy nejprodávanější knížky – o té budeme dnes mluvit především – je přesný. Neříká: „Naučím vás, jak zázračně zbohatnout,“ ale jak žít v rámci možností bohatší život, něco si uspořit, neutrácet za potřebné věci a naopak si nevyčítat opravdové radosti.

Nesledujte burzu, radši zalepte díry

Ramit všem, kteří se svými penězi nezacházejí nejlépe, radí to samé, co Steven Pressfield tvůrčím lidem nebo Seth Godin podnikatelům: Moc nad tím nepřemýšlejte a prostě se do toho pusťte.

„Milujeme debaty o podružnostech. Když přijde řeč na hubnutí, 99,99 procentům z nás stačí vědět dvě věci: jezte míň a víc se hýbejte. Jen špičkoví sportovci k tomu musí ještě něco přidat. Než abychom se ale smířili s takto primitivními pravdami a začali se jimi řídit, diskutujeme o nenasycených tucích, hubnoucích pilulkách a srovnáváme Atkinsovu a plážovou dietu.“

Stejné je to podle Ramita i s financemi. Pěšáci kapitalismu, typicky mládežník hned po škole či hokejová máma, si tolik oblíbeným sledováním ekonomického zpravodajství k ničemu nepomůžou. Nekápnou na zázračnou investici ani neobjeví úžasnou podnikatelskou příležitost. K jistým výsledkům se ale doberou, pokud po šest týdnů trvání Ramitova programu věnují vždycky pár hodin nějaké konkrétní díře, kterou jim peníze buď vyloženě utíkají, nebo v ní nijak nerostou.

Ano spoření, ne nemovitostem

První týden je ryze americký. Rady pro krocení úvěrů a kreditních karet jsou sice inspirativní i v našem Exekutorově u Homecreditova, konkrétní postupy i výstupy se ale výrazně liší. Zato hned druhý týden lze zkopírovat a vložit i do střední Evropy: založte si jeden bankovní účet na útraty, s co nejnižšími poplatky, druhý spořicí. Nebojte se internetových bank, můžou si dovolit nižší marže a i tady jsou vaše peníze v bezpečí. Pokud už účty máte, trochu vypruďte úředníky žádostí o lepší podmínky. Ramit je chodícím národnostním stereotypem smlouvajícího Inda a jeho přístup „blbý, kdo se nezeptá“ je nakažlivý. (Mimochodem, ti nejúspěšnější lidé, které znám, se neustále ptají – a není to jen moje zkušenost.)

Třetí týden lze přeskočit, protože rozebírá americké důchodové plány – ale čtvrtý to vynahradí. Ramit v něm ukazuje, jak si vytvořit osobní rozpočet. Pokud si někdo ubrkne už jen z tohoto sousloví, nechť nastojí: „Hospodárnost není to samé, co proškrtání všech útrat. To by vám nevydrželo ani dva dny. Jde zkrátka o to vybrat si věci, které máte natolik rádi, že za ně utrácet chcete – a pak nemilosrdně snížit náklady na vše, co sem nepatří. (…) PROBLÉM JE, ŽE SI JEN MÁLOKDO UVĚDOMUJE, CO JE PRO NĚJ DŮLEŽITÉ A CO NE, HROM DO TOHO!“ Jak tedy snížit náklady na vše kromě piv z malých pivovarů? Metodou „a la carte“ čili zrušením automatických předplatných – za kabelovku, posilovnu, v Česku třeba i hromadnou dopravu. O každém nákupu se pak muset vědomě rozhodovat. Dostane se i na tradiční tvorbu osobního rozpočtu, při které si nachystáte peníze na výdaje do pomyslných či skutečných obálek, a jakmile jednu z nich vyprázdníte, až do prvního příštího měsíce se musíte obejít bez kultury, nového oblečení nebo ježdění autem.

Pátý týden je opět trochu nuda. Ramit radí, jak si zautomatizovat výdaje a jak trávit báječná nedělní odpoledne nad kontrolou účtů. Když při tom zjistíte, že vás někdo ošulil, máte se sami sebe zeptat: Co by na mém místě udělal Ind? – A pak se domáhat nápravy se zuřivostí Sandokana. (Což je tedy o něco jednodušší v americkém prostředí, kde se za zákazníka perou poskytovatelé kreditních karet.)

Poslední týden se ze čtenáře stane investor. Investor konzervativní, každý měsíc posílající něco málo peněz do fondů životního cyklu. Zkušenější si podle Ramita můžou troufnout i na vytvoření vlastního dluhopisového a (nebo) akciového portfolia. Ramit varuje před huráinvestováním do nemovitostí, před snahou rychle zbohatnout, před zbrklým nakupováním a prodáváním na základě informačního šumu.

Co je sociální jistota – milion účtu, nebo něco pořádně umět?

Přičtěte k tomu spoustu drobných rad do života: „malá svatba“ je nereálný plán, na spoustě věcí lze ale po indicku smlouvat; partneři si nemusí dělit účty jen napůl, můžou společné výdaje platit dílem úměrným jejich příjmům; auto i dům kupujte tak, abyste s ním byli spokojeni alespoň deset let, protože časté změny jsou nákladné. Co neporadí Ramit, v tom ho zastoupí známí bloggeři, včetně zakladatelky Lifehackeru, Giny Trappataniové.

Kniha I Will Teach You To Be Rich není vůbec tlustá, přesto si i na malém prostoru Ramit bohužel stíhá několikrát protiřečit. Nejprve se čertí nad tím, že lidé přemýšlí, jak si svými investicemi snížit daňové odvody: „Dejte mi svátek, plaťte daně, konejte svou občanskou povinnost!“ O deset minut později ale doporučuje ukládat peníze do daňově zvýhodněných fondů. Zatímco u nemovitostí správně podotýká, že historický růst cen nic neznamená, právě osmdesátiletým vývojem jejich hodnoty argumentuje pro investování do akcií. A obtížně dokazatelnou nebo vyvratitelnou větu „Utrácíme za boty víc, než kolik naši dědové platili za auta,“ by stěží unesl blog, natož knížka.

Nejvíc mi ale vadilo, že Ramit mezi výčtem investic nezmínil jednu důležitou možnost: vkládat čas a peníze do sebe samotného. Přesněji: do svého vzdělání, profesních schopností, do své pracovní produktivity. „Sociální jistota znamená být fakt dobrý v něčem, za co lidé jsou ochotni platit,“ twítl v lednu Jan Řezáč a neumím to vyjádřit lépe nebo stručněji. Snad se Ramit bál, že si finančně negramotná cílovka vyloží „investici do sebe“ po svém.

Pravidelní čtenáři Finmagu si z tohoto čtivého úvodu do krocení a pěstování osobních financí mohou odnést dvě věcí. První je seznam velmi jednoduchých postupů, kterými lze pomoci méně peněžně gramotným příbuzným. „Radši si místo půjčování na nesmysly začni šetřit!“ jste asi někomu z rodiny nebo kamarádů už radili. Ramit skvěle ukazuje, že to nemusí být věda – a že i malé změny chování mohou mít velmi pozitivní následky.

A pokud vám Ramitovy rady přijdou samozřejmé, či je dokonce dokážete zkritizovat líp než já, jste trochu exhibicionisti a zároveň vás baví vydělávat něčím užitečným, berte to jako tip na blogování. Psát o osobních financích jazykem, kterému by rozumělo i osazenstvo televizního Hotelu Paradise, se u nás ještě nikomu nepodařilo – a provize za přivedení klientů spořitelnám by vám hodily i na víc než na hadrové kecky.

Ramit Sethi: I Will Teach You To Be Rich. Vydalo nakladatelství Workman Publishing Company v roce 2009, 266 stran, 11 dolarů.