Mgr. Radovan Kaluža aneb Kurvasyncizdarjakcyp

Nač představovat Mgr. Radovana Kalužu, když jej skoro určitě znáte z jeho vlastních stránek. Ostravský ajťák a spoluzakladatel webhostingové společnosti Banán.cz se během posledních deseti let vypracoval ze společenského dna do vyšší střední třídy. Platí to tedy jen o příjmech, ne o vkusu, hodnotách, rozhledu nebo chování, což je v kombinaci s jeho exhibicionismem dobrý základ moderní „kalužovské legendy“. Zvěsti o „úspěšném, krásném, bohatém“ Radovanovi, co „valí bomby jak cyp“ na Stodolní, má IQ 160, byť „IQ test hodlat nedělá“, a letí na něj „modelky s kozi“ zdaleka překonaly komunitu stalkerů z okouního klubu Radovan Kaluža fetišismus.

Před rokem a půl s Kalužou strávili několik dní studenti filmařiny z Písku. Výstupem je hodinový dokument Mgr. Radovan Kaluža, který při loňské premiéře vyprodal Bio Oko a od minulého týdne si jej za 55 korun můžete přehrát on-line. Budete se bavit? Jistě, kdo by se rád nezasmál hloupým lidem. Dozvíte se ale něco o současné době nebo sami o sobě? Méně než z libovolného dílu primácké reality show Prostřeno.

„To asi uvidí moje mamka. Ona nebude rada“

Rýže je to opravdu náramná. Kaluža dostává své pověsti seladona ze Stodolní ulice a štábu ochotně vysvětluje, jak sbalit „nějakou kundu, teda slečnu“: základem je pošplíchat se těsně před kontaktáží voňavkou z testeru. Ne že by mu ale to při následném lovu v centru ostravského nočního života přineslo štěstí: koho neodradí oslizlé „valení bomb“, ten uteče při Kalužově strašlivém karaoke. Když na ulici ke konci večera hrdina sebevědomě a zoufale zároveň pokřikuje po náhodných kolemjdoucích „Holky, pojďte za nama“, nechtě evokuje film Věry Chytilové Dědictví aneb Kurvahošigutntag, v němž má postava Bolka Polívky nutkání s celou Moravou oslavit své miliony.

Počátek devadesátých let evokuje i druhá část filmu, natočená převážně u Kaluži doma, v typovém domku kdesi na předměstí Ostravy. Starý mládenec se nechá ve společnosti nehezkých placených společnic filmovat ve vířivce ne větší než dětský bazének při hrátkách, které jsou spíše infantilní než sexy. To ale ještě není tak znepokojující jako skutečnost, že existují mačové, kteří svoje „mužství“ a nespoutaný život dokazují filmovému štábu předváděním špinavého análního vajíčka, jež následně otřou do nepovléknutých peřin. Bizárii završuje Kalužova sebereflexe: „To asi uvidí moje mamka. Ona nebude rada“, kterou však hodnotí poměrně lidské povídání o citech, nikoli zkušenosti s prozkoumáváním tělesných dutin. Nakonec přichází pondělní ráno a hrdina nové doby nasedá do svého placatého auta, ve kterém po čerstvé nadílce sněhu klouže do práce...

Udělejte si dobře

Mgr. Radovan Kaluža je absolventský film, takže například špatný zvuk nebo postupně klesající tempo lze prominout. Jenže i zelenáči by měli mít pojetí o správném střihu, hlavně o pravidle osy a o „jump cuts“, kdy dvě kamery snímají scénu z podobného úhlu; záběry dění před ostravskou diskotékou vyloženě prostorově mátly.

Mladíci z Písku se ale především minuli žánrem. Nenatočili dokument. Možná reality show, určitě trochu freak show, především ale obyčejný „záznam“.

Stačilo jim totiž zapnout kameru a nechat Radovana valit bomby. To by zvládl každý majitel mobilního telefonu. Výsledkem je film bez jasné dramaturgie, natož obecné výpovědi. Je to jen sled kuriózních scének, jakých je plné YouTube a Rozzlobení muži. Pro diváka není Mgr. Radovan Kaluža výzvou, nenutí ho utvářet si nějaké koncepty, chraň bůh je snad přehodnocovat. Připomíná smyčku nejvtipnějších hlášek z Pelíšků, kterou na DVD najdete pod výmluvným odkazem „Udělejte si dobře“.

Pamflet na obranu „úspěšného, krásného a bohatého“ dítěte doby

Opravdu nejde o nic víc než „feel good movie“, svěráka či hřebejka naruby. Můžeme být neúspěšní, oškliví, nemocní a opuštění, ale ten Radovan, to je teprve chudák! Jak je trapnej! Co si vo sobě myslí! Hele, mně je ještě trochu ouzko. – Tak si to pustíme znovu!

Kaluža ale pravděpodobně není o nic horší než vy nebo já.  Jaké že jsou tři hlavní body obžaloby?

Za prvé: miluje se, až je to trapné. Jenže na sebelásce a sebedramatizaci stojí celá naše kultura. Od sociálních sítí – „Co se vám honí hlavou,“ ptá se Facebook – přes wellness služby až po čtvrtmilionové účty za svatbu. Natočte film o libovolném človíčkovi ze střední vrstvy, dejte mu hodinu na to, aby o sobě vyprávěl něco zajímavého, občas to ještě podpořte komplimentem nebo zvídavou otázkou a opět skončíte po kolena ve slizu a potu.

Za druhé: buduje svoje sebevědomí na zvrácených pilířích. Kdo z nás ale ne? Typový domek za Ostravou, zelinkavá audina a firma pokutovaná Úřadem na ochranu osobních údajů kvůli rozesílání spamu působí buransky. Jenže čím jste se v posledním roce mohli pochlubit vy? Novým autem v důstojnější barvě? Horským kolem? Pěknou dovolenou? Některým z nás se možná podařilo rozpohybovat dítě, kterému doktoři prorokovali osud ležáka, vytáhnout kamaráda z drog nebo vymoci spravedlnost pro někoho, kdo se stal obětí zlé vůle. Většina ale hraje ten samý krysí závod co Kaluža. Jen dostali hezčí ceny.

Poslední výtka internetové prokuratury: Kaluža se chlubí vysokoškolským titulem, aniž zvládne poskládat delší souvětí. Bodejť by se ale nečepýřil! Vždyť o generaci dřív by byl rád za učňák s maturitou. Mgr. Kaluža je nevinným produktem takzvané vzdělanostní společnosti, která obrátila heslo padesátých let „intelektuálové do výroby“ a duševně neobdařeným lidem bere pět až deset let života téměř povinným „zvyšováním kvalifikace“ ve školách. Kalužové s magistry, různí úředníčci s MBA a hejtmani s doktoráty ze slovenských okresních škol, to jsou jen děti doby.

Radovan – familierní oslovení si snad po jeho obhajobě můžu dovolit, i když jiní mu tak říkají automaticky – je jedním z Ivanů Denisovičů porevolučního Česka. Větvičkou smýkanou peřejemi dějin, jejíž světočára jednou historikům poví víc než soudobé politologické práce. Radovan toho ale o svém životě, svých motivacích, hodnotách a snech, které jsou společné celé jedné generaci, řekl víc vlastními natvrdlými slovy ve svém internetovém životopise, než kolik se toho z něj podařilo během několika dnů vymámit filmovým dokumentaristům. Což je asi nejvýmluvnější hodnocení kvality téhle pětapadesátikorunové freak show.

Mgr. Radovan Kaluža (2011). Režie: Adam Sedlák. 60 minut, v on-line distribuci aerovod.cz; úvodní obrázek: dokweb.cz