Technika z páry zrozená

Začali tedy psát povídky, které byly o poznání drsnější, dravější, pouličnější a bližší dnešku. Tak se zrodil žánr, kterému jeden redaktor přiřkl označení „kyberpunk“ a podle pravidla čím divnější název, tím snadněji se ujme, kyberpunkem už zůstal.

Kyberpunk přesně zapadl do tehdejší módní postmoderny a do značné míry ovlivnil nejen žánr sci-fi, ale i celou popkulturu, od filmu přes módu až po taneční technoscénu. William Gibson, de fakto zakladatel kyberpunku, si postupně uvědomil, že přítomnost je stejně fascinující jako svět za sto let.

Budoucnost tedy byla odvržena, futuristický potenciál přítomnosti vytěžen, takže pro fantastické inovátory nezbývalo než ponořit se do minulosti. Kupodivu ze všech možných období získal největší oblibu věk zvaný viktoriánský. Spisovatelé science fiction vrhli na viktoriánskou dobu, zdánlivě nudnou a puritánskou, zajímavé světlo.

Technologie dneška mají totiž často své kořeny třeba právě v této době. Především byly položeny základy výpočetní techniky, díky dílu anglického matematika Charlese Babbage (1791 – 1871). Ten se celý život věnoval konstrukci „diferenčního stroje“ a později „analytického stroje“ schopného provádět velmi složité matematické operace. Babbage šel správnou cestou, ale narazil na technologické limity své doby. Diferenční stroj v jeho pojetí zůstal nedokončený. Kolos vážil 15 tun a skládal se z 25 000 částí. Stroj byl podle vynálezcových plánů dokončen až v roce 1991 a v některých ohledech zvládá těžší výpočty než dnešní kalkulačka.

Fantastické romány o viktoriánské době získaly po vzoru kyberpunku nálepku „steampunk“, česky paropunk. Možná je logické, že jeden z prvních paropunkových románů Mašina zázraků (Difference Engine) napsali dva ústřední autoři kyberpunku – William Gibson a Bruce Sterling. Rozvinuli zde ústřední steampunkové téma: jak by vypadal svět, kdyby Babbage uspěl a k počítačové revoluci došlo již ve věku páry.

Z podobného předpokladu vychází také komiksová novinka Bryana Talbota Grandville, která vyšla v červenci česky. Pokud vás komiks alespoň trochu zajímá, nenechte si ujít tuto divokou "bondovku" ze světa, kdy je Británie v podstatě kolonií Francie, napoleonské války jsou čerstvě za námi a po ulicích zahalených párou a dýmem z komínů se kromě lidí procházejí mechaničtí roboti. Tedy on vlastně příběh není zalidněn lidmi, ale tvory se zvířecí hlavou a tělem člověka – autorova poklona francouzskému výtvarníkovi z 19. století J. J. Grandvillovi. Kupodivu tahle fantasmagorická směs funguje výborně a pro nově příchozí může posloužit jako dobrý úvod do toho podivného literárního žánru, který určitě ještě neřekl své poslední slovo.