Příliš obcí i úředníků. Stát má šetřit, obecní pašalíky si ale vzít nenechá

Koalice se rozhoupala k tomu, s čím měla své vládní angažmá odstartovat už na začátku – k plošným škrtům.

Ministři dostali od koaličních lídrů úkol snížit provozní výdaje o pět procent a sumu určenou na platy o dvě procenta. Začínají tedy hledat úspory. To samé platí pro centrální úřady, které nespadají pod vládu, například pro Nejvyšší kontrolní úřad, Ústavní soud nebo prezidentskou kancelář.

Úspory v provozu státu vysvětluje koalice tím, že náklady na kurýrování veřejných financí musí nést všichni. V době, kdy se rozevírají nůžky mezi výdaji a příjmy státu, to má logiku. Problém je v tom, že tahle solidární zásada je děravá jako cedník.

Poměřováno počtem obyvatel je v Česku nejmenší průměrná velikost obce ze všech států EU, zatímco počet obcí je nevídaný, neslýchaný.

Přebytečný tuk v obcích a krajích

Všude se šetřit nemusí. Plošné škrty se netýkají místních vlád a samospráv. Právě jejich sektor přitom v uplynulých letech utěšeně kynul. Patřilo by se do něj říznout a přebytečný tuk odstranit.

Národní ekonomická rada vlády (NERV) v návrzích na konsolidaci státního rozpočtu upozornila, že rozsah místních vlád a samospráv nemá srovnání se zbytkem Evropy.

Poměřováno počtem obyvatel je v Česku nejmenší průměrná velikost obce (1700 obyvatel) ze všech států Evropské unie, zatímco počet obcí je nevídaný, neslýchaný (6254). Totéž opakovaně připomíná i Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).

Důsledkem takového rozdrobení je víc než 60 tisíc volených politiků, z nichž podstatná část je placena z daní, i zbytnělá regionální byrokracie – na úrovni obcí a krajů pracuje kolem sto tisíc úředníků. Taková armáda spotřebuje pořádnou porci daní.

Zakázky, které se ve všech obcích podobají jako vejce vejci, se většinou plánují a soutěží zvlášť. A v každé obci je zajišťují volení zastupitelé nebo místní úředník, případně úředníci, kteří si najímají právníky a další servis.

Náklady na tuhle dvojkolejnost nejsou zanedbatelné. NERV ve svém dokumentu shrnujícím možnosti úspor píše, že personální a další výdaje na místní vlády a samosprávy tvoří v poměru k celkovým výdajům vládního sektoru téměř třetinu.

Převládající část příjmů obcí tvoří peníze přerozdělené ze systému rozpočtového určení daní. Je tedy jasné, že pro veřejné finance by úspory v provozu obcí mohly být významnou úlevou. Statistika ministerstva financí ukazuje, že systém je vůči nim štědrý, proto také máme nesmyslný počet radnic a nesmyslný počet obecních úředníků a politiků.

NERV navrhl politikům, aby uvažovali o snížení počtu krajů ze současných čtrnácti na osm.

Nové uspořádání?

V listopadovém návrhu na konsolidaci veřejných rozpočtů NERV zmiňuje tři možné přístupy:

1) Změnit rozpočtová pravidla tak, aby malé obce měly ekonomický motiv se sloučit.

2) Úředně stanovit nejmenší velikost obce, například na úrovni 1000 obyvatel.

3) Rušit obce, kde alespoň ve dvou volbách v řadě nebyla sestavena kandidátka.

Při omezení (nikoli zrušení) obcí do 1000 obyvatel vyčíslil NERV roční úsporu na deset miliard korun, což není k zahození. Pro srovnání, vládou navrhované plošné škrty v institucích státu dosahují u platů 9,7 miliardy a u provozních nákladů 6,1 miliardy. To je dohromady 15,8 miliardy korun.

Ušetřit se samosebou dá nejen na obecní, ale také na krajské úrovni. NERV navrhl politikům, aby uvažovali o snížení počtu krajů ze současných čtrnácti na osm.

Není to ale málo? Co kdybychom šli dál, obnovili zemské zřízení a vytvořili tři územněsprávní celky – zemi Českou, zemi Moravskou a zemi Slezskou? Anebo jako za první republiky pouze dva – zemi Českou a zemi Moravskoslezskou?

V čem je tedy problém? V tom, že politici si v krajích i městech vytvořili své pašalíky, do funkcí placených z daní tam dosazují své lidi.

Budou chybět úředníci?

Našel by se snad někdo, kromě těch, kteří na krajských úřadech pracují, kdo by za kraje uronil slzu? Většina lidí na krajské úřady nechodí ani je nekontaktuje – snad s výjimkou žadatelů o dotace. A těch by mohlo ubýt. Pokud ovšem vláda splní to, co vyhlásila a dotace razantně omezí.

A že bychom postrádali úředníky? Pokud se podaří stát digitalizovat, chybět nebudou.

V čem je tedy problém? V tom, že politici si v krajích i městech vytvořili své pašalíky, do funkcí placených z daní tam dosazují své lidi. Především proto bude krajská a obecní liposukce obtížná, téměř nemožná.

Kam dál? Pavel Jégl na Finmagu:

• Vláda firmy nešetří. Slíbila úlevy, místo toho jim naložila ranec
• Zvýšení záloh živnostníky zabolí. Proč se vláda neinspirovala Kalouskem?
• Technologičtí poustevníci končí se živností. Na vině jsou datové schránky
• Tupý a tupější. Škrty Fialovy vlády musí jít i po lidech
• Vyšší daně místo úspor. Vláda se na své idealistické cestě ztratila

Jak jde dohromady byznys a medicína? Dočtete se v novém Finmagu

Je medicína byznys? Jak pro koho. „Frustraci mladých lékařů chápu. Nemají ani na chůvu, aby jim pohlídala děti, když pracují,“ říká přednosta chirurgické kliniky Robert Lischke.

Zdroj: Finmag

MEDICÍNA A BYZNYS

Jak venkovští praktici nepřicházejí o iluze • Ženy mění medicínu • Nejstarší pražská nemocnice objektivem Alžběty Jungrové • Nejdražší léky na světě • Obézních přibývá, Česko dohání USA.

BYZNYS JE HRA

„Investice do umění se do tabulek nevtěsná,“ říká Pavlína Pudil z Kunsthalle • Nejdražší materiál roku 2023? Hrst štěrku z vesmíru za miliardu dolarů • Ekologie musí být podle Tomáš Nemravy, výrobce dřevěných domů, ekonomická.

Koupit Finmag