Vláda firmy nešetří. Slíbila úlevy, místo toho jim naložila ranec

Tiché víno, dálniční známky, daň z nemovitosti, školkovné, nemocenské pojištění pro zaměstnance, odvody pro živnostníky – to vše jsou témata, kolem kterých víří diskuse poté, co pětikoalice představila svůj plán, jak vykurýrovat státní finance a dostat Česko do formy.

Poněkud stranou stojí daň z příjmu právnických osob, jinak daň firemní či korporátní. Koalice se dohodla, že posílí zdraví veřejných financí jejím zvýšením z 19 na 21 procent.

Bude to poprvé v historii samostatného českého státu, kdy zdanění firemních zisků vzroste. Od roku 1993 tato daň pouze klesala. Nynější sazba platí už 13 let.

Podle propočtů ministerstva financí by mělo zvýšení daně přinést navíc 22 miliard korun. (Za loňský rok z ní vláda inkasovala 228 miliard.)

Byznys proti nové daňové sazbě pozvedl hlas. Zdaleka však nezněl tak důrazně a hněvivě jako hlas odborů.

Když Stanjura zní jako Špidla

Prostor ke zvýšení korporátní daně v Česku je, pravil při představení konsolidačního balíčku, který už dostal podobu zákona, ministr financí Zbyněk Stanjura. Připomínalo to špidlovské „zdroje jsou“.

Úřad vlády ČR

Dotační mejdan končí. V pořádku, vláda by měla škrtat ještě víc

Pokud konsolidační balíček vlády něčím překvapil, byly to škrty v dotacích. Jsou totiž citelné, zařídí víc než dvě třetiny úspor ve státních výdajích. K takovému kroku ale už byl nejvyšší čas, píše ve svém dalším komentáři pro Finmag.cz Pavel Jégl.

Není náhodou, že před deseti lety to byli právě sociální demokraté, kteří do svého volebního programu zařadili jednadvacetiprocentní daň pro firmy (a třicetiprocentní pro ty největší).

Jistě, zvýšení daňové sazby, které nalinkovala nynější vláda, není dryáčnické. Česko je s ní (lehce) pod průměrem Evropské unie a se zamýšlenou změnou se dostane na průměr, upozorňuje ministerstvo financí. Stejně argumentovala už v roce 2013 ČSSD, které ale její záměr nevyšel.

Byznys proti nové daňové sazbě pozvedl hlas. Zdaleka však nezněl tak důrazně a hněvivě jako hlas odborů. Patrně i proto, že stát neoholil v konsolidačním balíčku pouze firmy, ale také další daňové poplatníky.

Zatímco v zemích OECD zaměstnavatelé odvádějí pojistné v průměru kolem 13 procent z hrubé mzdy zaměstnanců, v Česku 24,8 procenta.

Proč zdanění firem?

Stát firmy nezaklekne. Vyšší daň však konkurenceschopnosti české ekonomiky neprospěje. Vyhlídky na přežití českých firem v boji nejen s evropskou, ale i asijskou a americkou konkurencí, se sníží. Ubudou finance na investice a inovace.

Je zjevné, že vysoký strukturální deficit veřejných financí a zadlužování této země se nedá vyřešit jen úsporami, jak tvrdili občanští demokraté, než začali vést vládu. Bylo ale nutné zvyšovat firemní daně?

Ministerstvo financí ČR

Jak vláda obhajuje v prezentaci k ozdravnému balíčku zvýšení daně z příjmu firem

Návrhy Národní ekonomické rady vlády (NERV) na snížení výdajů a zvýšení příjmů veřejných rozpočtů obsahují 25 bodů, které v součtu srážejí deficit o víc než 200 miliard. S vyššími firemními daněmi však nepočítají.

Patrně i proto, že firmy zůstávají zatíženy vysokými sociálními odvody, které jsou v mezinárodním srovnání vysoko nad průměrem. Zatímco v zemích OECD zaměstnavatelé odvádějí pojistné v průměru kolem 13 procent z hrubé mzdy zaměstnanců, v Česku je to 24,8 procenta.

Z aktualizovaného programového prohlášení zmínka o snížení odvodů vypadla. Nemůžeme si to dovolit, vzkázala vláda...

Ztraceno v aktualizaci

Vláda slíbila snížit odvody v původním programovém prohlášení z ledna 2022. V něm se píše: „Snížíme sociální pojištění na straně zaměstnavatelů o dva procentní body.“

Kabinet však ke svému slibu připojil dovětek, kterým si nechal otevřená zadní vrátka, aby z něj mohl vycouvat. Snížení mělo nastat pouze „za předpokladu konsolidovaných veřejných financí“. Už tehdy proto nezněl slib věrohodně.

Z aktualizovaného programového prohlášení zmínka o snížení odvodů vypadla. Nemůžeme si to dovolit, vzkázala vláda a upozornila na stamiliardové deficity rozpočtu, na kterých se výrazně podílí rostoucí schodek důchodového systému.

Finance k tomu dodaly statistiku, ze které vyplynulo, že inkaso pojistného by se při avizovaném snížení odvodů propadlo o víc než 40 miliard.

Slib se rozplynul jak pára nad hrncem.

Přebujelé dotace by neměly likvidovat trh a pokud se zaměstnavatel rozhodne přispívat svým zaměstnancům, nemusí to přece platit všichni.

Zaměstnanecký benefit, svobodná volba

A aby toho nebylo málo, některé z firem přijdou o národní dotace. Komplikací pro ně může být i konec osvobození zaměstnaneckých benefitů („stravenek na sportoviště a bazény“) od daní. V prvním případě chce vláda ušetřit 54 miliardy, ve druhém 1,4 miliardy.

Na rozdíl od zvýšení firemní daně je její postup v těchto případech snáz pochopitelný a obhajitelný.

Přebujelé dotace by neměly likvidovat trh a pokud se zaměstnavatel rozhodne přispívat svým zaměstnancům, nemusí to přece platit všichni daňoví poplatníci.

Tak či onak, tahle vláda naložila firmám ranec, kterého by se při jejím nástupu málokdo nadál.

Kam dál? Pavel Jégl na Finmagu:

• Zvýšení záloh živnostníky zabolí. Proč se vláda neinspirovala Kalouskem?
• Technologičtí poustevníci končí se živností. Na vině jsou datové schránky
• Tupý a tupější. Škrty Fialovy vlády musí jít i po lidech
• Vyšší daně místo úspor. Vláda se na své idealistické cestě ztratila
• Stane se čtyřdenní pracovní týden realitou? Neradujme se předčasně

Jak jde dohromady byznys a medicína? Dočtete se v novém Finmagu

Je medicína byznys? Jak pro koho. „Frustraci mladých lékařů chápu. Nemají ani na chůvu, aby jim pohlídala děti, když pracují,“ říká přednosta chirurgické kliniky Robert Lischke.

Zdroj: Finmag

MEDICÍNA A BYZNYS

Jak venkovští praktici nepřicházejí o iluze • Ženy mění medicínu • Nejstarší pražská nemocnice objektivem Alžběty Jungrové • Nejdražší léky na světě • Obézních přibývá, Česko dohání USA.

BYZNYS JE HRA

„Investice do umění se do tabulek nevtěsná,“ říká Pavlína Pudil z Kunsthalle • Nejdražší materiál roku 2023? Hrst štěrku z vesmíru za miliardu dolarů • Ekologie musí být podle Tomáš Nemravy, výrobce dřevěných domů, ekonomická.

Koupit Finmag