Vydělali víc Češi, nebo Slováci? Třicet let od rozpadu Československa

Po rozdělení Československa si nově vzniklé státy razily světem svou vlastní cestu. Česko od začátku usilovalo o brzkou integraci se „Západem“ a vzhlíželo k tamním tržním principům. 

Slovensko se naopak pod vedením tehdejšího trojnásobného premiéra Vladimíra Mečiara postupně izolovalo, politika hrubla a do ekonomiky pronikal klientelismus. To mělo neblahý vliv na ekonomiku, životní podmínky a prosperitu země.

Slovensko, znevýhodněné svou zastaralejší strukturou ekonomiky, začalo zásluhou přijatých tržních reforem hbitě dohánět Česko.

S obdivem i závistí

V roce 2004 se cesty obou zemí opět pomyslně protnuly, když spolu s dalšími státy vstoupily do Evropské unie. Pro Slovensko byl rok 2004 přelomový, ve stejném roce vstoupilo i do NATO. Zatímco Češi hned na začátku zvolili cestu postupné integrace, která se ale před zásadním krokem – přijetím eura – zastavila, Slováci se po zlých zkušenostech s mezinárodní izolací a jejím neblahým dopadem na kvalitu života občanů a prosperitu země do integrace následně vrhli se zápalem.

Shutterstock

Dvacet let jsme nechali Slovensko dotahovat. Kdy nás trhne?

Před deseti lety to bylo dvacet let. Luboš Palata tehdy tyhle dvě dekády zhodnotil slovy, že před dvaceti lety souhlasili mnozí Češi s rozdělením státu, protože mysleli, že na tom vydělají. Že přestanou „doplácet“ na Slováky, že budou moci uskutečnit radikální ekonomické reformy, že rychleji doženou Západ... Jak to podle něj dopadlo?

Výsledkem toho bylo přijetí eura hned na začátku roku 2009. Euru ale předcházelo nevídané reformní úsilí pod taktovkou tehdejšího premiéra Mikuláše Dzurindy a jeho vlády, na které doteď v Česku hledíme s obdivem a trochu i se závistí.  

Slovensku se zásluhou neobyčejného proreformního úsilí podařilo zvrátit nepříznivý vývoj ekonomiky, doprovázený poklesem relativní ekonomické úrovně, dvoucifernou nezaměstnaností, oslabením národní měny i vysokou inflací. Naopak vstup do EU a následné reformní snahy, vyvrcholené úspěšným přijetím eura, rozpohybovaly slovenské hospodářství a přitáhly zásadní zahraniční investice. Díky nim se slovenská ekonomika nejen zmodernizovala, ale počtem vyrobených aut na hlavu později předčila nejen Česko, ale dokonce i celý svět.

Slovensko, které bylo od samého počátku znevýhodněné svou zastaralejší strukturou ekonomiky, začalo zásluhou přijatých tržních reforem hbitě dohánět Česko. Zatímco podle údajů Světové banky bylo v roce 1993 HDP na hlavu v Česku vůči Slovensku asi 1,5krát vyšší, v roce 2010 už bylo vyšší jen asi 1,15krát.

Se samotným růstem ekonomické úrovně se ale rychlost dohánění logicky snižuje. V roce 2021 bylo HDP v Česku na hlavu stále vyšší zhruba 1,1x. Česko si tak udržuje prim v ekonomické úrovni mezi všemi zeměmi původního východního bloku včetně Slovinska.  

Dokonce i během globální finanční krize se české ekonomice podařilo překonat životní úroveň jak Portugalska, tak i Řecka, které bylo bez milosti zasažené vlastní dluhovou krizí, jíž nakazilo i zbytek Evropské měnové unie. V roce 2018 Česko navíc překonalo i životní úroveň Španělska. Za 30 let od vzniku samostatného Česka se životní úroveň jeho občanů téměř ztrojnásobila.  

A ještě jeden prim se Česku už delší dobu daří držet – těší se nejnižší míře nezaměstnanosti v celé EU. Slovensko naopak ještě na začátku tohoto tisíciletí a po úderu globální finanční krize okupovalo zadní příčky žebříčku evropských zemí, s jedním z nejvyšších podílů nezaměstnaných.

Přijetí eura prokazatelně zvýšilo atraktivitu Slovenska v očích zahraničních investorů, což přispělo k přílivu kapitálu, modernizaci ekonomiky...

Slepá ulička

Každé srovnání vývoje ekonomik Česka a Slovenska sklouzne k porovnání Česka bez eura a Slovenska s eurem. Přitom toto porovnání vždy skončí patem – ve slepé uličce. Ačkoliv tyto země před 30 lety sdílely společný stát, prezidenta, měnu nebo centrální banku, měly zásadně odlišnou strukturu ekonomiky. Navíc Slovensko, aby bylo vůbec přijato do měnové unie, muselo provést zásadní ekonomické a politické reformy.

Shutterstock

Nebylo by Česku v eurozóně líp? Inflační tlaky očima expertů

K otázku eura tu máme jeden historický exkurs: lednová inflace vystoupala v Česku k desetiprocentní hranici, zatímco v eurozóně je o několik procentních bodů nižší. Rozhořely se tak debaty, zda by Česku přece jen nebylo v eurozóně líp. Takže, bylo?

Proto používat příklad Česka a Slovenska jako „mustr“ pro porovnání výhod a nevýhod přijetí společné měny eura kulhá na obě nohy. Přijetí eura na Slovensku nejde oddělit od reforem, které mu předcházely. Hodnotit vývoj Slovenska po přijetí eura tak lze jen s vědomím jednak vnějších okolností (globální finanční krize, krize eura, pandemický šok), jednak realizovaných, ale později taky zjemněných reforem a pak až na závěr zohlednit vliv společné měny.  

Jak už jsem zmínila, přijetí eura prokazatelně zvýšilo atraktivitu Slovenska v očích zahraničních investorů, což přispělo k přílivu kapitálu, modernizaci ekonomiky, snížení podílů zastaralého těžkého průmyslu na ekonomice a přeorientování Slovenska na západní trhy.

Výraznou změnu zaznamenaly ale i slovenské domácnosti – rychleji než ekonomická úroveň jejich země se k „Západu“ přibližovala cenová úroveň. Dokonce rychleji než v Česku. Zatímco průměrná cenová hladina se v Česku od rozdělení zvýšila 3,5krát, na Slovensku 4,3krát. Rychlejší růst slovenské průměrné mzdy (zhruba 7,1krát oproti 6,8krát v Česku) nevykompenzoval slovenským domácnostem růst životních nákladů.

Obě země ale za posledních 30 let urazily velký kus cesty. Nejenže se plně zapojily do západních demokratických struktur, ale i zajistily svým občanům vyšší životní standard i kvalitu života. Životní úroveň na Slovensku je 4krát vyšší něž tehdy, v Česku 2,6krát. Kupní síla domácností se v Česku víc než ztrojnásobila (3,5krát), na Slovensku víc než zdvojnásobila (2,8krát). Průměrný věk dožití Čechů se prodloužil o víc než pět let, Slováků o víc než čtyři roky. Kojenecká úmrtnost v Česku klesla o neuvěřitelné tři čtvrtiny, na Slovensku o víc než polovinu.

Zlepšuje se i životní prostředí. Energetická náročnost i emise oxidu uhličitého v obou zemích klesly zhruba o polovinu. Obě země jsou taky vzdělanější – v Česku počet vysokoškolských studentů ale přece jen rostl o něco rychleji. Rychleji nám Čechům ovšem taky v poslední době roste zadlužení státu v relaci k velikosti ekonomiky, i když z nižších hodnot (42 procent HDP v Česku a 63 procent HDP na Slovensku). 

Oba státy teď čelí novým výzvám. Vysoký podíl, pro Slovensko dokonce klíčový, automobilového průmyslu vystavuje obě země potřebě další ekonomické transformace. Výzvám budou vzdorovat i zde stále významně zastoupené energeticky náročné sektory. Jedinou cestou, jak zvýšit konstrukční, a tedy i dlouhodobě udržitelnou rychlost obou ekonomik je rozvíjet jejich moderní sektory, diverzifikovat odběratelsko-dodavatelské řetězce, přizpůsobit vzdělávání potřebám moderní doby, podpořit investice do moderních a udržitelných technologií a vypořádat se se stárnutím obyvatel a s tím související zátěží pro veřejné rozpočty.

Líbilo? I tenhle kousek můžete najít v aktuálním tištěném Finmagu. A máme tam toho mnohem víc! Myslete na nás, až zas půjdete kolem trafiky. Nebo si nás objednejte on-line.

Kam dál? Komentáře na Finmagu:

• Zvýšení záloh živnostníky zabolí. Proč se vláda neinspirovala Kalouskem?
• O podpoře vzdělávání se jen mluví. Tyhle dvě změny to mohou zlepšit
• Dotační mejdan končí. V pořádku, vláda by měla škrtat ještě víc
• Kdo je viníkem vysoké inflace v Česku? Pokrytecké půtky jen zastírají pravdu
• ChatGPT přináší i bezpečnostní rizika. Máme ho kvůli tomu zakázat?

Jak jde dohromady byznys a medicína? Dočtete se v novém Finmagu

Je medicína byznys? Jak pro koho. „Frustraci mladých lékařů chápu. Nemají ani na chůvu, aby jim pohlídala děti, když pracují,“ říká přednosta chirurgické kliniky Robert Lischke.

Zdroj: Finmag

MEDICÍNA A BYZNYS

Jak venkovští praktici nepřicházejí o iluze • Ženy mění medicínu • Nejstarší pražská nemocnice objektivem Alžběty Jungrové • Nejdražší léky na světě • Obézních přibývá, Česko dohání USA.

BYZNYS JE HRA

„Investice do umění se do tabulek nevtěsná,“ říká Pavlína Pudil z Kunsthalle • Nejdražší materiál roku 2023? Hrst štěrku z vesmíru za miliardu dolarů • Ekologie musí být podle Tomáš Nemravy, výrobce dřevěných domů, ekonomická.

Koupit Finmag