Hrozba paktu Ruska s Čínou. Západ by měl zbystřit hned z několika důvodů

Prodlužování války na Ukrajině a praktické zastavení postupu Ruska na frontě – jen Bachmut ruské jednotky dobývají doslova metr po metru od loňského srpna – vede Kreml a Vladimira Putina k tomu, že se vehementně snaží na svou stranu naklonit mocného spojence z Číny.

Ekonomika asijského obra je po Spojených státech druhou největší na světě a pro Západ je sbližování Moskvy a Pekingu nebezpečné v tom, že by prakticky vynulovalo západní protiruské sankce. Nejvíc se spekuluje o dodávkách vojenského charakteru, které by mohly výrazně změnit poměry na bojišti.

Už březnová návštěva čínského prezidenta Si Ťin-pchinga v Kremlu (jednalo se o první návštěvu světové velmoci v Rusku od začátku války) vyvolala velkou pozornost západních i ukrajinských pozorovatelů.

Výsledkem byla hlavně rétorická cvičení na téma skvělých vztahů a „neomezené“ ekonomické spolupráce, k výraznějším vojenským dohodám mezi Putinem a Siem ale podle dostupných informací nedošlo.

Čínské zbraně jsou stále pokročilejší. Rusko by zajímaly určitě třeba její drony.

Stále modernější čínské zbraně

Asijská velmoc každopádně může Rusům nabídnout celou plejádu zboží, které západní firmy přestaly kvůli sankcím na ruský trh dodávat.

Washington varoval například před tím, že čínské firmy mohou do Ruska dovážet munici a vybrané zbraně, což komunistický režim popírá.

Podle Spojených států Čína vojenskému agresorovi ale dodává i některé „nesmrtící“ vojenské komponenty, což mohou být helmy, neprůstřelné vesty, lékárničky a další vojenské vybavení. Čína je navíc podle renomovaného think-tanku SIPRI čtvrtým největším vývozcem zbraní na světě.

„Čínské zbraně jsou stále pokročilejší. Rusko by zajímaly určitě třeba její drony,“ citovala BBC Siemona Wezemana ze Stockholmského mezinárodního institutu pro výzkum míru (SIPRI).

Kreml v současnosti spoléhá na těžkopádné íránské bezpilotní letouny. Ty ale v posledních týdnech stále efektivněji ničí ukrajinská protivzdušná obrana.

Čína může ruskému průmyslu tajně dodávat hi-tech produkty, které potřebuje na výrobu moderních zbraní.

Tajné dodávky čipů

Expertka na ekonomické sankce z amerického Mezinárodního institutu strategických studií Maria Shaginaová je ale přesvědčena, že komunistická velmoc dosud Rusku zbraně nedodávala, protože se bojí reakce západních ekonomik a případných protičínských sankcí. Tajně ale může ruskému průmyslu dodávat některé hi-tech produkty, které potřebuje na výrobu moderních zbraní.

„Existují důkazy, že Čína je největším vývozcem čipů do Ruska, často prostřednictvím fiktivních společností v Hongkongu a Spojených arabských emirátech,“ zdůraznila Shaginaová. Čínské společnosti podle ní také do Ruska dodávají civilní drony, které lze snadno upravit pro využití v armádě.

Americké Centrum pro pokročilé obranné studie už loni v červenci napsalo, že čínské firmy posílají do Ruska elektronické součástky pro radarové systémy protivzdušné obrany.

Podle USA Čína také neoficiálně poskytuje satelitní snímky bojiště, aby podpořila zpravodajské informace pro ruskou armádu.

Vzájemný obchod mezi oběma zeměmi rostl v roce 2022 na rekordní úroveň 190 miliard dolarů a meziročně poskočil o 30 procent.

Fosilní zdroje za výhodné ceny

Čína se každopádně stala největším obchodním partnerem Ruska a bojkot vyspělých ekonomik (kromě USA, EU a Spojeného království to je i Japonsko, Austrálie nebo Jižní Korea) obchodní výměnu mezi Pekingem a Moskvou jen zesílil.

Zejména nákup fosilních surovin, často s velkou slevou, je pro čínský režim výhodný. Vzájemný obchod mezi oběma zeměmi rostl v roce 2022 až na rekordní úroveň 190 miliard dolarů (v přepočtu čtyři biliony korun) a meziročně poskočil o 30 procent.

Ruský import z Číny činil 76 miliard dolarů (1,6 bilionu korun) a rostl o 13 procent. Export do Číny dosáhl dokonce 114 miliard dolarů (2,4 bilionu korun) a meziročně vyskočil o 43 procent. Na prodeji ropy a zemního plynu je Kreml životně závislý, příjmy z prodeje surovin tvoří až polovinu příjmů ruského rozpočtu.

Rusko loni vyvezlo do Číny o 50 procent víc zemního plynu než o rok dřív, export ropy rostl o deset procent. Obě země zároveň představily velkolepé plány na zintenzivnění energetických vazeb. Kreml chce propad prodejů surovin do zemí Evropské unie kompenzovat právě posílením exportu do asijské ekonomiky číslo jedna budováním nových plynovodů.

Kreml plánuje poskytnout Pekingu technologii rychlého množivého reaktoru, což by umožnilo Číně získat plutonium.

Vychýlení jaderné rovnováhy

Zajímavá je pro Čínu i spolupráce v jaderné energetice, protože Rusko je v tomto ohledu technologicky napřed. Kreml plánuje poskytnout Pekingu technologii rychlého množivého reaktoru, což by umožnilo Číně získat plutonium. Komunistickému režimu se tím otevírají nové možnosti pro výrobu štěpného materiálu do jaderných zbraní, jak upozornila agentura Bloomberg.

Obavy z jaderné spolupráce Číny a Ruska má americké ministerstvo obrany, které varuje před tím, že se současná globální jaderná rovnováha vychýlí ve prospěch asijské velmoci, se kterou má Amerika stále horší vztahy.

Ruská státní jaderná společnost Rosatom už na konci roku 2022 dokončila transport 25 tun vysoce obohaceného uranu do čínského jaderného reaktoru CFR-600, který má teoreticky schopnost „namnožit“ materiál pro výrobu pěti desítek jaderných hlavic ročně. To podle Pentagonu znamená, že do roku 2035 může Peking zvýšit jaderný arzenál z několika stovek hlavic až na 1500 kusů. Čína rezolutně odmítá, že by jaderná energetika sloužila i pro vojenské účely.

Vojenské a ekonomické sbližování obou autoritativních režimů, které nemají problém s porušováním lidských práv a mezinárodních dohod, a navíc se chovají agresivně vůči svým sousedům, by každopádně mělo západní země varovat před možnými bezpečnostními komplikacemi v následujících letech.

Kam dál? František Novák na Finmagu:

• Závod o klíčový byznys budoucnosti začal, Evropa těžce zaostává za USA
• Riziko pro Evropu. Útok na datová centra by měl katastrofální dopady
• Přepíšeme energetickou mapu světa? Evropa masivně investuje do LNG
• Závislosti na Rusku nás může zbavit i Surinam. Kde Západ hledá ropu?
• Rusko likviduje kulturní dědictví Ukrajiny, krade i nejcennější umění

Jak jde dohromady byznys a medicína? Dočtete se v novém Finmagu

Je medicína byznys? Jak pro koho. „Frustraci mladých lékařů chápu. Nemají ani na chůvu, aby jim pohlídala děti, když pracují,“ říká přednosta chirurgické kliniky Robert Lischke.

Zdroj: Finmag

MEDICÍNA A BYZNYS

Jak venkovští praktici nepřicházejí o iluze • Ženy mění medicínu • Nejstarší pražská nemocnice objektivem Alžběty Jungrové • Nejdražší léky na světě • Obézních přibývá, Česko dohání USA.

BYZNYS JE HRA

„Investice do umění se do tabulek nevtěsná,“ říká Pavlína Pudil z Kunsthalle • Nejdražší materiál roku 2023? Hrst štěrku z vesmíru za miliardu dolarů • Ekologie musí být podle Tomáš Nemravy, výrobce dřevěných domů, ekonomická.

Koupit Finmag