Sliby chyby. Zemanův příklon k Číně se Česku ani za mák nevyplatil

V posledních letech schodek narůstá dramatickým tempem a loni vykázal svoji historicky suverénně nejvyšší úroveň. Loňský schodek českého obchodu s Čínou totiž představuje 545,2 miliardy korun. To je o 25 procent vyšší úroveň než roku 2021.

Jedná se nejvýraznější meziroční nárůst schodku českého obchodu s Čínou od roku 2007, kdy však byl celkový obrat česko-čínského obchodu třikrát nižší než loni. Z nižší základny je přitom snazší dosahovat vyššího procentuálního nárůstu.

Jinými slovy: v uplynulých deseti letech Zemanova mandátu se nepodařilo ani zčásti dostat obchodní vztahy obou zemí do vyváženější polohy. Právě naopak.

Inflace to neokecá

Loňský rekordní schodek českého obchodu s Čínou nelze uspokojivě vysvětlit ani celosvětově rapidně rostoucí inflací. Schodek totiž představuje rozdíl mezi objemem vývozu Česka do Číny a objemem českého dovozu čínského zboží. Navíc, v Číně je inflace výrazně slabší než v Česku. A bylo tomu tak i loni.

Ministerstvo zahraničních věcí ČR

Indie je nová Čína. Ekonomická diplomacie Česka nabrala nový směr

Jsme Češi a chceme u vás podnikat. Tak by se dala shrnout nedávná návštěva ministra zahraničí Jana Lipavského v Indii. Na přelomu měsíce se vydal s podnikateli na několikadenní misi, která měla ukázat odhodlání české vlády a diplomacie „odemykat“ českým firmám perspektivní trhy v Indopacifiku.

Schodek tak neplyne z toho, že by čínské zboží mocně zdražilo. Prostě ho Česko dováží množstevně stále víc a víc, přičemž svůj export do Číny není s to udržovat, ani vzdáleně, ve stejném tempu růstu. Je však pravda, že nebýt například problému v tuzemském autoprůmyslu, které pramenily z globálního nedostatku čipů, byl by schodek přece jen o něco nižší.

V úplném roce Zemanova prezidentování, 2014, ovšem činil daný schodek ještě jen 249,5 miliardy korun. Byl tedy ani ne poloviční v porovnání s tím loňským.

Zemanovi se tedy nepodařilo vyvážit obchodní vztahy s Čínou ve prospěch České republiky. Třeba při návštěvě čínského prezidenta Si Ťin-pchinga, kterou roku 2016 velkoryse hostil, se s čínskou stranou podepisovaly pouze jakési smlouvy o smlouvě budoucí. Nebylo zaručeno, že dojde k jejich naplnění. A ekonomové na to už tehdy upozorňovali.

Složitý trh

Částečně za tím stojí přehnanost slibů končícího prezidenta. Na jeho obranu je ale taky třeba říct, že je za tím i objektivní faktor: sám Peking v uplynulých letech výrazně celosvětově omezil svoji investiční činnost. A to nemohl Zeman před lety tušit.

K řadě čínských akvizic docházelo totiž na dluh, a to posléze Peking omezil.

Za prohlubováním schodku je také politická realita. Čínský trh je specifický, není klasickou tržní ekonomikou. Má tam velké slovo politbyro a na lokálních úrovních jednotliví provinční vládci.

Pokud tedy chcete v Číně uspět v odvětvích, která jsou pro ně zásadní, musíte mít velice dobré politické kontakty. Ideálně až do nejvyšších pater.

Kam dál? Lukáš Kovanda na Finmagu:

• Jak reformovat důchody? Stát by měl najít peníze, ne jen bičovat občany
• Připravte si peněženky, zákaz ruské ropy se blíží. Hrozí rapidní růst cen paliv?
• Proč vláda nezlevní potraviny? Nižší DPH pomůže, ale i ožebračí
• Dluh české vlády je nejvyšší v historii. Poslední čas na nápravu, pane Fialo
• Česká koruna, vítěz války i pandemie. Vůči euru je nejsilnější od roku 2008