Zapráská vláda bičem na „bandu simulantů“? Brzy můžeme marodit za své

Pavel Jégl
Pavel Jégl
28. 2. 2023
 142 571

Před 15 lety vyrukoval kabinet Mirka Topolánka na „simulanty“ a zpřísnil nemocenské. Může se to opakovat i za vlády Petra Fialy. Bylo by znovuzavedení karenční doby dobrým krokem?

Zapráská vláda bičem na „bandu simulantů“? Brzy můžeme marodit za své
Měla by vláda prosadit znovuzavedení karenční doby? (ilustrační foto) / Zdroj: Shutterstock

Ruší se to, co se dřív zavedlo, a zavádí se zase to, co bylo zrušeno. Tak se dá popsat schéma, podle kterého funguje česká politika. Bude to platit také u nemocenské?

Vláda hledá kdejaké „drobné“ miliardy, které by mohla ušetřit, anebo získat. Vrátit se proto může i karenční doba – bič na simulanty, kdy během prvních tří dnů nemoci zaměstnanci marodili bez náhrady mzdy. Tím spíš, že covid odeznívá a izolace končí.

Karenční doba by snížila náklady zaměstnavatelů. O tuto uspořenou sumu by pak vláda mohla zvýšit pojistné.

Ústav zdravotnických informací a statistiky už analyzuje data o čerpání nemocenských dávek. Z nich by mělo vyplynout, zda Češi nemocenskou nezneužívají. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek ke karenční době v Partii na CNN Prima News pravil: „Za mě je podpora 50 na 50.“

Potvrdí snad analýza, že Češi jsou národ simulantů?

Na Čechy zafungovala karenční doba jako voda z Lurd. Horečky ustupovaly, nemocní vyskakovali z postelí.

Jak vyzrát na ‚Simulantenbande‘

Vojenský lékař Grünstein, k němuž se za první světové války dostal dobrý voják Švejk, o tom byl přesvědčen. „Das ganze tschechische Volk ist eine Simulantenbande“ („Celý český národ je banda simulantů“),“ říkal a předepisoval aspirin i chinin s výplachy žaludku, klystýrem a studenými zábaly. Touto svéráznou medikací vymýtil z 11 000 civilistů 10 999 simulantů, kteří odjeli na frontu. A byl by se dostal na kobylku i jedenáctitisícímu, kdyby ho zrovna neranila mrtvice.

Důchody
Shutterstock

Nižší valorizace důchodů a peklo ve Sněmovně. Čeká nás penzijní pohádka

Schyluje se k jedné z největších politických bitev tohoto volebního období. Strhne se o valorizaci důchodů. Čtěte další komentář Pavla Jégla.

Před 15 lety vyrukovala na „Simulantenbande“ vláda Mirka Topolánka a zavedla neplacené první tři dny nemoci. Proti byl ústavní soud, vláda však návrh upravila, podala podruhé a soudci na něj kývli.

Záměr byl jasný: získat miliardy. Vládě se to povedlo – a to bez Grünsteinova klystýru.

Na Čechy zafungovala karenční doba jako voda z Lurd. Horečky ustupovaly, nemocní vyskakovali z postelí, chromí odhazovali berle. Počet pracovních neschopností se náhle propadl o neuvěřitelných 47 procent a snížil se i počet prostonaných dnů.

Do doby, než byla karenční doba zavedena, měli Češi téměř dvojnásobnou míru nemocnosti ve srovnání s většinou zemí Evropské unie. Potom poklesla na evropský průměr.

V roce 2019 prosadili sociální demokraté návrat starých pravidel, karenční doba byla zrušena. Zaměstnavatelé zase museli začít lidem vyplácet 60 procent základu příjmu v prvních třech dnech nemoci. Za to jim vláda snížila sazbu nemocenských odvodů. Stát za tuhle změnu platil tři miliardy ročně.

Budeme se teď vracet ke třem dnům bez nemocenské a k vyšším sazbám pro zaměstnavatele?

Pokud by se ale karenční doba obnovila, nebylo by Česko černou ovci Evropy. Platí totiž v mnoha dalších státech.

Covid rozprášil statistiky

Dá se předpokládat, že nová data upozorní na vysokou krátkodobou nemocnost. Když byla karenční doba před necelými čtyřmi lety zrušena, počet lidí na nemocenské začal znovu růst. Potom ale udeřila pandemie koronaviru, která údaje zkreslila. Nebylo z nich možné vyčíst, jaký vliv na marodění mělo zrušení karenční doby. Do statistik padaly desítky tisíc lidí v karanténě nebo izolaci.

Pokud by se ale karenční doba obnovila, nebylo by Česko černou ovci Evropy. Platí totiž v mnoha dalších státech starého kontinentu, dokonce ve skandinávských zemích, byť Švédové ji mají pouze jednodenní.

Karenční doba grafAkademie věd ČR

Češti sociální demokraté ji prohlásili za zlo a jejím zrušením podmínili vstup do koalice s Babišovým ANO. Argumentovali tím, že z obav o výpadek příjmu zaměstnanci nemoc přecházejí, ničí si zdraví a šíří nákazu na pracovišti.

Studie think-tanku IDEANemocenské pojištění: co způsobilo zavedení karenční doby?“ nicméně dospěla z k závěru, že tyto obavy se po zavedení tří dnů stonání bez náhrady mzdy nepotvrdily.

Možná by po vzoru Švédska stačila jednodenní karenční doba. Podle statistik největší počet krátkodobých chorob propuká kolem dnů volna.

Zpátky k Topolánkovi?

Vláda Petra Fialy karenční dobu v programovém prohlášení nemá. Za doznívající pandemie covidu během přípravy programu bylo sotva myslitelné ji do něj zařadit. Národní ekonomická rada vlády (NERV) ji však doporučuje jako jedno z opatření na zvýšení příjmů veřejných rozpočtů. Navrhuje oprášit karenční dobu zavedenou Topolánkovou vládou s úpravou, která by ji umožňovala vypnout během epidemií.

Jste pro návrat karenční doby?

Pokud statistiky skutečně ukážou vysokou míru krátkodobé nemocnosti a vláda se rozhodne karenční dobu vzkřísit, pak se ale nutně nemusíme vracet k tomu, co se tady zavedlo v roce 2009. Možná by po vzoru Švédska stačila jednodenní karenční doba. Statistiky Hospodářské komory upozorňovaly, že největší počet krátkodobých chorob propuká kolem dnů volna.

Vláda by se každopádně měla pokusit o nějaký životaschopný kompromis. Takový, který by přežil víc než jedno či dvě volební období.

Kam dál? Pavel Jégl na Finmagu:

Ohodnoťte článek

-
-92
+

Sdílejte

Diskutujte (2)

Vstoupit do diskuze
Pavel Jégl

Pavel Jégl

Před listopadem 1989 vystudoval automatizaci a robotiku na ČVUT. Psal do samizdatu a do šuplíku. Po volbách v roce 1990 zastupoval ve Federálním shromáždění Občanské fórum. Poté absolvoval stáž v USA a... Více

Související témata

komentářnemocnemocenskástátní výdajeveřejné rozpočtyvláda

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo