Závod o klíčový byznys budoucnosti začal, Evropa těžce zaostává za USA

Brusel znervózňuje obrovská zelená investiční injekce Bílého domu a Joea Bidena pro americkou ekonomiku. Dotace ve výši 369 miliard dolarů (8,15 bilionu korun) v průběhu deseti let do bezuhlíkových technologií všeho druhu (zejména se jedná o podporu výroby akumulátorů a bateriových úložišť, elektromobilů, solárních a větrných elektráren, ale i vodíkových a jaderných projektů) mají přitáhnout „domů“ nejen americké výrobce, ale i zahraniční společnosti, včetně evropských. A toho se EU a bruselské orgány obávají.

Enviromentální skupina Transport & Environment přišla s argumentem, že Brusel musí terminologií hráčů pokeru „dorovnat dotační sázky“, aby firmy, které mají v Evropě produkovat baterie, úložiště a elektromobily, na starém kontinentu zůstaly.

Zelený think-tank dokonce tvrdí, že EU může do roku 2027 vyrábět dostatek lithium-iontových článků a úplně odříznout Čínu z dodavatelských řetězců pro evropskou produkci. Evropa také může ve větší míře těžit vlastní vzácné kovy. Až polovina poptávky po lithiu by do roku 2030 mohla pocházet z evropských zdrojů.

V současné době se ale 90 procent tohoto lehkého kovu zpracovává právě v Číně. Nové projekty vznikající v Německu a Francii na zpracování lithia by měly dominanci komunistické velmoci podstatně snížit.

Zákon o snižování inflace počítá s masivní podporou zelených technologií, aby byla Amerika co nejmíň závislá na dovozu fosilních surovin.

Zelená Amerika

Bruselské zelené plány – EU se už zavázala přestat vyrábět auta se spalovacími motory po roce 2035 – může zásadně narušit iniciativa amerického prezidenta Bidena a Demokratické strany. Zákon o snižování inflace (IRA – Inflation Reduction Act) počítá s masivní podporou zelených technologií z federálního rozpočtu, aby byla Amerika v následujících dekádách co nejmíň závislá na dovozu fosilních surovin.

Na zelených dotacích v USA vydělávají republikáni

Shutterstock

Demokraté v USA si stěžují, že nejvíc na dotacích pro výstavbu nových továren pro elektromobily, akumulátory nebo fotovoltaiku vydělávají ve státech, které ovládají republikáni, případně nové investice míří do volebních okrsků, které ve volbách do Sněmovny reprezentantů byly republikánské.

Politici GOP (Grand Old Party) byli ale loni, když se zákon IRA projednával, proti. Nyní vznik nových pracovních míst samozřejmě vítají. Upozorňuje se i na to, že republikánské státy mají míň regulace než demokratické, a proto do nich míří ve větší míře soukromé investice.

Výše zmíněná částka 369 miliard dolarů na podporu nových technologií ale znamená, že část projektů, které mají vzniknout na evropské půdě, nebude realizována a firmy nové investice přesunou raději do Spojených států, kde dostanou výhodnější podmínky.

„Už dnes se v USA vyrábí polovina lithium-iontových bateriových článků používaných v EU. Zákon o snižování inflace změnil pravidla hry a Evropa musí dát na stůl více peněz, jinak riskuje ztrátu plánovaných továren na baterie a pracovních míst ve prospěch Ameriky,“ varovala před kolapsem evropských zelených plánů Julia Poliscanová z T&E.

Poliscanová navrhuje, aby v rámci EU vznikl speciální fond, který bude nové investiční projekty zaměřené na rozšiřování elektromobility a obnovitelných zdrojů financovat.

Některé země EU odmítají nápad, že budou po americkém vzoru masivně dotovat zelené projekty.

Bouřlivá debata o rozsahu dotací

V Bruselu se nyní vede bouřlivá debata o tom, jakým způsobem budou členské země čelit velkorysé americké podpoře. Některé země EU odmítají nápad, že budou po americkém vzoru masivně dotovat zelené projekty. Vzniká tak opozice vůči předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyenové, která chce představit komplexní plán „na záchranu evropského průmyslu“ (rozuměj zeleného a udržitelného průmyslu).

Šéfka Komise chce ale sanování evropského výrobního sektoru postavit hlavně na tom, že uvolní omezení pro národní podporu ekonomiky pro evropské vlády. Jednotlivé členské země tak budou moci dotovat svůj zelený byznys prakticky bez omezení.

Menším nebo chudším zemím se nelíbí, že to povede k tomu, že například Německo nebo Francie podpoří „svoje“ projekty mnohem štědřeji než třeba Rumunsko, Bulharsko, Irsko nebo Česko.

„Takové plány zvyšují riziko roztříštění jednotného trhu a připraví půdu pro dotace zdarma pro všechny,“ nechal se podle webu Politico slyšet jeden z diplomatů EU.

Nizozemští zástupci, tradičně fiskálně zodpovědnější, dotační plány Bruselu označili za „Karla Marxe na steroidech“.

Marx na steroidech

Předseda Evropské rady Charles Michel podporuje myšlenku zřízení fondu, který by byl financován půjčkami všech zemí EU. Nizozemští zástupci, tradičně fiskálně zodpovědnější, ale dotační plány Bruselu označili za „Karla Marxe na steroidech“.

V diplomatických kruzích EU se prý spekuluje o tom, že velkorysé plány na dotování zelených projektů vznikly v Paříži. Francouzský prezident Emmanuel Macron totiž dlouhodobě podporuje uvolnění pravidel pro státní podporu francouzských podniků, které se ocitnou pod tlakem zahraniční konkurence.

Von der Leyenová jako odpověď na Bidenovo utrácení připravuje novou legislativuNet-Zero Industry Act. Cílem zákona je navýšení investic do průmyslových podniků v sektoru zelených technologií.

Kriticky se podle portálu Politico k těmto plánům zatím staví menší země, jako je Dánsko, Finsko, Irsko, Nizozemsko, Polsko a Švédsko. Pokud se uvolní pravidla pro státní podporu v členských zemích, dojde podle nich k nenapravitelné fragmentaci evropského trhu. Proti snahám navýšit plošné dotace se vyslovili i ministři financí Finska, České republiky, Dánska, Estonska, Irska, Rakouska a Slovenska.

Nicméně ani německý ministr financí a předseda liberální FDP Christian Lindner není úplně nadšen z bruselských záměrů dotovat zelenou ekonomiku v EU, ať to stojí, co to stojí. „Nejsem přesvědčen, že potřebujeme nějaký další nástroj financování,“ prohlásil.

Lindner nesouhlasí s tím, že by se Evropa měla při přechodu na nízkoemisní zdroje dál zadlužovat. Část evropských diplomatů i politiků nyní doufá, že se podaří najít kompromis mezi Washingtonem a Bruselem, aby z velkorysého amerického plánu profitovaly i evropské firmy bez toho, že to oslabí jejich pozici v rámci Evropské unie.

Kam dál? František Novák na Finmagu:

• Riziko pro Evropu. Útok na datová centra by měl katastrofální dopady
• Přepíšeme energetickou mapu světa? Evropa masivně investuje do LNG
• Závislosti na Rusku nás může zbavit i Surinam. Kde Západ hledá ropu?
• Rusko likviduje kulturní dědictví Ukrajiny, krade i nejcennější umění

Jak jde dohromady byznys a medicína? Dočtete se v novém Finmagu

Je medicína byznys? Jak pro koho. „Frustraci mladých lékařů chápu. Nemají ani na chůvu, aby jim pohlídala děti, když pracují,“ říká přednosta chirurgické kliniky Robert Lischke.

Zdroj: Finmag

MEDICÍNA A BYZNYS

Jak venkovští praktici nepřicházejí o iluze • Ženy mění medicínu • Nejstarší pražská nemocnice objektivem Alžběty Jungrové • Nejdražší léky na světě • Obézních přibývá, Česko dohání USA.

BYZNYS JE HRA

„Investice do umění se do tabulek nevtěsná,“ říká Pavlína Pudil z Kunsthalle • Nejdražší materiál roku 2023? Hrst štěrku z vesmíru za miliardu dolarů • Ekologie musí být podle Tomáš Nemravy, výrobce dřevěných domů, ekonomická.

Koupit Finmag