Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Čínská ekonomika trpí, dál ji decimuje covid. Dosáhne ještě někdy dominance?

Marek Hudema
Marek Hudema
20. 2. 2023
 12 591

Čínské vedení hýří optimismem. Hrubý domácí produkt země může letos růst až o 5,5 procenta, což je fenomenální úspěch po loňských třech procentech a 2,24 procenta v roce 2021, nejhorším výsledku od roku 1976. Je za tím hlavně rychlé uvolnění proticovidových opatření. Čínu přesto čekají obří ekonomické potíže. Jak je to možné?

Čínská ekonomika trpí, dál ji decimuje covid. Dosáhne ještě někdy dominance?
Tolik očekávaná ekonomická dominance Číny ve světě se odkládá. Na neurčito? (ilustrační foto) / Zdroj: Shutterstock

Na konci loňského roku začaly v čínských městech zničehonic mizet budky na testování na covid v ulicích, policejní hlídky u vchodů do budov, kde se návštěvníkům měřila teplota, i zátarasy na ulicích bránící nekontrolovanému pohybu po městech.

Nikdo nic neohlásil, nikdo nic neoznámil, ale čínská politika „nulové tolerance“ vůči covidu náhle skončila. Po zhruba třech letech přísných lockdownů, nuceném zavíraní lidí do provizorních karanténních zařízení, a dokonce náhlé izolaci celých domů nebo domovních bloků či dokonce celých čtvrtí a měst takovým způsobem, že doma izolovaní lidé si ani nemohli nakoupit a v některých extrémních případech dokonce trpěli nedostatkem jídla.

Čínské nadechnutí ale předchází značně nejisté budoucnosti. Tolik očekávaná ekonomická dominance Číny ve světě se odkládá. Na neurčito?

Pro velké firmy na rozdíl od malých podnikatelů nebyly lockdowny tak gigantickou katastrofou, kterou někteří předpokládali.

Velké firmy nestrádaly

Konec restrikcí se odrazil v rychlém zvýšení ekonomické aktivity. Dokládá to i celosvětově zvýšená poptávka po surovinách či růst hodnoty čínských akcií.

Čína Tchaj-wan čipy
Shutterstock

Vážně vlítne Čína na Tchaj-wan? Ostrovní stát má nečekaně mocnou zbraň

Malého ostrova Tchaj-wan se chce zmocnit pevninská komunistická Čína. Jelikož si je ale ostrovní stát vědom toho, že nemůže velikostí své armády víc než miliardové Číně konkurovat, spoléhá se na nevojenskou obranu silnější než tanky a rakety. Je jím ryzí byznys: ve světě i Číně tolik žádané čipy.

Zatímco dřív kvůli proticovidovým opatřením mnohé firmy dočasně či trvale zavřely a další společnosti trpěly přerušováním výroby, protože lidé do práce nemohli kvůli karanténě, nyní to přestalo hrozit.

Na druhou stranu, ze statistik se zdá, že zejména pro velké firmy na rozdíl od malých podnikatelů nebyly covidové lockdowny tak gigantickou katastrofou, kterou někteří předpokládali. Velké společnosti se totiž dokázaly přizpůsobit.

Ilustrovat se to dá například na prodeji aut: v roce 2017 se v Číně prodalo 24,7 milionu aut, v roce 2020 po úderu covidu kleslo toto číslo na 20,2 milionu a pak prodej v roce 2022 skončil na čísle 26,9 milionu prodaných automobilů.

Problémy naopak mohou nastat nyní, kdy je covid zdánlivě pryč. Proč, to nedávno pěkně shrnul například nositel Nobelovy ceny za ekonomii Paul Krugman ve svém článku v deníku The New York Times. Čína totiž přes svá prohlášení o úspěšném boji s covidem byla méně úspěšná než jiné země.

Lékaři v Číně starým a nemocným očkování nedoporučovali a propaganda tvrdila, že zahraniční vakcíny jsou nebezpečné.

Boj proti covidu a boj o moc

Rychlé ukončení politiky „nulového covidu“ vede „k růstu hospitalizací a úmrtí, což povede k přetížení zdravotní péče. Zdá se, že čínská ekonomika bude v příštích dvou až třech letech čelit velkým problémům, a dlouhodobé prognózy čínského hospodářského růstu se zhorší,“ píše Krugman.

Z Číny skutečně přišly zprávy o přetížených nemocnicích a frontách před krematorii, kde lidé chtějí zpopelnit své příbuzné, a výrobcích rakví nestíhajících vyrobit dostatek zboží. Zahraniční expertní odhady ukazují, že vlna covidu po uvolnění proticovidových opatření by si v Číně mohla vyžádat či dokonce už vyžádala milion až 1,5 milionu mrtvých. Odpovídá to i čínským odhadům počtu nakažených a odhadované smrtnosti v případě nakažených virem, kterou uvedly loni v prosinci čínské úřady.

Neodpovídají tomu ale oficiální čísla o počtu nakažených novým koronavirem ani počtu úmrtí na covid. Například jeden z mála publikovaných údajů uvádí, že od 8. prosince do 12. ledna mělo podle oficiálních dat na covid zemřít asi 60 tisíc lidí. Stovky dalších statistických údajů včetně ekonomických ovšem přestala Čína v průběhu covidové epidemie zveřejňovat. Po uvolnění přísných karantén oznámila, že někde čísla nakažených dokonce klesla a minulý měsíc, že epidemie je pryč. Čemuž málokdo věří.

Nejde přitom o to, že Čína měla přísná proticovidová opatření nebo o to, že je nyní má mírná. Podobně přísnou proticovidovou politiku praktikovaly kdysi například Nový Zéland nebo Austrálie a podobně otevřený přístup jako Čína dnes má skoro celý svět. Problémem je to, že nikde nepřišlo otevření tak náhle po tak přísných opatřeních s tak nepřipravenou populací i státní správou.

V Číně na rozdíl od jiných zemí nejsou tolik proočkovaní starší lidé, a navíc se očkovalo méně účinnými vakcínami čínské výroby. Z víc než miliardy občanů Číny je 267 milionů lidí starších šedesáti let. Původně totiž lékaři v Číně starým a nemocným očkování nedoporučovali a čínská propaganda tvrdila, že zahraniční vakcíny jsou nebezpečné.

Čína demografie
Hung Chung Chih / Shutterstock.com

Čínská demografická bomba tiká. Jak chce Peking předejít výbuchu?

Zapomeňte na Putina: skutečný problém světa jsou Číňané a jejich rychlé stárnutí. K nevyhnutelně zpomalenému ekonomickému růstu přičtěte stále citelnější nedostatek žen a máte v ruce recept na hlubokou frustraci, z níž povede jediná cesta přes zvýšenou toleranci vůči riziku – a rostoucí agresivitu.

A protože čínské úřady nerady informují o problémech čínských výrobků, vyložila si to část lidí tak, že všechny vakcíny jsou potenciálně nebezpečné. Starší lidé tak získali k očkování nedůvěru. Navíc čínské vakcíny mají nižší účinnost než ty západní, které Peking z ideologických důvodů odmítal.

Místní úřady navíc před ukončením lockdownů nevytvářely zásoby proticovidových léků a neplánovaly, co udělat v případě přeplnění nemocnic. Takové přípravy či jen úvahy by tehdy mohly být brány jako nedůvěra v oficiální stranickou a státní politiku „nulové tolerance“.

Generální tajemník a zároveň prezident Číny Si Ťin-pching před loňským říjnovým sjezdem strany vsadil na politiku vymýcení covidu svou politickou kariéru a případné diskuse o jejím ukončení by byly chápány jako politická opozice. Pak by přišly přísné tresty. Proto nikdo neplánoval, co dělat v případě zrušení proticovidových opatření a ani nějaké postupné rušení omezení. Proč ale došlo na přelomu roku k náhlému zrušení všech restrikcí?

Někteří čínští představitelé opět po letech začali mluvit o výhodách globalizace a volného světového obchodu.

Když se komunisté bojí

Za překotným odstraněním omezení je opět politika. Čínské stranické vedení vystrašily protesty proti koronavirovým zákazům na konci loňského roku. Šlo o největší hnutí odporu od roku 1989, které tehdy skončilo zmasakrování demonstrujících vojáky na náměstí Tchien-an-men. V Šanghaji stovky lidí skandovaly „Si Ťin-pchingu odstup“ a dokonce „pryč s komunistickou stranou“.

Vývoj HDP na obyvatele v Číně

Stranické vedení si tentokrát zřejmě nebylo jisté, zda použít tanky, a tak prostě lidem ustoupilo a změnu politiky vysvětlilo tak, že šlo o pečlivě naplánovaný postup, který umožnil proočkovat populaci, a zároveň, že covid tak zeslábl, že je skoro neškodný.

Problém přitom nebyly jen covidové uzávěry samy o sobě, ale to, že lockdowny prohlubovaly už tak vážné problémy čínské ekonomiky. Zároveň s protesty se tak zřejmě pekingští komunisté začali obávat o její zdraví, protože právě rostoucí ekonomika jim umožňuje držet lidi v klidu a pomáhá jim v jejich ovládání i zvyšování moci komunistické Číny ve světě.

Jak upozorňuje už citovaný ekonom Krugman, čínská ekonomika navíc trpí dlouhodobou nerovnováhou: přes snahy z posledního desetiletí zvýšit domácí spotřebu tento faktor stále tvoří jen malou část HDP. Naopak neobyčejně velkou část tvoří investice a z toho podstatnou část investice do nemovitostí. Výsledkem je nemovitostní bublina přibližně dvojnásobného rozsahu, než byla ta před finanční krizí v USA, kterou čínská vláda jen s obtížemi krotí.

Země je také stále závislá na vývozu, a tak letos někteří čínští představitelé opět po letech začali mluvit o výhodách globalizace a volného světového obchodu. Na Světovém ekonomickém fóru v Davosu se tak vyjádřil například Liu He, poradce šéfa čínských komunistů Siho.

Kdy překoná Čína v HDP na hlavu USA?

Navíc se zdá, že se Čína dostala i kvůli covidovým omezením do pasti takzvaného středního příjmu. Jde o to, že když ekonomika země roste, rostou i příjmy, ale země se nedokáže dostatečně rychle přeorientovat na výrobu s vysokou přidanou hodnotou, vyšší mzdy už neumožní podnikům získat investice na rozvoj sofistikovanějších výrob. Což se možná nyní děje v Číně. Přispívá k tomu i stárnutí populace, a tedy omezený počet mladých vstupujících na pracovní trh.

Původní představy, že 21. století bude vbrzku dominovat Čína, tak blednou. Například analytici investiční banky Goldman Sachs posunuli svou předpověď, že Čína překoná Spojené státy v HDP na hlavu z roku 2025 do roku 2035. Ekonomové z jiných institucí mluví o roce 2050 případně 2060 a někteří dokonce pochybují, že se to vůbec kdy stane.

Kam dál? Marek Hudema na Finmagu:

Jak jde dohromady byznys a medicína? Dočtete se v novém Finmagu

Je medicína byznys? Jak pro koho. „Frustraci mladých lékařů chápu. Nemají ani na chůvu, aby jim pohlídala děti, když pracují,“ říká přednosta chirurgické kliniky Robert Lischke.

Finmag předplatnéZdroj: Finmag

MEDICÍNA A BYZNYS

Jak venkovští praktici nepřicházejí o iluze • Ženy mění medicínu • Nejstarší pražská nemocnice objektivem Alžběty Jungrové • Nejdražší léky na světě • Obézních přibývá, Česko dohání USA.

BYZNYS JE HRA

„Investice do umění se do tabulek nevtěsná,“ říká Pavlína Pudil z Kunsthalle • Nejdražší materiál roku 2023? Hrst štěrku z vesmíru za miliardu dolarů • Ekologie musí být podle Tomáš Nemravy, výrobce dřevěných domů, ekonomická.

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
24
+

Sdílejte

Diskutujte (1)

Vstoupit do diskuze
Marek Hudema

Marek Hudema

Vystudoval historii a politologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, pracoval jako novinář například v Respektu, Reflexu, Hospodářských novinách nebo Lidovkách. Zajímá se o Blízký východ a Asii,... Více

Související témata

AsiecovidČínahrubý domácí produktkoronavirusprotestysvětová ekonomika
Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo