Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Drahé potraviny očima expertů. Měla by vláda sáhnout k zastropování cen?

Adam Štěpánek
Adam Štěpánek
10. 2. 2023
 9 343

Jsou v Česku potraviny předražené? Tuto debatu nedávno znovu otevřel ministr zemědělství Zdeněk Nekula, když upozornil na vysoké ceny cukru. Vláda chce prověřit ceny u zemědělců, potravinářských podniků a obchodních řetězců s cílem zjistit výši obchodní přirážky jednotlivých sektorů. Měla by zasáhnout? Zeptali jsme se expertů.

Drahé potraviny očima expertů. Měla by vláda sáhnout k zastropování cen?
Měla by vláda zasáhnout proti rostoucím cenám potravin? (ilustrační foto) / Zdroj: Shutterstock

Koncem ledna ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) upozornil na to, že cukrovary prodávaly cukr o 6,2 koruny dráž, ceny v obchodech však vzrostly na o 14 korun. Cena za kilogram se zvýšila z 18,21 Kč na 32,23 koruny. Uvedl sice, že nemá v plánu zasahovat do volného trhu, zároveň ale vyzval obchodní řetězce, aby situaci vysvětlily a zeptal se jich, kdy mají v plánu cukr zlevnit.

Vysoké ceny potravin, ale i rostoucí náklady zemědělců a potravinářských podniků byly tématem jednání mezi vládou a Agrární a Potravinářskou komorou na začátku února. Zúčastněné strany se na něm dohodly, že vláda provede šetření, kolik stojí jednotlivé výrobky a jaké jsou přirážky.

Podle premiéra Petra Fialy (ODS) je potřeba přesně analyzovat důvod, proč jsou ceny potravin tak vysoké. Ministru zemědělství Nekulovi proto zadal úkol svolat širší schůzku, které by se zúčastnili zástupci zemědělců, potravinářů i obchodních řetězců.

Jedním z hlavních důvodů stále rostoucích cen potravin je zdražování elektřiny a plynu. Podle některých odborníků by tak pomohlo tvrdší zastropování cen energií. Vládní strop na ceny energií platí od začátku roku.

Ráznějším řešením by pak bylo přímé zastropování cen potravin, případně nastavení hranice marží obchodníků. Takový krok však odporuje pravidlům Evropské unie ohledně volného trhu. Odstrašující je navíc příklad Maďarska, které zavedlo cenový strop na základní potraviny, což kromě jiného vedlo k nedostatku někerých potravin a navíc některé z nich i tak výrazně podražily. Před rokem pak zavedlo zastropování cen pohonných hmot, vzhledem k vršícím se problémům ale bylo nuceno toto opatření v prosinci zrušit.

Měla by vláda učinit nějaké opatření ke snížení cen potravin? Bylo by vhodnou cestou ke zlevnění zastropování cen či obchodních marží? Nebo je zkušenost z Maďarska v tomto ohledu varováním?

Zdeněk Nekula

Zdeněk Nekula

ministr zemědělství

Souhlasíte s názorem?

-
+26
+

Nemám v plánu zasahovat do tržního prostředí a jsem rád, že u nás máme volný trh. Na druhou stranu jako ministr zemědělství mám právo mluvit se všemi stranami, požadovat vysvětlení, diskutovat a apelovat na změny tam, kde jsou možné. Loni byl také rozruch kolem obchodních přirážek u pečiva nebo šunky, my jsme na to legitimně upozornili a situace se zlepšila. Teď se to samé děje u cukru a já tomu nebudu nečinně přihlížet.

Vím, že nic není černobílé, ale stojím si za tím, že obchodníci v některých případech zdražují mnohem více, než odpovídá reálnému zvýšení nákladů. A i tom jsme v prvním únorovém týdnu diskutovali s premiérem Petrem Fialou a kolegy ministry se zástupci Agrární komory a Potravinářské komory. Dohodli jsme se, že v příštích dnech svolám jednání zástupců zemědělců, potravinářů, Svazu obchodu a cestovního ruchu a Ústavu zemědělské ekonomiky a informací (ÚZEI), aby se otázky ohledně marží a obchodních přirážek vyjasnily.

V debatě využijeme data z Českého statistického úřadu a ÚZEI, s nímž budu také řešit další možnosti. Jejich přesnou podobu zatím není možné vzhledem k nadcházejícím jednáním sdělit. Stejně jako to, jaké parametry budeme chtít posuzovat. Chci probrat i možnosti, které má pro kontrolu k dispozici Úřad na ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), a to mimo jiné v souvislosti s novelou zákona o významné tržní síle, která teď od ledna platí. Jsem pro věcnou a racionální diskuzi u jednacího stolu. Věřím, že u něj najdeme dohodu v zájmu především našich spotřebitelů.

Dana Večeřová

Dana Večeřová

prezidentka Potravinářské komory ČR

Souhlasíte s názorem?

-
+19
+

Cesta zastropování cen vybraných potravin nebo zastropování obchodních přirážek není podle našeho názoru cesta správným směrem.

Ano, zkušenost z Maďarska je v tomto ohledu varováním. Maďarská vláda zastropovala mimo jiné ceny u základních potravin jako jsou například cukr, mouka, slunečnicový olej, vepřové koleno, kuřecí prsa, plnotučné mléko, vejce a brambory. Uvedené zboží se nesmí prodávat za vyšší ceny, než za které se prodávalo k 15. říjnu 2021. Ukázalo se, že za zastropované ceny nejsou někteří výrobci schopni potraviny vyrábět a prodávat a v extrémním případě došlo k nedostatku některých druhů potravin. Současně skokově narostly ceny ostatních potravin, mnohdy o více než 60 %, takže v Maďarsku došlo k prudkému nárůstu cen a vyšší inflaci než v Česku.

Naproti tomu zastropovat ceny energií vítáme, protože díky tomuto kroku došlo k jisté stabilizaci, výrobci potravin mohou plánovat svoje náklady a ceny potravin už neporostou raketovým tempem. Je však třeba dále diskutovat o výši zastropování, protože ceny energií v okolních zemích jsou výrazně nižší. V případě energií přestal fungovat trh a bylo namístě zasáhnout. V případě potravin trh funguje. Naším hlavním záměrem a cílem je vyrábět kvalitní české potraviny z českých surovin pro českého spotřebitele.

Tomáš Prouza

Tomáš Prouza

prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR

Souhlasíte s názorem?

-
+12
+

Jediným funkčním opatřením s okamžitým účinkem je výrazné snížení sazby DPH na (alespoň některé) potraviny. Nic jiného nebude fungovat. Rozumím ale nechuti vlády k tomuto kroku přistoupit. Napjatý státní rozpočet, který byl v posledních letech navíc výrazně zdecimován, velký prostor v této souvislosti neposkytuje. Jsem také rád, že vláda chápe nesmyslnost stropování cen po vzoru Maďarska. V současnosti je tam nejvyšší míra inflace, poslední statistiky uvádějí, že v řadě případů došlo dokonce ke čtyřnásobnému růstu cen potravin. A ač nejde o potraviny, tak zastropování cen benzínu a nafty skončilo jejich nedostupností. Pevně proto doufám, že se maďarské pokusy dostanou do učebnic ekonomie jako varování.

To vše ale neznamená, že je s růstem cen potravin v České republice vše v pořádku. Podle Českého statistického úřadu vzrostly ceny rostlinné výroby v roce 2022 o 37,1 %, živočišné výroby o 24,4 %, ale ceny potravin, nápojů a tabáků jen o 12,9 %. Tedy dokonce méně, než byla celková inflace! Někdo si v této republice v loňském roce přišel na své a já vím kdo. Byli to majitelé obřích agrokoncernů, kteří přitom nejvíc křičeli, jak krvácejí na růstu nákladů. Oni, kteří letos podle ministra zemědělství dosáhnou rekordních zisků podpořených miliardovými dotacemi. Pokud chceme systémové kroky, musíme začít tady. Dotační dieta nekonkurenceschopným agrobaronům jen prospěje.

Pavel Březina

Pavel Březina

předseda představenstva Asociace českého tradičního obchodu

Souhlasíte s názorem?

-
+3
+

Otázka, zda by měla vláda učinit kroky ke snížení cen potravin, je především otázkou politickou. Důvodem jejich růstu není jen inflace či zdražování energií a dalších vstupů ale i relativně nízké ceny, na které jsme byli dlouhá léta zvyklí. Výrobci totiž nutné zdražování dlouho odkládali. Nyní se potkalo z pohledu zákazníka několik negativních jevů a je třeba bohužel dodat, že zdražování nemusí být ještě u všech druhů zboží u konce. Vysoké ceny potravin nejvíc negativně dopadají na nízko ale i středně příjmové skupiny.

„Řešení“ v podobě kontroly marží obchodníků, o kterém v minulém roce halasně spekulovalo ministerstvo zemědělství, či dokonce v zastropování cen, nedávají žádný smysl, či jsou rovnou cestou do pekel, jak se ukázalo v Maďarsku. Obviňovat z vysokých cen obchodníky a jejich „nemravné“ zisky je zjednodušující pohled, který má za cíl jen hledat domnělého viníka.  Marže obchodníků a jejich ziskovost se dlouhodobě nijak nemění. Máme extrémně konkurenční prostředí a každý obchodník si velmi hlídá svou cenovou konkurenceschopnost, a to zejména u základních potravin.

Jedinou cestou, jak zlevnění skutečně dosáhnout, a přitom nedeformovat trh, je výrazné snížení DPH. Dlouhodobě je naše DPH na potraviny ve srovnání s okolními zeměmi nejvyšší. Nyní zvažované snížení o jeden či dva procentní body žádný efekt nepřinese. Stát by tedy měl zvážit, zda by další případný výpadek v příjmech byl adekvátní cenou za větší sociální mír, které by nižší ceny potravin mohly přinést. Vzhledem k výsledkům hospodaření státu ale výrazné snižování DPH neočekávám.

Helena Horská

Helena Horská

hlavní ekonomka Raiffeisenbank, členka NERV

Souhlasíte s názorem?

-
+34
+

Regulovat či neregulovat? Chránit spotřebitele od zdražování potravin nebo pěstovat zdravou konkurenci mezi výrobci a obchodníky a všemi zákonnými prostředky bránit zneužití situace na trhu či silného postavení na trhu? Za mě je správně možnost B.

Růst cen je tržní signál, že něčeho je méně nebo že jeho výroba je čím dál tím dražší. Spotřebitel pak racionálně zvažuje, zdali danou věc skutečně potřebuje a v jakém množství. Nutí nás pohodlné spotřebitele zamyslet se nad našimi útratami a „hlasovat peněženkami“. A to se také v Česku loni stalo. Spotřebitelé na prudké zdražení potravin (o zhruba čtvrtinu) zareagovali omezením nákupů – jejich nákupní košíky byly méně plné, aspoň v českých obchodech. V příhraničních oblastech měli spotřebitelé ještě jednu možnost: „hlasovat nohama“ – tedy nakupovat v zahraničí. V Polsku a Německu potraviny zdražovaly o něco pomaleji (o pětinu).  Naopak do Maďarska se nikdo nehrnul – tamní potraviny zdražily o polovinu! Hůř na tom byli už jen spotřebitelé v Turecku. 

Příklad Maďarska s experimenty se zastropováním cen je dostatečně odstrašující. V případech extrémních nárůstů cen je legitimní uvažovat o daňových úlevách (snížení či zrušení DPH), ale v situaci, kdy si je stát jist, že ani zemědělci, ani zpracovatelé a ani obchodníci nezneužijí situace ve svůj prospěch. A to si nikdo nikdy nemůže být jist. Stížnosti polských spotřebitelů na obchodníky nereflektující v plném rozsahu přechodné zrušení DPH jsou toho důkazem.

Jan Doležal

Jan Doležal

prezident Agrární komory České republiky

Souhlasíte s názorem?

-
+8
+

Hlavním viníkem drahých potravin jsou zvýšené náklady, kterým čelí všechny články dodavatelsko-odběratelské vertikály. Zemědělci, potravináři i obchodníci mají ale různé manévrovací možnosti, jak promítnout tyto náklady do cen, za něž prodávají. Komu a s jakou úspěšností se to daří, ukazují jednoznačně oficiální statistiky. U některých komodit, jako jsou například vejce nebo drůbeží maso, zemědělci zdražovali v průběhu loňského roku nejpomaleji ze všech.

Agrární komora České republiky dlouhodobě vyzývá ke snížení DPH na základní potraviny, jako to už udělaly jiné státy v Evropské unii. Bylo by ale třeba ohlídat, aby se pokles sazby skutečně projevil na cenách potravin pro zákazníky a nepomohl jen ke zvýšení zisku velkých obchodních řetězců.

Zastropování obchodních přirážek je rozhodně zajímavý nápad, k němuž se závazali loni slovenští obchodníci u 15 základních potravin. Na to bychom ale museli znát výši těchto přirážek, což obchodní řetězce v tuzemsku pečlivě tají. Proto vítáme návrh státu na kulatý stůl, kde všichni vyložíme karty na stůl.

Alena Šafrová Drášilová

Alena Šafrová Drášilová

autorka knih Základy úspěšného podnikání, lektorka a odborná asistentka na Ekonomicko-správní fakultě Masarykovy univerzity

Souhlasíte s názorem?

-
+54
+

Představa, že stát může jakýmikoliv regulacemi a stropy ovlivňovat ceny na volném trhu je nejen naivní, ale potenciálně velmi nebezpečná. Především je potřeba si nalít čistého vína – zastropování cen čehokoliv neznamená, že se ceny mávnutím kouzelného proutku změní. Pouze je část ceny plošně dotována z peněz ze státního rozpočtu. Z těch, které byly vybrány na daních. Z peněz, které by mohly cíleně pomáhat lidem v nouzi.

Navíc jsou tímto krokem potlačeny jakékoliv snahy o adaptaci. Zjednodušeně řečeno, lidé nakupují víc, než by kupovali za tržní ceny, čímž dochází k nedostatku a dalšímu tlaku na zvyšování cen. Dodavatelé neoptimalizují výrobu. Nefunguje konkurence. Vytváří se skrytá cenová bublina, která stejně nakonec praskne, jak jsme viděli na příkladu Maďarska. Pokud stát ceny nedorovnává a pouze nařídí cenový strop, přestanou někteří dodavatelé zboží dodávat, protože se jim to prostě nevyplatí. Vzniká nedostatek, přídělový systém, černý trh. Všechno už tu v nějaké formě bylo.

Na druhou stranu, trh s potravinami je v Česku silně monopolizovaný a stát má nástroje, kterými může bránit účelovému zvyšování cen. Bavíme se však o nástrojích legislativy na ochranu hospodářské soutěže, ne o zastropování cen. V kompetencích ÚOHS je prověřování, zda nedochází ke kartelovým dohodám nebo zneužívání dominantního postavení na trhu, ať už na straně výrobců nebo v dodavatelském řetězci. Rozhodně by to bylo v tuto chvíli na místě, na rozdíl od snahy regulovat ceny přímo.

Vít Hradil

Vít Hradil

hlavní ekonom Cyrrus

Souhlasíte s názorem?

-
+38
+

Pokud existuje způsob, jak ekonomické turbulence vyvolané souběhem pandemie a války ještě zhoršit, pak tím, že budeme požadovat po státu, aby je „vyřešil“.

Rozkymácené ceny energií a komodit se do cenové hladiny budou ještě nějaký čas chaoticky propisovat směrem nahoru i dolů a nevyhnutelně budou využívány všemi aktéry – výrobce a prodejce potravin nevyjímaje – k maximalizaci vlastního zisku. O tu se ostatně snaží i za zcela normálních časů. Důvodem, proč litr mléka před pandemií nestál milion korun, nebylo to, že podnikatelé byli tehdy na zákazníky hodní a nechtěli je oškubat. Cenu drželo na uzdě jejich vědomí, že kdyby zdražili, spotřebitel odejde ke konkurenci, nebo mléko raději oželí.

Je až zarážející, kolik podpory si momentálně získávají nápady na státní ingerenci do cenotvorby. Na stanovení ceny čehokoliv se přímo či nepřímo podílejí miliardy lidí, technologický pokrok či rozmary počasí v nepředstavitelně komplexním vzájemně propojeném systému. Představa, že náš stát, který ani v roce 2023 není schopen propojit své vlastní databáze a přestat se nás na každém formuláři dokola tázat na ty samé otázky, dokáže v reálném čase vyhodnocovat a stanovovat „správnou“ cenu másla, je absurdní.

Stát může prostřednictvím kontroly hospodářské soutěže bránit nejkřiklavějším případům monopolizace trhu a zneužívání dominantního postavení. Zbytek musí odpracovat spotřebitel tím, že evidentně předražené zboží nekoupí.

Zdeněk Říha

Zdeněk Říha

Vysoká škola ekonomie a managementu

Souhlasíte s názorem?

-
+42
+

Domnívám se, že už maďarské zastropování cen pohonných hmot bylo nepotřebné a zbytečné – důkazů, že něco takového nefunguje a končí to nedostatkem regulované komodity, máme v historii celou řadu.

Pokud chce naše vláda něco dělat s drahými potravinami, bude nejlepší, když bude řešit příčiny současného stavu. Nabízí se tak jednak zrušení emisních povolenek (tedy ne jejich rozšíření na další lidské aktivity) a masivní investice do energetického sektoru, zejména výstavby jaderných elektráren. Pokud bude zajištěna dostatečná a stabilní nabídka elektrické energie, bude burza s ní fungovat k naší spokojenosti (tedy s přijatelnými cenami elektřiny), ať už bude na jakémkoli místě planety, třeba v Lipsku. No a tradičně má vláda velkou možnost, jak snižovat inflaci, ve fiskální politice, tedy v omezování rozpočtového schodku. Velkou výhodou takového opatření je, že se na něj nemusíme ptát v Bruselu.

Omezování státních výdajů samozřejmě není populární a politické body to nepřinese, je už ale na čase říct, že inflace se bez toho, aby to většinu obyvatel bolelo, nezbavíme. Regulace cen nebo obchodních marží je řešení následků, nikoli příčin vysokých cen.

Michal Kuzněcov

Michal Kuzněcov

investor, podnikatel, Kuzněcov & Partners Invest

Souhlasíte s názorem?

-
+30
+

Chápu tuto myšlenku, kdy se běžným lidem za rok zdraží potraviny v průměru o 30 procent. Ale jakákoliv regulace volného tržního hospodářství se nějakým negativním způsobem odrazí v budoucích cenách. Jedná se o to, že i výrobcům se zvyšují náklady na výrobu skrze energie, na logistiku skrze paliva a tak dále.

Ceny potravin byly ve srovnání se západní Evropou dlouhodobě nižší. Teď jsme ceny západní Evropy dohnali, ale bohužel platově na tom tak dobře nejsme. Z toho vyplývá, že díky tomu se řada domácností dostává do stavu, kdy si začíná uvědomovat, že buď musí začít šetřit či selektovat potraviny, které bude kupovat, nebo bude muset ušetřit někde jinde.

S klienty se často bavíme o tom, že pozitivní dopadem je to, že lidé víc přemýšlí, co nakoupit, a tolik potravinami neplýtvají. Jednoduše se toho víc sní a méně vyhodí. Když si vezmeme, že podle některých statistik jsou lidé schopni vyhodit až 30 procent nespotřebovaných potravin, tak by teoreticky mohli zdražování zvládnout tak, že přestanou plýtvat. Ale to bychom museli brát ideální situaci. Jedna věc jsou průzkumy a druhá běžný život v praxi.

Lukáš Kovanda

Lukáš Kovanda

hlavní ekonom Trinity Bank

Souhlasíte s názorem?

-
+19
+

Žádoucí je snížení DPH na potraviny, vláda se však zdráhá to udělat. Obává se totiž výpadků příjmu státní a veřejné kasy. O kolik peněz by ji připravilo? Lze předpokládat, že roční náklady by se pohybovaly v pásmu od deseti do 20 miliard korun. To nejsou zanedbatelné náklady. Zvlášť za současné situace, kdy vláda na letošek sice plánuje schodek státního rozpočtu maximálně 295 miliard korun, ale třeba podle Národní rozpočtové rady je i tak nerealistický.

Kdo to zhodnotil nejlíp?

Vláda tak musí hledat úspory, a ne vytvářet nový dluh právě třeba snížením DPH na potraviny. Pokud by ale byla schopná ušetřit, jak vládní strany před volbami slibovaly, byla by to jiná písnička. V takovém případě by se DPH na potraviny mohla výrazněji snížit, třeba ze stávající patnáctiprocentní sazby na desetiprocentní. Otázkou by pak ovšem bylo, do jaké míry by snížení daně promítli do svých cen prodejci, například obchodní řetězce. Navíc ministerstvo financí nyní uvažuje o zrušení nejnižší sazby DPH, tedy té desetiprocentní. Kompenzačně by v takovém případě mohlo snížit stávající patnáctiprocentní sazbu na úroveň třinácti nebo čtrnácti procent.

Argumentem pro snížení DPH je, že je jedna z nejvyšších v EU. Jde o jeden z důvodů, proč je celá řada potravin například v Polsku, ale někdy třeba i v Německu, znatelně levnější. Pokud by vláda ke snížení DPH přistoupila, mělo by být trvalé. A také by mělo být kompenzováno odpovídajícím navýšením příjmů veřejných rozpočtů, případně doprovázeno seškrtáním některých výdajů.

Snížení DPH na potraviny je ekonomicky i sociálně žádoucí, pokud budou výše uvedené podmínky splněny. Zejména proto, že zlevnění potravin by pomohlo hlavně sociálně slabším domácnostem. V jejich rozpočtech mají výdaje na potraviny vyšší podíl, než je tomu u bohatších. Vhodně provedené a kompenzované trvalé snížení DPH na potraviny, alespoň na ty základní, je tedy vhodným příspěvkem k udržení sociálního smíru.

Kam dál? Ankety Očima expertů na Finmagu:

Jak jde dohromady byznys a medicína? Dočtete se v novém Finmagu

Je medicína byznys? Jak pro koho. „Frustraci mladých lékařů chápu. Nemají ani na chůvu, aby jim pohlídala děti, když pracují,“ říká přednosta chirurgické kliniky Robert Lischke.

Finmag předplatnéZdroj: Finmag

MEDICÍNA A BYZNYS

Jak venkovští praktici nepřicházejí o iluze • Ženy mění medicínu • Nejstarší pražská nemocnice objektivem Alžběty Jungrové • Nejdražší léky na světě • Obézních přibývá, Česko dohání USA.

BYZNYS JE HRA

„Investice do umění se do tabulek nevtěsná,“ říká Pavlína Pudil z Kunsthalle • Nejdražší materiál roku 2023? Hrst štěrku z vesmíru za miliardu dolarů • Ekologie musí být podle Tomáš Nemravy, výrobce dřevěných domů, ekonomická.

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
27
+

Sdílejte

Diskutujte (3)

Vstoupit do diskuze
Adam Štěpánek

Adam Štěpánek

Editor Finmag.cz. Začínal ve sportovních redakcích, poté se přeorientoval na byznys a jako redaktor a posléze editor působil na webech týdeníků Euro a Hrot. Zajímá se o zahraniční politiku a rád se nervuje... Více

Související témata

anketaceny potravinMaržeobchodní řetězceočima expertůpotravinyvládazemědělství
Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo