Proč vláda nezlevní potraviny? Nižší DPH pomůže chudým, ale ožebračí všechny

Lukáš Kovanda
Lukáš Kovanda | 25. 1. 2023 | 1 komentář | 7 637
daň z přidané hodnotydanědaňová reformaDPHnázorpotraviny

Vláda se zdráhá snížit DPH na potraviny, i když je v Česku nejvyšší z okolních zemí. Obává se totiž výpadků příjmu státní a veřejné kasy. Cesta k pomoci chudým a sociálnímu smíru by tak bylo vykoupeno tím, že zchudne stát. Tedy my všichni.

Proč vláda nezlevní potraviny? Nižší DPH pomůže chudým, ale ožebračí všechny

Pohonné hmoty zlevňují, přesto inflace v srpnu 2022 dosáhla v meziročním srovnání 17,2 procenta (ilustrační foto)

Zdroj: Shutterstock

 O kolik peněz by nižší DPH na potraviny státní kasu připravilo? Záleží, jakých potravin by se snížení DPH týkalo a v jakém rozsahu by bylo, ale lze předpokládat, že roční náklady snížení by se pohybovaly v pásmu od deseti do dvaceti miliard korun. A to nejsou zanedbatelné náklady. Zvláště ne dnes.

Vláda na letošek sice plánuje schodek státního rozpočtu maximálně 295 miliard korun, ale třeba podle Národní rozpočtové rady je i tak nerealistický. Pravděpodobnější je, že schodek bude letos kolem 360 miliard korun. Vláda tak musí hledat úspory, a ne vytvářet nový dluh právě třeba snížením DPH na potraviny.

Pokud by ale byla schopná ušetřit, jak ostatně vládní strany před volbami slibovaly, byla by to jiná písnička. V takovém případě by se DPH na potraviny mohla výrazněji snížit, třeba ze stávající patnáctiprocentní sazby na desetiprocentní.

Ministerstvo financí uvažuje o zrušení nejnižší sazby DPH, což by potraviny zlevnilo jen nepatrně...

Nižší DPH = vyšší marže?

Argumentem pro snížení DPH je, že je jedna z nejvyšších v EU. Německo uplatňuje na potraviny sazbu sedmiprocentní, Rakousko desetiprocentní, Polsko běžně na základní potraviny sazbu pětiprocentní, kterou ale nyní kvůli rapidní inflaci tamní vláda snížila na nulu, a konečně Slovensko sazbu desetiprocentní. Česko má tedy z těchto zemí DPH na potraviny nejvyšší, což je jeden z důvodů, proč je celá řada potravin například v Polsku, ale někdy i třeba v Německu, znatelně levnější než v Česku.

Petr Fiala
Vláda ČR

Bude letos hůř, aby pak mohlo být líp? Rok 2023 ukáže, jak odvážná vláda je

Na počátku roku si přejeme, abychom se měli líp. Jenže je v tom háček: čím líp se letos budeme mít, tím hůř nám může být v příštích letech. Dost bude záležet na vládních krocích, píše hlavní komentátor Finmag.cz Pavel Jégl.

Pokud by ale vláda DPH na potraviny snížila na podobnou hranici, otázkou by bylo, do jaké míry by snížení daně promítli do svých cen prodejci, například obchodní řetězce. Zkušenost třeba i ze sousedního Německa z doby pandemie roku 2020 naznačuje, že by promítnutí nebylo úplné a že by si tedy řetězce na úkor státu (a daňového poplatníka) navýšily své marže.

To je další důvod, proč se zatím vláda zdráhá sazbu DPH snížit.

Navíc ministerstvo financí nyní uvažuje o zrušení nejnižší sazby DPH, tedy té desetiprocentní. Kompenzačně by v takovém případě mohlo snížit stávající patnáctiprocentní sazbu na úroveň třinácti nebo čtrnácti procent. To by tedy DPH z potravin snížilo, ale jen poměrně nepatrně, takže by to řadoví nakupující sotva postřehli.

zlevnění potravin by pomohlo hlavně sociálně slabším domácnostem typu těch tvořených důchodci nebo samoživiteli.

Jak zlevnit potraviny

Pokud by tedy vláda ke snížení DPH přistoupila, mělo by být trvalé, protože jinak prodejci a řetězce nepromítnou snížení daně tolik do konečných cen. A také by mělo být kompenzováno odpovídajícím navýšením příjmů veřejných rozpočtů, případně doprovázeno odpovídajícím seškrtáním některých veřejných výdajů. Ideálně tedy v rozsahu oněch deseti až dvaceti miliard ročně.

Anketa

Měla by se snížit DPH na potraviny?

Snížení DPH na potraviny je přitom ekonomicky i sociálně žádoucí, pokud tedy budou výše uvedené podmínky splněny. Zejména proto, že zlevnění potravin by pomohlo hlavně sociálně slabším domácnostem typu těch tvořených důchodci nebo samoživiteli.

V rozpočtech těchto lidí mají výdaje na potraviny vyšší podíl, než je tomu u bohatších lidí. Vhodně provedené a kompenzované trvalé snížení DPH na potraviny, alespoň na ty základní typu mléčných výrobků, masa, pečiva, případně ovoce a zeleniny, je tedy vhodným příspěvkem k udržení sociálního smíru.

Kam dál? Lukáš Kovanda na Finmagu:

ZIMNÍ FINMAG JE TADY. NA CO SE TĚŠIT?

Finmag předplatnéZdroj: Finmag

„Najednou jsem měla pocit, že jsem už někdo jiný, že jsem ztratila sama sebe,“ přiznala Adéle Vopěnkové sběratelka umění Kateřina Havrlant, když spolu mluvily o jejím odchodu z Googlu.

FIN. Dominik Stroukal tvrdí, že se máme připravit na investiční žně • V kanceláři partnera ZDR Investments • Václav Podzimek: Do čeho investovat v roce 2023 • Robert Vlach o pravidlech růstu freelancerů • Roste cena děl po smrti jejich autorů? • Podle Petra Beny z Alzy dochází k pomalé evoluci kapitalismu

MAG. Nejlepší soukromá gymnázia v Česku • Mladé sítě pryč nepustí a staří žijí v digitálních ghettech, říká marketér Tomáš Jindříšek • Kokain, VHS i Flexaret spojuje jedno: Nejsou a nebudou • Na skialpech od čtyř dubů jezdí nejen beskydští fajnšmekři • Americký pickup RAM 1500. Dává smysl i na opačné straně oceánu?

Autor článku

Lukáš Kovanda

Lukáš Kovanda

Lukáš Kovanda působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Je členem Národní ekonomické rady vlády. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze. Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace. Vydal dva sborníky rozhovorů (nejen) s laureáty Nobelovy ceny za ekonomii.Osobní web Lukáše Kovandy