Bude letos hůř, aby pak mohlo být líp? Rok 2023 ukáže, jak odvážná vláda je

Česko koncem ledna vybere prezidenta a rok a půl bude žít bez voleb. Až v říjnu roku 2024 budeme volit do krajských zastupitelstev, Senátu a Evropského parlamentu. Takové volební prázdniny jsme neměli od roku 2015.

Strany tak nemusí stůj, co stůj nakupovat a přeplácet voliče, což koalici poskytuje jedinečnou příležitost dohodnout se na dlouho odkládaných reformách.

Už loni bylo zjevné, že také v roce 2023 budeme procházet slzavým údolím.

Cesta slzavým údolím

Je zjevné, že reformy budou bolet a vládním stranám na popularitě u voličů nepřidají. Pokud je ale kabinet dokáže přesvědčivě vysvětlit, nemusely by koaliční strany v příštích volbách potopit.

Shutterstock

Křišťálová koule 2023: první prezidentka, nové vakcíny, E.T. nepřiletí

Také v příštím roce budeme topit a svítit. Válka na Ukrajině však neskončí a drahé energie ani vysoká inflace neodezní. A dostaneme historicky první prezidentku, předpovídá hlavní komentátor Finmag.cz Pavel Jégl.

Racionálně uvažujícím voličům by mělo dojít, že tento stát je neufinancovatelný a neobejde se bez reforem daní, penzí i státní správy. Státní finance se stěží zotaví bez vyšších berní, vyšší odpovědnosti za vlastní stáří, bez efektivnější státní správy a patrně i bez nižšího rozsahu služeb, které stát poskytuje.

Fialova vláda dosud reformy odsouvala s argumentem, že na ně není příhodná doba. Byla to pouhá vytáčka. Už loni bylo zjevné, že také v roce 2023 budeme procházet slzavým údolím, ve kterém budeme narážet na vysoké ceny energií, pádivou inflaci a vysoké úrokové sazby.

Neuslyšíme koncem tohoto roku vysvětlení, že vláda musela řešit aktuální problémy a na reformy nebyl čas?

Daně zamíří nahoru. A když je vláda zvedne dřív, nebude je muset zvedat tak vysoko.

Další peníze z vrtulníku?

Na každý pád je jasné, že víc než dvousetmiliardový strukturální deficit – rozdíl mezi pravidelnými výdaji a pravidelnými příjmy státu, který je pevně zabudován v nastaveném systému daní a povinných plateb – se pouhými úsporami v provozu státu vyrovnat nedá. Daně zamíří nahoru. A když je vláda zvedne dřív, nebude je muset zvedat tak vysoko.

Koláž Finmag.cz

Důchody očima kandidátů na prezidenta. Má reforma penzí vůbec ještě smysl?

Penzijní reforma je jedním z hlavních politických témat už dlouhé roky, zatím však byla stále odkládaná. Není na její realizaci už pozdě? Nebyla by vhodnější nějaká jiná alternativa? I na to odpovídali kandidáti na prezidenta 2023 v anketě Finmag.cz.

Hýbat bude nutné také s důchody. Nejen je valorizovat, ale skutečně reformovat, protože odchod Husákových děti do penze je může rozvrátit. Důchodová bilance je už dnes v desetimiliardových deficitech. Ty se mohou několikanásobně zvýšit.

Dá se však předpokládat nějaká výrazná reforma? Vláda už dala najevo, že chce vycházet z reformy-nereformy, kterou načrtla komise vedená Danuší Nerudovou. Jejím základem je průběžný systém, do něhož ekonomicky aktivní jedinci sypou peníze, které obratem směřují na účty důchodců. Státní přerozdělování však neodstraní základní nedostatek systému, kterým je fakt, že nemotivuje k odpovědnosti za vlastní penzi.

Reformy by každopádně neměly minout ani státní správu. Co covidové lockdowny naznačily, to energetická krize potvrdila: Stát nedokáže cíleně pomáhat, a tak mu nezbývá, než rozhazovat peníze z vrtulníku všem – tedy také těm, kteří pomoc nepotřebují.

Pomáhat pouze nízkopříjmovým domácnostem, které jsou v tísni, neumíme. Státní správa to jednoduše nezvládne. Měla by se to ale co nejdřív naučit, jinak budeme utrácet hromady miliard navíc, zvyšovat množství peněz v oběhu, a tím také přiživovat inflaci.

Střízlivě uvažující jedinec by se nicméně měl smířit s faktem, že líp už bylo.

Reformy, nebo údržba?

Je ale vláda k reformám odhodlána? Premiér zněl v novoročním projevu spíš jako údržbář než reformátor. „Hodláme udržet i v tomto roce široce nastavenou podporu našich domácností a firem proti drahým cenám energií,“ pravil.

Kromě toho Petr Fiala naléval optimismu a ujišťoval, že si se vším poradíme a vše zvládneme. To je pochopitelné a v pořádku. Malomyslnost a depresi se nepatří nalévat na Nový rok. Střízlivě uvažující jedinec by se nicméně měl smířit s faktem, že líp už bylo.

Jenže co si přát, když ne to, abychom se letos měli líp, řeknete si. Tak si třeba přejme rok, ve kterém nepřiletí další černá labuť nebo hned několik černých labutí, jakými mohou být třeba nečekaně třeskuté a dlouhé mrazy po zbytek zimy, výrazná eskalace války na Ukrajině, citelné zpomalení výstavby LNG terminálů, komplikace při rozšiřování ropovodu TAL, anebo čínský útok na Tchaj-wan.

Těch temných opeřenců už v Evropě a Česku hnízdí dost.

Kam dál? Pavel Jégl na Finmagu:

• Česko by na policii mohlo ušetřit. Je načase zaměřit se na výsluhy
• Za vyšší daně dostanete od státu míň. Léčba financí zabolí
• Proč musela být zničena EET? Vláda si z ní udělala svoje Kartágo
• Vláda mění plány. Energetická krize zbourala její pravicovou politiku
• Devadesát miliard v prachu a 70 ve škrtech. Není to málo, pane ministře?

Jak jde dohromady byznys a medicína? Dočtete se v novém Finmagu

Je medicína byznys? Jak pro koho. „Frustraci mladých lékařů chápu. Nemají ani na chůvu, aby jim pohlídala děti, když pracují,“ říká přednosta chirurgické kliniky Robert Lischke.

Zdroj: Finmag

MEDICÍNA A BYZNYS

Jak venkovští praktici nepřicházejí o iluze • Ženy mění medicínu • Nejstarší pražská nemocnice objektivem Alžběty Jungrové • Nejdražší léky na světě • Obézních přibývá, Česko dohání USA.

BYZNYS JE HRA

„Investice do umění se do tabulek nevtěsná,“ říká Pavlína Pudil z Kunsthalle • Nejdražší materiál roku 2023? Hrst štěrku z vesmíru za miliardu dolarů • Ekologie musí být podle Tomáš Nemravy, výrobce dřevěných domů, ekonomická.

Koupit Finmag