Má Česko usilovat o vstup do eurozóny? Prezidentští kandidáti o přijetí eura

30. 12. 2022

32 702

Potenciální zavedení eura jako národní měny už několik let rozděluje českou společnost. Vstup do eurozóny každopádně vzhledem k současné krizi není příliš aktuální. Mělo by se o něj Česko vůbec snažit? Na to jsme se zeptali kandidátů na prezidenta 2023.

Má Česko usilovat o vstup do eurozóny? Prezidentští kandidáti o přijetí eura

Možnost vstupu do eurozóny je tématem závěrečné anketní otázky v pětidílném speciálu webu Finmag.cz, v němž až do konce roku pokládáme prezidentským kandidátům pět okruhů otázek na zásadní ekonomická témata, která bude Česko v následujících letech řešit. Možnost vyjádřit se dostali všichni schválení kandidáti, někteří z nich ale ani přes opakované výzvy neodpověděli.

V prvním díle našeho prezidentského anketního speciálu jsme se ptali na cesty ke snížení zadlužení země, ve druhém na energetickou soběstačnost, ve třetím na penzijní systém, ve čtvrtém pak na možnosti transformace české ekonomiky.

Prezidentští kandidáti 2023

Do prezidentské ankety jsme původně oslovili devět kandidátů, které zaregistrovalo ministerstvo vnitra. Po rozhodnutí Nejvyššího správního soudu vypadla ze seznamu schválených kandidátů Denisa Rohanová, naopak do něj přibyl Karel Diviš, kterého jsme následně oslovili také. Otázky jsme tedy rozeslali těmto uchazečům o Hrad (abecedně řazeno):

Andrej Babiš
Jaroslav Bašta
Karel Diviš
Pavel Fischer
Marek Hilšer
Danuše Nerudová
Petr Pavel
Josef Středula
Tomáš Zima

Předně je třeba uvést, že k přijetí společné evropské měny se Česko zavázalo rozhodnutím vstoupit do Evropské unie v roce 2004. Rozhodnutí o termínu přijetí eura je ale na každém jednotlivém členském státu evropské sedmadvacítky.

Například Chorvatsko, které vstoupilo do Evropské unie jako zatím poslední země v roce 2013, začne platit doma eurem od ledna. Balkánská země přitom byla na hraně splnění potřebných kritérií. Podle ekonoma Petra Bartoně jde o ukázku flexibility pravidel pro vstup zemí do eurozóny a tak by měla naději na vstup i Česká republika.

Česko přitom v současné chvíli kvůli ekonomické krizi nesplňuje ani jedno ze čtyř takzvaných maastrichtských kritérií. Česká národní banka a ministerstvo financí proto začátkem prosince vládě doporučily, aby zatím nestanovala termín přijetí eura. „Z analýzy vyplývá, že Česká republika v roce 2022 ani 2023 velmi pravděpodobně nesplní referenční hodnoty žádného z maastrichtských kritérií,“ uvedlo ministerstvo financí.

Samotná vláda na předvánočním jednání rozhodla, že termín přijetí eura skutečně prozatím nestanoví. Ostatně to nemá ani ve svém programovém prohlášení. Zároveň se v něm ale zavazuje k co nejrychlejšímu splnění maastrichtských kritérií.

Maastrichtská kritéria

Kritérium cenové stability stanovuje, že míra inflace v zemi nesmí překročit o víc než 1,5 procentního bodu průměrnou inflaci tří zemí eurozóny s nejnižším růstem cen.
Kritérium dlouhodobých úrokových sazeb vyžaduje, aby dlouhodobá úroková míra nebyla o více než dva procentní body nad průměrem tří zemí eurozóny s nejnižší inflací.
Kritérium veřejných financí stanovuje maximální míru rozpočtového deficitu na tři procenta HDP a maximální míru zadlužení na 60 procent HDP.
Kritérium kurzové stability vyžaduje dvouleté členství v evropském mechanismu směnných kurzů ERM II.

Zdroj: ČTK

Z posledního průzkumu Eurobarometru z letošního června vyplývá, že podpora zavedení eura v Česku meziročně výrazně stoupla ze 33 na 44 procent. I tak je však podpora ze zkoumaných sedmi zemí – Česka, Bulharska, Chorvatska, Maďarska, Polska, Rumunska a Švédska – u nás nejnižší. V Česku 46 procent respondentů soudí, že by euro mělo pozitivní dopad na hospodářství a podle 45 procent i na jejich finanční situaci.

Na potenciální vstup Česka do eurozóny jsme se tak zeptali i kandidátů na příští hlavu státu. Položili jsme jim následující otázky:

Budete usilovat o to, aby se Česko stalo součástí eurozóny? Pokud ano, v jakém časovém horizontu by k tomu mělo dojít? Jaká pozitiva a negativa v přijetí společné měny spatřujete?

O vstup do eurozóny bych jako prezident neusiloval.

Euro jako takové naopak považuji za politický projekt, který má negativní ekonomický dopad na všechny členské státy eurozóny. Výjimkou je v tomto směru Německo.

Jsem rád, že v eurozóně nejsme.

V tuhle chvíli jsem jednoznačně pro zachování české koruny. Jedná se o nástroj měnové politiky.

Je také důležité připomenout, že některé členské země eurozóny už dávno neplní ani maastrichtská kritéria. Například tolik obdivované Německo mělo loni státní dluh 69,3 % vůči HDP.

Zatím bych tedy vyčkal, ke konkrétnímu datu jsme se nezavázali, zatím proto není důvod pospíchat.

Odpovědnost za vstup do eurozóny nese vláda ČR. Jako prezident bych ji v tomto úsilí podporoval. Zatím ani nesplňujeme kritéria pro vstup. Avšak uspořádat naše veřejné rozpočty musíme i v našem vlastním zájmu, nejde zdaleka jen o vstup do eurozóny.

A jaké výhody spatřuji? Je to další bezpečnostní záruka, že v době, kdy se do Evropy s Ruskem vrátila válka, a válčí se i ekonomickými prostředky, bude naše země méně zranitelná. Vedle bezpečnosti spatřuji další pozitiva v tom, že se srovnají podmínky pro hospodářskou soutěž pro všechny bez rozdílu a že kurzové rozdíly neponese klient, tedy občan, jako je tomu dnes.

A negativa eurozóny? Spatřuji je v tom, že zatím zůstala nedokončená. Státy eurozóny budou muset prosadit zásadní reformní kroky, pro něž zatím nevidím politickou vůli. A do kdy bychom měli vstoupit? Čím dříve, tím lépe.

Nemůžeme přijímat euro „na sílu“, proti vůli lidí. Je ale zapotřebí otevřít jasnou racionální debatu o tom, jaké výhody euro přináší, ale také, co nám může vzít. Jako prezident bych tuto diskusi podporoval.

Já osobně nejsem proti euru, myslím, že Česku a tuzemské ekonomice může jenom prospět. Je ale potřeba, abychom ho nepřijímali proti většinovému mínění.

Zavedení eura je samozřejmě velké rozhodnutí. Na jedné straně jsou hlasy pro přijetí, zejména od zástupců exportního byznysu. Jejich zájem je srozumitelný. Občané ale potřebují mít objektivní představu o dopadech, například na růst cen. Podporuji, abychom se na možné přijetí eura připravovali, a plnili všechna maastrichtská kritéria, zejména pokud jde o rozpočtový deficit. Jsem přesvědčen, že pokud začneme o tématu zavedení eura mluvit otevřeně, důvěra ve společnou měnu postupně poroste a v dohledné době budeme moci zahájit přístupová jednání.

Zavedení eura je politické rozhodnutí, které je v kompetenci vlády a sněmovny. Osobně považuji přijetí za rozumný krok. Má řadu dobrých ekonomických důvodů.

Vnímám ale dvě překážky, které je nutné nejdříve odstranit. Prvním úkolem je dát do pořádku veřejné finance. Současná krize je příležitostí k základním reformám. Druhou překážkou je postoj veřejnosti. Nelze zavádět novou měnu v zemi, kde jí nedůvěřuje více než polovina obyvatel. Vláda musí nejdříve s občany otevřeně komunikovat a získat pro přijetí eura důvěru.

Ano, rozhodně. K přijetí eura jsme se ostatně zavázali a sliby se mají plnit, obzvlášť v mezinárodních vztazích. Správný čas na přijetí eura je přirozeně okamžik, kdy poctivě splníme všechny podmínky, nesmíme to nezodpovědně uspěchat jako třeba Řekové.

Pozitiva přijetí eura jsou kromě těch symbolických i ryze praktická – pro Čechy bude jednodušší cestování a placení na dovolené, pro firmy obchod v rámci eurozóny. Ostatně, euro zavádí i Chorvatsko, kam každoročně míří statisíce Čechů.

Česko se také stane součástí skupiny zemí, které spolu vedou velmi důležitá politická a ekonomická jednání, u kterých jsme dosud chyběli. Mnozí lidé mají obavy ze zdražování, to ale statistiky ze zemí, kde k zavedení eura došlo, nepotvrzují.

Česká republika se zavázala vstoupit do eurozóny za splnění určitých kritérií. Ty v současnosti nesplňujeme, a tak je debata o vstupu do eurozóny v této době irelevantní.

Směřovat bychom k ní ale rozhodně měli, hlavně by se však mělo jednat o dosažení reálné konvergence, což se nám v žádném případě nedaří. Až k tomu dojde, pak můžeme debatu o případném datu vstupu do eurozóny otevřít.

Zásadní je samozřejmě to, za jakých to bude podmínek. Pro občana České republiky je nejdůležitější, v jaké budeme ekonomické situaci a jaký bude přepočítací kurz.

V současnost nesplňujeme vstupní kritéria. Potřebujeme komplexní domácí diskusi za účasti všech, kteří k tomu mají co říct. Cílem pak musí být většinová shoda a strategický plán, jak dospět ke splnění vstupních kritérií.

Přijetí eura přispěje ke stabilitě a předvídatelnosti podnikatelského prostředí.

Kam dál? Ankety Očima expertů na Finmagu:

Jak jde dohromady byznys a medicína? Dočtete se v novém Finmagu

Je medicína byznys? Jak pro koho. „Frustraci mladých lékařů chápu. Nemají ani na chůvu, aby jim pohlídala děti, když pracují,“ říká přednosta chirurgické kliniky Robert Lischke.

Zdroj: Finmag

MEDICÍNA A BYZNYS

Jak venkovští praktici nepřicházejí o iluze • Ženy mění medicínu • Nejstarší pražská nemocnice objektivem Alžběty Jungrové • Nejdražší léky na světě • Obézních přibývá, Česko dohání USA.

BYZNYS JE HRA

„Investice do umění se do tabulek nevtěsná,“ říká Pavlína Pudil z Kunsthalle • Nejdražší materiál roku 2023? Hrst štěrku z vesmíru za miliardu dolarů • Ekologie musí být podle Tomáš Nemravy, výrobce dřevěných domů, ekonomická.

Koupit Finmag

Ohodnoťte článek

Sdílejte

Diskutujte

Vstoupit do diskuze

Adam Štěpánek

Editor Finmag.cz. Začínal ve sportovních redakcích, poté se přeorientoval na byznys a jako redaktor a posléze editor působil na webech týdeníků Euro a Hrot. Zajímá se o zahraniční politiku a rád se nervuje... Více

Další články autora