Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Jak nahradit ruský plyn? Prezidentští kandidáti o energetické soběstačnosti

Adam Štěpánek
Adam Štěpánek
9. 12. 2022
 7 948

Válka na Ukrajině naplno odkryla závislost Česka na ruském plynu. Jedním z hlavních politických témat posledních měsíců je tak energetická soběstačnost státu. Jak jí docílit? A máme se ještě víc spolehnout na jádro? Je tu druhý díl ankety prezidentských kandidátů 2023.

Jak nahradit ruský plyn? Prezidentští kandidáti o energetické soběstačnosti
Kandidáti na prezidenta 2023 / Zdroj: Koláž Finmag.cz

Energetická budoucnost Česka je tématem druhé anketní otázky v pětidílném speciálu (v prvním díle jsme se ptali na cesty ke snížení zadlužení země) webu Finmag.cz, v němž až do konce roku pokládáme prezidentským kandidátům pět okruhů otázek na zásadní ekonomická témata, která bude Česko v následujících letech řešit. Možnost vyjádřit se dostali všichni schválení kandidáti, někteří z nich ale ani přes opakované výzvy neodpověděli.

Když Rusko letos v únoru vpadlo na Ukrajinu, takřka ihned se po celé Evropě začalo řešit, jak nahradit dodávky ruského zemního plynu. Brzy vyšlo najevo, že z celé Evropské unie je na ruském plynu nejvíc závislé (společně s Lotyšskem) právě Česko, kde tvořil sto procent spotřeby.

Prezidentští kandidáti 2023

Do prezidentské ankety jsme původně oslovili devět kandidátů, které zaregistrovalo ministerstvo vnitra. Po rozhodnutí Nejvyššího správního soudu vypadla ze seznamu schválených kandidátů Denisa Rohanová, naopak do něj přibyl Karel Diviš, kterého jsme následně oslovili také. Otázky jsme tedy rozeslali těmto uchazečům o Hrad (abecedně řazeno):

  • Andrej Babiš
  • Jaroslav Bašta
  • Karel Diviš
  • Pavel Fischer
  • Marek Hilšer
  • Danuše Nerudová
  • Petr Pavel
  • Josef Středula
  • Tomáš Zima

Vláda Petra Fialy se tak ocitla pod tlakem, aby s tímhle – vzhledem k okolnostem – neudržitelným stavem rychle něco udělala. Jedním z kroků je zářijové spuštění LNG (zkapalněný zemní plyn) terminálu v Nizozemsku. Česká republika by tímhle způsobem měla každý rok zpracovávat asi tři miliardy kubíků plynu, tedy asi třetinové množství, které ještě loni do země proudilo z Ruska.

Zároveň je ale potřeba pracovat na dalších alternativách. Události na Ukrajině zvýšily mezi Čechy podporu dalšímu rozvoji jaderné energie. Z nedávného průzkumu agentury IBRS vyplývá, že podpora jádra mezi veřejností se zvýšila o čtyři procenta na 72 procent, tedy nejvíc od roku 2009. „V posledním období výrazně sílí názor, že budoucnost energetiky v České republice spočívá především v koexistenci jádra a obnovitelných zdrojů, tedy těch, které nejsou vázány na dodávky fosilních paliv z Ruska,“ řekl k tomu jednatel IBRS Miloš Rybáček.

Premiér Petr Fiala souhlasí. Na listopadovém Evropském jaderném fóru prohlásil, že energetickou bezpečnost Česku přinese právě jen kombinace jaderné energetiky a obnovitelných zdrojů. Země se podle něj nemůže spolehnout výhradně na energetické zdroje, protože u nás nejsou tak příhodné podmínky pro solární, větrnou či vodní energii jako v jiných zemích. Bez jádra se tak podle něj rozhodně neobejdeme.

Souhlasí s tímhle názorem i prezidentští kandidáti? Nebo by si energetický mix Česka v příštích letech představovali úplně jinak? Položili jsme jim tyto otázky:

Jaký je váš názor na příklon k zeleným energiím? Mělo by Česko dál usilovat o zachování jádra? Jak si představujete energetickou budoucnost Česka?

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Předseda hnutí ANO, bývalý premiér

Souhlasíte s názorem?

-
+28
+

Bezemisní energetika je správná cesta, ale musí být prováděna rozumně a nesmí se přitom udělat více škody než užitku. Jejím základem jsou OZE a jádro, ale určitě je třeba investovat do vodíkových technologií. V naší vládě jsme připravili komplet jádro, zajistili zdroje na OZE a představili jsme vodíkovou strategii ČR.

Jádro je nedílnou součástí bezemisní energetiky, a to jak na bázi velkých reaktorů, tak s využitím malých modulárních reaktorů. Pro naši energetickou soběstačnost je jádro základem energetického mixu a jadernou energetiku proto musíme dále rozvíjet. I proto jsme podporovali jádro na národní úrovni. Do závěrů Evropské rady jsme zase prosadili, že jaderné zdroje jsou bezemisní a společně s Francií vyjednali, že bude uznáno jako zelený zdroj. Díky tomu můžeme stavět další bloky. Současně jsme zahájili přípravu malých modulárních reaktorů.

Česko bude v budoucnu založené na OZE, jádru a přechodově na uhlí a plynu. Odstavovat fosilní zdroje je třeba, ale s rozvahou a nesmíme dopustit, abychom tím ohrozili energetickou bezpečnost.

Jaroslav Bašta

Jaroslav Bašta

Poslanec hnutí SPD, bývalý ministr bez portfeje

Souhlasíte s názorem?

-
+10
+

Postupná soběstačnost České republiky ve výrobě elektrické energie a tepla je jedním z atributů, jak se vyhnout pasti energetické chudoby. Domnívám se, že současná nezodpovědná energetická politika prosazovaná Evropskou komisí v oblasti výroby energie směřuje ke katastrofě a již dnes silně ovlivňuje naši národní energetickou bezpečnost a suverenitu. Ztotožňuji se s požadavkem trvale zabezpečovat energetickou soběstačnost České republiky. 

Snaha o odklon od využívání uhlí i problematika nedostatečných vlastních zdrojů ropy a zemního plynu je hrozbou pro naše hospodářství, ekonomiku a pro naši společnost do té doby, pokud naše potřeby elektrické energie nepokryje produkce z jaderných elektráren. Proto podporuji výstavbu nových jaderných bloků především cestou českého průmyslu se subdodávkami komponentů, které nemáme podle toho, kdo nabídne nejlepší podmínky.

Osobně podporuji individuální projekty solární, vodní a větrné energetiky tam, kde k tomu jsou podmínky, bez toho, abychom podporovali spekulanty a solární barony. Mám však za to, že tato část energetického mixu je spíše doplňkovou součástí naší energetické soustavy.

Karel Diviš

Karel Diviš

Podnikatel v informačních technologiích

Souhlasíte s názorem?

-
+12
+

Jsem jednoznačně zastánce jaderné energie. V naší ekonomice je velký podíl průmyslu na HDP a potřebujeme stabilní energii, což je typicky právě jaderná energie. Nejsem proti obnovitelným zdrojům, ale měli bychom využít toho, že jsme velmoc ve výrobně elektřiny z jádra, na což je navázána postupná modernizace Temelína a Dukovan. Z dlouhodobého hlediska bych preferoval odklon od uhelných elektráren.

V doplňkovém mixu obnovitelné zdroje ano, ale základem by měla zůstat jaderná energie. Zajímavá je pro mě i sdílená obnovitelná energie v rámci obcí. Jsou to z principu právě decentralizované zdroje energie, které dokáží vyrábět energii v místě či poblíž místa spotřeby. Tím umožňují zapojit se do energetického trhu a tím pádem získat snazší přístup k energii také občanům, malým a středním podnikatelům, obcím či bytovým domům.

Pavel Fischer

Pavel Fischer

Senátor, předseda Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost

Souhlasíte s názorem?

-
+5
+

Energetická bezpečnost je v současnosti zcela zásadní prioritou. Ten, kdo má energetiku pod kontrolou, má v rukou moc. Jde tu tedy o suverenitu republiky. A nejen to. Hospodářství by u nás mělo vážný problém, nebudeme-li mít dostatek zdrojů energie. K tomu, aby Česká republika byla energeticky soběstačná, máme velmi daleko.

Dokud nebudeme mít dostatečné zdroje z bezpečných zemí, je pro Česko prioritou zachovat v našem energetickém mixu jádro. A to se týká nejen udržení potenciálu jaderných elektráren, ale také zachování aktivity firem z oboru nebo jaderných expertů, bez nichž nelze jádro v energetice udržet jako bezpečný zdroj.

Uvítal bych věnování větší pozornosti výzkumu nových nalezišť na našem území nebo rozvoji spolupráce s Ukrajinou, která po válce bude mimořádně důležitým partnerem i z hlediska energetických zdrojů.

A co se týče zelených energií, pozoruji obrovské rezervy ve využití solárních panelů. Obrovské skladové plochy u našich měst mají střechy o rozloze možná stovek kilometrů čtverečních. A tady se nabízí prosadit odvážnou politiku podpory solární energie.

Nemáme na výběr, musíme hledat i další zdroje, například v bioplynkách – jejich výkon zatím nelze vždy v plné míře využít, což může být i z důvodu nepřipravenosti přenosové soustavy. Nakonec – a možná dokonce na prvním místě – musíme hledat úspory. Například stavět energeticky úsporné budovy je nutnost. A stát nebo samospráva v tom musí jít příkladem.

Marek Hilšer

Marek Hilšer

Senátor, lékař, vysokoškolský pedagog

Souhlasíte s názorem?

-
-27
+

Myslím, že nám v energetice „ujel vlak“. Navíc u nás stále vládne názor, že stát má být výhradním dodavatelem energie, což mocně podporovaly naše vlády a lobby výrobců energie v pozadí. Dnes bohužel dokážeme jen velmi malou část spotřeby energie pokrýt z obnovitelných zdrojů, které já osobně velmi podporuji.

Energie z obnovitelných zdrojů – zejména ze slunce – je dost pro všechny, kdo ji chtějí a umějí využít. Vláda by měla pomoci jednotlivcům, společenstvím a institucím (nemocnice, školy), i byznysu stát se nezávislými producenty elektřiny. Šance, kterou dává komunitní energetika pro sdílení a spolupráci v místním a regionálním měřítku, je obrovská. Navíc tím snížíme závislost na jiných zemích, ze kterých dovážíme suroviny pro výrobu energie.

Vzhledem k ruské agresi proti Ukrajině a následným sankcím proti Rusku, které se dotkly také energetických surovin, což považuji za správné, jsme nyní v situaci, kdy odklon od jádra bude nutné o nějaký čas odložit.

Co se budoucnosti týče, musíme výrazně zvýšit podíl energie vyrobené z OZE na našem energetickém mixu. Energii, kterou si sami vyrobíme, nám nikdo nevezme. Doufám, že rychle poroste počet lidí, kteří se zapojí do komunitních energetických projektů s využitím obnovitelných zdrojů, jak jsem již zmínil.

Danuše Nerudová

Danuše Nerudová

Ekonomka, emeritní rektorka Mendelovy univerzity

Souhlasíte s názorem?

-
+25
+

Současnou energetickou krizi potřebujeme uchopit jako příležitost, jak posílit naši nezávislost a bezpečnost. Je zásadní zajistit rozumné ceny za energie bez náhlých výkyvů. Zelená politika se u nás léta smršťovala jen na otázku elektromobility a diskuse byly navíc často plné emocí. Přitom jsou nasnadě inovace a technologie, které už prošly úspěšnými piloty – komunitní energie, pobídky pro obce, aby ve větším vznikaly větrné elektrárny, změna stavebního zákona tak, aby nové průmyslové stavby nebo parkoviště měly určité procento solárních panelů. To vše mohou být jednoduché kroky, kterými lze začít.

Do našeho budoucího energetického mixu nepochybně musí patřit i jádro. V naší zemi nesvítí tolik slunce, nefouká tolik větru, abychom se bez něj mohli obejít. Otázkou je schopnost vystavět další blok, nicméně zcela vážně bychom měli uvažovat o investicích do nových technologií a zdrojů budoucnosti, například mobilních jaderných reaktorů.

U samotné zelené tranzice, kterou jsme chtěli provést přes plyn, si musíme přiznat, že ve světle současné situace budeme uhlí nepochybně potřebovat o něco déle, než jsme si mysleli.

Petr Pavel

Petr Pavel

Armádní generál Armády ČR ve výslužbě, bývalý předseda vojenského výboru NATO

Souhlasíte s názorem?

-
+22
+

Chybí nám ucelená strategie pro směřování energetiky. Je třeba ukončit letargii, ve které se česká energetika nachází. Musíme ji za pomoci akademiků, energetiků, ekonomů a ekologů posunout od neflexibilní centrálně řízené uhelné energetiky k modernímu mixu všech dostupných zdrojů a přístupů.

Chci využít zkušeností z diplomacie v jednání s partnery z Německa, Polska a Beneluxu o hlubší spolupráci a rozšíření existující infrastruktury pro transport zemního plynu a také o českém podílu na výstavbě LNG terminálu.

Zároveň je třeba upozorňovat na příležitosti k využití vlastních obnovitelných zdrojů, zejména slunce, větru a biomasy, které mohou přispět ke stabilizaci cen, a podporovat debatu o příležitostech a rizicích jednotlivých přístupů k zajištění a využití všech druhů energií. Co se týče jaderné energie, její rozvoj je určitě na místě. Zároveň podporuji rozvoj malých modulárních reaktorů, které mohou přispět k dekarbonizaci českého teplárenství a budou bezpečným, bezemisním a dostupným zdrojem energie.

Tomáš Zima

Tomáš Zima

Emeritní rektor Karlovy univerzity

Souhlasíte s názorem?

-
+24
+

Jaderná energie je nedílnou součástí našeho energetického mixu. 

V zájmu bezpečnosti, stability a dostupnosti energií je potřeba rozvíjet všechny zdroje, které splňují tyto podmínky. 

Dnes je jádro vedle fosilních zdrojů základem naší energetiky (94 % v roce 2021). To se s redukcí fosilních paliv změní. Dokud v budoucnu nebudou jiné, nové zelené – udržitelné, stabilní, bezpečné a dostupné – zdroje schopny uspokojit poptávku, bude jádro muset zastoupit fosilní paliva.

Kdo se vám nejvíc trefil do vkusu?

Kam dál? Ankety Očima expertů na Finmagu:

Jak jde dohromady byznys a medicína? Dočtete se v novém Finmagu

Je medicína byznys? Jak pro koho. „Frustraci mladých lékařů chápu. Nemají ani na chůvu, aby jim pohlídala děti, když pracují,“ říká přednosta chirurgické kliniky Robert Lischke.

Finmag předplatnéZdroj: Finmag

MEDICÍNA A BYZNYS

Jak venkovští praktici nepřicházejí o iluze • Ženy mění medicínu • Nejstarší pražská nemocnice objektivem Alžběty Jungrové • Nejdražší léky na světě • Obézních přibývá, Česko dohání USA.

BYZNYS JE HRA

„Investice do umění se do tabulek nevtěsná,“ říká Pavlína Pudil z Kunsthalle • Nejdražší materiál roku 2023? Hrst štěrku z vesmíru za miliardu dolarů • Ekologie musí být podle Tomáš Nemravy, výrobce dřevěných domů, ekonomická.

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
22
+

Sdílejte

Diskutujte

Vstoupit do diskuze
Adam Štěpánek

Adam Štěpánek

Editor Finmag.cz. Začínal ve sportovních redakcích, poté se přeorientoval na byznys a jako redaktor a posléze editor působil na webech týdeníků Euro a Hrot. Zajímá se o zahraniční politiku a rád se nervuje... Více

Související témata

anketaenergetikajaderná energieobnovitelné zdrojeočima expertůprezidentprezidentské volbyprezidentské volby 2023
Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo