Mají se zvýšit daně? Kandidáti na prezidenta 2023 o zadlužení Česka

Andrej Babiš

Předseda hnutí ANO, bývalý premiér

Souhlasíte s názorem?

-

-4

+

Prezident má diskutovat s vládou a vládě tlumočit názory a nálady ve společnosti. Výjimkou není ani nejdůležitější zákon roku, zákon o státním rozpočtu. Určitě bych využíval možnosti účastnit se jednání vlády a Poslanecké sněmovny.

Dnes Česká republika stále zůstává jednou z nejméně zadlužených zemí EU. Dle aktuálních informací je v ČR ale největší propad reálných mezd v historii samostatné ČR a také ze všech zemí OECD. Dnes není prostor zvyšovat daně z příjmu, tak jak to navrhuje poradní orgán premiéra Petra Fialy. Konsolidovat veřejné finance je třeba, ale má se tak dělat v období hospodářského růstu, což jsem také v období, kdy jsem působil ve vládě, úspěšně prosazoval. Dnes, v období energetické krize a dvouciferné inflace, můžeme vést debatu o zvyšování některých daní z neřestí. Mluvím tady o některých spotřebních daních na tabákové výrobky, o hazardu nebo případně o lihu.  Poměrně vysoký potenciál navyšování příjmů veřejných rozpočtů vidím stále v boji se šedou ekonomikou. Konkurenční výhoda způsobená neplacením daní prostě není fér. Důležitý je rovněž růst efektivity ve veřejné správě. Nutností je optimalizace počtu státních zaměstnanců, ať již slučováním agendy jednotlivých ministerstev či tlakem na digitalizaci.

Veto zákona bych využíval v ojedinělých případech. V první řadě bych se snažil diskutovat své námitky s vládou již v průběhu přípravy státního rozpočtu a předcházel vetu zákona již v procesu samotné přípravy státního rozpočtu.

Karel Diviš

Podnikatel v informačních technologiích

Souhlasíte s názorem?

-

+3

+

Do diskusí o státním rozpočtu bych zasahoval spíše z dlouhodobého hlediska. Největší problém vidím ve strukturálním deficitu a v aktuálním nastavení důchodového systému. Zvýšení hranice věku odchodu do důchodu je jedna z variant, ale je třeba hledat úspory, kde se dá. Byť jsem spíše pravicově zaměřený, tak v dnešní době musíme uvažovat o digitální dani, stejně jako o sektorové dani týkající se zejména bank a energetických společností.

Práva veta bych v případě nespokojenosti určitě využil. Nechtěl bych v současné těžké době zvyšovat daně fyzickým osobám a malým podnikatelům, ale jinak opravdu není jiná odpovědná cesta než zdanit firmy s obrovskými zisky.

Pavel Fischer

Senátor, předseda Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost

Souhlasíte s názorem?

-

-29

+

V České republice musíme provést celkovou daňovou reformu. To bude vyžadovat čas. Protože politika veřejných financí potřebuje dostatečný časový rámec. Potřebujeme střednědobou strategii, kterou nebudeme měnit jen proto, že se blíží nějaké volby. Dnes střednědobou strategii nemáme.

V přijímání krizových opatření, která vážně zatěžují veřejné finance, je třeba uplatnit jistou velkorysost. Zároveň musíme odpovědně zajistit, aby se ekonomický i sociální systém udržel, a přitom nevydávat peníze bez rozmyslu. Reforma veřejných financí nemůže stavět na několika radikálních opatřeních. Ale musí stát na systémovém přístupu a nové definici role veřejných financí ve 21. století. Takový systém bude třeba stavět od základu nově, nemůžeme jen zkoušet rekonstruovat ten stávající, který přestal vyhovovat. 

Budeme proto celkově potřebovat snížit výdaje a zvýšit příjmy státního rozpočtu. Bez zvyšování daní to opravdu nepůjde. Mám na mysli nejen zvýšení korporátní daně, ale také například danění dalších nemovitostí, které jsou dnes využívány jako investice a neslouží k trvalému bydlení. Nakonec jde i o danění bohatých, kteří měli po desetiletí u nás daňové prázdniny. 

A jak bych jako prezident zasahoval do diskusí o podobě daňových zákonů nebo do přípravy státního rozpočtu? Včas a aktivně. Protože vetovat zákony je až krajní varianta. Prezident by měl svůj vliv uplatnit už v průběhu projednávání zákonů.

Marek Hilšer

Senátor, lékař, vysokoškolský pedagog

Souhlasíte s názorem?

-

-58

+

Hospodaření státu je v dlouhodobém deficitu. Musíme dlouhodobě snižovat státní výdaje a navyšovat příjmy státního rozpočtu. Jiná možnost není.

Já jsem kritizoval zrušení výpočtu daně ze superhrubé mzdy a pořád si myslím, že je možné se k němu vrátit. Progresivita daně z příjmu je už nastavena, to je v principu správně – zda s ní dále pracovat, to není otázka pro prezidenta. Každopádně je třeba nejen šetřit, ale i hledat další příjmy do státního rozpočtu. Výše zmíněná opatření by měla dopadnout na skupiny obyvatel s vyššími a vysokými příjmy, a to je správné – princip solidarity musí platit zejména v době krize. Dále je možné například zdanit kapitálové zisky za tříletým horizontem a nastavit férově daň z nemovitosti tak, aby se odvíjela od komerční hodnoty nemovitostí. Jsem zásadně proti většímu zdanění práce a zvýšení odvodů za sociální pojištění, které zatěžuje byznys.

Kromě toho je možné i správné šetřit na výdajích na provoz státu. Stát by měl nabídnout občanům dohodu: za každou korunu navíc, kterou budu muset vybrat, korunu ušetřím na výdajích, tedy že nebudu po vás – občanech – chtít nic, co bych sám jako stát nedokázal ušetřit.

Diskusí o státním rozpočtu bych se jako prezident účastnil. Pokud jde o využití práva veta, byl bych velmi zdrženlivý.

Danuše Nerudová

Ekonomka, emeritní rektorka Mendelovy univerzity

Souhlasíte s názorem?

-

+32

+

Hospodářská politika země není v gesci prezidenta, ale vlády. Úkolem prezidenta je však upozorňovat, pokud k ní vláda přistupuje nezodpovědně a nebere ohled na kvalitu života budoucích generací nebo opomíjí zranitelné skupiny lidí. Sama v otázce zvyšování daní teď jako klíčové vnímám, že jsme neudělali krok jedna: nepodívali se na výdaje státu a neověřili, zda stát utrácí veřejné peníze efektivně. Zvýšit příjmy z daní musí být vždy až následující řešení.

Nyní je tedy místo zvyšování daní třeba provést revizi agend, které stát vykonává, a na základě toho odstranit resortismus a zaměřit se na výdaje státu a konsolidaci veřejných rozpočtů. To ale nesmí být zaměňováno se seškrtáváním pomoci lidem těžce ohroženým zdražováním. Pokud bude pomoc cílená, bude zároveň i efektivní a neprohloubí zadlužení naší země.

Uplatnění prezidentského veta vnímám jako poslední krok po vyčerpání dalších možností včetně možnosti vystoupit v Poslanecké sněmovně. Pokud k vetu prezident přistoupí, vždy by měl jednoznačně představit své důvody, proč se tak rozhodl. V případě rozpočtu na příští rok jsem byla velice kritická k uměle nadhodnoceným příjmům, kdy je zákonitě naplánovaný deficit de facto daleko vyšší, než ten, který je obsahem návrhu.

Petr Pavel

Armádní generál Armády ČR ve výslužbě, bývalý předseda vojenského výboru NATO

Souhlasíte s názorem?

-

+62

+

Do diskuse o státním rozpočtu bych se snažil vstupovat už během jeho tvorby – tak, abych pak nemusel využívat veta, které už je takovou poslední možností a většinou stejně nic nezmění, jen pozdrží legislativní proces. Zajímal bych se o to, jak je rozpočet sestavován, co jsou rozpočtové priority a kde vláda hledá úspory. Bavil bych se o tom s ministrem financí, premiérem i vlastním poradním týmem. Ptal bych se, jak tento rozpočet reaguje na aktuální problémy, ale i jak jde naproti dlouhodobým vizím a úkolům Česka, jako je digitalizace, rozvoj vzdělávání nebo důchodová reforma.

V tuto chvíli jsem přesvědčen, že vláda nakonec nebude mít jinou možnost než do systému daní sáhnout, protože složitost situace, ve které se nacházíme, nejde vyřešit jenom úsporami. Navíc ani na škrty ve výdajích vláda prozatím příliš nesáhla, takže bude muset hledat jiné zdroje a těmi jinými zdroji jsou právě například daně. Pokud se mají měnit nějaké daně, tak je lepší měnit ty, které tolik nebolí – například majetkovou daň, která je u nás extrémně nízká. Cest ke snížení zadlužení Česka je ale samozřejmě více, mnoho z nich navrhuje třeba Národní ekonomická rada vlády.

Vláda by měla krok za krokem jít cestou získávání většího množství prostředků do státního rozpočtu, kterými bude schopná postupně stabilizovat veřejné finance, protože dnešní situace je dlouhodobě neudržitelná.

Josef Středula

Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS)

Souhlasíte s názorem?

-

-54

+

Chci být aktivním prezidentem, proto bych i u státního rozpočtu využil možnost připomínkovat jej už v době vzniku. Využil bych možnost vstupu na jednání vlády i parlamentu, a diskuzi o rozpočtu moderoval. Veto zákona považuji až za krajní možnost, kterému bych se snažil všemi prostředky předejít.

Pokud stát hospodaří s takto výraznou ztrátou, musí přijít řešení a nevidím lepší cestu než začít tam, kde se rovnováha státního rozpočtu výrazně vychýlila. Vážný problém deficitu veřejných financí způsobilo hlavně zrušení superhrubé mzdy, dodnes zůstalo bez náhrady. Tento výpadek daňových příjmů je nejdůležitější, návrat státního rozpočtu do rovnováhy bez něj není možný nebo jen velmi obtížný – na úkor důchodců, studentů, nemocných a bezpočtu dalších. A ani to by nemuselo stačit.

Co se týče výdajů státního rozpočtu, nepochybně existují rezervy v provozu samotného státu počítaje ministerstva, úřady, instituce a samosprávu. Jisté je, že pokud vláda tento výpadek nenahradí, dluh bude narůstat a dluh sám od sebe nezmizí. Jde jen o to, zda účet za jeho neřešení zaplatíme my, či jej přenecháme našim dětem.

Tomáš Zima

Emeritní rektor Karlovy univerzity

Souhlasíte s názorem?

-

-33

+

Prezident se musí zabývat strategickými tématy, ne být mikromanažerem vlády. Má řešit základní směřování země, nebo aktivně jednat, když cítí nespravedlnost.

Je důležité diskutovat, jak zadlužování zastavit a postupně snižovat. Otázkou třeba je, kolik se má ušetřit na výdajích státu a kolik vydělat na vyšších daních. To je jedna z debat, kterou bych inicioval a moderoval a snažil se v případě státního rozpočtu nalézt konsenzus ve prospěch občanů naší země.

Právo veta bych použil pouze při zcela extrémním pohledu na vývoj deficitu a dluhu.

Zvýšení daní bude patrně nezbytné pro střednědobou konsolidaci veřejných financí. Daň by měla být progresivní, tedy tak, aby se zvýšení daní fakticky nedotklo nízkopříjmových skupin.