Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Proč musela být zničena EET? Vláda si z ní udělala svoje Kartágo

Pavel Jégl
Pavel Jégl
29. 11. 2022
 115 936

Vláda vypravila funus EET. Tenhle projekt není třeba oplakávat, obejdeme se i bez něj. K pláči je však česká politika, která se potácí ode zdi ke zdi.

Proč musela být zničena EET? Vláda si z ní udělala svoje Kartágo
EET bude vypnuta bez náhrady. Vrátíme se kvůli tomu opravdu do devadesátek? (ilustrační foto) / Zdroj: Shutterstock

Česko je zemí, kde se na jedné straně dlouho a horkotěžko přijímají reformy. Na straně druhé se pak rychle a s neuvěřitelnou lehkostí ruší.

Dva příklady za všechny:

  1. Vláda Petra Nečase (ODS, TOP 09, VV) protlačila před deseti lety Sněmovnou důchodovou reformu umožňující soukromě spořit na penzi tři procenta hrubé mzdy se štědrým příspěvkem státu. Vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD, ANO, KDU-ČSL) se zanedlouho po nástupu k moci postarala o její zrušení. Bez náhrady.
  1. Andrej Babiš jako ministr financí v Sobotkově vládě prosadil elektronickou evidenci tržeb – EET. Měla ztížit daňové úniky, a tak vytvořit rovné podmínky v podnikání. Kabinet Petra Fialy (ODS, KDU-ČSL, TOP 09, Piráti, STAN) teď zařizuje její pohřeb. Před několika dny projekt uspala Sněmovna a brzy do jeho rakve zatluče poslední hřebík Senát.

EET zmizí bez náhrady. Máme snad pro ni truchlit?

Elektronická evidence tržeb zůstala kdesi na půli cesty. Skrz naskrz však špatná nebyla.

Sprostí podezřelí?

Důchodová reforma nebyla zdaleka dokonalá. Pokoušela se zvýšit osobní odpovědnost lidí za důchod. Byla však atraktivní jen pro zlomek populace, takže neřešila financování průběžného systému po odchodu Husákových dětí do důchodu.

Elektronická evidence tržeb

Elektronická evidence tržeb je způsobem evidence tržeb, při němž jsou údaje o každé transakci obchodníka posílány online na státní správu. Podnikatelé pro ni potřebují zařízení s připojením na internet (například specializovanou elektronickou pokladnu, ale i počítač, tablet nebo chytrý telefon) a tiskárnu na účtenky.

Vláda Bohuslava Sobotky se při implementaci EET inspirovala v Chorvatsku, kde funguje od roku 2013. Zajímavostí je, že ačkoliv v Chorvatsku platí výrazně vyšší pokuty za porušení předpisů, nevzbudila tam takové kontroverze jako v Česku. Na jejím zavedení se tam shodly strany z pravice i levice.

Dobrovolný režim EET fungoval v Česku od listopadu 2016, od prosince téhož roku se pak už jelo naostro v první fázi, kdy byla zavedena povinnost EET pro ubytovací a stravovací služby. Ve druhé vlně pak od března 2017 přibyl maloobchod a velkoobchod. Třetí a čtvrtá vlna (nejprve pro ostatní činnosti s výjimkou některých řemesel, pak i pro řemeslníky) byly v prosinci 2017 odloženy Ústavním soudem, po vypuknutí pandemie covidu-19 pak jejich zavedení přerušeno až do konce letošního roku. Celý projekt teď definitivně míří k ledu.

Také EET zůstala kdesi na půli cesty. Skrz naskrz však špatná nebyla.

Do pohostinství přinesla civilizovanější poměry. Ubylo v něm těch, kteří úředně pracovali za minimální mzdu a podstatnou, nezdaněnou část výplaty dostávali na ruku. Po startu EET také rychle přibylo podniků, které začaly přijímat elektronické platby, což přineslo zákazníkům vyšší komfort.

Zbyněk Stanjura během debaty o vládním návrhu na zrušení EET ale pronesl, že s koncem tohoto systému „přestanou být podnikatelé sprostými podezřelými, kteří se musí čtyřiadvacet hodin denně sedm dní v týdnu vyviňovat a dokazovat státu, že nešvindlují, že nešidí“.

Copak se ale cítily být sprostými podezřelými desítky tisíc podnikatelů, kteří EET používali i potom, co její režim Babišova vláda za covidové kalvárie změnila z povinného na dobrovolný? Někteří z nich chtěli v systému, do kterého už investovali a který po dětských nemocích začal fungovat, pokračovat, a to v režimu DET – dobrovolné evidence tržeb. Elektronická evidence by v takovém režimu přestala být povinná, zatímco stát by se snažil pozitivně motivovat podnikatele, aby v systému zůstali, anebo se do něj zapojili.

Je patrné, že stát tratí – EET pro něj nebyla ztrátovým projektem, byť pro jeho příjmy neměla a zejména nebude mít kdovíjaký význam.

Kartágo musí být zničeno

Jenže kabinet do svého programového prohlášení vepsal heslo, že Kartágo musí být zničeno (viz „zrušíme povinnost EET“ v kapitole Podpora zaměstnanců a podnikání). EET tak bude pohřbena, obdobně jako kdysi penzijní reforma.

Fiala Jurečka
Vláda ČR

Jak ušetřit veřejné výdaje? Blamáž vlády odvrátí jen nekompromisní škrty

Je všeobecně uznávanou pravdou, že vláda, která má na krku rostoucí výdaje, musí být v pokušení zvyšovat daně. Než ale začneme řešit otázku zvyšování daní, zamysleme se nad možností úspor ve výdajích, píše v komentáři pro Finmag.cz Pavel Kohout.

Babiš ve svých snech viděl desítky miliard, které EET přinese rozpočtu. Za ně potom vláda postaví nemocnice, školy a kdovíco ještě – a bude líp. Finance vedené Alenou Schillerovou pak vykazovaly přínos z prvních dvou vln EET ve výši dvanácti miliard ročně. Za Stanjury ministerstvo odhadlo, že po zrušení EET přiteče do eráru jen o 4,2 miliardy míň, což je s přihlédnutím k inflaci čtvrtina sumy, se kterou se oháněla jeho předchůdkyně.

Cifry se tedy propastně liší. Je nicméně patrné, že stát tratí – EET pro něj nebyla ztrátovým projektem, byť pro jeho příjmy neměla a zejména nebude mít kdovíjaký význam. Netýká se elektronických plateb, které jsou dostatečně evidované i transparentní. A podíl těchto plateb přitom roste. Ministerstvo financí odhaduje, že zatímco loni dosahovaly 60 procent všech tržeb, v roce 2025 na nich budou mít podíl 80procentní. Varování Schillerové a Karla Havlíčka, že se zrušením systému se Česko vrátí do devadesátek, jsou proto mimo realitu.

Dá se snad očekávat, že po zrušení EET budou restaurace ve velkém odmítat platby kartou, mobilem či hodinkami a nutit zákazníky, aby se před návštěvou podniku vybavili hotovostí?

EET není třeba kdovíjak oplakávat. Truchlit bychom však mohli nad českou politikou.

Ode zdi ke zdi

EET měla od počátku špatnou pověst, protože sloužila jen jako bič na podnikatele.

Souhlasíte se zrušením EET?

Vláda tenhle projekt nedokázala využít k tomu, aby k nim byl vstřícnější – třeba v tom, že by automaticky počítal daňovou povinnost z hotovostních tržeb.

Teď bude EET vypnuta bez náhrady. Obdobně jako před šesti lety reforma penzí. Pravda, je v tom rozdíl. Bez EET se obejdeme, zato bez penzijní reformy významně zchudneme.

EET proto netřeba kdovíjak oplakávat. Truchlit bychom však mohli nad českou politikou, která se potácí od zdi ke zdi.

Kam dál? Pavel Jégl na Finmagu:

Přišla zima a s ní i nový Finmag. Co v něm najdete?

Kam kráčí nakladatelé? Český knižní trh je v dobré kondici. Nulová DPH na knížky ale cenovky na pultech nejspíš nezmění. Co bude s ušetřenými penězi?

Finmag předplatnéZdroj: Finmag

KNIHY JSOU BYZNYS

• Jak zacloumal knižním trhem nástup komiksu? • Proč si za sebe slavné osobnosti nechávají psát knihy? • Investice do knih se vyplatí, ale pro byznys se to dělat nedá.

BYZNYS JE HRA

• Než úspěšní podnikatelé zestárnou, musí vyřešit, co bude dál. Kdo převezme Pradu? • Hřbitovy mají problém: Velká poptávka nepřináší víc peněz. • Kolik platů stojí byt?

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
343
+

Sdílejte

Diskutujte (4)

Vstoupit do diskuze
Pavel Jégl

Pavel Jégl

Před listopadem 1989 vystudoval automatizaci a robotiku na ČVUT. Psal do samizdatu a do šuplíku. Po volbách v roce 1990 zastupoval ve Federálním shromáždění Občanské fórum. Poté absolvoval stáž v USA a... Více

Související témata

bezhotovostní platbykomentářpodnikánístátní rozpočetveřejné financevláda
Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo