Vláda mění plány. Energetická krize zbourala její pravicovou politiku

Pavel Jégl
Pavel Jégl
22. 11. 2022
 224 310

Pravicová politika – taková, kterou si nalinkovala občanskými demokraty vedená pětikoalice – bere za své. Některé z věcí, které vláda chystá, jdou proti cílům, které si původně naplánovala. Windfall tax je jen začátkem utahování daňových šroubů.

Vláda mění plány. Energetická krize zbourala její pravicovou politiku
Premiér Petr Fiala (vlevo) a ministr financí Zbyněk Stanjura / Zdroj: Vláda ČR

Podle jakých not teď vlastně hraje česká vláda? Kdoví. V jejím programovém prohlášení mnohé z věcí, které dělá, nenajdete. A na jiné věci, které do něj vepsala, nechává zapomenout.

Kabinet dává najevo, že plánuje revizi prohlášení, které obsahuje to, co se zavázal provést během čtyř let. Nejvyšší čas, už tady měla být, aby našinec věděl, s čím může počítat a na co spoléhat nemá.

Realistickým cílem vlády sotva může být víc, než veřejné finance nerozvrátit a stabilizovat je pomocí některých opatření, která navrhuje NERV.

Program, nebo seznam zbožných přání?

Z programu, který vláda dala dohromady na přelomu loňského a letošního roku, se stal trhací kalendář. Na jedné straně vláda opouští jeden slib za druhým. Na straně druhé kabinet dělá nebo se v tichosti chystá dělat věci, které neplánoval. A některé z nich směřují proti cílům, které si dal.

Je už jasné, že ozdravení veřejných financí, které bylo klíčovým slibem koalice, zůstane zbožným přáním. Realistickým cílem této vlády sotva může být víc, než veřejné finance nerozvrátit a stabilizovat je pomocí některých opatření, která navrhuje Národní ekonomická rada vlády (NERV). S většinou z nich koalice nepočítala.

„Cesta ke stabilitě je v reformě výdajů státu a efektivním nakládání s penězi, nikoliv ve zvyšování daňové zátěže,“ píše se v programovém prohlášení zveřejněném počátkem ledna. Jenže srovnat veřejné finance do latě pouhým snížením vládních výdajů není ničím jiným než zaslepenou vírou, kterou se nedají nahradit reálná data.

Je patrné, že znatelné snížení dvousetmiliardového strukturálního schodku se neobejde bez změn daní, přesněji bez jejich zvýšení. Tím spíš, když si vláda podřezává větev – přesněji příjmy. Nedávno například zdvojnásobila paušální daň až do výše hrubého příjmu dva miliony korun za rok. Tímhle jediným líbivým opatřením se vypaří z příjmů rozpočtu kolem deseti miliard korun.

Lze tušit, že windfall tax s dryáčnickou šedesátiprocentní sazbou je jen začátkem utahování daňových šroubů.

Windfall tax je začátek

Premiér Petr Fiala v nedávném rozhovoru pro televizi Nova ujišťoval že plán nezvyšovat daně platí, připustil pouze daň z neočekávaných zisků (windfall tax), která však bude dočasná. „Nebudeme zvyšovat daně. Tečka,“ pravil rezolutně premiér.

Fiala Jurečka
Vláda ČR

Jak ušetřit veřejné výdaje? Blamáž vlády odvrátí jen nekompromisní škrty

Je všeobecně uznávanou pravdou, že vláda, která má na krku rostoucí výdaje, musí být v pokušení zvyšovat daně. Než ale začneme řešit otázku zvyšování daní, zamysleme se nad možností úspor ve výdajích, píše v komentáři pro Finmag.cz Pavel Kohout.

Zkušenosti s vládními (i opozičními) politiky však ukazují, že taková kategorická prohlášení brzy berou za své. Není to ostatně tak dlouho, co členové vlády vehementně vylučovali, že by stát mohl spotřebitelům nabízet nějaký typ plošné pomoci s raketově stoupajícími platbami za elektřinu a plyn. A před několika dny prolomil ministr průmyslu Jozef Síkela další tabu – připustil, že strop na elektřinu může platit také pro velké firmy.

Lze tušit, že windfall tax s dryáčnickou šedesátiprocentní sazbou je jen začátkem utahování daňových šroubů. Vláda bude potřebovat další příjmy. Následovat proto mohou vyšší majetkové daně, přesuny některého zboží či služeb ze snížených sazeb do základní sazby, vyšší spotřební daně…

Pravda, vláda jako dlužník teď své dluhy snižuje, aniž by hnula prstem. Jednoduše proto, že nestačí utrácet takovým tempem, jakým inflace státní dluh umazává. Strukturální schodek rozpočtu nicméně pádivou inflaci přežije.

Kabinet by každopádně mohl v revidovaném programovém prohlášení aspoň naznačit, kde leží „nepřekonatelná“ hranice regulací.

Co uděláme a co jsme udělat chtěli

Poměřováno ekonomickou realitou, nabízí se otázka, zda vláda ještě kalkuluje se slibem „usilovat o zahrnutí zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti do ústavního pořádku“. A chystá se pořád předložit daňovou brzdu, která stanoví strop daňového břemene?

Lpí snad kabinet na programovém slibu, že „udrží stávající valorizační vzorec důchodů“?  Podle něj jsou důchody valorizovány už při pětiprocentní inflaci, pod kterou se Česko v nejlepším případě dostane nejdřív v roce 2024, a mohou růst, i když reálné mzdy a platy klesají.

Vývoj meziroční inflace v České republice

Nasnadě je také otázka, zda se v době, kdy vláda z moci úřední zakázala růst cen energií, dá brát vážně její slib omezovat regulace v oblasti cen, k němuž se hlásí v kapitole o transparentních financích. Kabinet by každopádně mohl v revidovaném programovém prohlášení aspoň naznačit, kde leží „nepřekonatelná“ hranice regulací.

Jistě, některé regulace jsou v turbulentních dobách žádoucí. Můžou řešit naléhavé problémy, jiné však zpravidla vytvoří. Třeba další průvan ve státních financích, anebo nedostatek regulovaného zboží.

Vláda by každopádně mohla předložit čitelnou a realistickou politiku pro špatné časy.

Když udeří ještě složitější časy…

Země se nachází ve „složité době“, píše se v programovém prohlášení vlády, zveřejněném 7. ledna.

Věříte vládní koalici, že nezvýší daně?

Od té doby se leccos změnilo, a to k horšímu. Česko vstoupilo do „ještě složitější doby“.

Bylo by proto pošetilé od vlády očekávat, že v této situaci dostane finance na dlouhodobě udržitelnou trajektorii.

Každopádně by však mohla předložit čitelnou a realistickou politiku pro špatné časy – takovou, která uchová na tento obrat reálnou naději.

Kam dál? Pavel Jégl na Finmagu:

Ohodnoťte článek

-
426
+

Sdílejte

Diskutujte (8)

Vstoupit do diskuze
Pavel Jégl

Pavel Jégl

Před listopadem 1989 vystudoval automatizaci a robotiku na ČVUT. Psal do samizdatu a do šuplíku. Po volbách v roce 1990 zastupoval ve Federálním shromáždění Občanské fórum. Poté absolvoval stáž v USA a... Více

Související témata

daněenergetikakomentářPetr Fialastátní dluhstátní rozpočetveřejné financevláda

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo