Devadesát miliard v prachu a 70 ve škrtech. Není to málo, pane ministře?

Ministr financí se chystá předložit v první polovině příštího roku do vlády návrh úsporných opatření, která by strukturální deficit snížila o 70 miliard korun.

U vlády, která se v programovém prohlášení zavázala ozdravit veřejné finance, bychom takový krok měli očekávat. Zmíněná suma, o kterou by se měl schodek, jenž je trvalý a neodezní s koncem recese, srazit, však může skončit jen jako Stanjurovo zbožné přání.

Stačí se podívat, jaké má vláda – zatížená kompromisy pěti stran – možnosti.

Na Čechy karenční doba zafungovala jako voda z Lurd. Vysoké horečky ustupovaly a nemocní vyskakovali z postelí.

Devadesát miliard je v prachu

Na to, jak srazit deficit, dostal kabinet manuál od Národní ekonomické rady vlády (NERV). Rádci v něm především doporučují vrátit celkové příjmy ze zdanění příjmů fyzických osob na stejnou úroveň, jakou měly před schválením daňového balíčku z prosince 2020. Schodek by se tak snížil zhruba o 90 miliard.

Pro ODS to je samosebou nemožné. Občanští demokraté nemohou zvyšovat daň, kterou nedávno pomáhali Andreji Babišovi snížit. V očích mnoha voličů by se znemožnili.

Velkou důležitost přikládá NERV také změně valorizačního systému, která by do valorizací penzí promítla nejen růst reálných mezd, ale i jejich pokles. Daly by se tak ušetřit desítky miliard.

Na to, že důchodci jsou jedinou skupinou ve společnosti, která je chráněna proti inflaci, upozornili už Mirek Topolánek s Miroslavem Kalouskem ve svém desateru rad vládě. Píšou v něm, že to je v časech, kdy reálné mzdy a platy klesají, nefér a také finančně neudržitelné.

Copak se ale dá očekávat, že by se vláda odhodlala říznout do penzí? Vždyť starobních důchodců je dnes téměř 2,4 milionu a ze statistik vyplývá, že senioři tvoří bezmála třetinu těch, kteří přicházejí k volbám. Jsou tedy skupinou, která je rozhoduje.

Kalkulovat se nedá ani s 19 miliardami úspor na výchovném, které NERV navrhuje nezavádět, přesněji zrušit. Od počátku příštího roku má výchovné přispívat k penzi pětistovkou za každé dítě.

Zní to spravedlivě – pokud ale pomineme třeba to, že podle přijaté úpravy zákona dostanou tento bonus také vdovci, z nichž většina děti nevychovávala.

Do této úspory však hodí vidle lidovci. „My jsme ji tady zhruba pět let prosazovali,“ upozornil jejich šéf Marian Jurečka v DVTV.

V manuálu na snížení deficitu je také zmiňována možnost opětovného zavedení karenční doby. Zavedla ji vláda Mirka Topolánka. Po první tři dny nemoci nebyla zaměstnancům vyplácena mzda.

Na Čechy karenční doba zafungovala jako voda z Lurd. Vysoké horečky ustupovaly, nemocní vyskakovali z postelí a chromí odhazovali berle. Počet pracovních neschopností se propadl o 47 procent a výdaje na platby nemocným ve srovnání s rokem 2007 spadly v roce 2009 téměř o deset miliard.

Karenční dobu před čtyřmi lety vláda anoistů a sociálních demokratů zrušila. Napodobí snad Fialova vláda Topolánkův kabinet a zavede systém, který získal pověst šikany nemocných?

Vláda může ještě sáhnout po škále „asociálních“ opatření – třeba rušit daňové výjimky, což Stanjura už avizoval.

Daně nahoru, anebo taky dolů

Vládě by každopádně neměl být proti srsti návrh na slučování obcí. Česko je unikát, podle počtu obyvatel má nejmenší průměrnou velikost obcí ze všech zemí Evropské unie (kolem 1700). Tomu odpovídá i počet komunálních politiků, který se blíží 60 tisícům, a pochopitelně i náklady na samosprávy. Vláda by mohla finančně motivovat obce, aby se slučovaly. Úsporu z revize samosprávy NERV vyčíslil na deset miliard.

Vláda ČR

Jak ušetřit veřejné výdaje? Blamáž vlády odvrátí jen nekompromisní škrty

Je všeobecně uznávanou pravdou, že vláda, která má na krku rostoucí výdaje, musí být v pokušení zvyšovat daně. Než ale začneme řešit otázku zvyšování daní, zamysleme se nad možností úspor ve výdajích, píše v komentáři pro Finmag.cz Pavel Kohout.

Kolem deset miliard navíc by podle ekonomické rady vlády mohlo do rozpočtu přitéct z úprav v DPH. Premiér Petr Fiala ani Stanjura se opatřením, jejichž základem by bylo přeřazení části zboží a služeb do základní jednadvacetiprocentní sazby, zásadně nebrání.

Neprosadí se ale nakonec líbivější nápad, který míří opačným směrem a který by byl další formou plošné, a tedy drahé pomoci? Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza navrhl snížit DPH na potraviny. Obchodní řetězce by zaplesaly.

V zásobě nápadů, které by pomohly srazit strukturální schodek, je také snížení počtu státních zaměstnanců, což je tradiční slib politiků, který zůstává nesplněn, anebo jako vždy vyšší spotřební daně na tabák a alkohol. Ty ale jsou nastaveny už tak vysoko, že by jejich další růst mohl vést ke snížení výběru.

Vláda může ještě sáhnout po škále „asociálních“ opatření – třeba rušit daňové výjimky, což Stanjura už avizoval, zkrátit dobu pobírání rodičovského příspěvku, zrušit školkovné, státní podporu stavebního spoření nebo penzijního spoření penzistů, omezit slevy na jízdném… To vše jsou vesměs opatření za „drobné“, ale potřebné miliardy.

Sotva se ale dá předpokládat, že výsledkem bude o sedm desítek miliard nižší schodek. Stejně by tím byla vyřešena jen třetina problému.

A není to málo?

NERV předložil kabinetu 25 návrhů, které by mohly v součtu snížit strukturální deficit až o 200 miliard. Stanjura dává najevo, že se spokojí s jeho seříznutím o 70 miliard.

Sotva se ale dá předpokládat, že výsledkem bude o sedm desítek miliard nižší schodek. I kdyby se to nakrásně podařilo, byla by tím vyřešena jen třetina problému.

Nezalepila by se tak vlastně ani zhruba devadesátimiliardová díra, kterou v rozpočtu zanechala úprava daně z příjmu schválená předloni triumvirátem ANO, ODS a SPD.

Stále proto bude namístě klást vládě cimrmanovskou otázku: A není to málo, Antone Pavloviči?

Kam dál? Pavel Jégl na Finmagu:

• Vzhůru do předčasného důchodu. Systém penzí hoří a vláda dál přikládá
• Erár snese všechno, i „urputné hovado“ na Hradě. Jaké šance má Babiš?
• Státní Otesánek pořád kyne. Kde že je ten štíhlý stát, pane Fialo?
• Penzijní perpetuum mobile nefunguje. Dožít se důchodu bude těžší
• Nenažraný stát u windfall tax nezůstane. Je tohle začátek nové éry?

Jak jde dohromady byznys a medicína? Dočtete se v novém Finmagu

Je medicína byznys? Jak pro koho. „Frustraci mladých lékařů chápu. Nemají ani na chůvu, aby jim pohlídala děti, když pracují,“ říká přednosta chirurgické kliniky Robert Lischke.

Zdroj: Finmag

MEDICÍNA A BYZNYS

Jak venkovští praktici nepřicházejí o iluze • Ženy mění medicínu • Nejstarší pražská nemocnice objektivem Alžběty Jungrové • Nejdražší léky na světě • Obézních přibývá, Česko dohání USA.

BYZNYS JE HRA

„Investice do umění se do tabulek nevtěsná,“ říká Pavlína Pudil z Kunsthalle • Nejdražší materiál roku 2023? Hrst štěrku z vesmíru za miliardu dolarů • Ekologie musí být podle Tomáš Nemravy, výrobce dřevěných domů, ekonomická.

Koupit Finmag