Předplatné časopisu
Finmag do schránkyPředplatit časopis  

Brazílie se nachází v mizerném stavu. Zopakuje Lula ekonomický zázrak?

František Kalenda
František Kalenda | 8. 11. 2022 | 1 komentář | 2 912
analýzaBrazílieJižní Amerikalevicezahraniční politika

Brazílie po prezidentských volbách provede velkou otočku zprava doleva. Staronový prezident Lula da Silva v kampani sázel na nostalgii a sliboval návrat ke starým dobrým časům, kdy se země ekonomicky zvedala. Zopakování takového scénáře ale bude v současných podmínkách hodně složité. Nejen kvůli politice jeho předchůdce Jaira Bolsonara.

Brazílie se nachází v mizerném stavu. Zopakuje Lula ekonomický zázrak?

Staronový brazilský prezident Lula da Silva slibuje návrat starých dobrých časů. V současných reáliích to ale bude nesmírně složité.

Zdroj: Isaac Fontana / Shutterstock.com

Koncem října se v Brazílii uskutečnilo druhé kolo prezidentských voleb. V historicky dosud nejtěsnějším hlasování zvítězil levicový exprezident Lula da Silva. Stávající prezident Jair Bolsonaro, považovaný za krajně pravicového politika, tak opouští úřad už po prvním funkčním období, přestože porážku dosud otevřeně neuznal.

Lula se naopak do čela Brazílie vrací už potřetí – úřad prezidenta předtím zastával mezi lety 2003 a 2011, což je období spojované s rychlým ekonomickým růstem a prudkým snížením počtu lidí žijících v chudobě.

Dramatické předávání moci

V prvním kole se žádný z kandidátů nedostal nad 50 procent, muselo se tak rozhodnout až 30. října v kole druhém. Dosavadní prezident Jair Bolsonaro dostal 49,1 % hlasů (58,2 milionu) a zaostal tak za Lulou da Silvou, který obdržel 50,9 % platných hlasů (60,3 milionu). Bolsonaro bodoval hlavně na jihu země, Lula ovládl sever. Volební účast bychom mimochodem mohli Brazilcům závidět: v prvním kole přišlo 79,05 % voličů, ve druhém 79,41 %.

Klidné předání moci se ale nekoná. Někteří příznivci Bolsonara odmítají uznat výsledky, zaplavují ulice velkých měst a blokují silnice. Nechtějí, aby se z Brazílie stala „komunistická země“ a volají po vojenském převratu. Část brazilských států dokonce musela do ulic povolat jednotky vojenské policie.

Zatímco tehdy ale Lula nastupoval v příznivých mezinárodních podmínkách, a navíc po sérii hospodářských reforem provedených za vlády prezidenta Fernanda Henrique Cardosa, letos je jeho situace podstatně komplikovanější.

Globální ekonomika míří mimo jiné vinou války na Ukrajině do recese a Brazílie není po dlouhých letech stagnace na další propad připravená. Příliš jí přitom paradoxně nepomáhají ani vysoké ceny komodit, které začátkem století tak výrazně přispěly k hospodářskému růstu.

„Drahé komodity obvykle přispívají k silné valorizaci měny a mají pozitivní dopady na příjmy obyvatel,“ popisuje Marcelo Neri z Nadace Getúlia Vargase (FGV). „Nic takového jsme ale v posledním roce kvůli velké politické nestabilitě nezaznamenali.“

Bolsonaro předává Lulovi zemi, ve které se neustále snižovala průměrná reálná mzda, především mezi nejchudšími vrstvami populace.

Zklamané naděje

Přestože si zvlášť podnikatelské vrstvy spojovaly s Bolsonarovým nástupem naděje na ozdravení dlouho klopýtajícího hospodářství, po čtyřech letech jsou výsledky jeho vlády nevalné. Bolsonarovo prezidentství totiž v ekonomické oblasti charakterizoval slabý růst, a naopak vysoká inflace a nezaměstnanost.

Vývoj inflace v Brazílii

Emilio Chernavsky, ekonom z Univerzity v São Paulo (USP), vyčíslil, že brazilské hospodářství za poslední čtyři roky vyrostlo o pouhá 2,6 procenta, což je hluboko pod globálním průměrem 9,6 procenta a na 129. místě mezi 193 zeměmi. Akumulovaná inflace, která za tuhle dobu poskočila o 28 %, byla naopak 43. nejvyšší mezi 192 státy, a nezaměstnanost dokonce dvanáctá nejvyšší ze 102 zemí, pro které jsou za zmíněné období k dispozici data.

Bolsonaro také předává svému nástupci zemi, ve které se neustále snižovala průměrná reálná mzda – a to především mezi nejchudšími vrstvami populace, což přispělo ke zvýšení už tak obrovské ekonomické nerovnosti. Počet lidí žijících v chudobě pak mezi lety 2019 a 2021 vzrostl o bezmála deset milionů a dosáhl na skoro třetinu veškeré populace Brazílie.

Za úspěch Bolsonarovy vlády je sice možné považovat určitou konsolidaci veřejných rozpočtů, ta se ale podle expertů děla na úkor investic do klíčových oblastí, jako je infrastruktura, vzdělávání nebo zdravotnictví. Tady všude se výrazně škrtalo – například rozpočet už tak dlouhodobě podfinancovaného ministerstva školství se od roku 2019 snížil víc než o třetinu.

„Vláda na jedné straně v době velké nejistoty opustila nástroje státní intervence do ekonomiky, na straně druhé ale nedokázala přimět soukromý kapitál k většímu riziku a k rozsáhlým investicím nezbytným pro zvýšení hospodářské aktivity. Navzdory pandemii zachovávala úsporná opatření, která vedla ke stále hlubším škrtům ve veřejných výdajích téměř ve všech oblastech,“ popisuje Chernavsky.

Škrty přitom nedoplnily ani tolik potřebné hospodářské reformy, které by zefektivnily pověstně byrokratický stát nebo zpřehlednily komplikovaný daňový systém. Vláda místo toho svou energii soustředila především na ideologicky motivovaná opatření, třeba nastoupení cesty k legalizaci domácí výuky požadované konzervativními křesťany nebo opakované pokusy o rozšíření přístupu k držení střelných zbraní.

„Vláda na začátku slíbila řadu liberálních reforem, kupředu se ale s výjimkou drobnějších záležitostí pohnulo jen málo,“ shrnuje Sergio Vale, hlavní ekonom společnosti MB Associados.

Nostalgie po lepších časech byla bezpochyby jedním z hlavních důvodů, proč byl Lula letos znovu zvolen prezidentem.

Jiná situace

Zatímco ekonomické výsledky Bolsonarovy vlády nejsou příliš zářné, na první dvě funkční období jeho nástupce Luly da Silvy vzpomíná velká část Brazilců jako na dobu prosperity. Počet lidí žijících v chudobě se za osm let jeho vlády snížil o polovinu, hospodářství celkem vyrostlo o víc než 36 procent a nezaměstnanost klesla z deseti na pět procent.

Ve stejnou dobu přitom došlo i ke snížení zadlužení ve vztahu k HDP, přestože v celkových číslech brazilský státní dluh za Lulových vlád dále rostl.

Nostalgie po lepších časech byla bezpochyby jedním z hlavních důvodů, proč byl Lula letos znovu zvolen prezidentem, a pochopitelně patřila mezi klíčová témata jeho kampaně. Staronový prezident především sliboval, že se zaměří na opětovné snížení chudoby a nastartování přiškrceného ekonomického růstu.

Míra nezaměstnanosti v Brazílii

Není ovšem jasné, zda je zopakování „brazilského zázraku“ za současných podmínek vůbec možné. Zaprvé tomu příliš nepřeje globální situace, kdy mimo jiné prudce zpomaluje čínská ekonomika, jejíž poptávka po surovinách na začátku století významně přispěla k brazilskému hospodářskému růstu. V problémech se nachází i další klíčoví obchodní partneři jako jsou Spojené státy nebo Evropská unie, kterou zvlášť zasáhla energetická krize.

„Slabší ekonomika vyspělých zemí ovlivňuje spotřebitelský trh s brazilskými výrobky,“ vysvětluje José Melini, ekonom z Univerzitního centra Moura Lacerda. „Čína, která je největším odběratelem brazilského zboží, také roste míň než dřív a válka na Ukrajině vyvolává nejistotu ohledně vývoje cen surovin a potravin nebo ohledně dodávek a nákladů na energie.“

Možná ještě důležitější je ale vnitropolitická situace v samotné Brazílii. Lula v prezidentských volbách zvítězil jen nejtěsnějším možným rozdílem a jeho už tak široká koalice deseti stran nemá většinu v ani jedné komoře Kongresu.

Prezident tak musí vyjednávat s plejádou stran takzvaného „velkého středu“, který historicky osciluje mezi pravicí a levicí podle toho, kdo zrovna nabídne víc. To příliš nenahrává vzniku stabilní vlády, kterou Brazílie po letech politického chaosu tak nutně potřebuje a kterou očekávají mezinárodní investoři.

Zásadní bude, aby se Lulova vláda pokusila zrealizovat dlouho odkládané reformy, především reformu daňového systému a státní správy.

Čekání na reformy

Zůstává také otázkou, jestli můžou zafungovat právě recepty, které Lula představil v předvolební kampani. Staronový prezident mimo jiné slíbil rychlé zvyšování minimální mzdy nad rámec inflace, růst platů státních zaměstnanců, snížení daní nízkopříjmovým skupinám, a především zachování měsíčních příspěvků ve výši 600 realů (v přepočtu necelých tři tisíce korun), které v rámci programu Auxílio Brasil dostávají rodiny v sociální nouzi.

Lula se momentálně snaží všechny tyto sliby zapojit už do původního Bolsonarova rozpočtu na příští rok, což by mělo podle odhadů vyjít přinejmenším na 100 miliard realů (necelých 487 miliard korun). V dlouhodobějším horizontu kromě toho staronový prezident slíbil znovu zvýšit výdaje na vzdělávání nebo na ochranu životního prostředí, jejíž rozklad vedl v minulých letech k rekordnímu nárůstu odlesňování Amazonského pralesa.

Zalesňování a odlesňování ve světě

Experti ale upozorňují, že plánovaný růst veřejných výdajů bude vzhledem k vysokému zadlužení státu komplikovaný. „Nová hlava státu nebude moci uplatnit stejná opatření jako za své předchozí vlády. Brazílie je totiž mnohem víc zadlužená, manévrovací prostor pro rozpočet je omezenější a světový kontext je jiný,“ vysvětluje Dominique Baillardová, šéfredaktorka ekonomické sekce Radio France Internationale.

Zásadní bude, aby se Lulova vláda pokusila zrealizovat dlouho odkládané reformy, především reformu daňového systému a státní správy. Brazilský daňový systém je pro jednotlivce i společnosti pověstně složitý, což odrazuje zahraniční investory a komplikuje podnikání domácím firmám. Například středně velké brazilské společnosti podle Světové banky stráví přípravou na zaplacení daní víc než 1500 hodin, což je vůbec nejdelší doba na světě.

Brazilské hospodářství je stále až příliš soustředěno na přírodní zdroje a průmysl už celých třicet let upadá.

Nový ekonomický model?

Státní správa je pak od poslední reformy v roce 1998 zároveň přebujelá a velmi málo efektivní a nutně potřebuje modernizaci. Obě tyto reformy ale mohou narazit na odpor v Kongresu, a to jak u opozice, tak i u radikálnější levicové části Lulovy široké koalice. Novou vládu tedy čeká hledání složitého konsensu napříč politickým spektrem, který dokáže zároveň uspokojit tradiční socialisty a ekonomické liberály.

Anketa

Zopakuje Lula ekonomický zázrak?

Z dlouhodobého hlediska navíc Brazílie nutně potřebuje změnu celého ekonomického modelu, který je až příliš závislý na vývozu surovin a zemědělské produkce.

„Brazilské hospodářství je stále až příliš soustředěno na přírodní zdroje a průmysl už celých třicet let upadá,“ popisuje Baillardová. „Motorem zahraničního obchodu zůstávají nerostné suroviny a agrobyznys, který měl plnou podporu Jaira Bolsonara. Jedním z Lulových hlavních úkolů proto bude přeorientovat ekonomiku na činnosti, které garantují vyšší mzdy a vytvářejí pracovní místa. K tomu je třeba přilákat investory a chránit životní prostředí a Amazonský prales.“

Lula tak bude mít co dělat, aby splnil aspoň část svých slibů z kampaně. Jestli se mu nepovede zopakovat svůj „ekonomický zázrak“, Brazílii možná za čtyři roky potká další radikální obrat.

Kam dál? František Kalenda na Finmagu:

PODZIMNÍ FINMAG JE TADY. NA CO SE MŮŽETE TĚŠIT?

Finmag předplatnéZdroj: Finmag

„Jsme dostupný luxus a lidé chtějí nějakou radost. Když už nemohou hýřit, tak aspoň budou mít na stole dobré pití,“ řekl Jiřímu Nádobovi šéf Mattoni 1873 Alessandro Pasquale.

FIN V kanceláři šéfa Impact Hubu • Jakub Žofčák o byznysových souvislostech etikety • Robert Vlach o rozdílu mezi freelancery a zaměstnanci • Elonova obrana „čisté“ Tesly střílí vedle. • Mnohé firmy čekají problémy spojené s insolvencí a možná i trestní odpovědností. Jak se mají chovat?

MAG Tomáš Eckschlager a Lukáš Drásta zrekonstruovali bývalý klášter a vybudovali atypický domov pro seniory • Klára Moldová oživila historickou školu T. G. Masaryka • New York: hlavní město světa, nebo samozvaný král sebestředných sociopatů? • Conversky nosí hvězdy popkultury, to je ale až jejich druhý život

Autor článku

František Kalenda

František Kalenda

Spisovatel a publicista zaměřující se na Latinskou Ameriku. Působí jako výzkumný pracovník v oboru antropologie na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy, kde také na bakalářském oboru v angličtině přednáší mimo jiné o latinskoamerické historii. Je autorem série historických detektivek z období Karla IV. a knížky pro děti a mládež Pes, kocour a sirotek.