Bitvu o důchody střídá boj o rodičovský příspěvek. Tipněte, kdo přihazuje nejvíc

Mimořádnou schůzi iniciovali poslanci za hnutí ANO. Rodičovský příspěvek chce ale zvýšit i SPD a dokonce i vládní lidovci a Piráti. Liší se ale v částce, kterou chtějí rodičům přidat.

Zatímco lidovci zmiňují 50 tisíc, Tomio Okamura hlásá nárůst o 90 tisíc. A Andrej Babiš jako vždy přihazuje, tentokrát na rovných 100 tisíc.

Problém ale je, že se to neobejde bez dopadů na rozpočet. Podle nejštědřejšího (Babišova) návrhu by se výdaje státu na rodičovský příspěvek zvedly z nynějších zhruba 33 miliard korun na 45 miliard ročně.

NERV navrhuje zkrátit výplatu příspěvku o rok a úměrně tomu snížit také vyplácenou částku. Úsporu vyčíslil sumou pět až sedm miliard ročně.

Motivace nepracovat

Rodičovský příspěvek se v Česku nezvyšoval tři roky. Naposledy se zvedl v roce 2020 o 80 tisíc na 300 000 korun u jednoho dítěte a 450 000 u vícerčat. Za pádivé inflace ovšem jeho reálná hodnota citelně poklesla.

Teď by tedy měl vzrůst o desítky procent. Podle ANO o třetinu. A to ještě letos, byť s tím rozpočet nepočítá. Obdobně jako nepočítal s mimořádnou valorizací důchodů, jejíž dopady vláda nakonec za cenu sněmovní bitvy zmírnila.

Národní ekonomická rada vlády (NERV) přitom rodičovský příspěvek zařadila mezi položky, u kterých je možné snížit výdaje veřejných rozpočtů i zvýšit jeho příjmy. Připomíná, že v Česku je možné pobírat příspěvek nejdéle v Evropě – po čtyři roky.

Za trvale nízké nezaměstnanosti a chybějících pracovníků téměř ve všech odvětvích ekonomiky to nedává smysl.

Ve svém dokumentu z listopadu loňského roku NERV navrhuje zkrátit výplatu příspěvku o rok a úměrně tomu snížit také vyplácenou částku. Úsporu vyčíslil sumou pět až sedm miliard ročně. A pokud by se vláda přes odpor lidovců odhodlala zrušit slevu na nepracující manželku či nepracujícího manžela, kterou využívá zhruba 200 000 poplatníků, ušetřila by dalších 4,7 miliardy, připomínají experti z NERVu.

V obou případech by navíc do státní pokladny přitekly miliardy z daňových příjmů a pojistného, protože dlouhá rodičovská dovolená i sleva na nepracující manželku posilují motivaci nepracovat.

Tři roky rodičovské nejsou v Evropě zrovna běžné – vedle Česka je poskytují už jen Francie, Chorvatsko, Litva, Maďarsko, Německo a Slovensko.

A co půlúvazky nebo školky?

Hledat úspory mezi rodiči s malými dětmi může vypadat asociálně. Tato kategorie vychází jako jedna ze skupin nejvíc zasažených vysokou inflací. Potřebuje však v první řadě peníze od státu? Nemůže jí vláda pomoci také jinak než tím, aby vydávala další miliardy?

Jak, upozorňuje třeba jedna z reakcí na tweet, v němž kapitán pirátské čtyřveslice Ivan Bartoš oznamuje záměr prosadit vyšší rodičovskou. „Primární problém u nás nejsou nedostatečné přímé dotace rodinám, ale nedostatečné zajištění služeb pro ně. Nejdřív zajistěte školky, jesle, part-time úvazky a podobně. Má mnohem větší smysl rozumně investovat do systému, než extra peníze plošně sypat do kapes jednotlivců,“ píše studentka Adri.

Slova, která by se dala tesat do kamene.

Roky ekonomové upozorňovali na to, jak je v této zemi obtížné zaměstnávat pracovníky na částečné úvazky, což je důležité zejména pro matky s malými dětmi, ale i důchodce. Z dat ministerstva práce vyplývá, že v Česku tvoří částečné úvazky pouze 5,7 procenta ze všech forem zaměstnání. V Německu to je 27,9 procenta, v Rakousku 28,7 procenta.

Od letošního února by zaměstnávání na zkrácené úvazky mělo být konečně jednodušší. Opravdu ale bude? Úprava zákona o pojistném na sociální zabezpečení přiznává zaměstnavateli při zaměstnávání některých skupin lidí na part-time, mimo jiné rodičů dětí do deseti let, slevu na sociálním pojištění ve výši pěti procent.

Zaměstnavatelé však už předem upozornili, že tahle sleva nemůže vyvážit administrativní náročnost spojenou s úpravou mzdových softwarů a vedením agendy – kontrolou různých potvrzení a jejich aktualizací. Spočítali, že na jeden úvazek potřebují poloviční administrativu proti dvěma půlúvazkům.

A co kdyby se podařilo snížit administrativní zátěž poskytovatelům jeslí, dětských skupin a školek? Potom by mohl odpadnout problém s hlídáním dětí a mohli bychom rodičovskou snížit třeba na dva roky. Vždyť tři roky nejsou v Evropě zrovna běžné – vedle Česka je poskytují už jen Francie, Chorvatsko, Litva, Maďarsko, Německo a Slovensko.

ANO, které za své vlády postavilo silnici směřující do dluhové pasti, ji teď chce rozšířit na dálnici, po které se dá jet ještě rychleji.

Nápad k nezaplacení

Pozornost si zaslouží ještě jedna z reakcí na Bartošův tweet. „A co si pod takovým slovem ‚konsolidace veřejných financí‘ představujete, Kefalín (míněn Bartoš)?“ ptá se tazatel pod nickem Elvis Cotlar.

Bartošovi tím předhazuje, jak se chce vypořádat s financováním vyšších příspěvků. Pirát se po babišovku tváří, že finance už našel. „Peníze můžeme vzít z konsolidace veřejných financí,“ píše.

Skvělý nápad. Budeme tedy konsolidovat finance tak, že peníze určené na snížení dluhu, přesněji na jeho přibrzdění, utratíme za dávky, které dluh zvýší.

Tím však studnice „skvělých“ nápadů není vyčerpána. Hnutí ANO, které za své vlády postavilo silnici směřující do dluhové pasti, ji teď chce rozšířit na dálnici, po které se dá jet ještě rychleji. Babišovi lidé nejenže navrhují, aby se rodičovský příspěvek zvedl o třetinu. Požadují, aby se vždy v lednu zvýšil o inflaci.

A kromě toho by měl růst vždy, když se inflace zvýší o pět procent. To je podobné vzorci, který důchodům umožnil utrhnout se z řetězu.

V době pádivé inflace to je nápad k nezaplacení.

Kam dál? Pavel Jégl na Finmagu:

• Zapráská vláda bičem na „bandu simulantů“? Brzy můžeme marodit za své
• V Zemanově kanálu jsme mohli utopit stovky miliard. Zaplať pánbůh, že padl
• Na spravedlivé důchody zapomeňte. Vláda vám je v reformě penzí nevykouzlí
• Babiš není na odpis. Rýsuje se jeho comeback do Strakovky
• Proč bohatí bohatnou a chudí chudnou? Čapí hnízdo to jasně ukázalo