Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Česko čeká armádní klondike, Ukrajina vysála techniku za desítky miliard

Ondřej Stratilík
Ondřej Stratilík
20. 10. 2022
 184 394

Osm měsíců ruské agrese na Ukrajině ukázalo světu několik věcí. Řada zemí, včetně Česka, si třeba až nyní uvědomila, jak nákladná a materiálově náročná je válka. O to víc, když je třeba průběžně dodávat materiál Kyjevu. I proto nyní všichni urgentně řeší, jak urychleně za miliardy naplnit své sklady a mít dostatečné zásoby.

Česko čeká armádní klondike, Ukrajina vysála techniku za desítky miliard
Česko potřebuje rychle vybudovat velké skladovací prostory a ty naplnit velkým množstvím nejrůznějších zásob. (ilustrační foto) / Zdroj: Shutterstock

Je to nářek, který se opakuje už mnoho let. Zástupci českého obranného průmyslu si stěžují, že česká armáda od nich téměř nic nekupuje a že jsou odkázáni pouze na export do zahraničí. Téma silně rezonovalo i během zářijových Dnů NATO v Ostravě. Především ve chvílích, kdy se potkávali zástupci soukromého sektoru a obrany.

Mluvil o tom třeba Lubomír Kovařík, předseda Sekce obranného průmyslu Hospodářské komory ČR a menšinový akcionář skupiny Česká zbrojovka Group, respektive Colt CZ Group. Na vyzbrojovací konferenci, kde se před samotnou leteckou show shromáždili zástupci obranného průmyslu, armády a ministerstva obrany, všem oznámil, že zbrojní firmy by tady bez exportu nebyly, že vývoz je živí, ale zároveň je pro soukromé podniky reference domácích ozbrojených složek důležitá, aby mohly vyvážet do ciziny.

Sám český stát v roce 2022 pomůže Kyjevu v jeho boji s ruským agresorem vojenskou technikou v hodnotě 4,2 miliardy korun.

Všechno změnila válka

Ponechme teď stranou, že uherskobrodská zbrojovka je jednou z těch firem, s nimiž české ozbrojené složky obchodují poměrně ve velkém (připomeňme například nákupy útočných pušek BREN a BREN 2, které se staly základní zbraní Armády ČR) a ostatní firmy jí mohou spíš závidět. Faktem je, že kromě úzkého okruhu soukromých podniků, které se točí kolem každé větší armádní zakázky, se čeští výrobci (narozdíl od obchodních zástupců zahraničních zbrojovek) dlouhodobě k obranným zakázkám nedostávají.

Víc než sto milionů dolarů

Americký Kongres schválil vojenskou podporu pro ČR ve výši 100 milionů dolarů (2,5 miliardy korun) z programu Zahraničního vojenského financování, které jsou určené pro další modernizaci Armády ČR a pro částečnou kompenzaci našich dodávek materiálu na Ukrajinu, a k tomu dalších šest milionů dolarů z Fondu pro čelení ruskému vlivu na vybudování takzvaných nasaditelných týmů kybernetické ochrany, které vzniknou v rámci Armády ČR.

„Prostředky samozřejmě použijeme na modernizaci naší armády i na další pomoc Ukrajině. Dar vnímáme právě jako výraz uznání za to, jak Česko od začátku konfliktu Ukrajině pomáhá a jak zodpovědně se stavíme k bezpečnosti své a našich spojenců, a velmi si toho vážíme," řekla ministryně obrany Jana Černochová.

Zdroj: Ministerstvo obrany ČR

Ruská agrese na Ukrajině však situaci rapidně změnila. A to hned ve dvou rovinách. Zaprvé bude třeba doplnit takzvané válečné úhrady. Tedy prázdná místa, která ve skladech vznikla kvůli mohutnému zásobování ukrajinské armády vzdorující ruskému vojsku. Je třeba připomenout, že Česká republika patří k jedněm z nejviditelnějších dárců.

Jak před dvěma týdny uvedla ministryně obrany Jana Černochová (ODS), z Česka bude letos na Ukrajinu vyvezen vojenský materiál v celkové hodnotě 47 miliard korun. Sám český stát v roce 2022 pomůže Kyjevu v jeho boji s ruským agresorem vojenskou technikou v hodnotě 4,2 miliardy korun. Jde především o těžké zbraně, jako jsou tanky, houfnice či bojová vozidla pěchoty.

I když šlo především o takzvané uloženky, tedy techniku dlouhodobě uskladněnou v takzvaných mobilizačních zásobách, české obraně budou chybět a bude je třeba rychle nahradit. To už je ostatně vidět při modernizaci dělostřelectva. K původně 52 objednaným francouzským houfnicím Caesar na podvozku Tatra 8x8 objednalo ministerstvo obrany nedávno dalších deset děl. Cena zatím nebyla dohodnuta, nicméně tohle navýšení 8,5miliardového obchodu bude stát minimálně další miliardu korun.

Dodávky těžké techniky na Ukrajinu uspíšily i modernizaci tankového vojska, která ještě loni nebyla považována za nejnutnější prioritu.

Bez zásob se vydržet nedá

Nejde jen o samohybné houfnice. Dodávky těžké techniky na Ukrajinu velmi uspíšily i modernizaci českého tankového vojska, která ještě loni nebyla rozhodně považována za nejnutnější prioritu. Tanky sovětské konstrukce T-72 tak armáda nahradí v první vlně staršími německými Leopardy 2A4, pak by si měla přikoupit plus minus 45 kusů moderních Leopard 2A7+. A podobně by se dalo pokračovat. Všechen materiál, který poslala v minulých týdnech česká armáda na Ukrajinu, bude nahrazen modernějšími technologiemi.

Nezávisle na tom vedení Severoatlantické aliance už od léta pracuje na nových „capability targets“, tedy úkolech pro členské země, které mají výrazně posílit své schopnosti. Jak totiž zjišťuje celý svět, průběh války je extrémně náročný. Náměstek ministryně obrany František Šulc to v Ostravě shrnul dost jasně: „Ukrajina ukázala, že bez zásob se vydržet nedá.“

A s tím, jak se ze současného Putinova Ruska stává stále větší hrozba pro světovou bezpečnost, a především evropské země, strategie budoucích měsíců a let je poměrně jasná. Co nejrychleji rozjet nákupy veškerého materiálu a techniky, která se může ve válečném stavu hodit a která musí umožnit státům přežít i v situaci, kdy se ocitnou odříznuty od ostatních partnerů a zůstanou odkázány jen na vlastní zdroje.

Hlavní otázkou tak nyní je, kdo všechno se k obchodům za desítky miliard dostane a jak „čisté“ tyhle urgentní nákupy budou.

Zásadní zakázky

Jinými slovy tedy půjde o to rychle vybudovat velké skladovací prostory a ty naplnit velkým množstvím nejrůznějších zásob. Na miliardové zakázky se tak může těšit nejen obranný průmysl, ale mnoho dalších producentů. Půjde totiž nejen o kvantitu zásob, ale také o jejich různorodost.

Co má nakupovat česká armáda?

Souběžně s tím se budou vybírat strategické firmy, jejichž úkolem bude v případě krize vyrábět prioritně pro stát a jeho ozbrojené složky. Když k tomu připočteme růst českého obranného rozpočtu, který by měl příští rok činit necelých 112 miliard korun (pro srovnání – letos je to 89,14 miliardy), je zřejmé, že průmysl se ze strany ministerstva obrany dočká zásadních zakázek.

Hlavní otázkou tak nyní je, kdo všechno se k obchodům za desítky miliard dostane a jak „čisté“ tyhle urgentní nákupy budou. Už se totiž mnohokrát ukázalo, že když se obchoduje narychlo, bývá z toho později mrzení. Což v případě obrany platí dvojnásob.

Autor je členem redakce Reportérů ČT

Kam dál? Ondřej Stratilík na Finmagu:

Jak jde dohromady byznys a medicína? Dočtete se v novém Finmagu

Je medicína byznys? Jak pro koho. „Frustraci mladých lékařů chápu. Nemají ani na chůvu, aby jim pohlídala děti, když pracují,“ říká přednosta chirurgické kliniky Robert Lischke.

Finmag předplatnéZdroj: Finmag

MEDICÍNA A BYZNYS

Jak venkovští praktici nepřicházejí o iluze • Ženy mění medicínu • Nejstarší pražská nemocnice objektivem Alžběty Jungrové • Nejdražší léky na světě • Obézních přibývá, Česko dohání USA.

BYZNYS JE HRA

„Investice do umění se do tabulek nevtěsná,“ říká Pavlína Pudil z Kunsthalle • Nejdražší materiál roku 2023? Hrst štěrku z vesmíru za miliardu dolarů • Ekologie musí být podle Tomáš Nemravy, výrobce dřevěných domů, ekonomická.

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
-100
+

Sdílejte

Diskutujte (2)

Vstoupit do diskuze
Ondřej Stratilík

Ondřej Stratilík

Vystudoval žurnalistiku a následně i mediální studia na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze. Člen redakce Reportérů ČT a externí dopisovatel magazínu Jane's Defence Weekly pro oblast střední... Více

Související témata

armádakomentářMinisterstvo obranystátní zakázkyválkazbrojenízbrojní průmysl
Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo