Předplatné časopisu
Finmag do schránkyPředplatit časopis  

Nenažraný stát u windfall tax nezůstane. Je tohle začátek nové éry?

Pavel Jégl
Pavel Jégl | 11. 10. 2022 | 5 komentářů | 10 320
daněenergetikanázorválkavláda

Daň ze zisků, které „přivál vítr“ (windfall tax), je patrně nejlepším ze špatných řešení krize spojené se závratnými cenami energií a pádivou inflací. Může však být nebezpečná. A to tím, že si na ni stát zvykne.

Nenažraný stát u windfall tax nezůstane. Je tohle začátek nové éry?

Skutečně windfall tax za tři roky necháme umřít, nebudeme ji resuscitovat?

Zdroj: Shutterstock

„Mimořádná a dočasná“ – takovými přívlastky opentlilo ministerstvo financí novou daň, která má být uvalena na zisky označené za „neočekávané“.

Windfall tax má platit od počátku příštího roku po dobu tří let pro velké energetické firmy, rafinerie a banky, kterým energetická krize a vyšší sazby centrální banky zajistily vysoké zisky.

Šedesátiprocentní daňová přirážka na „přivátý“ zisk bude vyměřena jako rozdíl mezi základem daně a průměrem základů daně za poslední čtyři roky, navýšeným o dvacet procent.

Korporace si ztráty z nové daně také mohou brát zpět na spotřebitelích či klientech. Banky třeba zvýší (nebo zavedou) poplatky za vedení účtu.

Stomiliardové hausnumero

Co z nové daně kápne? Finance očekávají výnos ve výši 85 miliard korun. Dalších 15 miliard by se mělo přisypat do státní kasy z evropských cenových stropů pro výrobce energií, kteří budou od letošního prosince do konce příštího roku povinně odvádět zisk z prodeje elektřiny nad 180 eur za megawatthodinu.

Ministerstvo předpokládá, že přes cenový strop budou energetické holdingy vytvářet zisky, ze kterých bude možné vyměřit windfall tax. Jak ale naznačuje zakulacená suma očekávaných příjmů, je to ministerské hausnumero, či spíš zbožné přání.

Zdaněny mají být velké firmy, které mají značné dovednosti v oboru optimalizace daní. Dá se proto očekávat, že náklady, u nichž to je možné, začnou přesouvat (nejspíš už přesouvají) z letoška do příštího roku, aby účetně vytvořily co nejvyšší zisk v tomto roce a minimalizovaly ho v roce příštím.

Korporace si ztráty z nové daně také mohou brát zpět na spotřebitelích či klientech. Banky třeba zvýší (nebo zavedou) poplatky za vedení účtu, případně sníží beztak nízké úroky na spořicích účtech.

Windfall tax je lepším řešením energetické krize a s ní související pádivé inflace než požadované stropy cen.

Tuční kocouři daň přečkají

Windfall tax je špatné řešení svízelné situace. Vláda ale nemá v této situaci dobrá řešení. Musela vybírat mezi těmi špatnými.

Windfall tax
Shutterstock

Má stát sebrat firmám část zisku? Válečná daň očima expertů

Bude mít zavedení windfall tax natolik pozitivní efekt, aby vyvážilo velký zásah do svobodného trhu? Když byla ještě ve fázi pouhých úvah, zeptali jsme se v anketě Finmag.cz na odpověď expertů.

„Tuční kocouři“, na které se daně vztahují, tři roky na dietě přečkají. A pokud by kabinet v této situaci trval na slibu nezvyšovat daňové zatížení, nezbývalo by, než se ještě víc zadlužovat a zvyšovat už teď hrozivě vysoké deficity. Důsledkem této nebezpečné politiky by byl zhoršený rating a dražší úvěry.

Jistě, windfall tax poskytne investorům špatný obrázek o předvídatelnosti zdejšího podnikatelského prostředí. Někteří své investice mohou přesunout jinam. Jejich významný odliv ale nenastane. Mimo jiné proto, že korporace budou i po novém zdanění ziskové.

Windfall tax je lepším řešením energetické krize a s ní související pádivé inflace než požadované stropy cen – energií, úroků hypoték, základních potravin…

Když jsou ceny (úroky) regulovány (stropovány) a spadnou pod cenu tržní, převýší poptávka nabídku a tato nerovnováha nemůže být opravena. Výsledkem takové situace by byl nedostatek zboží na trhu (plus nedostupné hypotéky).

Windfall tax do určité míry trh pokřiví, ale nezničí. Nebezpečné však může být, že si na příjmy z „mimořádné“ daně stát zvykne.

Opravdu dočasná?

Pro vládu je windfall tax nejsnazším řešením kritické situace. Opozice kvůli ní nebude dělat obstrukce ve sněmovně a ani odbory proti ní nebudou protestovat či stávkovat.

Pravda, občanští demokraté mohou mít problémy s některými echtovními konzervativci ve vlastních řadách. Také ti, až na výjimky, však pro windfall kývnou. Vždyť ji před čtyřiceti lety (jak už jsme psali dřív) v době zvyšujících se sazeb k potlačení inflace uvalila na banky vláda Margaret Thatcherové, kterou mají jako „povinnou četbu“. A to ještě předtím „železná lady“ prosadila mimořádnou daň na společnosti obchodující se severomořskou ropou.

Anketa

Co si myslíte o windfall tax?

Ministerstvo financí se na někdejší britskou premiérku dokonce ve své zprávě o parametrech nové daně odvolává.

Windfall tax do určité míry trh pokřiví, ale nezničí. Nebezpečné však může být, že si na příjmy z „mimořádné“ daně stát zvykne. Přestanou pro něj být mimořádné a bude obtížné se od nich odpojit.

Nasnadě je otázka: Skutečně daň za tři roky necháme umřít, nebudeme ji resuscitovat? Stačí ji přece přejmenovat, upravit její parametry, případně rozšířit na další odvětví a z dočasné a mimořádné daně máme daň sektorovou a věčnou.

Pokud vláda Petra Fialy v příštích letech nevyřeší strukturální deficit veřejných financí, můžeme se takového scénáře dočkat.

Kam dál? Pavel Jégl na Finmagu:

PODZIMNÍ FINMAG JE TADY. NA CO SE MŮŽETE TĚŠIT?

Finmag předplatnéZdroj: Finmag

„Jsme dostupný luxus a lidé chtějí nějakou radost. Když už nemohou hýřit, tak aspoň budou mít na stole dobré pití,“ řekl Jiřímu Nádobovi šéf Mattoni 1873 Alessandro Pasquale.

FIN V kanceláři šéfa Impact Hubu • Jakub Žofčák o byznysových souvislostech etikety • Robert Vlach o rozdílu mezi freelancery a zaměstnanci • Elonova obrana „čisté“ Tesly střílí vedle. • Mnohé firmy čekají problémy spojené s insolvencí a možná i trestní odpovědností. Jak se mají chovat?

MAG Tomáš Eckschlager a Lukáš Drásta zrekonstruovali bývalý klášter a vybudovali atypický domov pro seniory • Klára Moldová oživila historickou školu T. G. Masaryka • New York: hlavní město světa, nebo samozvaný král sebestředných sociopatů? • Conversky nosí hvězdy popkultury, to je ale až jejich druhý život

Autor článku

Pavel Jégl

Pavel Jégl

Před listopadem 1989 vystudoval automatizaci a robotiku na ČVUT. Psal do samizdatu a do šuplíku. Po volbách v roce 1990 zastupoval ve Federálním shromáždění Občanské fórum. Poté absolvoval stáž v USA a dvě desítky let pracoval v médiích – v Zemských novinách, centrální redakci regionálních deníků a v Hospodářských novinách. Zasedal v redakční radě Vojenských rozhledů. Kromě psaní se nyní věnuje finančnímu poradenství ve struktuře Partners (pracuje ve VIP kanceláři v Praze-Vinohradech) a svému psovi.