Předplatné časopisu
Finmag do schránkyPředplatit časopis  

Babišovská výhra nad Babišem. Koalice nemá co slavit

Pavel Jégl
Pavel Jégl | 4. 10. 2022 | 1 komentář | 14 319
fiskální politikanázorPetr Fialastátní rozpočetvládavolby

Koalice pokračuje v rozpočtové politice Babišovy vlády. Rozpočet na příští rok i rozpočtový výhled na další léta naznačují, že s ní může vládnout až do příštích sněmovních voleb.

Babišovská výhra nad Babišem. Koalice nemá co slavit

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS)

Zdroj: Úřad vlády ČR

Andrej Babiš vidí za debaklem ANO ve volbách do Senátu spiknutí polistopadového kartelu. Je však patrné, že za ním jsou také „kvality“ anoistů, kteří v nich kandidovali.

Do výsledku senátních voleb se nepochybně promítla i celostátní politika. Právě na to přitom Babiš spoléhal.

Země vězí v energetické krizi a vláda tápe s řešením. Babiš kalkuloval s tím, co se dá v takové situaci očekávat – a sice to, že vláda bude pozice (i v Senátu) ztrácet a opozice posilovat. 

Předpoklad se nepotvrdil. Kandidáti koalice Babišův tým poráželi. Ze 14 přímých soubojů s kandidáty koalice vyhráli anoisté v jediném – a to o pouhých tři sta hlasů. 

Jak je možné, aby vláda v tak mizerných časech uhrála tak dobrý výsledek? S jistou dávkou ironie by se dalo říct, že protibabišovská koalice porazila Babiše babišovskou politikou. Pravda, je méně dryáčnická, kultivovanější a prozápadní, ale v hospodaření téměř babišovská.

Fialova koalice však pokračuje v rozpočtech Babišovy vlády. Letošní schodek vláda zvyšuje z 290 na 375 miliard.

Slibem nezarmoutíš

Nahlíženo rétorikou před sněmovními volbami a krátce po nich se dal největší obrat v české politice očekávat na financích. Klasik však varoval, že „každý slib je na nejlepší cestě k tomu, aby se stal falešným“. A na ní je také vládní slib uzdravit státní finance.

Ve svém programovém prohlášení vláda píše: „Naše země potřebuje odpovědnou rozpočtovou politiku, která zabrzdí nesmyslné rozhazování peněz daňových poplatníků, nalezne úspory a stanoví dlouhodobé směřování veřejných financí… V zájmu zdravého hospodaření státu nedopustíme žádné další zbytečné zadlužování a připravíme taková opatření, která umožní průběžně snižovat rozpočtové schodky.“

Fialova koalice však pokračuje v rozpočtech Babišovy vlády. Letošní schodek vláda zvyšuje z 290 na 375 miliard, návrh rozpočtu na příští rok poslala vláda do sněmovny se schodkem 295 miliard a na roky následující počítá s deficity 280 a 260 miliard.

Matematicky vzato, deficit se za této vlády má snižovat. Jenže pomalu, dluhy dál výrazně porostou, a to tak, že Česko patrně setrvá mezi nejrychleji se zadlužujícími státy Evropy. Šest let (nejméně) budeme hospodařit se schodky typickými pro státy jižního křídla Evropské unie, které jsme kdysi pokládali za nezodpovědné a které pro nás byly důvodem, proč nezavádět euro.

Zbyněk Stanjura, kdysi nekompromisní opoziční kritik své předchůdkyně Schillerové, dnes vypadá jako její učenlivý žák.

Rozdej, komu můžeš

Jistě, žijeme v mimořádné době, ve které si vlády půjčují na mimořádné výdaje. To je pochopitelné. Jenže český problém spočítá v řádných výdajích, které příjmy státu převyšují v průměru o víc než 200 miliard a jsou ve stínu debat o mimořádných výdajích, energetických tarifech, cenových stropech a dotacích.

Valecna dan
Shutterstock

Má stát sebrat firmám část zisku? Válečná daň očima expertů

Kromě energetického odvětví by se windfall tax mohla týkat i bank a dalších sektorů. Mělo by její zavedení natolik pozitivní efekt, aby vyvážilo velký zásah do svobodného trhu? Zeptali jsme se expertů.

S tímto rozporem vláda nic nedělá. Omluvou jí přitom nemůže být ani fakt, že podstatnou část zmíněného strukturálního deficitu zdědila po Babišovi a Aleně Schillerové.

Ministr financí Zbyněk Stanjura, kdysi nekompromisní opoziční kritik své předchůdkyně Schillerové, dnes vypadá jako její učenlivý žák. Nejenže předkládá velké rozpočtové schodky, hýbe s nimi nahoru a dolů, ale v rozpočtu počítá i s hypotetickými příjmy.

Když Schillerová kalkulovala v rozpočtu s miliardovými příjmy z ještě neexistující digitální daně, Stanjura se podivoval, jak si to může dovolit. Naběhl si. V předloženém rozpočtu na příští rok má příjmy z daně z mimořádných zisků (windfall tax), která se teprve chystá a jejíž parametry i výnosy jsou ve hvězdách.

Občanští demokraté byli také nejhlasitějšími kritiky babišovských plošných sociálních dávek a benefitů. Co se ale změnilo?

Babišova vláda před volbami věnovala pětitisícovku „svým“ důchodcům. Fialův kabinet před dalšími volbami poslal milionu domácností pětitisícovku na dítě. Potom vymyslel plošné stropy na ceny energií, které jsou pro pětinu domácností zbytečné, zatímco pro pětinu až třetinu z nich nejsou dostatečné, na což upozornil v Otázkách Václava Moravce sociolog Daniel Prokop z výzkumné organizace PAQ Research.

Samotné úspory rozpočet z chronických schodků nedostanou. Vláda sice plánuje windfall tax, ta je však připravována jako daň dočasná.

Léčba se odkládá

Fialova vláda nemá odvahu k úsporám, které hlásala. Nezrušila Babišovo dotované jízdné, pouze ho omezila. Nechystá se stornovat státní podporu stavebního spoření, natož aby šlápla do vosího hnízda Středulových odborů a zrušila stravenky a stravenkové paušály.

Anketa

Souhlasíte s fiskální politikou vlády?

Je nicméně zjevné, že samotné úspory rozpočet z chronických schodků nedostanou. Vláda sice plánuje windfall tax, ta je však připravována jako daň mimořádná a dočasná.

Deficit, který se každý rok bude vracet jako bumerang, pomohla zvýšit Babišova úprava daně z příjmu fyzických osob, kterou podpořili občanští demokraté. Bez jakýchkoli analýz dopadů. Těch 100 miliard korun chybějících na straně příjmů se zpátky nevrátí, ani jejich část. Pro ODS by to znamenalo značnou blamáž.

Babišovská politika tak bude pokračovat. V jiných kulisách a s jinými figurami.

Kam dál? Pavel Jégl na Finmagu:

PODZIMNÍ FINMAG JE TADY. NA CO SE MŮŽETE TĚŠIT?

Finmag předplatnéZdroj: Finmag

„Jsme dostupný luxus a lidé chtějí nějakou radost. Když už nemohou hýřit, tak aspoň budou mít na stole dobré pití,“ řekl Jiřímu Nádobovi šéf Mattoni 1873 Alessandro Pasquale.

FIN V kanceláři šéfa Impact Hubu • Jakub Žofčák o byznysových souvislostech etikety • Robert Vlach o rozdílu mezi freelancery a zaměstnanci • Elonova obrana „čisté“ Tesly střílí vedle. • Mnohé firmy čekají problémy spojené s insolvencí a možná i trestní odpovědností. Jak se mají chovat?

MAG Tomáš Eckschlager a Lukáš Drásta zrekonstruovali bývalý klášter a vybudovali atypický domov pro seniory • Klára Moldová oživila historickou školu T. G. Masaryka • New York: hlavní město světa, nebo samozvaný král sebestředných sociopatů? • Conversky nosí hvězdy popkultury, to je ale až jejich druhý život

Autor článku

Pavel Jégl

Pavel Jégl

Před listopadem 1989 vystudoval automatizaci a robotiku na ČVUT. Psal do samizdatu a do šuplíku. Po volbách v roce 1990 zastupoval ve Federálním shromáždění Občanské fórum. Poté absolvoval stáž v USA a dvě desítky let pracoval v médiích – v Zemských novinách, centrální redakci regionálních deníků a v Hospodářských novinách. Zasedal v redakční radě Vojenských rozhledů. Kromě psaní se nyní věnuje finančnímu poradenství ve struktuře Partners (pracuje ve VIP kanceláři v Praze-Vinohradech) a svému psovi.