Lomborg: Svět se zbláznil, čeká nás chaos. Zelený diktát vítězí nad rozumem

Světová elita se na zmíněných konferencích schází prakticky jen proto, aby (zas a znovu) za největší a bezprostřední hrozbu označila změnu klimatu. Globální elita tak svými slovy o ekologických katastrofách a úbytku biodiverzity doslova ignoruje skutečné problémy lidstva.

Téměř miliardě lidí například hrozí hladovění, a to i kvůli stále silnému odporu vůči hnojivům vyráběným z fosilních paliv. Víc než miliarda školáků po celém světě taky promeškala kvůli lockdownům v průměru devět měsíců výuky, což bude jejich generaci do roku 2040 stát každý rok 1,6 bilionu dolarů (bezmála 40 bilionů Kč).

Shutterstock

Hrozí nám kolaps planety? Proč OSN míchá přírodní katastrofy s covidem

Organizace spojených národů (OSN) varuje, že závratným tempem přibývá meteorologických katastrof a pokud se lidstvo rychle nevzpamatuje, octne se na pokraji zkázy. Ve skutečnosti ale jen zkresluje statistiky a bizarně zneužívá i covid, píše exkluzivně pro Finmag.cz dánský statistik Bjørn Lomborg.

A můžeme pokračovat dál. Vlivem nediagnostikovaných rakovin a srdečních chorob v době covidu zemřou i ve vyspělém světě miliony lidí, zatímco další miliony budou dál zbytečně umírat v chudých zemích. A to na ve vyspělém světě už dávno překonané nemoci jako je malárie či tuberkulóza.

Jenže pokud jste bohatý, klimatem znepokojený člověk cestující jen tak pro zábavu, který za sebou má soukromé zdravotní pojištění a práci nezávislou na výkyvu ekonomiky, malárie, recese či čekání ve frontě na testy na rakovinu vás zkrátka netrápí. Stejně jako to, že by snad děti zaostávaly ve výuce, až se zase zavřou školy.

Tohle prostě nejsou témata, která vám zajistí mediální pozornost nebo vysílací čas. Řešení reálných problémů světa proto zůstává chaotické a pokrok pomalý a nekonkrétní. Mnohem snazší je dávat velkolepé sliby o záchraně světa a vést řeči o „čisté nule“ či zákazu syntetických hnojiv.

I když jdou tyhle mylné politiky naprosto proti zdravému rozumu, vlády nejsou schopny agilně změnit kurz.

Zelený diktát

Ano, změna klimatu je skutečný a člověkem způsobený problém, který si zaslouží pozornost. Média ho ale často zveličují, protože každá „událost“ související s rozmary počasí se mění ve vizuálně vděčnou katastrofu. Například loni noviny přetékaly články o ničivých hurikánech. Přesto měl rok 2021 celosvětově nejméně hurikánů od roku 1980, kdy satelity začaly soustavně monitorovat svět.

Podobná situace nastává u stovek úmrtí v důsledku vln veder, které donedávna dominovaly titulním stranám médií, přestože data jasně ukazují, že víc lidí umírá v důsledku zimy – celosvětově 4,5 milionu. Často je to kvůli nedostatečnému vytápění, což aktuálně umocňují vysoké ceny energií.

Zatímco nám tak na diskusních fórech tvrdí, že konec využívání fosilních paliv nás nebude nic stát a ve výsledku se nám vyplatí, dneska jasně vidíme, jak velké ekonomické a bezpečnostní náklady tenhle krok obnáší. Výše nákladů na klimatickou a ekologickou politiku prosazovanou na zmíněných diskusních festivalech se tak rychle stává naprosto neúnosnou.

První náznaky společenského odporu proti zelenému diktátu přišly ve Francii s protesty takzvaných žlutých vest. Nedávno se pak proti plánům vlády, které by ve jménu ekologie doslova zdecimovaly tamní zemědělský průmysl, hlasitě postavili Nizozemci. Ohrožení produkce druhého největšího vývozce potravin na světě přitom přichází právě v tobě, kdy roste počet lidí trpících hladem.

Jenže i když tyhle mylné politiky jdou naprosto proti zdravému rozumu, jednotlivé vlády nejsou schopny agilně změnit kurz. A zarytí ekologové už podnikli patřičné kroky, aby pokřivená pravidla udrželi.

Aby se USA dostaly do poloviny století byť jen na 80 procent klimatických slibů, každého Američana by to stálo víc než pět tisíc dolarů.

Čistá nula – nejdražší projekt lidstva

Řešení těchhle problémů přitom není žádná raketová věda. Stačí, aby bohatí (lidé, národy…) přestali zdražovat potraviny tím, že budou trvat na organických výrobcích. Měli by taky přestat zdražovat energii diktováním nestabilních obnovitelných zdrojů.

Shutterstock

Kam se hrabe covid. Nejdražší projekt lidstvo teprve čeká

Kam se hrabe světová válka, pandemie covidu nebo černá smrt. Nejdražší projekt v historii lidstva nás teprve čeká, i když se politici snaží tvrdit opak, píše exkluzivně pro Finmag.cz dánský statistik Bjørn Lomborg.

Místo toho bychom měli tlačit na výzkum a vývoj výnosnějších rostlin s cílem zajistit víc potravin s menší ekologickou stopou. V oblasti zelené energie zas prosazovat takové technologie, které skutečně mohou pomoci výrazně snížit emise CO₂ a současně zelenou energii zlevnit. Či se soustředit na naléhavé krize, které mají snadná a účinná řešení: třeba pomocí známé a léta užívané léčby vymýtit tuberkulózu i v rozvojových zemích či zajistit mnohem efektivnější vzdělávání za pomoci počítačově asistované výuky.

Bohužel se zdá, že světová elita se namísto toho ještě víc soustředí právě na problematiku klimatu a životního prostředí. Nizozemsko a Srí Lanka jsou tak jen varováním před tím, co nás čeká. Protože ona „čistá nula“, tedy uhlíková neutralita, je nejnákladnější plán, do kterého se kdy svět pustil; jen na vybudování infrastruktury obnovitelných zdrojů padne podle konzultační firmy McKinsey v příštích třech desetiletích víc než pět bilionů dolarů (téměř 126 bilionů Kč) každý rok. To je víc než jedna třetina celosvětového daňového příjmu.

A můžeme jít dál. Tahle studie například ukazuje, že aby se Spojené státy dostaly do poloviny století byť jen na 80 procent klimatických slibů prezidenta Joea Bidena, každého Američana by to stálo víc než pět tisíc dolarů (126 tisíc Kč) ročně. A kdyby se do toho Biden pustil naplno, náklady by se pravděpodobně ještě víc než zdvojnásobily.

Evropská unie už dneska jen na dotacích na podporu obnovitelných zdrojů platí 69 miliard eur (bezmála 1,7 bilionu Kč) ročně. A když na svých plánech na dosažení čisté nuly setrvá (nebo ji k tomu donutí soudy), celková cenovka může dosáhnout těžko uvěřitelné úrovně víc než bilionu dolarů (25 bilionů Kč) ročně.

I obhájce klimatických opatření Frans Timmermans připouští, že miliony Evropanů nemusí být schopno vytápět své domovy.

Pokřivené vnímání ekologie

Jak z toho ven? Těžko. Stejně jako v Nizozemsku se vlády jednotlivých zemí budou stále častěji ocitat v pasti mezi ekology, kteří využívají právních kroků k dodržení politiky proklamovaných ekologických slibů, a pracujícími rodinami, které se nedokážou vyrovnat s rostoucími cenami.

Jasně, divoké nárůsty cen energií v Evropě, byť částečně způsobené špatně koncipovanou klimatickou politikou, jsou z větší části způsobeny neobhajitelnou válkou Ruska. Pokud se ale politici dál budou soustředit čistě na dosažení čisté nuly, nedejbože pak své úsilí ještě zesílí, cena energií by se mohla každým rokem zvyšovat ještě víc. A to pro všechny na celém světě.

I za současných pravidel už místopředseda Evropské unie a dlouholetý obhájce klimatických opatření Frans Timmermans připouští, že miliony Evropanů nemusí být tuto zimu schopno své domovy vytápět. Pokud se tak stane, lze podle něj očekávat „velmi, velmi silné konflikty a sváry“.

A má pravdu. Když je lidem zima, hladoví a jsou tak nějak prostě na mizině, bouří se. Pokud tedy světová elita bude dál prosazovat nesmyslně drahé ekologické plány, které jsou v kontrastu aktuálních problémů naprosto odtržené od reality, musíme se připravit doslova na celosvětový chaos.

 Kam dál? Bjørn Lomborg na Finmagu:

• Když přijde Putin, zelená jde stranou. Vyspělý svět konečně přiznal barvu
• Srí Lanka ukazuje, jak jsme mimo. Ekozemědělství svět nenasytí
• Hrozí nám kolaps planety? Proč OSN míchá přírodní katastrofy s covidem
• Brčka v době války a závislost na Rusku. Změna klimatu křiví naše priority
• Obnovitelné zdroje? Utopie! Před Ruskem nás zachrání leda frakování