Předplatné časopisu
Finmag do schránkyPředplatit časopis  

Lomborg: Svět se zbláznil, čeká nás chaos. Zelený diktát vítězí nad rozumem

Bjørn Lomborg
Bjørn Lomborg | 5. 10. 2022 | 31 316
ekologieemiseenergetikaEUgreen deallobbing

Nůžky mezi světovou elitou a reálným světem se rozevírají čím dál víc. Zatímco většina lidí se stále vyrovnává s následky pandemie a řeší všeobecnou inflaci – především zvyšování cen potravin a energií – a obávají se recese, elita si štěbetá na konferencích v Davosu či Aspenu o dosažení uhlíkové neutrality, píše exkluzivně pro Finmag.cz dánský statistik Bjørn Lomborg.

Lomborg: Svět se zbláznil, čeká nás chaos. Zelený diktát vítězí nad rozumem

Kdyby to tak šlo jen vypnout. Svět se podle dánského statistika Bjørna Lomborga řítí do jednoho velkého chaosu (ilustrační foto)

Zdroj: Shutterstock

Světová elita se na zmíněných konferencích schází prakticky jen proto, aby (zas a znovu) za největší a bezprostřední hrozbu označila změnu klimatu. Globální elita tak svými slovy o ekologických katastrofách a úbytku biodiverzity doslova ignoruje skutečné problémy lidstva.

Téměř miliardě lidí například hrozí hladovění, a to i kvůli stále silnému odporu vůči hnojivům vyráběným z fosilních paliv. Víc než miliarda školáků po celém světě taky promeškala kvůli lockdownům v průměru devět měsíců výuky, což bude jejich generaci do roku 2040 stát každý rok 1,6 bilionu dolarů (bezmála 40 bilionů Kč).

Přírodní katastrofy
Shutterstock

Hrozí nám kolaps planety? Proč OSN míchá přírodní katastrofy s covidem

Organizace spojených národů (OSN) varuje, že závratným tempem přibývá meteorologických katastrof a pokud se lidstvo rychle nevzpamatuje, octne se na pokraji zkázy. Ve skutečnosti ale jen zkresluje statistiky a bizarně zneužívá i covid, píše exkluzivně pro Finmag.cz dánský statistik Bjørn Lomborg.

A můžeme pokračovat dál. Vlivem nediagnostikovaných rakovin a srdečních chorob v době covidu zemřou i ve vyspělém světě miliony lidí, zatímco další miliony budou dál zbytečně umírat v chudých zemích. A to na ve vyspělém světě už dávno překonané nemoci jako je malárie či tuberkulóza.

Jenže pokud jste bohatý, klimatem znepokojený člověk cestující jen tak pro zábavu, který za sebou má soukromé zdravotní pojištění a práci nezávislou na výkyvu ekonomiky, malárie, recese či čekání ve frontě na testy na rakovinu vás zkrátka netrápí. Stejně jako to, že by snad děti zaostávaly ve výuce, až se zase zavřou školy.

Tohle prostě nejsou témata, která vám zajistí mediální pozornost nebo vysílací čas. Řešení reálných problémů světa proto zůstává chaotické a pokrok pomalý a nekonkrétní. Mnohem snazší je dávat velkolepé sliby o záchraně světa a vést řeči o „čisté nule“ či zákazu syntetických hnojiv.

I když jdou tyhle mylné politiky naprosto proti zdravému rozumu, vlády nejsou schopny agilně změnit kurz.

Zelený diktát

Ano, změna klimatu je skutečný a člověkem způsobený problém, který si zaslouží pozornost. Média ho ale často zveličují, protože každá „událost“ související s rozmary počasí se mění ve vizuálně vděčnou katastrofu. Například loni noviny přetékaly články o ničivých hurikánech. Přesto měl rok 2021 celosvětově nejméně hurikánů od roku 1980, kdy satelity začaly soustavně monitorovat svět.

Podobná situace nastává u stovek úmrtí v důsledku vln veder, které donedávna dominovaly titulním stranám médií, přestože data jasně ukazují, že víc lidí umírá v důsledku zimy – celosvětově 4,5 milionu. Často je to kvůli nedostatečnému vytápění, což aktuálně umocňují vysoké ceny energií.

Odstrašující případ Srí Lanka

Jak dopadají pokřivené ekologické politiky nejlépe ukazuje Srí Lanka, ostrovní stát v jihovýchodní Asii. Tamní vláda podlehla tlaku elitních aktivistů a Světového ekonomického fóra a v dubnu 2021 zakázala syntetická hnojiva ve prospěch těch organických. A stalo se přesně to, co se dalo předpokládat: tamní produkce potravin zkolabovala (co přesně se stalo na Srí Lance, popsal už v červnu pro Finmag.cz Bohumír Žídek). Země se tím dostala do platební neschopnosti, lidé chudli a především hladověli. Následovaly rozsáhlé protesty nespokojených občanů, kteří přepadli i prezidentský palác. A vládu nakonec donutili k rezignaci.

Zatímco nám tak na diskusních fórech tvrdí, že konec využívání fosilních paliv nás nebude nic stát a ve výsledku se nám vyplatí, dneska jasně vidíme, jak velké ekonomické a bezpečnostní náklady tenhle krok obnáší. Výše nákladů na klimatickou a ekologickou politiku prosazovanou na zmíněných diskusních festivalech se tak rychle stává naprosto neúnosnou.

První náznaky společenského odporu proti zelenému diktátu přišly ve Francii s protesty takzvaných žlutých vest. Nedávno se pak proti plánům vlády, které by ve jménu ekologie doslova zdecimovaly tamní zemědělský průmysl, hlasitě postavili Nizozemci. Ohrožení produkce druhého největšího vývozce potravin na světě přitom přichází právě v tobě, kdy roste počet lidí trpících hladem.

Jenže i když tyhle mylné politiky jdou naprosto proti zdravému rozumu, jednotlivé vlády nejsou schopny agilně změnit kurz. A zarytí ekologové už podnikli patřičné kroky, aby pokřivená pravidla udrželi.

Aby se USA dostaly do poloviny století byť jen na 80 procent klimatických slibů, každého Američana by to stálo víc než pět tisíc dolarů.

Čistá nula – nejdražší projekt lidstva

Řešení těchhle problémů přitom není žádná raketová věda. Stačí, aby bohatí (lidé, národy…) přestali zdražovat potraviny tím, že budou trvat na organických výrobcích. Měli by taky přestat zdražovat energii diktováním nestabilních obnovitelných zdrojů.

Klimatická změna
Shutterstock

Kam se hrabe covid. Nejdražší projekt lidstvo teprve čeká

Kam se hrabe světová válka, pandemie covidu nebo černá smrt. Nejdražší projekt v historii lidstva nás teprve čeká, i když se politici snaží tvrdit opak, píše exkluzivně pro Finmag.cz dánský statistik Bjørn Lomborg.

Místo toho bychom měli tlačit na výzkum a vývoj výnosnějších rostlin s cílem zajistit víc potravin s menší ekologickou stopou. V oblasti zelené energie zas prosazovat takové technologie, které skutečně mohou pomoci výrazně snížit emise CO₂ a současně zelenou energii zlevnit. Či se soustředit na naléhavé krize, které mají snadná a účinná řešení: třeba pomocí známé a léta užívané léčby vymýtit tuberkulózu i v rozvojových zemích či zajistit mnohem efektivnější vzdělávání za pomoci počítačově asistované výuky.

Bohužel se zdá, že světová elita se namísto toho ještě víc soustředí právě na problematiku klimatu a životního prostředí. Nizozemsko a Srí Lanka jsou tak jen varováním před tím, co nás čeká. Protože ona „čistá nula“, tedy uhlíková neutralita, je nejnákladnější plán, do kterého se kdy svět pustil; jen na vybudování infrastruktury obnovitelných zdrojů padne podle konzultační firmy McKinsey v příštích třech desetiletích víc než pět bilionů dolarů (téměř 126 bilionů Kč) každý rok. To je víc než jedna třetina celosvětového daňového příjmu.

A můžeme jít dál. Tahle studie například ukazuje, že aby se Spojené státy dostaly do poloviny století byť jen na 80 procent klimatických slibů prezidenta Joea Bidena, každého Američana by to stálo víc než pět tisíc dolarů (126 tisíc Kč) ročně. A kdyby se do toho Biden pustil naplno, náklady by se pravděpodobně ještě víc než zdvojnásobily.

Odkud se bere elektrická energie (celosvětově)

Evropská unie už dneska jen na dotacích na podporu obnovitelných zdrojů platí 69 miliard eur (bezmála 1,7 bilionu Kč) ročně. A když na svých plánech na dosažení čisté nuly setrvá (nebo ji k tomu donutí soudy), celková cenovka může dosáhnout těžko uvěřitelné úrovně víc než bilionu dolarů (25 bilionů Kč) ročně.

I obhájce klimatických opatření Frans Timmermans připouští, že miliony Evropanů nemusí být schopno vytápět své domovy.

Pokřivené vnímání ekologie

Jak z toho ven? Těžko. Stejně jako v Nizozemsku se vlády jednotlivých zemí budou stále častěji ocitat v pasti mezi ekology, kteří využívají právních kroků k dodržení politiky proklamovaných ekologických slibů, a pracujícími rodinami, které se nedokážou vyrovnat s rostoucími cenami.

Anketa

Máme se odříznout od fosilu?

Jasně, divoké nárůsty cen energií v Evropě, byť částečně způsobené špatně koncipovanou klimatickou politikou, jsou z větší části způsobeny neobhajitelnou válkou Ruska. Pokud se ale politici dál budou soustředit čistě na dosažení čisté nuly, nedejbože pak své úsilí ještě zesílí, cena energií by se mohla každým rokem zvyšovat ještě víc. A to pro všechny na celém světě.

I za současných pravidel už místopředseda Evropské unie a dlouholetý obhájce klimatických opatření Frans Timmermans připouští, že miliony Evropanů nemusí být tuto zimu schopno své domovy vytápět. Pokud se tak stane, lze podle něj očekávat „velmi, velmi silné konflikty a sváry“.

A má pravdu. Když je lidem zima, hladoví a jsou tak nějak prostě na mizině, bouří se. Pokud tedy světová elita bude dál prosazovat nesmyslně drahé ekologické plány, které jsou v kontrastu aktuálních problémů naprosto odtržené od reality, musíme se připravit doslova na celosvětový chaos.

 Kam dál? Bjørn Lomborg na Finmagu:

PODZIMNÍ FINMAG JE TADY. NA CO SE MŮŽETE TĚŠIT?

Finmag předplatnéZdroj: Finmag

„Jsme dostupný luxus a lidé chtějí nějakou radost. Když už nemohou hýřit, tak aspoň budou mít na stole dobré pití,“ řekl Jiřímu Nádobovi šéf Mattoni 1873 Alessandro Pasquale.

FIN V kanceláři šéfa Impact Hubu • Jakub Žofčák o byznysových souvislostech etikety • Robert Vlach o rozdílu mezi freelancery a zaměstnanci • Elonova obrana „čisté“ Tesly střílí vedle. • Mnohé firmy čekají problémy spojené s insolvencí a možná i trestní odpovědností. Jak se mají chovat?

MAG Tomáš Eckschlager a Lukáš Drásta zrekonstruovali bývalý klášter a vybudovali atypický domov pro seniory • Klára Moldová oživila historickou školu T. G. Masaryka • New York: hlavní město světa, nebo samozvaný král sebestředných sociopatů? • Conversky nosí hvězdy popkultury, to je ale až jejich druhý život

Autor článku

Bjørn Lomborg

Bjørn Lomborg

Prezident think tanku Centra Kodaňského konsensu a hostující pracovník Hooverova institutu na Stanfordově univerzitě. Napsal mimo jiné knihy The Skeptical Environmentalist (Skeptický ekolog), Cool It (Zchlaďte hlavy), How to Spend $75 Billion to Make the World a Better Place (Jak utratit 75 miliard dolarů, aby byl svět lepší místo), The Nobel Laureates’ Guide to the Smartest Targets for the World (Průvodce nositelů Nobelovy ceny po nejchytřejších cílech pro svět) a naposledy Prioritizing Development (Jak prioritizovat rozvoj). Jeho nejnovější kniha se jmenuje False Alarm a pojednává o tom, jak nás panika kolem změny klimatu stojí biliony, škodí chudým a nevede k nápravě.