Předplatné časopisu
Finmag do schránkyPředplatit časopis 

Nás mnoho. Do jak hluboké zkázy žene Putin Rusko?

Ondřej Stratilík
Ondřej Stratilík | 22. 9. 2022 | 3 komentáře | 24 651
názorRuskoUkrajinaválkaVladimír Putin

I když se teď v kinech promítá nový film o Janu Žižkovi, lekce ze středověké mentality dává někdo jiný. Moskva. Vladimir Putin tím vrhá do ještě větší klatby nejen Rusko, ale i hospodářství celé země.

Nás mnoho. Do jak hluboké zkázy žene Putin Rusko?

Ruský prezident Vladimir Putin žene celou svou zemi i veškerý byznys do ještě větší izolace.

Zdroj: Free Wind 2014 / Shutterstock.com

Během uplynulého víkendu se na mošnovském Letišti Leoše Janáčka konaly Dny NATO, z nichž dýchalo jasné sdělení. Pevná transatlantická vazba postavená na moderních obranných technologiích je pro prostor střední a východní Evropy mnohem důležitější než kdy dřív. A zároveň rezonovalo, jak zásadním partnerem pro udržení stability a základní bezpečnosti regionu se stávají Spojené státy.

Že se něco mění, bylo znát i na ostravské vyzbrojovací konferenci, která proběhla v předvečer víkendové letecké a bezpečnostní show. Zástupci ministerstva obrany tam velmi srozumitelně artikulovali to, co se nyní peče uvnitř NATO. Tedy s ohledem na to, že se ukázalo, jak materiálově náročná je současná válka na Ukrajině, co nejrychleji vytvořit masivní zásoby veškerého materiálu ve skladech všech spojenců.

To je především dobrá zpráva pro zbrojní průmysl, který už dnes jede na plné obrátky a čekací lhůty pro nové zákazníky se prodlužují. Nicméně taková strategie zní příjemně i pro firmy, které se obvykle kolem vyzbrojovacích zakázek netočí. Armády Severoatlantické aliance totiž budou pořizovat hodně široké spektrum zásob a materiálu.

Ruská armáda se vyčerpala a nenašla už žádný jiný způsob, jak nabrat síly, než nařídit civilistům, aby šli sloužit a bojovat do ciziny.

Místo modernizace fiasko

A jak ukázaly poslední dny, na poplach se veřejně začalo bít už i v samotném Rusku, které kvůli agresivnímu chování svého vládce Vladimira Putina dotlačilo celou Evropu do současné bezpečnostní krize.

České reakce na Putinovo rozhodnutí

Částečná mobilizace, kterou vyhlásil V. Putin, je snahou o další eskalaci Ruskem rozpoutané války na Ukrajině a dalším důkazem toho, že jediným agresorem je právě Rusko. Pomoc Ukrajině je potřeba a musíme v ní v našem vlastním zájmu pokračovat.

Petr Fiala /ODS/, premiér

Ruská mobilizace je zřejmě důsledkem ukrajinských vojenských úspěchů z poslední doby. Adekvátní reakcí by bylo zvýšení pomoci Ukrajině, ale to nejenom ve vojenské oblasti.

Miloš Zeman, prezident

Zoufalí lidé dělají zoufalé kroky. Rusko požene na zbytečnou smrt další lidi. Putinova mobilizace možná válku protáhne, ale nepromění odhodlání Západu bránit ukrajinskou suverenitu a územní celistvost. Nepolevíme v naší podpoře Ukrajině. Jde o nás, českou i evropskou bezpečnost.

Jan Lipavský /Piráti/, ministr zahraničí

Putin ruským zbrojovkám nařídil, alespoň tedy formálně, vyvíjet nové zbraně, na které jim prý stát poskytne půjčky. A do zbrojního průmyslu by rád nahnal nové zaměstnance, čemuž by zase mělo pomoct zvýšení platů.

Něco podobného se v Rusku dělo už před několika lety, kdy Putin slavně ohlásil modernizaci své armády. Na přehlídkách sice několik naleštěných kusů nových tanků nebo bojových vozidel vypadalo hezky, ale až Putinem vyvolaná válka na Ukrajině ukázala, jak slabý a podvyživený ve skutečnosti současný ruský obranný průmysl je. A že na bojišti oproti západní technice jasně ztrácí.

I tohle procitnutí, které v posledních týdnech akcentoval rychlý postup ukrajinských vojsk, mělo za následek vyhlášení částečné mobilizace v Rusku. Stejně jako tolikrát v historii chce ruský vládce opět nahradit kvalitu lidskou kvantitou. Neřešme teď to, kolik z tři sta tisíc povolaných lidí nakonec na Ukrajinu vyrazí, jakou budou mít techniku k dispozici a jak dobře budou vycvičeni.

Mluvme o tom, proč k jejich povolání vůbec došlo. Pro pozorovatele z celého světa jde o jasné poselství. Ruská armáda se vyčerpala a nenašla už žádný jiný způsob, jak nabrat síly, než nařídit civilistům, aby šli sloužit a bojovat do ciziny. Což by v momentě, kdy by se Rusko na vlastním území bránilo proti útočníkům, mohlo dávat smysl.

Ovšem v konfliktu, který v sousední zemi vyvolal letos v únoru sám Putin, už ta logika chybí, což potvrzují i sami Rusové, kteří narychlo skupují letenky ze země a řada z nich se snaží na poslední chvíli vycestovat, aby nemuseli do zdecimované armády.

Svými kroky navíc vládce Kremlu stále víc oddaluje dobu, kdy by zamrzlé vztahy se západním světem mohly začít povolovat.

Země i byznys v izolaci

Všechno urychlilo zběsilé vyhlášení „referend“, po nichž se některé oblasti na východě Ukrajiny mají stát součástí Ruska. Tímhle připojením cizího území, které podobně jako v případě Krymu působí jako ze středověku a nemá nic společného s dnešním světem, dostává Putin do ještě větší izolace celou svou zemi i veškerý byznys.

Vývoj počtu vojenského personálu ve světě

Pokud svému zbrojnímu průmyslu nařizuje mohutnější výrobu, nabízí se otázka, jak kvalitní taková produkce může být, když v Rusku chybí základní komponenty a tamější strojírenství pokulhává ještě víc než kdy dřív. Svými kroky navíc vládce Kremlu stále víc oddaluje dobu, kdy by zamrzlé vztahy se západním světem mohly začít povolovat a kdy by se začaly přehodnocovat i ekonomické sankce uvalené na Moskvu.

Že tyto nástroje na každodenní život v Rusku dopadají stále citelněji, dokazuje i Putinem vyhlášená částečná mobilizace. Tu obhajuje i tím, že jde o obranu před Západem, který se podle něj snaží oslabit a zničit Rusko. Což je asi nejvýmluvnější důkaz toho, že sankce a přidušené hospodářství země bolestivě pociťuje. Ostatně hned po Putinově projevu se velmi výrazně propadly akcie (Gazprom, Rosněfť, Lukoil) velkých ruských energetických firem.

Jak je vidno z čerstvého zpřísnění trestů v Rusku, politiku cukru a biče vystřídala už jen politika bičů.

Politika bičů

Zásadní otázkou teď je, jak a jestli vůbec mobilizace změní průběh Putinova masakru na Ukrajině a jak se změní nálady uvnitř Ruska.

Anketa

Jak se ruská mobilizace podepíše na dalším průběhu války?

Povolání rezervistů do uniforem je totiž jasným důkazem toho, že dosavadní strategie Putina na Ukrajině už dávno nefunguje a musí sáhnout k jednomu z nouzových řešení. To je ale zároveň velmi citlivé pro Rusy, kteří dosud většinově „speciální operaci“ brali jako něco, co je věc armády a co se jich příliš netýká. Středou se to změnilo.

Ruští televizní propagandisté jistě přijdou s řadou nových teorií a ještě ostřejšími výpady proti Západu. Svědectví unavených a přesluhujících vojáků na Ukrajině a současně neochota mobilizovaných jít na Ukrajinu, však svědčí o tom, že morálka a elán ruských obyvatel a armády upadá. Jak je totiž vidno z čerstvého zpřísnění trestů v Rusku, politiku cukru a biče vystřídala už jen politika bičů.

Sám Putin se uchyluje ke stále radikálnějším řešením, například po několika měsících opět oprášil téma možného jaderného útoku. Smyslem takových hrozeb je vystrašit nejen svět, ale i 144 milionů ruských obyvatel. Právě takové je potřebuje Putin mít, aby mohl dál nerušeně vést nesmyslnou válku na Ukrajině.

Kreml by ale neměl zapomínat na to, že každý strach se jednou zlomí ve vztek.

Autor je členem redakce Reportérů ČT.

Kam dál? Ondřej Stratilík na Finmagu:

NABITÝ LETNĚ-PODZIMNÍ FINMAG

Finmag předplatnéZdroj: Finmag

„Každý investor by měl v noci klidně spát,“ řekl Dominiku Stroukalovi Jan Sýkora, spolumajitel investiční skupiny Wood & Company. V příštích 18 měsících podle něj uvidíme celou řadu úžasných příležitostí.

FIN. Hudební byznys: Jak udělat velký a cenově dostupný festival • V kanceláři šéfa Kebooly • Jakub Žofčák o byznysu s přežitím • V hlavě podnikatele a filantropa Jana Školníka • Robert Vlach o zanedbané cenotvorbě freelancerů a nutnosti zdražovat

MAG. Korsika má svá specifika. Kromě divokých prasat na plážích a kaštanového piva i originální způsob vyřizování účtů • Otevřít kavárnu ve druhém patře, a ještě nad hampejzem – to může udělat jen blázen. Café Louvre slaví 30 let • Nejlepší vývrtka na světě má sto padesát let. Všem Francouzům na vztek ji vynalezl Němec

Autor článku

Ondřej Stratilík

Ondřej Stratilík

Vystudoval žurnalistiku a následně i mediální studia na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze. Člen redakce Reportérů ČT a externí dopisovatel magazínu Jane's Defence Weekly pro oblast střední Evropy. V letech 2016 až 2020 působil v týdeníku Euro, předtím šest let v Lidových novinách a v úplných začátcích prošel ostravskou a pražskou redakcí deníku MF Dnes a serverem iDnes.cz. Je aktivní na twitteru (twitter.com/OndrejStratilik).