Nás mnoho. Do jak hluboké zkázy žene Putin Rusko?

Během uplynulého víkendu se na mošnovském Letišti Leoše Janáčka konaly Dny NATO, z nichž dýchalo jasné sdělení. Pevná transatlantická vazba postavená na moderních obranných technologiích je pro prostor střední a východní Evropy mnohem důležitější než kdy dřív. A zároveň rezonovalo, jak zásadním partnerem pro udržení stability a základní bezpečnosti regionu se stávají Spojené státy.

Že se něco mění, bylo znát i na ostravské vyzbrojovací konferenci, která proběhla v předvečer víkendové letecké a bezpečnostní show. Zástupci ministerstva obrany tam velmi srozumitelně artikulovali to, co se nyní peče uvnitř NATO. Tedy s ohledem na to, že se ukázalo, jak materiálově náročná je současná válka na Ukrajině, co nejrychleji vytvořit masivní zásoby veškerého materiálu ve skladech všech spojenců.

To je především dobrá zpráva pro zbrojní průmysl, který už dnes jede na plné obrátky a čekací lhůty pro nové zákazníky se prodlužují. Nicméně taková strategie zní příjemně i pro firmy, které se obvykle kolem vyzbrojovacích zakázek netočí. Armády Severoatlantické aliance totiž budou pořizovat hodně široké spektrum zásob a materiálu.

Ruská armáda se vyčerpala a nenašla už žádný jiný způsob, jak nabrat síly, než nařídit civilistům, aby šli sloužit a bojovat do ciziny.

Místo modernizace fiasko

A jak ukázaly poslední dny, na poplach se veřejně začalo bít už i v samotném Rusku, které kvůli agresivnímu chování svého vládce Vladimira Putina dotlačilo celou Evropu do současné bezpečnostní krize.

Putin ruským zbrojovkám nařídil, alespoň tedy formálně, vyvíjet nové zbraně, na které jim prý stát poskytne půjčky. A do zbrojního průmyslu by rád nahnal nové zaměstnance, čemuž by zase mělo pomoct zvýšení platů.

Něco podobného se v Rusku dělo už před několika lety, kdy Putin slavně ohlásil modernizaci své armády. Na přehlídkách sice několik naleštěných kusů nových tanků nebo bojových vozidel vypadalo hezky, ale až Putinem vyvolaná válka na Ukrajině ukázala, jak slabý a podvyživený ve skutečnosti současný ruský obranný průmysl je. A že na bojišti oproti západní technice jasně ztrácí.

I tohle procitnutí, které v posledních týdnech akcentoval rychlý postup ukrajinských vojsk, mělo za následek vyhlášení částečné mobilizace v Rusku. Stejně jako tolikrát v historii chce ruský vládce opět nahradit kvalitu lidskou kvantitou. Neřešme teď to, kolik z tři sta tisíc povolaných lidí nakonec na Ukrajinu vyrazí, jakou budou mít techniku k dispozici a jak dobře budou vycvičeni.

Mluvme o tom, proč k jejich povolání vůbec došlo. Pro pozorovatele z celého světa jde o jasné poselství. Ruská armáda se vyčerpala a nenašla už žádný jiný způsob, jak nabrat síly, než nařídit civilistům, aby šli sloužit a bojovat do ciziny. Což by v momentě, kdy by se Rusko na vlastním území bránilo proti útočníkům, mohlo dávat smysl.

Ovšem v konfliktu, který v sousední zemi vyvolal letos v únoru sám Putin, už ta logika chybí, což potvrzují i sami Rusové, kteří narychlo skupují letenky ze země a řada z nich se snaží na poslední chvíli vycestovat, aby nemuseli do zdecimované armády.

Svými kroky navíc vládce Kremlu stále víc oddaluje dobu, kdy by zamrzlé vztahy se západním světem mohly začít povolovat.

Země i byznys v izolaci

Všechno urychlilo zběsilé vyhlášení „referend“, po nichž se některé oblasti na východě Ukrajiny mají stát součástí Ruska. Tímhle připojením cizího území, které podobně jako v případě Krymu působí jako ze středověku a nemá nic společného s dnešním světem, dostává Putin do ještě větší izolace celou svou zemi i veškerý byznys.

Pokud svému zbrojnímu průmyslu nařizuje mohutnější výrobu, nabízí se otázka, jak kvalitní taková produkce může být, když v Rusku chybí základní komponenty a tamější strojírenství pokulhává ještě víc než kdy dřív. Svými kroky navíc vládce Kremlu stále víc oddaluje dobu, kdy by zamrzlé vztahy se západním světem mohly začít povolovat a kdy by se začaly přehodnocovat i ekonomické sankce uvalené na Moskvu.

Že tyto nástroje na každodenní život v Rusku dopadají stále citelněji, dokazuje i Putinem vyhlášená částečná mobilizace. Tu obhajuje i tím, že jde o obranu před Západem, který se podle něj snaží oslabit a zničit Rusko. Což je asi nejvýmluvnější důkaz toho, že sankce a přidušené hospodářství země bolestivě pociťuje. Ostatně hned po Putinově projevu se velmi výrazně propadly akcie (Gazprom, Rosněfť, Lukoil) velkých ruských energetických firem.

Jak je vidno z čerstvého zpřísnění trestů v Rusku, politiku cukru a biče vystřídala už jen politika bičů.

Politika bičů

Zásadní otázkou teď je, jak a jestli vůbec mobilizace změní průběh Putinova masakru na Ukrajině a jak se změní nálady uvnitř Ruska.

Povolání rezervistů do uniforem je totiž jasným důkazem toho, že dosavadní strategie Putina na Ukrajině už dávno nefunguje a musí sáhnout k jednomu z nouzových řešení. To je ale zároveň velmi citlivé pro Rusy, kteří dosud většinově „speciální operaci“ brali jako něco, co je věc armády a co se jich příliš netýká. Středou se to změnilo.

Ruští televizní propagandisté jistě přijdou s řadou nových teorií a ještě ostřejšími výpady proti Západu. Svědectví unavených a přesluhujících vojáků na Ukrajině a současně neochota mobilizovaných jít na Ukrajinu, však svědčí o tom, že morálka a elán ruských obyvatel a armády upadá. Jak je totiž vidno z čerstvého zpřísnění trestů v Rusku, politiku cukru a biče vystřídala už jen politika bičů.

Sám Putin se uchyluje ke stále radikálnějším řešením, například po několika měsících opět oprášil téma možného jaderného útoku. Smyslem takových hrozeb je vystrašit nejen svět, ale i 144 milionů ruských obyvatel. Právě takové je potřebuje Putin mít, aby mohl dál nerušeně vést nesmyslnou válku na Ukrajině.

Kreml by ale neměl zapomínat na to, že každý strach se jednou zlomí ve vztek.

Autor je členem redakce Reportérů ČT.

Kam dál? Ondřej Stratilík na Finmagu:

• Německo buduje něco velkého. Pod ochranný deštník láká i Česko
• Desítky miliard armádě, ale co ostatní? Vláda musí myslet za roh
• Miliardy lítají, ale vlaky stojí. Česká železnice přestává dávat smysl
• F-35 v českých barvách? Zatím jen sen, Švédové se nevzdají
• Česká armáda potřebuje budíček. Proč Slováci nakupují rychleji než my?

Jak jde dohromady byznys a medicína? Dočtete se v novém Finmagu

Je medicína byznys? Jak pro koho. „Frustraci mladých lékařů chápu. Nemají ani na chůvu, aby jim pohlídala děti, když pracují,“ říká přednosta chirurgické kliniky Robert Lischke.

Zdroj: Finmag

MEDICÍNA A BYZNYS

Jak venkovští praktici nepřicházejí o iluze • Ženy mění medicínu • Nejstarší pražská nemocnice objektivem Alžběty Jungrové • Nejdražší léky na světě • Obézních přibývá, Česko dohání USA.

BYZNYS JE HRA

„Investice do umění se do tabulek nevtěsná,“ říká Pavlína Pudil z Kunsthalle • Nejdražší materiál roku 2023? Hrst štěrku z vesmíru za miliardu dolarů • Ekologie musí být podle Tomáš Nemravy, výrobce dřevěných domů, ekonomická.

Koupit Finmag