Tři scénáře ekonomického vývoje. Záleží, jak to dopadne na Ukrajině

Globální i česká ekonomika zažívají nelehké časy. Na ztráty způsobené pandemií covid-19 a s ní spojené narušení dodavatelsko-odběratelských vztahů navázala ruská invaze na Ukrajinu. Ta eskalovala dřívější problémy a přinesla problémy nové. Pojmy jako inflace či energetická krize tak patří mezi nejdiskutovanější témata nejen v rámci České republiky.

Na přelomu loňského a letošního roku vládla ve světě relativně optimistická nálada, související s predikovaným oživením ekonomik po období covidu. To vedlo k pozitivním predikcím, kdy Mezinárodní měnový fond odhadoval tempo růstu globální ekonomiky na úrovni 4,4 % a české ministerstvo financí loni v listopadu predikovalo pro rok 2022 tempo růstu českého reálného HDP ve výši 4,1 %.

Po začátku války se však tyto predikce ohledně pozitivního vývoje staly irelevantními. Válka eskalovala geopolitické napětí mezi Ruskem a západními zeměmi, čímž se snížilo očekávání globálního růstu. Státy Evropské unie tím pádem směřují do mimořádně komplikovaného období. Nejen ekonomicky.

Povzbuzováni ruskou propagandou by lidé v postižených zemích mohli být v pokušení obviňovat z problémů Evropu a Západ a ne válku.

Napětí ve světě

Z globálního hlediska svět čelí vícero krizím, které se navzájem prolínají a jedna eskaluje dopady té druhé. Země severní Afriky prudce zpomalují hospodářsky růst. Oslabeny jsou země jako Egypt a Libanon, ještě výrazněji pak Sýrie, Jemen a Afghánistán.

Shutterstock

Mzdy rostou, ale Češi rekordně chudnou. Co nás čeká dál?

Průměrná česká mzda ve druhém čtvrtletí letošního roku vykázala meziroční růst o 4,4 %. To ovšem ani zdaleka nestačilo na pokrytí míry inflace a reálná hodnota průměrné mzdy tak poklesla o 9,8 %. Nikdy dřív takhle Češi nezchudli, upozorňuje v komentáři Vít Hradil.

V Latinské Americe způsobuje zmatek v mnoha zemích pandemie covidu, která vedla k prudkému nárůstu chudoby a nerovnosti. Kontinent by měl letos navíc zažít výrazné zpomalení ekonomiky, zejména v Brazílii a v Chile. 

Také Čína by měla zažít ekonomické zpomalení v důsledku zesílení pandemie a přísné politiky striktní nulové tolerance vůči covidu. Některé země, jako například Srí Lanka, jsou však značně destabilizovány už dnes.

S postupující krizí vzniká nové globálně-politické riziko: povzbuzováni ruským propagandistickým aparátem by mnozí lidé v postižených zemích mohli být v pokušení obviňovat z těchto problémů Evropany a Západ a ne válku vedenou Vladimirem Putinem. Právě tento konflikt je doprovázen globálními inflačními tlaky, nedostatkem potravin a výrazným nárůstem jejich cen, politickým fungováním jednotlivých centrálních bank a rozdělením světa na americkou a ruskou zónu, doprovázenou rozdělením samotné společnosti.

Centrální banky vyspělých zemí ve své schopnosti predikovat budoucí vývoj selhaly. Navíc jsou jedním ze spoluautorů aktuální zvyšující se inflace.

Centrální banky selhaly

Z pohledu ekonomické teorie je nárůst spotřebitelských cen spojený s řadou negativních dopadů a důsledků. Jedním z hlavních dopadů je redistribuce majetku společnosti, jejíž podstata není založena na zásluhách.

Dopady inflace jsou o to bolestivější v případě, že jde o inflaci, kterou ekonomické subjekty neočekávaly. Na očekávanou inflaci se mohou jednotlivé podniky a domácnosti připravit a následně se přizpůsobit. Rozdíl mezi očekávanou a neočekávanou inflací je založený na schopnosti příslušné autority předpovídat inflační vývoj ve střednědobém horizontu.

Je tedy zřejmé, že jednotlivé centrální banky vyspělých zemí ve své schopnosti predikovat budoucí vývoj selhaly. Navíc jsou ještě jedním z výrazných spoluautorů aktuální zvyšující se inflace. Současnou inflaci, kterou můžeme sledovat ve vyspělých ekonomikách, je jednoznačně možné považovat za inflaci neočekávanou, její náklady jsou tedy o to vyšší.

Aktuální rekordní výše nárůstu cenové hladiny je způsobena souhrnem vícero vlivů a faktorů. Je zřejmé, že na míru inflace výrazně působí narušení globálních dodavatelsko-odběratelských vztahů v důsledku zdravotnické krize a s tím související bezprecedentní restriktivní opatření jednotlivých vlád.  Svět a Česká republika se i kvůli tomu neustále potýká s problémem nefungující logistiky a s výpadky ve výrobě, stejně jako s nedostatkem některých materiálů (čipy, dřevo, stavební materiály).

Vliv na prudký růst inflace má i dlouhodobá energetická politika Evropské unie, negativně v tomto směru působí také prodej emisních povolenek, ze kterých se stal finanční nástroj a zároveň přechod na méně spolehlivé varianty výroby elektrické energie a uzavírání některých víc emisních zdrojů energie.

Organizace World Food Programme, která spadá pod OSN, vyhlásila rok 2022 z hlediska dostupnosti potravin za kritický už před únorovou ruskou agresí. Čína a Indie, tedy země, které patří mezi hlavní producenty obilovin v globálním měřítku, ohlásily jednu z nejhorších sklizní v novodobé historii. Víc než 20 zemí deklarovalo přísné omezení exportu potravin. Situace globálního nedostatku je opět výrazně zesílená situací na Ukrajině, kde jsou stále blokovány značné zásoby obilovin nejenom v přístavu Oděsa.

Vysoká migrace vytváří další proinflační tlak. Z hlediska dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí však může mít i pozitivní dopady.

Proč roste inflace v ČR

Jednou ze zemí s nejrychlejším tempem růstu spotřebitelských cen ze zemí EU je i Česká republika. Tento jev je dán vícero lokálními specifiky. V žebříčku Doing Business, kterým Světová banka hodnotí délku stavebního řízení, je Česko nejhorší ze všech zemí EU a umisťuje se na 157. místě ze 190 hodnocených zemí.

Česko se navíc řadí mezi země s absolutně, ale i relativně největším počtem migrantů z Ukrajiny. V případě, že v nedostatkové ekonomice, kterou ta česká už před invazí na Ukrajinu jednoznačně byla, zvýšíte poptávku o téměř 400 tisíc migrantů, se nesoulad mezi nabídkou a poptávkou výrazně prohloubí. Extrémně vysoká migrace vytváří další proinflační tlak. Z hlediska dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí však může mít tato migrační vlna vzhledem k výrazné generační obměně obyvatelstva ve střednědobém horizontu relativně pozitivní dopady.

Ze zemí Evropské unie je v ČR nejnižší míra nezaměstnanosti, což z dlouhodobého hlediska působilo na růst mzdové úrovně, protože vyjednávací síla zaměstnanců v rámci individuálních, ale i kolektivních vyjednávání byla mimořádně silná. Z pohledu měnové politiky aktuální míra nezaměstnanosti vytváří negativní konsekvence, naopak ze společenského hlediska je jedním z hlavních determinantů společenského smíru a blahobytu, což v nadcházejícím turbulentním období bude zcela jistě důležité.

Samotné zvýšení cen bude dopadat na české domácnosti a je vysoce pravděpodobné, že dojde ještě k navýšení cen vybraných odvětví.

Co bude dál?

Současné predikce budoucího vývoje jsou mimořádně rizikové a nejisté. Hlavní proměnnou, která vývoj v následujících měsících může ovlivnit, je vývoj situace na Ukrajině. Ten může přinést tři různé scénáře.

První scénář je založený na predikci, že boje na Ukrajině budou nadále pokračovat. V tom případě bude válka na Ukrajině dál zvyšovat ceny v Česku, i když samotné meziroční nárůsty už nebudou tak vysoké jako v předcházejících měsících. Projeví se totiž změna základny, ze které je inflace vypočítávána. I když extrémní forma nákladového šoku odezní, dopady vysokých cen se ještě nějakou dobu budou propisovat nejen do účtů spotřebitelů, ale i do konečných cen výrobců a sektoru služeb.

Samotné zvýšení cen bude výrazným způsobem dopadat na české domácnosti a je vysoce pravděpodobné, že dojde ještě k navýšení cen vybraných odvětví, primárně lokálních služeb, které do té doby plně nepřenesly nárůst svých nákladů do svých cen. Dojde taktéž k vyčerpání úspor obyvatelstva. Zároveň je pravděpodobné, že v tomto scénáři se k ukrajinským matkám a dětem přidají i jejich otcové a manželé. V budoucnosti může docházet k relativně silným společenským tlakům v důsledku zvýšení podílu migrantů v české poměrně homogenní společnosti.

Možné úplné zastavení importu surovin z Ruska (primárně zemního plynu) by bylo smrtelnou ranou pro český průmysl. Je zřejmé, že Evropa není aktuálně schopna případný deficit dovozu z Ruska pokrýt. Probíhající konflikt také podkopává německý růstový model, který byl dlouhodobě založený na levné ruské energii. Mezi nejohroženější ekonomiky budou v tom případě patřit Německo, Itálie, Maďarsko a Česká republika.

V případě, že ruský plyn přestane proudit do Evropské unie a okolní země nás nepodpoří tím, že se ve své spotřebě relativně citelně uskromní, pak k nám plyn jednoduše nedoteče. Z tohoto důvodu taktéž působí jako politicky nerozumný krok opustit energetickou burzu v Lipsku. Nemůžeme na jedné straně od našich evropských partnerů žádat o pomoc a na straně druhé opustit lipskou burzu. Při tomto scénáři je zřejmý výrazný propad české ekonomiky doprovázený řadou sociálních nejistot v české společnosti a také poklesem životní úrovně.

Aktuální dynamický nárůst cen potravin bude nadále pokračovat. V České republice to povede k růstu sociálních nejistot.

I optimistický scénář přinese zdražení

Optimističtější scénář je založený na předpokladu ukončení bojů na Ukrajině. V tomto scénáři by ale pravděpodobně došlo k územnímu rozdělení Ukrajiny. Globální vztahy budou směřovat do období studené války, kdy se Rusko bude orientovat směrem k miliardovým ekonomikám Číny a pravděpodobně i Indie a spolupráce mezi oběma bloky bude nastavená na minimální úrovni.

Důležitou proměnnou v rámci tohoto scénáře je, zda dojde k nalezení společenského konsensu tak, aby spolupráce mezi těmito bloky byla ukončovaná sice dynamicky, ale postupně, nebo zda má dojít k okamžitému ukončení ekonomické spolupráce. Obě možnosti přinášejí významné ekonomické náklady a v obou některé české domácnosti zchudnou.

Aktuální dynamický nárůst cen potravin bude nadále pokračovat. V České republice to povede k růstu sociálních nejistot, ve světovém kontextu může dojít k humanitárním katastrofám. I v tomto scénáři může dojít k meziročnímu růstu spotřebitelských cen až na hranici 20 %. Míra inflace by se mohla zmírnit v roce 2023, ale k inflačnímu cíli ČNB (dvě procenta) se ani tento rok české hospodářství nepřiblíží.

Třetí scénář je zcela nepravděpodobný. Předpokládá totiž návrat do předválečného stavu. Situace ve světě totiž napovídá, že cesty zpět už není.

Kam dál? Analýzy na Finmagu:

• Pánek: Ekonomická svoboda klesá, ale v Česku se stydět nemusíme
• Ukrajinská ekonomika pod palbou Rusů. Jak dlouho ještě vydrží?
• Kam se vydá britská ekonomika. Vyhrají nižší daně?
• Noční můra ekonomů se blíží. Hrozí nám stagflace jako v sedmdesátkách?
• Jak jsme na tom? Dosavadní vývoj ekonomiky nevěstí nic dobrého

Jak jde dohromady byznys a medicína? Dočtete se v novém Finmagu

Je medicína byznys? Jak pro koho. „Frustraci mladých lékařů chápu. Nemají ani na chůvu, aby jim pohlídala děti, když pracují,“ říká přednosta chirurgické kliniky Robert Lischke.

Zdroj: Finmag

MEDICÍNA A BYZNYS

Jak venkovští praktici nepřicházejí o iluze • Ženy mění medicínu • Nejstarší pražská nemocnice objektivem Alžběty Jungrové • Nejdražší léky na světě • Obézních přibývá, Česko dohání USA.

BYZNYS JE HRA

„Investice do umění se do tabulek nevtěsná,“ říká Pavlína Pudil z Kunsthalle • Nejdražší materiál roku 2023? Hrst štěrku z vesmíru za miliardu dolarů • Ekologie musí být podle Tomáš Nemravy, výrobce dřevěných domů, ekonomická.

Koupit Finmag