Nejnovější souhrnné údaje jsou dostupné vždy s dvouletým zpožděním, proto se letos díváme na situaci v roce 2020. Na prvním místě zůstává Hongkong, i když jeho hodnocení kleslo o dalších 0,28 bodu. Na druhém místě je opět Singapur.
Dalšími zeměmi s nejvyšším počtem bodů jsou Švýcarsko, Nový Zéland, Dánsko, Austrálie, Spojené státy, Estonsko, Mauricius a Irsko. Další zajímavé příčky jsou například Japonsko (12.), Německo (25.), Itálie (44.), Francie (54.). Rakousko je na 33. místě, Slovensko na 54., Maďarsko na 57. a Polsko na 80. Česko obsadilo 17. příčku.
Mezi deset nejhůř hodnocených zemí naopak patří Demokratická republika Kongo, Alžírsko, Konžská republika, Írán, Libye, Argentina, Syrská arabská republika, Zimbabwe, Súdán a Venezuela. Zcela despotické země jako Severní Korea a Kuba v žebříčku nejsou kvůli nedostatku údajů.
Růst se zastavil
Smutnou zprávou je, že celosvětová míra ekonomické svobody zastavila svůj růst. Kanadský Fraser Institute ve spolupráci s Liberálním institutem a dalšími think-tanky po celém světě publikuje tento žebříček od roku 2000 každoročně, do té doby byl publikován jednou za pět let. Od roku 2000 je tedy k dispozici konsistentní datová řada pro 123 zemí.
Následný graf přehledně ukazuje, jak ekonomická svoboda ve světovém průměru setrvale rostla až do finanční krize 2008-2009 a poté opět poměrně setrvale rostla až do pandemie covidu-19. Ta nás vrátila zpátky o deset let (o 0,16 bodu), ale i tak zůstala ekonomická svoboda ve světě poměrně vysoko nad průměrem roku 2000.
V České republice sledujeme podobný příběh, i když naše země se dokázala dostat v ekonomické svobodě ještě o celý jeden bod výš, poslední dva roky je dokonce na 17. místě na světě.
Zajímavý je rozdíl mezi svobodným Tchaj-wanem (24.) a despotickou Čínskou lidovou republikou (116.). Obzvláště v kontrastu s „třetí Čínou“, tedy Hongkongem, který žebříčku dominuje nejen od samého počátku, kdy byl vydáván, ale i v letech, kdy byla data zpětně dopočítána.
Pevninská Čína se bohužel rozhodla dostat Hongkong pod svoji despotickou vládu, takže očekáváme, že v příštích vydáních indexu na tom bude Hongkong čím dál hůř. Náš index tak bude dokumentovat jeho propad ze svobody (aspoň té ekonomické) do diktatury.
České čtenáře by také mohl zaujmout rozdíl mezi Ruskem (94.) a Ukrajinou (126.). Zde je ale potřeba vyzdvihnout, že žebříček pracuje s daty za rok 2020, tedy ještě dlouho před začátkem války a nastávající globální ruské izolace, která Rusko bezpochyby posune směrem dolů.
Ukrajina se naopak po případně vyhrané válce bude muset ekonomicky liberalizovat. Trpí zejména v subkategoriích ochrany vlastnických práv a nestrannosti soudů, kde je její dlouhodobé skóre hluboko pod pěti body z možných deseti, ale také například ve finanční a kapitálové otevřenosti, kde má dokonce nula bodů.
Ekonomická svoboda
K čemu nám ale vůbec ekonomická svoboda je? Data z akademických studií ukazují, že v zemích v první čtvrtině žebříčku je vyšší roční příjem na hlavu než v poslední čtvrtině (48 251 dolarů, cca 1,2 milionu Kč vs. 6 542 dolarů, asi 161 tisíc Kč), stejně tak příjem nejchudších deseti procent (14 204 dolarů vs. 1 736 dolarů) a zároveň nejchudší mají nejvyšší podíl na příjmech.
V nejsvobodnějších zemích je také nejvyšší očekávaná délka dožití (80,4 roku oproti 66 letům v nejméně svobodných), míra dětské úmrtnosti je zde téměř desetkrát nižší než v nejméně svobodných (4,8 úmrtí na tisíc narozených dětí oproti 36,9), vyšší participace dětí ve vzdělávacím systému, zejména sekundárním (89,4 % vs. 41,7 %), nebo vyšší míra štěstí podle OSN.
Jedním z ekonomů, který stál na počátku měření ekonomické svobody, byl také Milton Friedman. V předmluvě k vůbec prvnímu vydání v roce 1996 napsal, že bude nutná další práce, aby byly indexy ekonomické svobody aktuální, a že bude nutné zabudovat do nich další ukazatele.
O indexu ekonomické svobody
Studie, která byla poprvé vydána v roce 1996, měří ekonomickou svobodu – možnost jednotlivců činit vlastní ekonomická rozhodnutí – na základě analýzy několika ukazatelů, mezi které patří regulace, velikost vlády, vlastnická práva, vládní výdaje a daně. Letošní zpráva, která vychází z údajů za rok 2020 (nejnovější dostupné údaje), zachycuje také vliv omezení souvisejících s pandemií covid-19. Pro sestavení souhrnného indexu se používá 42 datových bodů a také úprava pro genderová zákonná práva, která měří, do jaké míry mají ženy stejnou úroveň ekonomické svobody jako muži. Skóre jednotlivých zemí se zpětně přepočítávají, aby byly co nejkomplexnější. Všechna data jsou volně k dispozici a lze na nich rozvíjet další výzkum.
Kam dál? Ekonomika na Finmagu:
- Kam se vydá britská ekonomika? Nižší daně vs. vyrovnanější rozpočet
- Katastrofa maďarské regulace cen paliv. Orbán ukazuje cestu do pekel
- Máme se bát recese? Dost možná už v ní jsme, ale konec světa nečekejte
- Proč jsme doteď ksakru spali? Tahle malá součástka mění celý svět
- Srí Lanka ukazuje, jak jsme mimo. Ekozemědělství svět nenasytí
FINMAG V NOVÉM DESIGNU JE TADY. CO SE V NĚM DOČTETE?
„Všechny ty kecy o bohémství jsou na nic. Musíte makat!“ Martin Krajc ve svém vinohradském ateliéru vysvětlil Ireně Jirků, proč s partou výtvarníků založil FIRMU.
Zdroj: FinmagUMĚNÍ JE BYZNYS • „Toho Picassa jsem neměl prodávat,“ říká Patrik Šimon, majitel 20 tisíc artefaktů • Proč jde cena uměleckých děl nahoru? Jaké padají rekordy v aukcích • Dokáže AI malovat jako Monet nebo Mucha?
BYZNYS JE UMĚNÍ • Mléko jako od babičky vyrábí Radim Hrůza z Vysočiny • Pivní sen, ze kterého se zatím neprobudila spolumajitelka Rodinného pivovaru Švihov Anna van der Weerden
STYL JE HRA • Dům architekta Petra Stolína jako způsob poznání • Cestovní kancelář Ježíš Kristus funguje úspěšně už stovky let • Elegie za spalovací motor
HRY, SNY, RADOSTI • „Čekala jsem to horší,“ říká třetí Češka, která vystoupala na Mount Everest • Dunajská delta je zase planetou ptáků • Proč si Martin Vajda, spolumajitel vinařství Sonberk, čte knihy feministek?
