Pánek: Ekonomická svoboda klesá, ale v Česku se stydět nemusíme

Martin Pánek
Martin Pánek
8. 9. 2022

Ekonomická svoboda v České republice i ve světovém průměru v covidovém roce 2020 klesla. Přesto na tom Češi vůbec nejsou zle. Vyplývá to z indexu Economic Freedom of the World, který měří, do jaké míry politika a instituce jednotlivých zemí podporují ekonomickou svobodu. Jak jsme na tom?

Pánek: Ekonomická svoboda klesá, ale v Česku se stydět nemusíme
Česko je v indexu ekonomické svobody 17. na světě (ilustrační foto) / Zdroj: Shutterstock

Nejnovější souhrnné údaje jsou dostupné vždy s dvouletým zpožděním, proto se letos díváme na situaci v roce 2020. Na prvním místě zůstává Hongkong, i když jeho hodnocení kleslo o dalších 0,28 bodu. Na druhém místě je opět Singapur.

Dalšími zeměmi s nejvyšším počtem bodů jsou Švýcarsko, Nový Zéland, Dánsko, Austrálie, Spojené státy, Estonsko, Mauricius a Irsko. Další zajímavé příčky jsou například Japonsko (12.), Německo (25.), Itálie (44.), Francie (54.). Rakousko je na 33. místě, Slovensko na 54., Maďarsko na 57. a Polsko na 80. Česko obsadilo 17. příčku.

Mezi deset nejhůř hodnocených zemí naopak patří Demokratická republika Kongo, Alžírsko, Konžská republika, Írán, Libye, Argentina, Syrská arabská republika, Zimbabwe, Súdán a Venezuela. Zcela despotické země jako Severní Korea a Kuba v žebříčku nejsou kvůli nedostatku údajů.

Růst se zastavil

Smutnou zprávou je, že celosvětová míra ekonomické svobody zastavila svůj růst. Kanadský Fraser Institute ve spolupráci s Liberálním institutem a dalšími think-tanky po celém světě publikuje tento žebříček od roku 2000 každoročně, do té doby byl publikován jednou za pět let. Od roku 2000 je tedy k dispozici konsistentní datová řada pro 123 zemí.

Následný graf přehledně ukazuje, jak ekonomická svoboda ve světovém průměru setrvale rostla až do finanční krize 2008-2009 a poté opět poměrně setrvale rostla až do pandemie covidu-19. Ta nás vrátila zpátky o deset let (o 0,16 bodu), ale i tak zůstala ekonomická svoboda ve světě poměrně vysoko nad průměrem roku 2000.

Index ekonomické svobody 2022 - svět
Liberální institut

V České republice sledujeme podobný příběh, i když naše země se dokázala dostat v ekonomické svobodě ještě o celý jeden bod výš, poslední dva roky je dokonce na 17. místě na světě.

Index ekonomické svobody 2022 - Česká republika
Liberální institut

Zajímavý je rozdíl mezi svobodným Tchaj-wanem (24.) a despotickou Čínskou lidovou republikou (116.). Obzvláště v kontrastu s „třetí Čínou“, tedy Hongkongem, který žebříčku dominuje nejen od samého počátku, kdy byl vydáván, ale i v letech, kdy byla data zpětně dopočítána.

Pevninská Čína se bohužel rozhodla dostat Hongkong pod svoji despotickou vládu, takže očekáváme, že v příštích vydáních indexu na tom bude Hongkong čím dál hůř. Náš index tak bude dokumentovat jeho propad ze svobody (aspoň té ekonomické) do diktatury.

Index ekonomické svobody 2022 - Čína
Liberální institut

České čtenáře by také mohl zaujmout rozdíl mezi Ruskem (94.) a Ukrajinou (126.). Zde je ale potřeba vyzdvihnout, že žebříček pracuje s daty za rok 2020, tedy ještě dlouho před začátkem války a nastávající globální ruské izolace, která Rusko bezpochyby posune směrem dolů.

Ukrajina se naopak po případně vyhrané válce bude muset ekonomicky liberalizovat. Trpí zejména v subkategoriích ochrany vlastnických práv a nestrannosti soudů, kde je její dlouhodobé skóre hluboko pod pěti body z možných deseti, ale také například ve finanční a kapitálové otevřenosti, kde má dokonce nula bodů.

Index ekonomické svobody 2022 - Rusko a Ukrajina
Liberální institut

Ekonomická svoboda

K čemu nám ale vůbec ekonomická svoboda je? Data z akademických studií ukazují, že v zemích v první čtvrtině žebříčku je vyšší roční příjem na hlavu než v poslední čtvrtině (48 251 dolarů, cca 1,2 milionu Kč vs. 6 542 dolarů, asi 161 tisíc Kč), stejně tak příjem nejchudších deseti procent (14 204 dolarů vs. 1 736 dolarů) a zároveň nejchudší mají nejvyšší podíl na příjmech.

V nejsvobodnějších zemích je také nejvyšší očekávaná délka dožití (80,4 roku oproti 66 letům v nejméně svobodných), míra dětské úmrtnosti je zde téměř desetkrát nižší než v nejméně svobodných (4,8 úmrtí na tisíc narozených dětí oproti 36,9), vyšší participace dětí ve vzdělávacím systému, zejména sekundárním (89,4 % vs. 41,7 %), nebo vyšší míra štěstí podle OSN.

Jedním z ekonomů, který stál na počátku měření ekonomické svobody, byl také Milton Friedman. V předmluvě k vůbec prvnímu vydání v roce 1996 napsal, že bude nutná další práce, aby byly indexy ekonomické svobody aktuální, a že bude nutné zabudovat do nich další ukazatele.

O indexu ekonomické svobody

Studie, která byla poprvé vydána v roce 1996, měří ekonomickou svobodu – možnost jednotlivců činit vlastní ekonomická rozhodnutí – na základě analýzy několika ukazatelů, mezi které patří regulace, velikost vlády, vlastnická práva, vládní výdaje a daně. Letošní zpráva, která vychází z údajů za rok 2020 (nejnovější dostupné údaje), zachycuje také vliv omezení souvisejících s pandemií covid-19. Pro sestavení souhrnného indexu se používá 42 datových bodů a také úprava pro genderová zákonná práva, která měří, do jaké míry mají ženy stejnou úroveň ekonomické svobody jako muži. Skóre jednotlivých zemí se zpětně přepočítávají, aby byly co nejkomplexnější. Všechna data jsou volně k dispozici a lze na nich rozvíjet další výzkum.

Kam dál? Ekonomika na Finmagu:

Ohodnoťte článek

-
33
+

Sdílejte

Diskutujte (1)

Vstoupit do diskuze
Martin Pánek

Martin Pánek

Ředitel Liberálního institutu, dříve poradce v Evropském parlamentu. Věnuje se tématům Evropská unie, federalismus a daňová konkurence, svoboda slova, právo na soukromí a fair trade.

Související témata

Českoekonomikaindex ekonomické svobodykomentářliberalismussvětová ekonomikasvoboda

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo