Rusko nemusí hrozit atomovkou. Jeho plynový kalašnikov je účinnější

Dmitrij Medveděv, druhý muž ruské bezpečnostní rady a bývalý ruský prezident i premiér, před týdnem předpověděl, že cena za tisíc metrů krychlových plynu v Evropě do konce roku stoupne na tři až čtyři tisíce dolarů. Jenže minulý týden se vyšplhala už na 3500 eur.

„Jsem nucen navýšit prognózu na 5000 eur do konce roku 2022,“ vzkázal teď Evropě s přáním „srdečného pozdravu“ jeden z nejradikálnějších hlasů Putinova Ruska.

Burza v Lipsku se do značné míry stává hračkou v rukou ruského vedení, které s cenami plynu cvičí, jak se mu zamane.

Elektrárnu si nevyberete

Poté, co Rusové začali škrtit plynové kohouty a přerušovat dodávky do Evropy, letí ceny plynu do nadoblačných výšin. A s nimi tam míří i ceny elektřiny.

Shutterstock

Tajemství burzy v Lipsku aneb Co Čechům zdražuje elektřinu?

Už jste to také slyšeli? Lidem i firmám v Česku prý zdražuje elektřinu energetická burza v Lipsku. A že když z ní odejdeme, cenu energií budeme mít plně pod kontrolou. Je tomu ale skutečně tak? Pojďme se na tenhle rozšířený názor podívat blíž, skutečnost je totiž poněkud jiná.

Příčinou je systém energetické burzy, kdy se zákazník nemůže rozhodnout, že nechce drahou elektřinu z paroplynové elektrárny a žádat levnější z jádra nebo ze solárů či větrníků (když zrovna svítí slunce nebo fouká vítr). Může pouze říct, zda ji chce, anebo nechce.

Rozhoduje elektrárna s nejvyšší cenou elektřiny, která je ještě nutná, aby se pokryla poptávka. Právě ta určuje výslednou cenu. Za ní se prodává a kupuje všechna elektřina na burze bez ohledu na to, za jaké náklady vyrábějí ostatní.

A protože tato (závěrná) elektrárna spaluje zemní plyn, je zaděláno na malér. Burza v Lipsku se do značné míry stává hračkou v rukou ruského vedení, které s cenami plynu cvičí, jak se mu zamane, a přitom na nich královsky vydělává.

Vše ukazuje na to, že spící evropská Růženka se konečně probouzí a dochází jí, že energetický průšvih nevyřeší nějaké sociální programy.

Jistota desetinásobku

Velkoobchodní cena proudu na zimní měsíce už teď stojí kolem tisíce eur a na první čtvrtletí příštího roku se elektřina prodává také za téměř 1300 eur (32 tisíc korun) za megawatthodinu.

Vývoj ceny plynu v EU (v eurech)

Trading Economics

To jsou hodnoty, které ještě nedávno málokdo připouštěl. O energetické krizi se začalo mluvit už před rokem. Tehdy se elektřina poprvé v historii dostala přes stovku eur a leckdo to pokládal za neúnosnou sumu.

To, co nastalo nyní, je víc než krize. Hejtmani situaci v energetice nazvali kolapsem. Příznačné pojmenování.

Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela svolal na pátek mimořádnou evropskou radu pro energetiku. Na schůzce chce prosadit, aby ceny zemního plynu byly odděleny od ceny elektřiny.

Shutterstock

Řešení energetické krize? Švejkovské Česko na to zase káplo

Vemte si svetr a ve sprše zatněte zuby. Tak by se v kostce dalo shrnout české řešení energetické krize. V Česku se dlouhodobě plýtvá energií skoro nejvíc z Evropské unie a každá úspora je přece krok ke změně myšlení nad vzácností energetických zdrojů, píše v komentáři Petr Fischer.

Vše ukazuje na to, že spící evropská Růženka se konečně probouzí a dochází jí, že energetický průšvih nevyřeší nějaké sociální programy, že je nutné sáhnout do samotného systému. Je to za pět minut dvanáct, nebo pět minut po dvanácté?

Tak či onak, závislosti na ruském plynu se většina bruselské Evropy přes noc nezbaví. Na evropské úrovni proto neexistují žádná skvělá, bezbolestná řešení energetického maléru.

Tím prvním, které mohli šéfové států a vlád přijmout, je vypnout emisní povolenky. Se stoupající cenou fosilu tvoří podstatnou část cen elektřiny. Je správné mít starost o klima. Za současného průšvihu bychom však mohli na několik roků zvolnit.

Ostatně, zvolnili také Rusové, kteří spalují kvanta plynu v plynárenských stanicích, kde se jindy plyn vtlačuje do potrubí. U ruského Vyborgu už od června šlehají plameny hořícího plynu jako v Mordoru. A Rus na tom neprodělá. Čím méně plynu dodá, tím bude jeho cena vyšší.

Náklady na záchranná opatření nakonec ponesou daňoví poplatníci – zaplatí je v příštích letech, či spíš dekádách ve vyšších daních.

Zaplatíme to. Dřív, nebo později

Síkela jede do Bruselu na páteční jednání ministrů s jiným návrhem. Rada projedná jeho koncept maximální ceny plynu, který se využívá pro výrobu elektřiny.

Je to jedno z levnějších řešení. Na stole v Bruselu budou patrně i ty dražší, mezi které patří také často přetřásaná celková regulace cen energií.

Analytici ministerstva průmyslu se dopočítali, kolik by stál cenový strop na elektřinu. Vyšel jim výdaj 150 miliard korun za každých 100 eur snížené ceny proti ceně tržní. Pokud by tedy byl stanoven strop na polovině současné ceny, tedy na 500 eurech za megawatthodinu, stát by na kompenzace musel ročně vydat 750 miliard korun. To je víc, než kolik ho stojí důchody…

Patří se připomenout, že náklady na záchranná opatření nakonec ponesou daňoví poplatníci – zaplatí je v příštích letech, či spíš dekádách ve vyšších daních, z nichž se budou splácet.

Bude to pořádný ranec. Tím spíš, že si do něj musíme přibalit také dluhy z minulosti.

Kam dál? Pavel Jégl na Finmagu:

• Zaklekne Fialova vláda na pumpaře? Priority Česka přece leží jinde
• Výbuch státních financí se blíží. Pomohl by Kalouskův a Topolánkův recept?
• Plynový nacionalismus, nebo solidarita? Česko může dojet na Babišovy chyby
• Putin pošle Evropu do recese. Připravme se na krušnou zimu
• Hrozí Evropě závislost na Číně? Solární zítřky ji mohou přinést

Jak jde dohromady byznys a medicína? Dočtete se v novém Finmagu

Je medicína byznys? Jak pro koho. „Frustraci mladých lékařů chápu. Nemají ani na chůvu, aby jim pohlídala děti, když pracují,“ říká přednosta chirurgické kliniky Robert Lischke.

Zdroj: Finmag

MEDICÍNA A BYZNYS

Jak venkovští praktici nepřicházejí o iluze • Ženy mění medicínu • Nejstarší pražská nemocnice objektivem Alžběty Jungrové • Nejdražší léky na světě • Obézních přibývá, Česko dohání USA.

BYZNYS JE HRA

„Investice do umění se do tabulek nevtěsná,“ říká Pavlína Pudil z Kunsthalle • Nejdražší materiál roku 2023? Hrst štěrku z vesmíru za miliardu dolarů • Ekologie musí být podle Tomáš Nemravy, výrobce dřevěných domů, ekonomická.

Koupit Finmag