Desítky miliard armádě, ale co ostatní? Vláda musí myslet za roh

Přestože se ještě letos na jaře mluvilo o tom, že pro příští rok může armáda počítat se sto miliardami korun, na konci letních prázdnin je situace pro vojáky daleko příznivější. Ministerstva obrany a financí se dohodla na tom, že obranné výdaje porostou rychleji a razantněji. 

Příští rok tak armáda dostane 110 miliard korun, v roce 2024 může počítat už dokonce se 155 miliardami, což jsou dvě procenta HDP. „Rozpočtový výhled vychází z programového prohlášení vlády. Bude také záležet na tom, jak se bude dařit uzavírat kontrakty,“ řekl k tomu v České televizi ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

Penězi to ale nekončí. Obrana se může spolehnout i na relativně silnou pozici v rámci současného kabinetu. A viditelné zastání ze strany premiéra, což mezi roky 2014 a 2021 rozhodně nebylo pravidlem.

Pro lidi, kteří řeší, jak a z čeho zaplatí zálohy za plyn, elektřinu nebo jak vyztuží rodinný rozpočet, je válka na Ukrajině velmi vzdálenou věcí.

A co jiné oblasti?

Tahle „vládní vstřícnost“ se ostatně projevila minulý měsíc, kdy vláda sice zrušila mnoho měsíců zamrzlý nákup nových pásových bojových vozidel pěchoty (PBVP), zároveň ale dala svolení k tomu, aby ministryně Jana Černochová zahájila jednání o přímém nákupu 210 švédských PBVP CV90 za víc než 51 miliard korun a 24 amerických stíhacích letounů F-35 Lightning II.

České ozbrojené síly se tak pravděpodobně konečně mohou spolehnout na jasnou dráhu vyrýsovanou politiky a podle toho plánovat modernizace a ostatní akvizice v dlouhodobějším horizontu. To byl historicky jeden z největších zádrhelů, který hatil strategické kontrakty.

Problémem, který nakonec může zkomplikovat tolik potřebné zvyšování obranného rozpočtu, však je, že řada jiných (a rovněž potřebných) oblastí se takového přístupu od vlády zatím nedočkala.

Na řadu lidí, které stále víc trápí rostoucí ceny energií či potravin, můžou slova o rychle se zvyšujícím obranném rozpočtu působit jako rudý hadr na býka. Argument velmi blízkého válečného konfliktu, jež ohrožuje stabilitu a budoucnost celého kontinentu, je poměrně jasný. Ovšem pro lidi, kteří řeší, jak a z čeho zaplatí zálohy za plyn, elektřinu nebo jak vyztuží rodinný rozpočet, je válka na Ukrajině velmi vzdálenou věcí.

Se stejnou vehemencí, jakou nyní vláda přistupuje k budování české obranyschopnosti nebo desetiprocentnímu zvýšení platů státních zaměstnanců, by ministři pod vedením Petra Fialy měli řešit i každodenní potíže řady obyvatel. Je to o PR a o marketingu, nicméně zájem a konkrétní kroky by měly být jasně vidět. Už jen proto, aby veřejnost i nadále stála za armádou a hájila masivní navyšování jejího rozpočtu.

Tématu zjednodušeně pojmenovaného třeba „armádě-dají-vám-nic“ se můžou velmi rychle chytit populisté, i ti proruští.

Prázdná státní kasa

Zásadním zádrhelem pro jakékoliv vstřícné kroky je samozřejmě vyprázdněná státní kasa, z níž v minulých letech ve velkém těžila finance vláda Andreje Babiše (ANO).

Současný kabinet tak nemá zdaleka takové možnosti, jaké měli jeho předchůdci v letech 2020 a 2021, kdy se vymýšlely nejrůznější investice, dotace a stimuly pro českou ekonomiku oslabenou často rozporuplnými vládními nařízeními a stopkami.

I přesto ale bude muset kabinet Petra Fialy a Sněmovna vedená koalicí něco velmi rychle vymyslet. Nejen z důvodu blížících se komunálních a prezidentských voleb. Tématu zjednodušeně pojmenovaného třeba „armádě-dají-vám-nic“ se můžou velmi rychle chytit populisté, i ti proruští. 

To je ve výsledku hrozba nejen pro samotnou vládu, ale vlastně i pro bezpečnost celé země. Protože odtud je už jen kousek k tomu, aby se zastavila rozjetá modernizace vojska a to dále zůstávalo v zásadních věcech závislé na sovětské technice.

Doufejme, že současný kabinet je připraven lépe než Babiš a sleduje a připravuje, komu a jak pomůže.

Odstrašující příklad

Dobré zprávy a ono sousloví „nenecháme nikoho padnout“, která premiér Fiala použil už několikrát, by se měly co nejdříve zhmotnit v jasné kroky. I proto, že se čeká, že letošní podzim může být obzvlášť kritický.

Přirozenou potřebou většiny společnosti je, že se chce na někoho spolehnout. Mít zkrátka jistotu, že to sice může nějakou dobu bolet a bude nutné zatnout zuby, ale že ji skutečně nikdo nenechá padnout.

Snad už se tedy nebude opakovat událost, od níž v září uteče dva a půl roku. Tehdy, v březnu roku 2020, kdy se v Evropě a Česku covid teprve rozjížděl a nikdo netušil, jaké bude mít následky, vystoupil premiér Babiš. A udělal to nejjednodušší, co mohl. „Asi teď okamžitě nepotřebujeme BVP, ale potřebujeme jiné věci na tuto válku s koronavirem,“ prohlásil, čímž na několik měsíců zastavil jednu z nejdůležitějších armádních akvizic posledního čtvrtstoletí. Jeho vláda už ji pak dotáhnout nedokázala.

Doufejme, že současný kabinet je připraven lépe a sleduje a připravuje, komu a jak pomůže. Aby pak nemusel dělat podobně zbrklá rozhodnutí, s jakým v březnu 2020 přišel Babiš.

Autor je členem redakce Reportérů ČT

Kam dál? Ondřej Stratilík na Finmagu:

• Miliardy lítají, ale vlaky stojí. Česká železnice přestává dávat smysl
• F-35 v českých barvách? Zatím jen sen, Švédové se nevzdají
• Česká armáda potřebuje budíček. Proč Slováci nakupují rychleji než my?
• Privatizace Budvaru jako záplata rozpočtu. Má se pivovar tentokrát bát?
• Aero znovu v nejistotě. Výrobce letadel je vydán napospas Orbánově vládě

Jak jde dohromady byznys a medicína? Dočtete se v novém Finmagu

Je medicína byznys? Jak pro koho. „Frustraci mladých lékařů chápu. Nemají ani na chůvu, aby jim pohlídala děti, když pracují,“ říká přednosta chirurgické kliniky Robert Lischke.

Zdroj: Finmag

MEDICÍNA A BYZNYS

Jak venkovští praktici nepřicházejí o iluze • Ženy mění medicínu • Nejstarší pražská nemocnice objektivem Alžběty Jungrové • Nejdražší léky na světě • Obézních přibývá, Česko dohání USA.

BYZNYS JE HRA

„Investice do umění se do tabulek nevtěsná,“ říká Pavlína Pudil z Kunsthalle • Nejdražší materiál roku 2023? Hrst štěrku z vesmíru za miliardu dolarů • Ekologie musí být podle Tomáš Nemravy, výrobce dřevěných domů, ekonomická.

Koupit Finmag