Řešení energetické krize? Švejkovské Česko na to zase káplo

Petr Fischer
Petr Fischer
18. 8. 2022
 148 831

Vemte si svetr a ve sprše zatněte zuby. Tak by se v kostce dalo shrnout české řešení energetické krize. V Česku se dlouhodobě plýtvá energií skoro nejvíc z Evropské unie a každá úspora je přece krok ke změně myšlení nad vzácností energetických zdrojů.

Řešení energetické krize? Švejkovské Česko na to zase káplo
Energetická krize? Svetr to zařídí (ilustrační foto) / Zdroj: Shutterstock

Vzít si svetr navíc, jak říká šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová, a sprchovat se v místnosti s dvaceti stupni. To je dnes zřejmě největší problém české společnosti. I z potřeby šetřit se v Česku zkrátka udělá problém v rozměru antické tragédie, případně estráda jako z Televarieté.

Populistická politika, která před pár lety převzala vládu nad českými a moravskými kraji a zatím ji nepustila, je proslulá tím, že ve vteřině udělá z komára velblouda, přičemž podstata problému ulétá kamsi do daleka. A vrací se jen velmi výjimečně.

Politika žije svými hádkami a realita běží beze změny dál.

Zatímco ale energetická náročnost v českém průmyslu pomalu klesá, energetická náročnost v domácnostech za poslední roky roste.

Krize po Česku

Příkladem budiž srdceryvný soucitný pláč ANO a SPD nad tím, že se má v zimě kvůli nedostatku plynu méně topit, doma i ve veřejných budovách. Poslanci ANO vykreslují zoufalé novorozence a důchodce v nemocničních sprchách trpící tím, že místo dvaceti čtyř stupňů mají dvacet. I doma se bude umrzat a umírat na podchlazení, takže těžko říct, kolik Čechů vůbec tu strašlivou zimu přežije.

Šetříme i bez svetru

Spotřeba plynu v Česku klesá. Ukazují to data společnosti Amper Meteo, podle které klesla ve druhém čtvrtletí po očištění o vliv počasí meziročně o 15 procent. Citelný pokles byl zaznamenán i v dubnu a také červnu, a to vždy o víc než 17 %. Od začátku roku tedy spotřeba plynu v Česku klesla o skoro 12 procent. „Vliv na úspory určitě mělo příznivé počasí, které dovolilo ukončit dříve topnou sezonu. Další významné faktory jsou ale globální, zejména ceny komodit a válka na Ukrajině,“ vysvětluje Kamil Rajdl, analytik společnosti. Na úsporách se ovšem významně podílela také výroba elektrické energie v paroplynové elektrárně Počerady, která v červnu vyráběla meziročně méně a úspory jsou z 20 % způsobeny právě touto elektrárnou. Naopak v květnu vyráběla tato elektrárna meziročně více, což je důvod, proč v květnu byly celkové úspory menší než například v červnu.

Je to směšné a smutné zároveň – když si člověk uvědomí, že na frontě kdesi na rozstříleném východu Ukrajiny lidé nebudou mít ani to. A že podobná opatření kvůli politice Ruska chystají i daleko bohatší země, než je Česko. Například Německo, podle jehož (a španělského) vzoru česká vláda teď víceméně postupuje, a kýčovité remcání tam slyšet není.

Jako by slovo „šetřit“ nebylo v Česku ještě známé. Stejně jako by zmizel kladný vztah k otužování těla i ducha, které vnesla do české společnosti sokolská a skautská tradice. Po letech komunismu a porevolučního rozmazlovacího konzumerismu (pampers capitalism) se zdá být nenávratně pryč.

Rozhodně to ale není tak, že šetřit neumíme. Jen nám to jde trochu pomalu.

Český průmysl, který je v poměru ke tvorbě HDP země skoro nejrozsáhlejší v Evropské unii (29 %), je stále energeticky velmi náročný. A to přesto, že se jeho energetická náročnost od roku 1995 do roku 2018 snížila o 42 %. Energetická náročnost ukazuje poměr mezi celkovou spotřebou primárních zdrojů energie k celkovému objemu zboží a služeb.

V Česku, říkají statistiky, se tento poměr zastavil na čísle 239. Víc v EU vykazovalo už jen Bulharsko (422) a Estonsko (345). Průměr Unie je o polovinu nižší než v Česku (118) a podobně průmyslové Německo vykazuje v ukazateli energetické náročnosti ekonomiky dokonce ještě nižší číslo (111).

Zatímco ale energetická náročnost v českém průmyslu pomalu klesá, energetická náročnost v domácnostech za poslední roky roste. Přibývá spotřebičů, zvyšuje se životní úroveň, ale zřejmě se také méně šetří, mimo jiné na topení. Spousta energie zbytečně utíká oknem už jenom proto, že se byty přetápějí, na tom se shodnou všichni odborníci, i když Němci a další okolní země jsou na tom stejně.

Němci vypočítali, že snížení průměrné teploty vytápění o jeden až dva stupně sníží roční spotřebu plynu o 10 až 15 %. Ruský tlak na ceny plynu a snižování objemu dodávek lze proto velmi dobře využít jako šanci k tomu, abychom konečně vsadili na úsporné režimy ve všech oblastech.

Bereme si svetr nikoli proto, že vláda neumí zařídit pořádnou pomoc ze státního rozpočtu, ale proto, že energie z plynu bude vzácná.

Svetr jako symbol

Má to tu výhodu, že je to politicky neutrální, levicové i pravicové. Cožpak Václav Klaus a jeho pravicoví ekonomové, ochránci čistoty trhu, nenaučili Čechy v 90. letech utahování opasků, když nelze jinak? A také základnímu pravidlu všeobecné ekonomie, že cena určuje vše, a že je-li u nějakého zboží kvůli jeho vzácnosti cena vysoká, musí se konzumenti uskromňovat?

Bereme si svetr nikoli proto, že vláda neumí zařídit pořádnou pomoc ze státního rozpočtu (pak by se totiž vůbec nešetřilo, ale jelo jako dřív jen za státní dotaci), ale proto, že energie z plynu bude vzácná!

Ceny energií se jistě někdy vrátí na rozumnější úroveň, česká společnost se možná pod tlakem agresivní ruské politiky a klimatických změn nakonec odhodlá k přechodu na obnovitelné zdroje energií, ale ani návrat cen k „normálu“ nebo boom obnovitelných zdrojů energie by nám všem neměl vzít tuhle užitečnou pseudoválečnou zkušenost – energie je a bude vzácná a ta nejlepší, ta vůbec nejužitečnější energie je ta, kterou nespotřebujeme. Tou nejvíc pomůžeme sobě i planetě.

Slunce bereme útokem

Nejen plynem šetříme, i u elektřiny je znatelný pokles spotřeby. Po očištění od vlivů počasí je za druhý kvartál 2022 meziročně nižší o 0,32 %, ale přibližně o 3,4 % nižší než v roce 2019, tedy ještě před vlivem pandemie. V porovnání s prvním kvartálem letošního roku pak poklesla spotřeba o 2,2 %. Na českém trhu navíc aktuálně ve velkém probíhají investice do energetických úspor, poptávka roste ve veřejné i soukromé sféře. „Jde například o požadavky na instalace střešních fotovoltaických panelů, ale také další komplexní úsporná opatření vedoucí ke snížené energetické náročnosti, zvýšení účinnosti i energetické soběstačnosti,“ říká Radek Vrána, generální ředitel společnosti Amper Savings. Výroba elektřiny z fotovoltaických elektráren byla meziročně vyšší, a to o 11,7 %. Od začátku roku se fotovoltaika v České republice postarala o 1 370 GWh, což je o 16 % víc než průměr let 2015 až 2019 a meziročně o 24 % víc.

Ne, to není mantra poblázněného zeleného alarmisty, ale stanovisko realistického, chtělo by se až poťouchle říct „klausovského“ ekonomického rozumu. Pokud českou společnost (a nejenom ji, i když čísla ukazují, že Česko to potřebuje skoro nejvíc ze všech v EU) Putinova agrese rozvíjená vůči Evropě ve formě specifické plynové války naučí novému vztahu k energiím, bude to možná větší vítězství než tanky a kanony pro Ukrajinu, přidušení ruské ekonomiky nebo konec závislosti na ruském plynu.

A pod stromeček chcete co?

Svetru navíc, o němž s bezelstnou roztomilostí sobě vlastní mluvila šéfka Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09), se můžeme klidně ještě chvíli smát. Ale jen dokud nepochopíme, že v tom svetru je tajemství současného evropského boje za klidnou zimu.

Samozřejmě že ten legrační svetr nijak nezakryje prodlužovanou váhavost a jistou bezradnost vlády (máme být populisty, nemáme být populisty, a do jaké míry?) při přijímání opatření na podporu obyvatelstva neúnosně zatíženého rostoucími cenami energií. K jádru věci ale ve skutečnosti míří předsedkyně Pekarová.

V tom jejím svetru navíc je budoucnost energetiky mnohonásobně víc než v dotační politice státu. Šetřit se dá téměř neomezeně, dotovat cokoliv jen velmi krátce.

Kam dál? Petr Fischer na Finmagu:

Ohodnoťte článek

-
-549
+

Sdílejte

Diskutujte (12)

Vstoupit do diskuze
Petr Fischer

Petr Fischer

Analytik týdeníku Euro. Český novinář, scenárista, moderátor a filozof. Po absolvování Filozofické fakulty Univerzity Karlovy pracoval v řadě redakcí, mimo jiné v Lidových novinách, Hospodářských novinách,... Více

Související témata

domácí politikaenergiefosilní palivakomentářkrizePetr FialaplynropaRuskoúsporyválka

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo