Předplatné časopisu
Finmag do schránkyPředplatit časopis 

Kam se vydá britská ekonomika. Vyhrají nižší daně, nebo vyrovnanější rozpočet?

František Kalenda
František Kalenda | 31. 8. 2022 | 2 116
analýzaboris johnsonekonomikaVelká Británie

Britská Konzervativní strana řeší, koho si zvolí do svého čela po odchodu Borise Johnsona. Na výběr má – zjednodušeně řečeno – nižší daně (Liz Trussová), nebo vyrovnanější rozpočet (Rishi Sunak). Jakým směrem se britská ekonomika vydá?

Kam se vydá britská ekonomika. Vyhrají nižší daně, nebo vyrovnanější rozpočet?

Dnes už bývalý britský premiér Boris Johnson

Zdroj: I T S / Shutterstock.com

Když 7. července oznámil britský premiér Boris Johnson rezignaci, velká část veřejnosti i jeho vlastních spolustraníků si oddechla. Série menších i větších skandálů tohoto dříve extrémně populárního politika odstavila od moci. Spolu s ním i Konzervativní stranu, která se v průzkumech propadla hluboko pod opoziční labouristy.

Rezignace ale zároveň spustila bolestný proces, který by si konzervativci dost možná raději odpustili: bratrovražednou volbu nového předsedy strany, a potažmo i předsedy vlády, v jejímž rámci se na veřejnosti několik měsíců vzájemně osočují nejznámější tváře britské pravice.

Po hlasování poslaneckého klubu zbyla finální dvojice kandidátů – ministryně zahraničí Liz Trussová a bývalý šéf financí Rishi Sunak – mezi nimiž si až do září vybírají řadoví členové Konzervativní strany. Rozhodují se přitom mezi politiky s velmi odlišnými recepty na řešení současné ekonomické a energetické krize, do které Británii spolu s dalšími evropskými zeměmi uvrhla ruská agrese na Ukrajině.

Britská centrální banka předpovídá, že se ještě letos ekonomika propadne do recese.

Krizová situace

Britská ekonomika nebyla příliš ve formě ani před únorovou invazí. Obzvláště silně ji zasáhly první vlny koronaviru a dlouhodobě se navíc musí potýkat s dědictvím brexitu, který ochromil obchod se zbytkem kontinentu a přispěl ke zpomalení ekonomického růstu.

Ruský vpád do sousední země však pohřbil naděje na to, že by se hospodářství v nejbližší době vzpamatovalo, a naopak přinesl řadu nových problémů – na prvním místě drastické zvyšování cen energií, které se začne naplno projevovat na podzim.

Například analytici z poradenské společnosti BFY Group Ltd. odhadují, že průměrná britská rodina v lednu příštího roku za vytápění zaplatí na 500 liber měsíčně (v přepočtu zhruba 14 400 korun), což je třikrát víc než ve stejný měsíc letos. Vláda sice přislíbila, že britským domácnostem od října na půl roku plošně poníží účty za energie o 66 (respektive 67) liber měsíčně (1 900 korun), přesto se ale dá očekávat, že dramatické zvýšení cen způsobí nemalé části obyvatel existenční potíže.

„Miliony lidí si tuto zimu nebudou moci dovolit vytápět své domovy,“ varuje charitativní organizace National Energy Action. „U nejzranitelnějších skupin osob budeme svědky vážných zdravotních potíží a předčasných úmrtí.“

Kromě energií rostou i další ceny: inflace ve Spojeném království je v tuto chvíli nejvyšší za poslední čtyři dekády a očekává se, že do konce roku dosáhne 13 procent (pro srovnání: v Česku šéf ČNB odhaduje, že inflace překročí hranici dvaceti procent). Britská centrální banka proto na rozdíl od té české začátkem srpna znovu zvýšila základní úrokovou sazbu a předpovídá, že se ještě letos ekonomika propadne do recese.

Trussová tvrdí, že snížení daní znovu nastartuje ekonomický růst a zvýší příjmy do státního rozpočtu.

Nízké daně jako řešení

Za této situace nabízí oba kandidáti na britského premiéra velmi odlišná řešení. Radikálnější je bezpochyby stávající ministryně zahraničí Liz Trussová, která se oblékáním i svými návrhy stylizuje do novodobé Margaret Thatcherové a chce krizi po jejím vzoru vyléčit dramatickým snižováním daní.

Liz Trussová

Liz TrussovaClicksbox / Shutterstock.com
  • Narozena 26. července 1975
  • Působila ve vládách Davida Camerona, Theresy Mayové i Borise Johnsona
  • V roce 2016 se stala ministryní spravedlnosti
  • Po volbách v roce 2017 jmenována hlavní tajemnicí ministerstva financí
  • Od roku 2019 ministryně pro ženy a rovné příležitosti
  • Od roku 2021 ministryně zahraničních věcí

Trussová plánuje během prvních měsíců ve funkci zrušit zvýšení odvodů na zdravotní pojištění o 1,25 procenta, které vešlo v platnost v letošním roce, zabránit plánovanému růstu daně z příjmu právnických osob a pozastavit ekologický poplatek. Ten představuje zhruba desetinu z konečné ceny, kterou platí britští spotřebitelé za energie. Ministryně zahraničí kromě toho naznačila, že by se mohla pokusit zasáhnout do nezávislosti centrální banky a přimět ji ještě rychleji zvyšovat základní úrokovou sazbu.

„V oblasti daní jsme se vydali špatným směrem a daňové zatížení je nejvyšší za posledních sedmdesát let,“ vysvětluje svoje plány Trussová. „Jsem jediná kandidátka, která prosazuje snížení daní a pomůže rodinám v nouzi tím, že zvrátí zvýšení odvodů na zdravotní pojištění a pozastaví ekologický poplatek za energie. Abychom s těmito kroky mohli začít co nejrychleji, zasadím se o schválení mimořádného rozpočtu a zreviduji vládní výdaje.“

Není zcela jasné, jak plánuje Trussová tyto kroky v době rekordních deficitů a vysokého zadlužení po pandemii koronaviru financovat. Kandidátka tvrdí, že snížení daní znovu nastartuje ekonomický růst a zvýší příjmy do státního rozpočtu, tato oblíbená ekonomická poučka ovšem v praxi ani zdaleka nefunguje ve všech případech.

Pak je tu avizované snižování vládních výdajů, které je však extrémně nekonkrétní. Dost možná úmyslně: když se Trussová odvážila naznačit, že by seškrtala platy státních zaměstnanců, spustilo to takovou vlnu odporu, že toto řešení velmi rychle opustila.

Zbývá tedy další zvyšování deficitů, a potažmo státního dluhu, o kterém dosavadní ministryně zahraničí tvrdí, že ho bude možné podobně jako válečné dluhy pomalu splácet v dlouhodobém horizontu.

Sunak slibuje návrat k tradičním konzervativním ekonomickým hodnotám a návrhy protikandidátky označuje za pohádky.

Nejprve zkrotit inflaci

Plány na snižování daní a růst státního dluhu kritizuje bývalý ministr financí Rishi Sunak, který by se v případě vítězství nad Trussovou stal prvním britským předsedou vlády indického původu. Sunak slibuje „návrat k tradičním konzervativním ekonomickým hodnotám“ a návrhy své protikandidátky označuje za „pohádky“.

Rishi Sunak

Rishi SunakShag 7799 / Shutterstock.com
  • Narozen 12. května 1980
  • Pracoval v bankovním sektoru a ve finančnictví
  • Od roku 2015 člen dolní sněmovny Spojeného království
  • Od února 2020 do letošního července ministr financí
  • Jeho rezignace spustila vlnu odchodů, po níž odstoupil Boris Johnson

„Nemyslím si, že by bylo moudré pustit se do nadměrného zadlužování v době vysoké inflace a rostoucích úrokových sazeb,“ vysvětluje Sunak, který považuje právě zkrocení inflace za svoji prioritu. Ani on neodmítá snižování daní, chce k němu ale přistoupit postupně a rozložit ho na období mezi lety 2024 a 2029, ve kterém by měla základní sazba daně z příjmů pomalu klesnout z 20 na 16 procent. Sunak také později – a viditelně pod tlakem Trussové – oznámil, že by snížil DPH z elektřiny a plynu, aby dále pomohl domácnostem zasaženým astronomickými účty.

Většina ekonomů považuje Sunakovy recepty za realističtější. Například někdejší stálý tajemník ministerstva financí Nick Macpherson se s narážkou na tureckou hyperinflaci nechal slyšet, že mu návrhy Trussové připomínají „spíše Erdoğana než Thatcherovou“. A Benjamin Nabarro z Citi Research je označil za „extrémně rizikové, protože představují nevhodnou kombinaci procyklického snižování daní a institucionálního rozvratu“.

Tento názor sdíli také konzervativní poslanci, kteří Sunaka nominovali s velkým náskokem před Trussovou, a v neposlední řadě voliči stávající vlády – z průzkumů veřejného mínění vyplývá, že Sunaka považují za lepšího potenciálního premiéra než Trussovou. Přednost by mu dávali rovněž váhající voliči.

Rozhodování má však v tuto chvíli v rukách výhradně 180 tisíc členů Konzervativní strany, mezi nimiž je naopak zcela neotřesitelným favoritem Trussová. Dosavadní ministryně zahraničí má v drtivé většině průzkumů nad svým protikandidátem náskok několika desítek procent a pro Sunaka bude nesmírně těžké zvrátit tento trend do uzávěrky stranického hlasování, které končí už tento týden (v pátek 2. září).

Jak se vybírá šéf Konzervativní strany

Pravidla volby předsedy Konzervativní strany určuje parlamentní skupina známá jako Výbor 1922. Podle jejího rozhodnutí se letošního souboje směli zúčastnit výhradně kandidáti, které podpořilo alespoň 20 z 357 konzervativních poslanců. Mezi nimi následně poslanecký klub sérií hlasování vybral dvojici, která se v letních měsících utká o přízeň členské základny.

Volba mezi 180 tisíci řadovými členy Konzervativní strany probíhá do 2. září, a přestože se jedná jen přibližně o 0,3 % britské populace, fakticky rozhodne i o obsazení pozice předsedy vlády. Podle britské tradice se totiž šéf nejsilnější vládní strany automaticky stává premiérem a může dovládnout až do konce funkčního období parlamentu. Přesto často nabízí svou funkci k dispozici a vyhlašuje předčasné volby, aby si tak upevnil legitimitu před veřejností i postavení ve vlastní straně.

Naposledy za podobných okolností vyhlásila předčasné volby Theresa Mayová, která se stala premiérkou v roce 2016 po rezignaci Davida Camerona v návaznosti na prohrané referendum o brexitu. Tento krok ale stál konzervativce většinu v parlamentu, oba současní kandidáti na předsedu proto dávají přednost odložit volby na nejpozdější možný termín.

Sunak je považován za příliš smířlivého k EU, což proti němu sjednotilo stranické příznivce tvrdého brexitu.

Z miláčka outsiderem

Sunakova nepopularita mezi členskou základnou Konzervativní strany má hned několik důvodů. Mimo jiné mezi ně patří jeho původ – nikoli ovšem ten etnický, ale sociální.

Exministr financí totiž pochází z extrémně bohaté rodiny, a navíc se ukázalo, že jeho neméně movitá manželka neplatila v Británii daně. Tato aféra Sunaka mimořádně poškodila, do té doby byl totiž zdaleka nejoblíbenějším členem vlády.

Vývoj stranických preferencí v Británii

Statistic: Voting intentions in a general election in the United Kingdom from July 2017 to August 2022 | Statista
Zdroj: Statista

Kromě toho mu ublížil i způsob, jakým opustil post ministra financí – Sunakova červencová rezignace spustila vlnu odchodů ministrů a jejich náměstků, která premiéra Johnsona donutila složit funkci. Mezi spojenci dosluhujícího předsedy vlády je proto považován za „zrádce“, kterého je za svržení Johnsona třeba potrestat.

V neposlední řadě je pak Sunak považován za příliš smířlivého k Evropské unii, což proti němu sjednotilo stranické příznivce tvrdého brexitu. Tato výčitka působí při pohledu do nedávné historie paradoxně, protože exministr financí patřil mezi vůbec první významnější konzervativní politiky, kteří vystoupení z Unie podpořili. Trussová oproti tomu v době referenda obhajovala setrvání v EU, posléze však zcela otočila a obklopila se euroskeptiky z parlamentní skupiny European Research Group (ERG).

Trussová se úspěšně prezentuje jako ideová nástupkyně Borise Johnsona i Margaret Thatcherové zároveň.

Ve stopách Železné lady?

Podobných kousků se ministryni zahraničí v krátké kampani podařilo hned několik. Mimo jiné se před členy úspěšně prezentuje jako ideová nástupkyně Borise Johnsona i Margaret Thatcherové zároveň.

Anketa

Kdo by měl vést Británii?

Tito dva výrazní politici by přitom od sebe nemohli být odlišnější – zatímco Thatcherová se proslavila snižováním daní, nekompromisními škrty a rozpočtovou disciplínou, za Johnsona dosáhla daňová zátěž nejvyšší úrovně od konce druhé světové války, neustále se zvyšovaly rozpočtové schodky a státní výdaje včetně těch sociálních začaly po letech škrtů znovu růst.

Jedním z kořenů Johnsonova úspěchu bylo navíc vyhlášení politiky „vyrovnávání“ životní úrovně chudšího anglického severu a bohatého jihu v čele s Londýnem, která měla spočívat v masivních investicích do zanedbané infrastruktury a do podfinancovaného sociálního systému.

Za vlády Thatcherové se naopak rozdíly mezi severem a jihem prohloubily, což se měl Johnson snažit napravit. Jak se ale zdá, členům Konzervativní strany tyto rozpory nevadí, a pokud se něco zásadního nestane, bude to právě Trussová, která se za pár dní s největší pravděpodobností stane příští britskou premiérkou.

Kam dál? František Kalenda na Finmagu:

NABITÝ LETNĚ-PODZIMNÍ FINMAG

Finmag předplatnéZdroj: Finmag

„Každý investor by měl v noci klidně spát,“ řekl Dominiku Stroukalovi Jan Sýkora, spolumajitel investiční skupiny Wood & Company. V příštích 18 měsících podle něj uvidíme celou řadu úžasných příležitostí.

FIN. Hudební byznys: Jak udělat velký a cenově dostupný festival • V kanceláři šéfa Kebooly • Jakub Žofčák o byznysu s přežitím • V hlavě podnikatele a filantropa Jana Školníka • Robert Vlach o zanedbané cenotvorbě freelancerů a nutnosti zdražovat

MAG. Korsika má svá specifika. Kromě divokých prasat na plážích a kaštanového piva i originální způsob vyřizování účtů • Otevřít kavárnu ve druhém patře, a ještě nad hampejzem – to může udělat jen blázen. Café Louvre slaví 30 let • Nejlepší vývrtka na světě má sto padesát let. Všem Francouzům na vztek ji vynalezl Němec

Autor článku

František Kalenda

František Kalenda

Spisovatel a publicista zaměřující se na Latinskou Ameriku. Působí jako výzkumný pracovník v oboru antropologie na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy, kde také na bakalářském oboru v angličtině přednáší mimo jiné o latinskoamerické historii. Je autorem série historických detektivek z období Karla IV. a knížky pro děti a mládež Pes, kocour a sirotek.