Předplatné časopisu
Finmag do schránkyPředplatit časopis 

Má stát sebrat firmám část zisku? Válečná daň očima expertů

Adam Štěpánek
Adam Štěpánek | 12. 8. 2022 | 10 komentářů | 9 173
anketadaněenergetikaočima expertůvláda

Energetické firmy by se podle vlády měly povinně podělit o mimořádné zisky plynoucí z energetické krize. Kabinet z toho důvodu řeší zavedení takzvané windfall tax, tedy daně z neočekávaného zisku. Kromě energetického odvětví by se mohla týkat i bank a dalších sektorů. Mělo by její zavedení natolik pozitivní efekt, aby vyvážilo velký zásah do svobodného trhu?

Má stát sebrat firmám část zisku? Válečná daň očima expertů

Vláda uvažuje o zavedení windfall tax. Dotkla by se některých energetických firem či bank. (ilustrační foto)

Zdroj: Shutterstock

„Shoda uvnitř naší koalice je na tom, že nějakou formu solidarity v této věci máme dočasně zavést. Pokud by to byla daň, byla by dočasná,“ řekl premiér Petr Fiala České televizi s tím, že druhou variantou je dobrovolný příspěvek těchto firem, který by odvedly na státem určený účet.

Pravděpodobnější je však zavedení zmíněné daně z neočekávaných zisků, pro níž vláda v posledních dnech začala používat termín „válečná daň“. Tyto zisky nejsou podle definice windfall tax výsledkem zlepšení kvality služeb, tvorby nových produktů, nebo zefektivnění produkčního procesu, ale přispěly k nim neočekávatelné vlivy zvenčí. V současnosti se tak týkají například energetických společností, mezi něž patří ČEZ či Sev.en Energy.

Inspirace v Británii

Pokud o historii windfall tax nic nevíte, možná vás překvapí, že ji poprvé zavedla „Iron Lady“, tedy britská konzervativní premiérka Margaret Thatcherová. V roce 1981 byla tato daň uvalena na komerční banky, které těžily z toho, že britská centrální banka kvůli obrovskému růstu cenové hladiny v britské ekonomice zvyšovala svoji základní úrokovou sazbu, dokonce až na 17 procent.

I tentokrát přichází prvotní impuls z Británie, která už v květnu zavedla 25procentní windfall tax na zisky ropných a plynárenských firem. Získané prostředky plánovala (tehdy ještě Johnsonova) vláda rozdělit mezi nejchudší domácnosti formou jednorázového příspěvku.

Ostatně právě skupina ČEZ vykázala za první pololetí zisk přes 33,6 miliardy korun, což je ve srovnání s loňským rokem o 32 miliard víc. Za celý letošní rok by zisk mohl dosáhnout výše až 65 miliard. Už jen z toho by stát jako majoritní akcionář mohl na dividendách získat 34 až 36 miliard. Mimořádná daň by pak snížila čistý zisk a tím i dividendový potenciál.

Červencová analýza Národní rozpočtové rady doporučuje daň z mimořádných zisků ve výši 40 až 60 procent, což by přineslo do státního rozpočtu 14 až 27 miliard korun. Na jejím zavedení ale nepanuje shoda ani v ODS, tedy nejsilnější vládní straně. „Já budu říkat kolegům ve výkonné radě, že to prostě není hospodářsko-politické opatření, že to je opatření populistického charakteru,“ řekl k tomu místopředseda sněmovny Jan Skopeček.

Pochybnosti zaznívají i od daňových poradců. „Z technického hlediska může takový krok daňový systém komplikovat a je pravděpodobné, že to bude přinášet sporné a nejednoznačné situace, například z hlediska stanovení hranic případů, na které by taková daň měla, nebo neměla dopadat,“ říká Jiří Nesrovnal, člen Prezídia Komory daňových poradců.

O podobě windfall tax je s vládou ochotné jednat nejsilnější opoziční hnutí ANO, hnutí SPD ji odmítá. O jejím případném zavedení by mělo být jasno začátkem září.

Jaký efekt bude podle vás zavedení daně z neočekávaného zisku mít? Bude natolik pozitivní, aby byl tento zásah do fungování svobodného trhu obhajitelný? A nebylo by lepší, aby příspěvek fungoval na dobrovolné bázi, jak naznačil premiér Fiala?

Zbyněk Stanjura

ministr financí

Zbyněk Stanjura
-237
+
-

Debatu nad tím aktuálně na odborné i politické úrovni vedeme a já v tuto chvíli nechci vylučovat ani potvrzovat žádnou z variant. Jasno bychom měli mít do 10. září. Samozřejmě platí, že případné nastavení windfall tax by muselo být takové, aby mimořádný příjem do rozpočtu byl citelný a pokryl například významnou část vládní pomoci s vysokými účty za energie. Pokud by měla přinést jednotky miliard korun, tak by její zavedení nedávalo žádný smysl.

Rád bych také zdůraznil, že se v žádném případě nebavíme o zavádění sektorové daně, i když to tak někteří mylně pojmenovávají. S daní z neočekávaného zisku přišla poprvé na začátku 80. let britská konzervativní vláda Margaret Thatcherové a míří na násobně rostoucí zisky firem, které ale nejsou výsledkem jejich vlastního přičinění. Tyto firmy nenabízejí lepší produkt či službu ani nemají víc zákazníků. Jejich mimořádné zisky jsou dány vnějšími vlivy, třeba růstem cen energetických surovin po ruském vpádu na Ukrajinu, nebo růstem úrokových sazeb v reakci na vysokou inflaci.

Dovedu si proto představit, že v této krizové době využijeme dočasný krizový nástroj. A že tyto mimořádné příjmy použijeme na pokrytí mimořádných výdajů, třeba právě na pomoc domácnostem s vysokými účty za energie.

Jaroslav Šura

investor

Jaroslav Šura
+212
+
-

Windfall tax alias válečná daň neřeší strukturální deficit státního rozpočtu. Zatáhnout za ruční brzdu je potřeba razantně, kdy jindy má vláda dělat úsporná opatření, když ne několik měsíců po volbách. Pokud ale koalice SPOLU nechce razantněji řešit výdajovou stránku rozpočtu a nemá odvahu k úsporným opatřením, je zřejmé, že musí dojít k posílení příjmové strany, tedy ke zvýšení řádných daní.

Windfall tax (a rétorika kolem ní) je ale nejhorší možná varianta, za málo peněz hodně poškozený kapitálový trh a povědomí zahraničních investorů. Vůbec netuším, co má válečná daň, nad jejímž zavedením se uvažuje u firem, kterým se neúměrně zvýšily zisky kvůli ruské agresi, do činění s bankami. Nebo jak souvisí zisky ČEZu za rok 2022 s touto daní, když i malé dítě ví, že je to dlouhodobější problematika odstavování jaderných a uhelných elektráren – zejména v Německu – a emisních povolenek. Tedy žádné neočekávané zisky...

Mimochodem, právě z ČEZu si vláda může nechat odhlasovat na příští valné hromadě dividendu do státního rozpočtu až 50 miliard korun. Příspěvky na dobrovolné bázi nikdy efektivně nefungovaly.

Martin Diviš

vedoucí partner daňových služeb, PwC Česká republika

Martin Diviš
+38
+
-

Daň z neočekávaných zisků se momentálně debatuje nebo již zavádí i v dalších zemích. Například od května je ve Velké Británii, kde představuje 25% zdanění extra příjmů a očekávaný výnos za první rok činí pět miliard liber (144 miliard korun). To je rozhodně nezanedbatelná částka. Vzhledem k tomu, že česká vláda ještě sama zřejmě nemá jasno o konkrétních parametrech, je složité mluvit o konkrétním efektu u nás.

Stejně tak obhajitelnost je čistě politickou otázkou a záleží na konkrétní konstrukci. Obecně by takzvaná windfall tax měla být navržena tak, aby zdanila pouze neočekávané zisky způsobené nějakou nestandardností na trhu, po jejímž pominutí zanikne i windfall tax.

Ale právě v definici neočekávaného zisku může být kámen úrazu, protože zisk je veličina, kterou ovlivňují jak příjmy v daném období, tak například uplatnění ztrát z minulých let, investice do majetku, rozpuštění nebo tvoření rezerv a podobně. V případě dobrovolnosti takové daně ale pochybuji, že by vybraná částka nějak výrazně ovlivnila celkový daňový výběr.

Michal Šnobr

investor, akcionář ČEZ

Michal Šnobr
+199
+
-

Za elektroenergetiku si myslím, že je myšlenka jakékoli podobné daně zcestná. Klíčové volné cash flow v tomto sektoru generují jaderné elektrárny ČEZ a ty nemá smysl danit stylem „windfall“. Není to ani obhajitelné a ústavně průchozí.

Stát si může v roce 2022 skrz svůj 70% podíl v ČEZ prosadit výplatu 100% očekávaného zisku a včetně srážkové daně od minorit tak získat až 44-47 miliard korun. Jakákoli jiná varianta, tedy fakticky zdanit tři větší výrobce energie a následně stejně využít dividendu z ČEZ, z principu „požírá sama sebe“ a nevygeneruje pro stát nijak zásadně větší příjem. Řešit situaci v roce 2023 a dál už je věštění z křišťálové koule. Aktuální velkoobchodní ceny energií jsou na čtyř až pětinásobku cen elektřiny, za kterou ČEZ prodal/prodá svou produkci v roce 2022 (okolo 105 eur/MWh). Situace v dalších letech tedy není o tom, kolik bude mít ČEZ zisk, ale kolik firem a domácností si ještě bude schopno za ony „válečné“ ceny elektřinu a plyn koupit.

Vláda by měla věnovat úsilí úplně jiným věcem, než se soustředit na populismus v názvosloví připravovaného zdanění, kdy se daň z nespravedlivého a nepřiměřeného zisku postupně změnila na daň z neočekávaného zisku a nyní vítězoslavně na válečnou daň. Pokud přetrvá napětí na energetických trzích i do roku 2023, tak s jistotou konstatuji, že žádná sebelépe pojmenovaná daň nic nevyřeší a politici budou muset řešit mnohem vážnější stav v zemi, a to už zdaleka nejen v energetice, ale i v celé ekonomice.

Kryštof Míšek

hlavní ekonom obchodníka s cennými papíry Colosseum

Kryštof Míšek
+8
+
-

Zavedení windfall tax, která by pomohla snížit už tak obrovský deficit, je pro vládu lákavou alternativou, jak nahnutý rozpočet aspoň trochu vyvážit. To s sebou však nese velké riziko v podobě precedentu, kdy úspěšná zisková odvětví mohou být v budoucnu nepatřičně zatížena daněmi v závislosti na aktuální politické situaci a sloužit vládě jako pokladnička, která je v případě potřeby po ruce.

Vláda jistě vnímá, že části společnosti hrozí pád do dluhových pastí, což ji může motivovat k rozpočtovým výdajům na pomoc těm nejpotřebnějším. Podobná opatření však vždy stojí a padají na tom, jak přesně a účinně jsou zacílena a aplikována. Pokud stát nechce jen nečinně přihlížet bobtnajícím schodkům, musí reagovat. To znamená aktivně řešit výdajovou i příjmovou stránku rozpočtu a navrhnout i méně populární, ale systémové kroky. Aktuálně vláda působí dojmem, že považuje zvyšování daňové zátěže za nutné zlo v celkovém boji o snížení napětí způsobené inflací a energetickou krizí.

Nesmí se jednat o jediný krok, který má pomoci stabilizovat veřejné rozpočty. Rozhodujícím faktorem je z mého pohledu časová působnost tohoto neobyčejného opatření tak, aby dlouhodobě nepodvazovalo ekonomický růst v domácí ekonomice. I jednorázové opatření však otřese důvěrou tuzemských i zahraničních subjektů ve stabilitu a předvídatelnost českého podnikatelského prostředí. Stát by měl dát jednoznačně na vědomí, že do budoucna nebude neočekávané výdaje řešit pouze novými daněmi, ale výraznými úsporami v rozpočtu a potřebnými reformami.

Jak debaty o windfall tax ovlivňují akcie ČEZ

Zdroj: peníze.cz

Alena Šafrová Drášilová

Autorka knih Základy úspěšného podnikání, lektorka a odborná asistentka na Ekonomicko-správní fakultě Masarykovy univerzity

Alena Šafrová Drášilová
+124
+
-

Jak se liší očekávaný zisk od „neočekávaného“? Kdy je vysoký zisk odměnou za vysoce rizikové investiční rozhodnutí a kdy je způsobený jen neočekávanými vnějšími okolnostmi? A kdo to bude posuzovat? Jak vysoký zisk si zaslouží dodatečné zdanění? Jak stát odliší schopnost přizpůsobit se novým podmínkám od štěstí? Bude stát také kompenzovat „neočekávanou“ ztrátu? Do jaké výše? Komu a komu ne? Kdo někdy pracoval s analýzou rizik v podniku, ví, jak absurdní takové otázky jsou.

Sousloví „daň z nepřiměřeného zisku“ především vůbec nemělo spatřit světlo světa. Ať už by byly potenciální finanční výnosy pro rozpočet jakékoliv, negativní dopad na důvěryhodnost státu a fungování trhu nemohou nikdy vyvážit. Funkční ekonomika je založena na tom, že pokud dochází z jakýchkoliv příčin k růstu zisku v nějakém odvětví, je to signál pro ostatní podniky, aby sem investovaly, čímž zisky díky konkurenci sníží. Zavedením podobné daně se tento základní alokační princip poškodí. Monopolní a síťová odvětví (energetika, infrastruktura, a tak podobně) jsou samozřejmě typická tím, že je do nich vstup dalších podniků omezený, ale stát má i zde spoustu jiných nástrojů, jak je korigovat – antimonopolní legislativu, státní vlastnictví a s ním spojené vyplácení dividend nebo specializované regulační a kontrolní úřady.

Úkolem státu není posuzovat, jaký zisk vznikl duchapřítomností a správnými rozhodnutími, jaký neočekávaným vývojem trhu a jaký je prostě dílem šťastných náhod.

Vít Hradil

hlavní ekonom Cyrrus

Vít Hradil
-64
+
-

Správně nastavená windfall tax je z pohledu ekonomické teorie ideální metoda zdanění. S trochou nadsázky lze říct, že kdyby to bylo možné, bylo by vlastně nejefektivnější žádné jiné než „windfall“ daně ani nepoužívat, a to bez ohledu na to, zda se jedná o energetiku, banky, či cokoliv jiného.

Největším problémem většiny daní je skutečnost, že mění motivace a rozhodování tržních subjektů a tudíž pokřivují trh. Firmy i občané logicky mají vždy tendenci se od zdaňovaných aktivit odklánět a nuceně tedy volí řešení, která by jinak nevolili, a jsou z jejich pohledu méně optimální. Skutečná windfall tax nic takového nezpůsobuje. Z definice cílí na zisky, které žádný příčetný podnikatel nemohl očekávat, a nijak nevstupovaly do jeho plánování. Zároveň nehrozí, že by windfall tax kohokoliv odradila od podnikání v České republice, jelikož nikdo soudný neočekává, že by někdy v budoucnu inkasoval „windfall zisky“. Právě proto se jim ostatně říká neočekávané. Jedná se tedy o zcela jiný způsob zdanění, než jsou například sektorové daně, které na nic neočekávaného nemíří.

Jak už to tak ovšem bývá, ďábel se skrývá v detailu. Správně nastavená windfall tax by měla skutečně zasáhnout pouze tu část zisků, které nebylo možné racionálně očekávat. Neměla by tedy cílit na obyčejné „dobré časy“, se kterými firmy oprávněně počítají. Zda se něco podobného vládě podaří vymyslet, nelze hodnotit, dokud neuvidíme konkrétní návrh.

David Průdek

poradce v oblasti řízení byznysu, NEWTON Business Development

David Průdek
+27
+
-

Jednorázové zdanění neočekávaného zisku nebude mít pro vlastníky zdaněných podniků žádný efekt. Pokud nadměrný zisk neočekávám, nebudu jeho ztrátou poškozen. Efektem převedení těchto zdrojů do státního rozpočtu bude to, že zisky, které mohli vlastníci zdaněných firem efektivně investovat a skokově tím posunout svá odvětví dál, se rozplynou v neřízené spotřebě státu. Opakované zdaňování neočekávaných zisků by pro ekonomiku mělo fatální důsledek. Snaha o dosažení zisku je základním principem fungování tržní ekonomiky, je jejím mentálním motorem. Vedlo by to ke zbrzdění nebo vypnutí tohoto motoru. Jeho alternativou je pak centrálně plánovaná ekonomika.

Pokud by se vládě podařilo vyjednat s podniky, aby část neočekávaných zisků po jejich řádném zdanění investovaly do oblastí, v nichž stát opakovaně a dlouhodobě selhává, zasloužili by si za to minimálně jedno znovuzvolení. Investice do školství by těmto podnikům mohly přinést budoucí kvalifikovanou pracovní sílu, kterou náš současný vzdělávací systém produkuje v čím dál omezenější míře. Investice do pobytových služeb pro seniory by mohly naopak sloužit pro současné zaměstnance jako další pilíř růstu jejich výkonnosti a loajality k podniku.

Nehledě na to, že takové kroky v těžkých dobách tmelí společnost. Stejně jako celá řada podobných rozhodnutí, která učinili podnikatelé v době covidové krize. Populismus, jehož je taková daň jasným projevem, společnost vždy štěpí za účelem dosažení osobních výhod. A rozštěpená společnost je rejdištěm populistů.

Jiří Mesároš

investor a majitel expertního portálu Dluhopisy.cz

Jiří Mesároš
+51
+
-

V Česku je už nyní docela dost vysoké daňové zatížení firem. Nemyslím, že by bylo přínosné firmy ještě „penalizovat“ za to, že se jim podařil jeden výjimečný rok a měly velký zisk. Alespoň ne plošně.

Je také otázkou, zda bude zohledněna historie firmy, jestli třeba v minulých letech neměla jen průměrný či dokonce nízký zisk. Například firmy vyrábějící respirátory mohly mít před rokem 2020 zcela průměrné zisky. Díky vysoké poptávce v omezeném čase se jim v byznysu dařilo a mohly svoje podnikání dále rozvinout, nebo třeba modernizovat technologie.

Dodatečným zdaněním by chtěl stát s jejich ziskem hospodařit sám, což obvykle nepřináší společnosti prospěch. Navíc tyto firmy do státní pokladny už přispěly víc na odvodech zaměstnanců, DPH, i daněmi ze zisku, takže stát na těchto firmách získal už tak víc peněz.

Lukáš Kovanda

hlavní ekonom Trinity Bank

Lukáš Kovanda
+115
+
-

V tržní ekonomice nic jako neočekávaný zisk neexistuje. Sektorová nebo válečná daň jsou jen odrazem nebezpečné libovůle politiků, určité arogance moci halené do hávu solidarity. Je to vlastně svévolné a selektivní postátňování a zabavování soukromého majetku firem.

Anketa

Kdo má nejlepší názor?

Za mimořádným růstem zisků energetických firem nebo bank stojí válka jen zčásti či nepřímo. Vždyť sami vládní politici tvrdí, že současná inflace je převážně zapříčiněná rozhazováním předchozí Babišovy vlády. Na tuto inflaci reaguje ČNB zvyšováním úrokových sazeb, které zvyšuje ziskovost bank. Proč tedy mají být mimořádně zdaněny banky se zdůvodněním válkou, když za jejich mimořádné zisky může dominantně něco jiného?

Podobné je to se zdaněním energetických společností. Například cena velkoobchodní elektřiny nebo burzovní cena plynu přece dramaticky rostly už loni na podzim, tedy ještě před válkou.

Fialova vláda se zkrátka s falešným zdůvodněním válkou snaží selektivně a zcela arbitrárně ukázat na vybrané firmy, jimž se momentálně z hlediska ziskovosti daří, a nad rámec běžného zdanění si přisvojit další část jejich zisku. Veřejnosti pak chce namluvit, že tak činí kvůli válce. Protože to je jediný důvod, který veřejnost může akceptovat.

Vláda se domnívá, že ji tím snad veřejnost odpustí zásadní porušení předvolebního slibu, kterým bylo nezvyšování daní. Veřejnost by neměla vládě „skákat na špek“ a dál by měla požadovat, co jí bylo slíbeno. Tedy ozdravení veřejných financí škrty a úsporami na výdajové straně rozpočtu, bez zvyšování daní.

Kam dál? Ankety Očima expertů na Finmagu:

NABITÝ LETNĚ-PODZIMNÍ FINMAG

Finmag předplatnéZdroj: Finmag

„Každý investor by měl v noci klidně spát,“ řekl Dominiku Stroukalovi Jan Sýkora, spolumajitel investiční skupiny Wood & Company. V příštích 18 měsících podle něj uvidíme celou řadu úžasných příležitostí.

FIN. Hudební byznys: Jak udělat velký a cenově dostupný festival • V kanceláři šéfa Kebooly • Jakub Žofčák o byznysu s přežitím • V hlavě podnikatele a filantropa Jana Školníka • Robert Vlach o zanedbané cenotvorbě freelancerů a nutnosti zdražovat

MAG. Korsika má svá specifika. Kromě divokých prasat na plážích a kaštanového piva i originální způsob vyřizování účtů • Otevřít kavárnu ve druhém patře, a ještě nad hampejzem – to může udělat jen blázen. Café Louvre slaví 30 let • Nejlepší vývrtka na světě má sto padesát let. Všem Francouzům na vztek ji vynalezl Němec

Autor článku

Adam Štěpánek

Adam Štěpánek

Editor Finmag.cz. Začínal ve sportovních redakcích, poté se přeorientoval na byznys a jako redaktor a posléze editor působil na webech týdeníků Euro a Hrot. Zajímá se o zahraniční politiku a rád se nervuje u sledování svých oblíbených sportovních týmů, ať už ze světa fotbalu (i amerického) či basketbalu.