Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Zaklekne Fialova vláda na pumpaře? Priority Česka přece leží jinde

Pavel Jégl
Pavel Jégl
9. 8. 2022
 17 012

Regulace marží u pohonných hmot nepomůže. Mnohem důležitější je, co by měla vláda udělat, až nebude dost benzinu. Jenže soustředit se na to, kudy do země dopravíme dostatek ropy, až Vladimir Putin vydá rozkaz uzavřít kohouty na ropovodu, jí zatím moc nejde.

Zaklekne Fialova vláda na pumpaře? Priority Česka přece leží jinde
Regulace marží pumpařů není dobrý krok. Lepší by bylo investovat do posílení kapacity dalších ropovodů. (ilustrační foto) / Zdroj: Shutterstock.com

První výsledky kontrol marží prodejců pohonných hmot za červenec naznačily „nepřiměřeně zvýšené marže“ u většiny velkých čerpacích stanic, informovalo před několika dny ministerstvo financí. Vládní cifršpióni dospěli k závěru, že marže „přesáhly průměrnou úroveň loňského roku, a výrazně se odpoutaly od květnových a červnových výsledků, kdy se držely na nízké úrovni“.

Co s tím? Ministerští úředníci se setkali se šéfy asociací petrolejářů a velkými hráči na trhu čerpacích stanic. Vyzvali je, aby své marže snížili na „přijatelnou úroveň“.

A co dál? Ministerstvo financí varuje, že může zavést na pohonné hmoty cenovou regulaci a určovat maximální výši marží pumpařů.

Je to vážně míněná výstraha, anebo jen jedno z „posledních čínských varování“?

Marže si zvýšily všechny, zejména ty, které zpracovávají ropu z Ruska. Je politicky toxická, a tak se prodává se slevou.

Trh není ideální, ale…

Hněv motoristů vyvolaný vysokými cenami benzínu a nafty směřuje zpravidla na poslední článek obchodního řetězu – na pumpaře. Jenže ještě před nimi na fosilu, který čerpáme do nádrží, vydělávají distributoři, provozovatelé rafinerií, kteří surovou ropu zpracují, majitelé tankerů, obchodníci s komoditami a především ti, kteří jsou u zdroje – těžaři.

Vlada CR
Úřad vlády ČR

Schodek 330 miliard? Děs! A výhledy horší než za Babiše

Ministerstvo financí nově plánuje schodek rozpočtu pro letošní rok ve výši 330 miliard korun. Šéf resortu Zbyněk Stanjura právě takový deficit navrhnul vládě, která ho nakonec také schválila. Co je ale horší, to jsou vyhlídky na další roky, píše v komentáři Lukáš Kovanda.

Trh s ropou a jejími deriváty nefunguje ideálně. Jak by mohl, vždyť už na jeho počátku je kartel – Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC), se kterým „přidružení“ Rusové uzavírají dohody. Tohle sdružení se domlouvá na těžebních kvótách, a tak ovlivňuje ceny ropy i ropných derivátů.

V neklidných a chaotických časech ruské invaze na Ukrajinu a snahy Západu odstřihnout se od ruské ropy, skvěle vydělávají zejména rafinerie. Marže si zvýšily všechny, zejména ty, které zpracovávají ropu z Ruska. Je politicky toxická, a tak se prodává se slevou.

Mezi petrochemickými firmami v maržích vynikal PKN Orlen a také maďarská skupina MOL, které mají výrazný podíl na českém trhu. Z analýzy agentury Bloomberg, na kterou upozornil Lukáš Kovanda, vyplývá, že především MOL je dokázal na jaře vytáhnout k pohádkovým, až desetiprocentním hodnotám. Především proto také ceny benzínu a nafty v Česku rostly i v době, kdy na burze už několik týdnů klesaly.

Pořád přitom vydělává i Putinovo Rusko, které by mělo být bito. Pravda, ropu musí prodávat se slevou, přesto z ní profituje – podle většiny analýz víc než před válkou, kterou na Ukrajině rozpoutalo. Její ceny jsou pořád vysoko nad bodem obratu, tedy nad bodem rovnováhy mezi náklady na těžbu a prodejní cenou.

Vlády bývají špatnými regulátory. Lepšími jsou spotřebitelé, kteří nekupují předražené zboží, i když na ně mají.

Nejdřív úlevy, pak regulace?

Vláda nemá páky na to, aby trh s ropnými produkty zásadně ovlivnila. Na jaře se ale odhodlala k tomu, že vedle kontroly marží zrušila silniční daně pro vybraná vozidla a zrušila povinné přimíchávání biosložky do pohonných hmot. Bez nich měla být paliva levnější. Jenže nejsou. Petrolejáři do nich dál biosložky lijí a vysvětlují to tím, že musí plnit emisní požadavky evropské legislativy.

Plynovod
Shutterstock

Co když Rusko vážně utáhne kohouty? Dodávky plynu očima expertů

Ač se evropští politici obávali úplného utažení kohoutů, ruský vládce Vladimir Putin je zatím jen přiškrtil. Co to ale bude pro Evropu a potažmo Česko znamenat? Zeptali jsme se expertů.

Cílem se minulo také hlavní opatření, které mělo držet ceny pohonných hmot při zemi – spotřební daň z benzínu a nafty snížená o 1,50 koruny na litr, na nejnižší hodnotu, kterou připouští regule bruselské administrativy.

Ministerstvo financí očekávalo, že ceny pohonných hmot spadnou o 1,80 koruny za litr. Nespadly. Z nynějších poznatků ministerstva by se proto dalo předpokládat, že podstatná část z více než čtyř miliard, o které se v důsledku nižší sazby propadly příjmy státního rozpočtu, skončila v kapsách čerpadlářů. Motoristům neposloužily.

Snížená sazba daně platí do konce září. Čerpadláři tedy mají ještě dost času, aby si ji užili. Vláda ji ale může po babišovsku prodloužit do svatého Dyndy. Může ale také rozhodnout o regulaci marží.

Bylo by to nejzazší hrubé řešení, které by patrně napáchalo víc škody než užitku. Vlády bývají špatnými regulátory. Lepšími regulátory jsou spotřebitelé, kteří nekupují předražené zboží, i když na ně mají. Ačkoli – ne vždy to dělají.

Když budou regulované marže čerpadlářů nižší a současně nebude dostatek benzínu a nafty, ceny beztak vystřelí nahoru.

Ne regulace, ale investice

Pokud by vláda zavedla regulaci, byl by to zejména signál veřejnosti, že s prekérním stavem něco dělá, že nás „nenechá padnout“.

Bojíte se nedostatku benzinu a nafty?

Když ale budou regulované marže čerpadlářů nižší a současně nebude dostatek benzínu a nafty, ceny beztak vystřelí nahoru. Taková situace Česku hrozí.

Získali jsme sice výjimku na unijní embargo ruské ropy, můžeme ji odebírat do konce příštího roku. Co když ale gosudar Putin vydá příkaz zavřít kohouty, anebo je aspoň přiškrtit, mnohem dřív?

Dá se čekat, že právě to udělá. V tomto případě bude v zemi akutní nedostatek benzínu i nafty. Prioritou by proto neměly být regulace, ale investice do posílení kapacity dalších ropovodů.

Kam dál? Pavel Jégl na Finmagu:

Jak jde dohromady byznys a medicína? Dočtete se v novém Finmagu

Je medicína byznys? Jak pro koho. „Frustraci mladých lékařů chápu. Nemají ani na chůvu, aby jim pohlídala děti, když pracují,“ říká přednosta chirurgické kliniky Robert Lischke.

Finmag předplatnéZdroj: Finmag

MEDICÍNA A BYZNYS

Jak venkovští praktici nepřicházejí o iluze • Ženy mění medicínu • Nejstarší pražská nemocnice objektivem Alžběty Jungrové • Nejdražší léky na světě • Obézních přibývá, Česko dohání USA.

BYZNYS JE HRA

„Investice do umění se do tabulek nevtěsná,“ říká Pavlína Pudil z Kunsthalle • Nejdražší materiál roku 2023? Hrst štěrku z vesmíru za miliardu dolarů • Ekologie musí být podle Tomáš Nemravy, výrobce dřevěných domů, ekonomická.

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
27
+

Sdílejte

Diskutujte (1)

Vstoupit do diskuze
Pavel Jégl

Pavel Jégl

Před listopadem 1989 vystudoval automatizaci a robotiku na ČVUT. Psal do samizdatu a do šuplíku. Po volbách v roce 1990 zastupoval ve Federálním shromáždění Občanské fórum. Poté absolvoval stáž v USA a... Více

Související témata

benzinceny pohonných hmotkomentářregulacevláda
Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo