Předplatné časopisu
Finmag do schránkyPředplatit časopis 

Plynový nacionalismus, nebo solidarita? Česko může v Evropě dojet na Babišovy chyby

Pavel Jégl
Pavel Jégl | 26. 7. 2022 | 3 komentáře | 46 114
Andrej BabišenergetikanázorplynRusko

Evropa by měla sdílet „plynovou bolest“, hlásá ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela. Na starém kontinentu si to ale všichni nemyslí. Kdo do plánu na solidaritu může hodit vidle? A v čem selhala předchozí česká vláda?

Plynový nacionalismus, nebo solidarita? Česko může v Evropě dojet na Babišovy chyby

Babišova vláda nebyla ochotná dorovnat rozdíl v ceně mezi norským a ruským plynem (ilustrační foto)

Zdroj: photocosmos1 / Shutterstock.com

Ministr průmyslu Síkela v úterý předsedá ministerské radě. Na jejím programu je plán, který dostal název „Save gas for safe winter“, v české verzi Bezpečná zima díky úsporám plynu“. Ten má zajistit, že si unijní státy v nedostatku plynu vzájemně pomohou.

Česko jako předsednická země by mělo dohodnout pravidla solidarity mezi státy Evropské unie pro případ, že Rusko ukončí, anebo dlouhodobě omezí dodávky. Takový scénář se dá označit za vysoce pravděpodobný, hraničící s jistotou.

„Já tam (do Bruselu) jezdím s tezí we have to share the pain (musíme sdílet bolest). To znamená, že pokud budeme mít společné sankce, musíme se i o ty následky a o bolest z těch sankcí rozdělit spravedlivě,“ řekl v ČT24 Síkela a upozornil, že není možné, aby Česko dostávalo méně energetických dodávek, pokud se ocitá až na konci propojení plynových sítí.

Možné to ale je. Říká se, že sdílená bolest bolí míň. Jenže ne vždy najdete dobráky, kteří ji s vámi sdílet chtějí.

Mnoha vládám vadí, že příkaz k povinnému úspornému režimu by mohl přijít z Bruselu.

Když to nepůjde po dobrém…

Zmíněný plán, který ministři projednávají, mimo jiné obsahuje návrh snížit od začátku srpna do konce března dobrovolně poptávku po zemním plynu o 15 procent. Pokud Rusové budou plynové kohouty dál škrtit, Evropská komise vydá příkaz k šetření befelem.

Rusko plyn
Shutterstock

Putin pošle Evropu do recese. Připravme se na krušnou zimu

Ruský vůdce zatím plyn nadobro nezastaví. Nepošle ho však tolik, aby si Evropa mohla vydechnout. Čeká nás těžký konec roku, předpovídá Pavel Jégl.

Že by solidarita v tomto případě nefungovala?

Měli bychom s tím počítat. Proti návrhu se stavěli Španělé a Portugalci, kteří vzkazovali, že nechtějí ohrožovat vlastní energetickou bezpečnost.

Maďaři do solidarity hodili vidle hned zkraje, když zakázali vývoz plynu a s Ruskem vyjednávají vyšší a levnější dodávky. V jejich stopách mohou jít po podzimních volbách Italové a a vůči Putinovu Rusku dělat neutrální a vstřícnou politiku.

Mnoha vládám navíc vadí, že příkaz k povinnému úspornému režimu by mohl přijít z Bruselu. Chtějí mít právo veta. Agentura Reuters upozornila, že k návrhu na „sdílenou bolest“ vyslovilo námitky nejméně 12 ze sedmadvaceti vlád členských zemí Evropské unie a většina z nich měla výhrady k režimu „povinné solidarity“.

I kdyby ho však nakonec Evropské komise vyhlásila, bude mít sílu na to, aby jej prosadila? U uprchlické krize povinnou solidaritu (přerozdělování migrantů) prosadit nedokázala.

Pro země z Pyrenejského poloostrova je závislost na ruském fosilu především závislostí střední Evropy, potažmo Německa.

Plynový nacionalismus?

Během covidové krize zvládla Evropská unie společně nakupovat vakcíny. Zjednodušeně řečeno dokázala potlačit „vakcínový nacionalismus“. Dokáže se však vyhnout „nacionalismu plynovému“?

Plynovod
Shutterstock

Co když Rusko vážně utáhne kohouty? Dodávky plynu očima expertů

Zemní plyn začal ve čtvrtek po desetidenní odstávce plynovodu Nord Stream 1 znovu proudit do Evropy, ale jen v omezeném množství. Ač se tedy evropští politici obávali úplného utažení kohoutů, ruský vládce Vladimir Putin je zatím jen přiškrtil. Co to ale bude pro Evropu a potažmo Česko znamenat? Zeptali jsme se expertů.

Nahlíženo z Česka je patrné, že na společný nákup plynu spoléhat nemůžeme. Sám ministr Síkela ostatně v červnu navštívil Katar, kde vyjednával o dodávkách LNG i s tamním emírem

Pro země z Pyrenejského poloostrova, ale i mnohé další, je přitom závislost na ruském fosilu především závislostí střední Evropy, potažmo Německa.

V době fiskální krize vlády těchto států slyšely z Německa, ale také z Česka, že se dostaly do maléru vlastní vinou – špatnou fiskální a sociální politikou. A jejich obyvatelé mohli zaslechnout, že si žili nad poměry.

Teď zase Němci mohou slyšet, že si dlouho žili nad poměry díky levnému fosilu z Ruska a že se do energetické šlamastyky uvrtali svou krátkozrakou politikou – spoléhali na ruský plyn, na trubky vedoucí ze západní Sibiře a vše pak korunovali odstavováním jaderných elektráren.  

A my se v tom svezeme s nimi. Taky máme kupu másla na hlavě. Jaderné elektrárny jsme sice nezavírali, ani jsme je ale nestavěli. Především však vláda sociálních demokratů a ANO v roce 2017 smetla ze stolu návrh, aby byl obnoven kontrakt na norský zemní plyn.

Andrej Babiš tvrdí, že vláda s tím nemohla nic dělat, protože nemohla vstoupit do kontraktu mezi soukromými firmami. Je to ale jen výmluva. Vláda s tím nechtěla nic dělat, jednoduše nebyla ochotná dorovnat rozdíl v ceně mezi norským a ruským plynem.

Do energetické bezpečnosti minulé vlády neinvestovaly, za peníze si kupovaly zaměstnance státu a penzisty.

Dost másla na hlavě

„Když jsme vládu žádali, aby se obnovil kontrakt s Norskem v roce 2017, bylo vcelku jasné, že to politická reprezentace odmítne, protože to samozřejmě znamená platit nějakou částku navíc,“ připomněl v ČT24 zvláštní velvyslanec pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška.

Anketa

Budou ostatní státy s Německem a ČR ohledně plynu solidární?

Obdobně se potom Babišova vláda vykašlala na plynovod z Polska, který mohl snížit závislost na ruském plynu. Do energetické bezpečnosti zkrátka minulé vlády neinvestovaly, za peníze si kupovaly zaměstnance státu a penzisty.

Také proto může být náš průšvih v zimě větší, než si dnes, kdy se necháváme houpat vlnami Jadranu, vůbec připouštíme.

A o tom, že se zmírní tím, že budou ostatní sdílet plynový hladomor s námi, si iluze raději nedělejme.

Kam dál? Energetika na Finmagu:

Finmag na léto

Finmag předplatnéZdroj: Finmag

„Jsem mizerný makléř,“ řekl Adéle Vopěnkové Prokop Svoboda. A tak místo aby prodával domy sám, vybudoval realitní kancelář, kde to ostatní dělají za něj. A výborně.

FIN. Dominik Stroukal dodá investorům naději po propadu trhů • V kanceláři šéfky České spořitelny • V hlavě lovce jednorožců Andreje Kisky ml. • Jakub Žofčák o byznysu s deskovými hrami • Robert Vlach o creator economy a podnikání s obsahem

MAG. Parkování zdarma je lidské právo. Co z pravičáka dělá soudruha • Nejbližší moře? Pět hodin jízdy. Se správným bourákem. Na ropu • Jako umami. V restauraci Jana Knedly umějí moderně míchat chuti i v české klasice • Kardiochirurg. Srdcař. A překvapivě dobrý spisovatel Josef Veselka

Autor článku

Pavel Jégl

Pavel Jégl

Před listopadem 1989 vystudoval automatizaci a robotiku na ČVUT. Psal do samizdatu a do šuplíku. Po volbách v roce 1990 zastupoval ve Federálním shromáždění Občanské fórum. Poté absolvoval stáž v USA a dvě desítky let pracoval v médiích – v Zemských novinách, centrální redakci regionálních deníků a v Hospodářských novinách. Zasedal v redakční radě Vojenských rozhledů. Kromě psaní se nyní věnuje finančnímu poradenství ve struktuře Partners (pracuje ve VIP kanceláři v Praze-Vinohradech) a svému psovi.