Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Státní finance se neuzdraví ani s koncem války. Vláda s dluhy počítá

Pavel Jégl
Pavel Jégl
5. 7. 2022
 7 517

Už před ruským vpádem na Ukrajinu jsme žili ve státě, který nebyl ufinancovatelný. Nepočítejme proto s tím, že státní finance se s koncem války a energetické krize dočkají obrody.

Státní finance se neuzdraví ani s koncem války. Vláda s dluhy počítá
Vláda musí řešit nejen krize současné. Měla by se také snažit odvrátit krizi příští vyvolanou rychlým růstem zadlužení. (ilustrační foto) / Zdroj: Shutterstock

Brzy uplyne půl roku od chvíle, kdy vláda Petra Fialy získala důvěru Sněmovny. Patří se proto připomenout, že ji dostala na základě programového prohlášení.

V tomto dokumentu postavil kabinet na první místo „zdravé státní finance“. „Chceme stát, který nežije na dluh,“ píše se v prohlášení.

Poměřováno prvním půlrokem vlády to vypadá jako vtip, špatný vtip.

Pravda, vláda snížila (převážně přesuny výdajů) deficit rozpočtu o 97 miliard korun. Je však zjevné, že nynější budget se schodkem 280 miliard neudrží.

Už v září by měl kabinet předložit Sněmovně střednědobý rozpočtový výhled do roku 2025. Potvrdí v něm pětikoalice, že to myslí vážně se svou rozpočtovou strategií? Z dokumentu, který nedávno schválila, vyplývá, že během čtyř let nadělá až bilion korun nového dluhu…

Stát za posledních pět let nakynul o 65 tisíc lidí, z toho loni o 12 tisíc.

Na státu nešetříme

Pravda, válka spolu s energetickou krizí uvrhla Evropu do tíživé situace, kdy se zvyšuje tlak na růst sociálních výdajů. Jenže válka neválka, podstatná část reality se nezměnila. Už před ruským vpádem na Ukrajinu jsme žili ve státě, který nebyl ufinancovatelný a který si na svůj provoz musel půjčovat.

ODS chtěla stabilizovat finance úsporami. „Mottem pro působení vlády v oblasti veřejných financí je ‚šetřit na státu, ne na lidech‘,“ píše se v programovém prohlášení.

Zatím však vláda ani nenaznačila, kde na státu ušetří.

Nejspíš by bylo kam říznout. Naznačuje to analýza Národní rozpočtové rady, ze které vyplývá, že stát za posledních pět let nakynul o 65 tisíc lidí, z toho loni o 12 tisíc. Ve veřejné správě dnes pracuje bezmála 950 tisíc lidí, což představuje 21,8 procenta zaměstnanců.

Uživit stát, ve kterém každý pátý pracovník dělá pro něj, není legrace. Tento nabobtnalý stát je jednou (nikoli jedinou) příčinou strukturálního deficitu (schodku očištěného od ekonomického cyklu), který dosahuje 220 miliard korun.

Je patrné, že taková suma se pouhými úsporami zkrotit nedá. Škrty ve veřejném sektoru v řádu stovek miliard jsou sotva myslitelné.

Bývalý viceguvernér České národní banky Mojmír Hampl na to upozorňuje v rozhovoru pro týdeník Hrot. „Kdybychom to chtěli vyřešit na výdajích, musíme zrušit celé školství. Nebo zrušit celou armádu a ministerstvo vnitra, včetně policie a hasičů,“ říká v něm příští předseda Národní rozpočtové rady.

Vládním politikům by to mělo být jasné.

Sektorové daně pro energetiku a bankovnictví udržitelné finance nezajistí – pokud nebudou mít dryáčnické sazby.

Pohřbený slib

Ministr financí Zdeněk Stanjura se konečně začal zabývat příjmy a připravuje sektorové daně. Občanští demokraté jimi pohřbí jeden ze svých klíčových volebních slibů – nezvyšovat daně. Nebude to však poprvé.

Margaret Thatcherova
David Fowler / Shutterstock.com

Daně porostou, jiná možnost není. Inspiruje se Fiala u železné lady?

Když konzervativcům teče do bot, dokážou, byť tuze neradi, znárodňovat a zvyšovat daně. S bankami to udělala už Margaret Thatcherová, teď by její krok mohla zopakovat i Fialova vláda, píše Pavel Jégl v dalším komentáři pro Finmag.cz.

Příští týden uplyne deset let od chvíle, kdy kabinet Petra Nečase v krizi prosadil vyšší daně – DPH a daň z nemovitosti. Kromě toho zavedl solidární přirážku, a tím obnovil daňovou progresi, kterou před tím občanští demokraté s pompou zrušili.

Je přitom zjevné, že sektorové daně pro energetiku a bankovnictví udržitelné finance nezajistí – pokud nebudou mít dryáčnické sazby.

Tlak na další příjmy poroste, mimo jiné v důsledku stárnoucí populace, která zvyšuje náklady na zdravotnictví, a především na výplatu penzí. Data Českého statistického úřadu ukazují, že nároky současných i budoucích penzistů ze všech typů penzí, převážně ale ze starobní, už v roce 2019 dosáhly 301 procent hrubého domácího produktu. A se stárnoucí populací tento podíl dál roste.

Vláda by proto neměla otálet s penzijní reformou, která by motivovala obyvatele k úsporám na stáří a snížila jejich vysokou závislost na státní penzi z průběžného systému. Jinak, cynicky řečeno, budeme muset posouvat věk odchodu do důchodu blíž ke kremaci.

Vláda musí řešit nejen krize současné. Měla by se také snažit odvrátit krizi příští vyvolanou rychlým růstem zadlužení.

Krize, na kterou ještě nedohlédneme

Vláda funguje v hektické době a nedá se říct, že by se flinkala. Řeší uprchlickou krizi, dodává zbraně na Ukrajinu, stará se o plnění plynových zásobníků i zvýšení kapacity ropovodu TAL, získala podíl na LNG terminálu v Nizozemsku…

Věříte vládě, že zvládne uzdravit státní finance?

K tomu jako předsednická země EU před sebou valí evropskou agendu.

Jistě, nic netrvá věčně. Současné trable vyvolané ekonomickými otřesy v důsledku pandemie, energetickou krizí i ruskou invazí na Ukrajinu se jednou přeženou. Tím se ale české veřejné finance neuzdraví.

Vláda proto musí řešit nejen krize současné. Měla by se také snažit odvrátit krizi příští vyvolanou rychlým růstem zadlužení, na jejíž důsledky zatím nedohlédneme. Čím později s tím začne, tím bude její řešení komplikovanější a bolestivější.

Kam dál? Česká politika na Finmagu:

Jak jde dohromady byznys a medicína? Dočtete se v novém Finmagu

Je medicína byznys? Jak pro koho. „Frustraci mladých lékařů chápu. Nemají ani na chůvu, aby jim pohlídala děti, když pracují,“ říká přednosta chirurgické kliniky Robert Lischke.

Finmag předplatnéZdroj: Finmag

MEDICÍNA A BYZNYS

Jak venkovští praktici nepřicházejí o iluze • Ženy mění medicínu • Nejstarší pražská nemocnice objektivem Alžběty Jungrové • Nejdražší léky na světě • Obézních přibývá, Česko dohání USA.

BYZNYS JE HRA

„Investice do umění se do tabulek nevtěsná,“ říká Pavlína Pudil z Kunsthalle • Nejdražší materiál roku 2023? Hrst štěrku z vesmíru za miliardu dolarů • Ekologie musí být podle Tomáš Nemravy, výrobce dřevěných domů, ekonomická.

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
14
+

Sdílejte

Diskutujte

Vstoupit do diskuze
Pavel Jégl

Pavel Jégl

Před listopadem 1989 vystudoval automatizaci a robotiku na ČVUT. Psal do samizdatu a do šuplíku. Po volbách v roce 1990 zastupoval ve Federálním shromáždění Občanské fórum. Poté absolvoval stáž v USA a... Více

Související témata

dluhykomentářPetr Fialastátní rozpočetvláda
Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo