Brzy uplyne půl roku od chvíle, kdy vláda Petra Fialy získala důvěru Sněmovny. Patří se proto připomenout, že ji dostala na základě programového prohlášení.
V tomto dokumentu postavil kabinet na první místo „zdravé státní finance“. „Chceme stát, který nežije na dluh,“ píše se v prohlášení.
Poměřováno prvním půlrokem vlády to vypadá jako vtip, špatný vtip.
Pravda, vláda snížila (převážně přesuny výdajů) deficit rozpočtu o 97 miliard korun. Je však zjevné, že nynější budget se schodkem 280 miliard neudrží.
Už v září by měl kabinet předložit Sněmovně střednědobý rozpočtový výhled do roku 2025. Potvrdí v něm pětikoalice, že to myslí vážně se svou rozpočtovou strategií? Z dokumentu, který nedávno schválila, vyplývá, že během čtyř let nadělá až bilion korun nového dluhu…
Stát za posledních pět let nakynul o 65 tisíc lidí, z toho loni o 12 tisíc.
Na státu nešetříme
Pravda, válka spolu s energetickou krizí uvrhla Evropu do tíživé situace, kdy se zvyšuje tlak na růst sociálních výdajů. Jenže válka neválka, podstatná část reality se nezměnila. Už před ruským vpádem na Ukrajinu jsme žili ve státě, který nebyl ufinancovatelný a který si na svůj provoz musel půjčovat.
ODS chtěla stabilizovat finance úsporami. „Mottem pro působení vlády v oblasti veřejných financí je ‚šetřit na státu, ne na lidech‘,“ píše se v programovém prohlášení.
Zatím však vláda ani nenaznačila, kde na státu ušetří.
Nejspíš by bylo kam říznout. Naznačuje to analýza Národní rozpočtové rady, ze které vyplývá, že stát za posledních pět let nakynul o 65 tisíc lidí, z toho loni o 12 tisíc. Ve veřejné správě dnes pracuje bezmála 950 tisíc lidí, což představuje 21,8 procenta zaměstnanců.
Uživit stát, ve kterém každý pátý pracovník dělá pro něj, není legrace. Tento nabobtnalý stát je jednou (nikoli jedinou) příčinou strukturálního deficitu (schodku očištěného od ekonomického cyklu), který dosahuje 220 miliard korun.
Je patrné, že taková suma se pouhými úsporami zkrotit nedá. Škrty ve veřejném sektoru v řádu stovek miliard jsou sotva myslitelné.
Bývalý viceguvernér České národní banky Mojmír Hampl na to upozorňuje v rozhovoru pro týdeník Hrot. „Kdybychom to chtěli vyřešit na výdajích, musíme zrušit celé školství. Nebo zrušit celou armádu a ministerstvo vnitra, včetně policie a hasičů,“ říká v něm příští předseda Národní rozpočtové rady.
Vládním politikům by to mělo být jasné.
Sektorové daně pro energetiku a bankovnictví udržitelné finance nezajistí – pokud nebudou mít dryáčnické sazby.
Pohřbený slib
Ministr financí Zdeněk Stanjura se konečně začal zabývat příjmy a připravuje sektorové daně. Občanští demokraté jimi pohřbí jeden ze svých klíčových volebních slibů – nezvyšovat daně. Nebude to však poprvé.
Daně porostou, jiná možnost není. Inspiruje se Fiala u železné lady?
Když konzervativcům teče do bot, dokážou, byť tuze neradi, znárodňovat a zvyšovat daně. S bankami to udělala už Margaret Thatcherová, teď by její krok mohla zopakovat i Fialova vláda, píše Pavel Jégl v dalším komentáři pro Finmag.cz.
Příští týden uplyne deset let od chvíle, kdy kabinet Petra Nečase v krizi prosadil vyšší daně – DPH a daň z nemovitosti. Kromě toho zavedl solidární přirážku, a tím obnovil daňovou progresi, kterou před tím občanští demokraté s pompou zrušili.
Je přitom zjevné, že sektorové daně pro energetiku a bankovnictví udržitelné finance nezajistí – pokud nebudou mít dryáčnické sazby.
Tlak na další příjmy poroste, mimo jiné v důsledku stárnoucí populace, která zvyšuje náklady na zdravotnictví, a především na výplatu penzí. Data Českého statistického úřadu ukazují, že nároky současných i budoucích penzistů ze všech typů penzí, převážně ale ze starobní, už v roce 2019 dosáhly 301 procent hrubého domácího produktu. A se stárnoucí populací tento podíl dál roste.
Vláda by proto neměla otálet s penzijní reformou, která by motivovala obyvatele k úsporám na stáří a snížila jejich vysokou závislost na státní penzi z průběžného systému. Jinak, cynicky řečeno, budeme muset posouvat věk odchodu do důchodu blíž ke kremaci.
Vláda musí řešit nejen krize současné. Měla by se také snažit odvrátit krizi příští vyvolanou rychlým růstem zadlužení.
Krize, na kterou ještě nedohlédneme
Vláda funguje v hektické době a nedá se říct, že by se flinkala. Řeší uprchlickou krizi, dodává zbraně na Ukrajinu, stará se o plnění plynových zásobníků i zvýšení kapacity ropovodu TAL, získala podíl na LNG terminálu v Nizozemsku…
K tomu jako předsednická země EU před sebou valí evropskou agendu.
Jistě, nic netrvá věčně. Současné trable vyvolané ekonomickými otřesy v důsledku pandemie, energetickou krizí i ruskou invazí na Ukrajinu se jednou přeženou. Tím se ale české veřejné finance neuzdraví.
Vláda proto musí řešit nejen krize současné. Měla by se také snažit odvrátit krizi příští vyvolanou rychlým růstem zadlužení, na jejíž důsledky zatím nedohlédneme. Čím později s tím začne, tím bude její řešení komplikovanější a bolestivější.
Kam dál? Česká politika na Finmagu:
- Kauza Hlubuček je jen špička ledovce. Jak se ušpinili i Starostové
- Privatizace Budvaru jako záplata rozpočtu. Má se pivovar tentokrát bát?
- Proč Babiš váhá? Jeho plánem A je návrat do Strakovky
- Babiš i Středula už mají nabito. Udrží Fiala protiinflační politiku?
- Fialova vláda v pasti. Pomoc chudým naráží na její vlastní přesvědčení
FINMAG V NOVÉM DESIGNU JE TADY. CO SE V NĚM DOČTETE?
„Všechny ty kecy o bohémství jsou na nic. Musíte makat!“ Martin Krajc ve svém vinohradském ateliéru vysvětlil Ireně Jirků, proč s partou výtvarníků založil FIRMU.
Zdroj: FinmagUMĚNÍ JE BYZNYS • „Toho Picassa jsem neměl prodávat,“ říká Patrik Šimon, majitel 20 tisíc artefaktů • Proč jde cena uměleckých děl nahoru? Jaké padají rekordy v aukcích • Dokáže AI malovat jako Monet nebo Mucha?
BYZNYS JE UMĚNÍ • Mléko jako od babičky vyrábí Radim Hrůza z Vysočiny • Pivní sen, ze kterého se zatím neprobudila spolumajitelka Rodinného pivovaru Švihov Anna van der Weerden
STYL JE HRA • Dům architekta Petra Stolína jako způsob poznání • Cestovní kancelář Ježíš Kristus funguje úspěšně už stovky let • Elegie za spalovací motor
HRY, SNY, RADOSTI • „Čekala jsem to horší,“ říká třetí Češka, která vystoupala na Mount Everest • Dunajská delta je zase planetou ptáků • Proč si Martin Vajda, spolumajitel vinařství Sonberk, čte knihy feministek?
