Česká armáda nutně potřebuje budíček. Proč Slováci nakupují rychleji než my?

Zpětně je třeba říct, že to, co se dělo v nejvyšších patrech Generálního štábu Armády ČR od loňského roku, bylo vlastně zábavné. Velmi dobře bylo cítit, jak by si lidé kolem končícího náčelníka Aleše Opaty přáli, aby se jeho následovníkem stal jeho velmi blízký spolupracovník Miroslav Hlaváč.

Jindy málomluvný voják, který obvykle s novináři příliš nekomunikuje a který stejně jako Opata velel 4. brigádě rychlého nasazení, poskytl několik rozhovorů. V nich se mělo ukázat, že je ideální volbou.

Jenže záměr na hladké pokračování v linii náčelníků generálního štábu se nenaplnil. Ministryně Jana Černochová (ODS) se nakonec s prezidentem Milošem Zemanem domluvila jinak. A náčelníkem se stává sedmačtyřicetiletý Karel Řehka, který většinu své vojenské kariéry strávil ve speciálních silách a od března roku 2020 byl ředitelem Národního úřadu pro kybernetickou bezpečnost.

V následujících letech pod Řehkovým vedením by armáda měla stihnout rozjet řadu nákupů.

Co s modernizací?

Řehka už se nechal slyšet, že i kvůli válce na Ukrajině a vývoji bezpečnostního prostředí vůbec bude nutné aktualizovat a upravit zásadní české obranné strategie.

Vojenská kariéra Karla Řehky

Armáda ČR

Po ukončení studia ve Vyškově byl přidělen k prostějovské 6. speciální brigádě jako velitel skupiny. V roce 1998 byl vyslán do legendárního kurzu Ranger ve Spojených státech, který úspěšně absolvoval v březnu 1999. V červnu téhož roku byl jako velitel průzkumného oddílu vyslán se 6. průzkumnou rotou KFOR do operace Joint Guardian na území jugoslávské provincie Kosovo.

V roce 2001 byl pověřen úkolem vytvořit skupinu leteckých návodčích na základně v Náměšti a této skupině v letech 2001 až 2002 velel. Následně se vrátil zpět do Prostějova, kde od října 2002 vykonával funkci velitele roty, později velitele střediska 601. skupiny speciálních sil, a to až do července 2006. V roce 2004 se jako zástupce velitele kontingentu speciálních sil zúčastnil operace Enduring Freedom na území Afghánistánu. Působil i jako zástupce velitele Mnohonárodní divize severovýchod v polském Elblagu.

Zdroj:Wikipedia

To ostatně vyplývá i z červnového summitu NATO v Madridu – všechny členské země včetně České republiky se musejí připravit na to, že na východní hranici budou posílat mnohonásobně víc vojáků než dosud. Je otázkou, jak a jestli vůbec zvládne vojsko vytvořit uskupení o síle několika tisíc mužů a žen.

A zajímavé bude sledovat i to, jak se Řehka a jeho nejbližší kolegové postaví ke stále velmi pomalé modernizaci české armády, která by v příštích letech měla spolykat možná až 200 miliard korun.

Žádné zásadní změny ve specifikacích požadované techniky se prý nedají čekat. Tedy že by si generální štáb najednou uvědomil, že chce pásová bojová vozidla pěchoty (PBVP) vybavená raději bezosádkovou a dálkově ovládanou věží. Nebo že by jejich kanony měly mít ráži 50 milimetrů místo dnes požadovaných třiceti.

Jisté ale je, že v následujících letech pod Řehkovým vedením by armáda měla stihnout rozjet řadu nákupů. Prioritně bude muset jít o zmíněná PBVP, která si dal za prioritu už Opata, ale bývalý ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) měl asi jiný názor a s nákupem příliš nespěchal, až jej loni na podzim nechal podivně zamrznout.

Slováci předběhli Čechy, u nichž se byli před pár roky učit, jak nákup těžkých obrněných vozidel provést.

Rychlejší Slováci

A tak nyní přišlo něco nečekaného: Slovensko ve výběru postupovalo daleko rychleji a poslední červnové úterý oznámilo, že si pořídí 152 švédských vozidel CV90. Předběhlo tak Čechy, u nichž se bylo před pár roky učit, jak vlastně nákup těžkých obrněných vozidel provést.

Shutterstock

Vyzbrojeni nepřítelem. Proč obrana Česka stále závisí na sovětské technice?

Až ruská agrese na Ukrajině v plné síle ukázala, jak špatně a pomalu postupuje modernizace české armády. Je bolavou realitou, že ani 23 let po našem vstupu do NATO se Praha nemůže zbavit sovětských zbraní. Bez nich by totiž vojáci měli holé ruce.

Toto rozhodnutí má poměrně zásadní vliv i na další průběh českého nákupu 210 kusů PBVP za víc než 50 miliard korun, kde si vojáci vybírají mezi vozidly CV90, německým Lynxem a rakousko-španělským Ascodem.

Ministerstvo obrany chce kontrakt nyní opět rozhýbat. Už teď je ale jasné, že pokud by si Praha vybrala jiné vozidlo než Bratislava, čeká ji velmi složité vysvětlování, proč Slovákům dopadla studie proveditelnosti jinak než českým vojákům. A proč se tedy kupuje něco jiného.

Další desítky miliard spolkne nákup nových nadzvukových letounů, neplánovaně rychle se rozjela i obměna tankového vojska, při níž by sovětskou platformu T-72 měly nahradit německé stroje Leopard 2. Řehka a jeho lidé budou muset připravit také velmi nákladnou modernizaci podzvukových letadel L-159 a definitivně vyřešit budoucnost vrtulníkového letectva.

V polovině roku 2022 měla být česká armáda mnohem dál, než ve skutečnosti je.

Důležité okysličení

Na začátku letních prázdnin roku 2022 tak česká armáda dostala dva zajímavé šoky. Náčelníka, který poslední dva roky trávil mimo ozbrojené síly, a poselství ze Slovenska, které ukázalo, jak se taky dá dělat (a především dotáhnout) strategický kontrakt.

Můžeme očekávat, že oba impulsy se nakonec ve fungování vojska projeví pozitivně. Okysličit čerstvou silou už generální štáb nutně potřeboval, ministerští nákupčí snad zase pochopí, že v případě modernizací není proč přešlapovat.

Z Řehkova nástupu tak může česká obranyschopnost velmi dobře profitovat. I proto, jak komplikovaná je nyní bezpečnostní situace a jak blízko je Ukrajina, kde barbarsky řádí ruská vojska.

Pravdou však zůstává, že v polovině roku 2022 měla být česká armáda mnohem dál, než ve skutečnosti je. Opatovi se řada věcí podařila, zvedl morálku a sebevědomí řadových vojáků, v partii s politiky ale spíš ztrácel. Což je škoda především pro samotné ozbrojené síly.

Autor je členem redakce Reportérů ČT.

Kam dál? Ondřej Stratilík na Finmagu:

• Privatizace Budvaru jako záplata rozpočtu. Má se pivovar tentokrát bát?
• Aero znovu v nejistotě. Výrobce letadel je vydán napospas Orbánově vládě
• Jak důležité je míti Německo. Posílení vztahů s Berlínem přichází právě včas
• Americká základna v Česku? Proč je tahle debata už dávno zbytečná
• Peníze přicházejí pozdě. Zbrojení armády zamrzlo u líbivých slibů

Jak jde dohromady byznys a medicína? Dočtete se v novém Finmagu

Je medicína byznys? Jak pro koho. „Frustraci mladých lékařů chápu. Nemají ani na chůvu, aby jim pohlídala děti, když pracují,“ říká přednosta chirurgické kliniky Robert Lischke.

Zdroj: Finmag

MEDICÍNA A BYZNYS

Jak venkovští praktici nepřicházejí o iluze • Ženy mění medicínu • Nejstarší pražská nemocnice objektivem Alžběty Jungrové • Nejdražší léky na světě • Obézních přibývá, Česko dohání USA.

BYZNYS JE HRA

„Investice do umění se do tabulek nevtěsná,“ říká Pavlína Pudil z Kunsthalle • Nejdražší materiál roku 2023? Hrst štěrku z vesmíru za miliardu dolarů • Ekologie musí být podle Tomáš Nemravy, výrobce dřevěných domů, ekonomická.

Koupit Finmag