Předplatné časopisu
Finmag do schránkyPředplatit časopis 

Česká armáda nutně potřebuje budíček. Proč Slováci nakupují rychleji než my?

Ondřej Stratilík
Ondřej Stratilík | 30. 6. 2022 | 16 514
armádaministerstvo obranynázorválka

Na začátku prázdnin dostávají české ozbrojené síly dva velké šoky. Tím prvním je zásadní změna v čele generálního štábu, druhým slovenský nákup pásových bojových vozidel. Jak to dopadne na armádu?

Česká armáda nutně potřebuje budíček. Proč Slováci nakupují rychleji než my?

Slovensko si pořídí 152 švédských vozidel CV90. V nákupech tak postupuje rychleji než Česko. (ilustrační foto)

Zdroj: Karolis Kavolelis / Shutterstock.com

Zpětně je třeba říct, že to, co se dělo v nejvyšších patrech Generálního štábu Armády ČR od loňského roku, bylo vlastně zábavné. Velmi dobře bylo cítit, jak by si lidé kolem končícího náčelníka Aleše Opaty přáli, aby se jeho následovníkem stal jeho velmi blízký spolupracovník Miroslav Hlaváč.

Jindy málomluvný voják, který obvykle s novináři příliš nekomunikuje a který stejně jako Opata velel 4. brigádě rychlého nasazení, poskytl několik rozhovorů. V nich se mělo ukázat, že je ideální volbou.

Jenže záměr na hladké pokračování v linii náčelníků generálního štábu se nenaplnil. Ministryně Jana Černochová (ODS) se nakonec s prezidentem Milošem Zemanem domluvila jinak. A náčelníkem se stává sedmačtyřicetiletý Karel Řehka, který většinu své vojenské kariéry strávil ve speciálních silách a od března roku 2020 byl ředitelem Národního úřadu pro kybernetickou bezpečnost.

V následujících letech pod Řehkovým vedením by armáda měla stihnout rozjet řadu nákupů.

Co s modernizací?

Řehka už se nechal slyšet, že i kvůli válce na Ukrajině a vývoji bezpečnostního prostředí vůbec bude nutné aktualizovat a upravit zásadní české obranné strategie.

Vojenská kariéra Karla Řehky

Karel Rehka
Armáda ČR

Po ukončení studia ve Vyškově byl přidělen k prostějovské 6. speciální brigádě jako velitel skupiny. V roce 1998 byl vyslán do legendárního kurzu Ranger ve Spojených státech, který úspěšně absolvoval v březnu 1999. V červnu téhož roku byl jako velitel průzkumného oddílu vyslán se 6. průzkumnou rotou KFOR do operace Joint Guardian na území jugoslávské provincie Kosovo.

V roce 2001 byl pověřen úkolem vytvořit skupinu leteckých návodčích na základně v Náměšti a této skupině v letech 2001 až 2002 velel. Následně se vrátil zpět do Prostějova, kde od října 2002 vykonával funkci velitele roty, později velitele střediska 601. skupiny speciálních sil, a to až do července 2006. V roce 2004 se jako zástupce velitele kontingentu speciálních sil zúčastnil operace Enduring Freedom na území Afghánistánu. Působil i jako zástupce velitele Mnohonárodní divize severovýchod v polském Elblagu.

Zdroj:Wikipedia

To ostatně vyplývá i z červnového summitu NATO v Madridu – všechny členské země včetně České republiky se musejí připravit na to, že na východní hranici budou posílat mnohonásobně víc vojáků než dosud. Je otázkou, jak a jestli vůbec zvládne vojsko vytvořit uskupení o síle několika tisíc mužů a žen.

A zajímavé bude sledovat i to, jak se Řehka a jeho nejbližší kolegové postaví ke stále velmi pomalé modernizaci české armády, která by v příštích letech měla spolykat možná až 200 miliard korun.

Žádné zásadní změny ve specifikacích požadované techniky se prý nedají čekat. Tedy že by si generální štáb najednou uvědomil, že chce pásová bojová vozidla pěchoty (PBVP) vybavená raději bezosádkovou a dálkově ovládanou věží. Nebo že by jejich kanony měly mít ráži 50 milimetrů místo dnes požadovaných třiceti.

Jisté ale je, že v následujících letech pod Řehkovým vedením by armáda měla stihnout rozjet řadu nákupů. Prioritně bude muset jít o zmíněná PBVP, která si dal za prioritu už Opata, ale bývalý ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) měl asi jiný názor a s nákupem příliš nespěchal, až jej loni na podzim nechal podivně zamrznout.

Slováci předběhli Čechy, u nichž se byli před pár roky učit, jak nákup těžkých obrněných vozidel provést.

Rychlejší Slováci

A tak nyní přišlo něco nečekaného: Slovensko ve výběru postupovalo daleko rychleji a poslední červnové úterý oznámilo, že si pořídí 152 švédských vozidel CV90. Předběhlo tak Čechy, u nichž se bylo před pár roky učit, jak vlastně nákup těžkých obrněných vozidel provést.

2K12 KUBShutterstock

Vyzbrojeni nepřítelem. Proč obrana Česka stále závisí na sovětské technice?

Až ruská agrese na Ukrajině v plné síle ukázala, jak špatně a pomalu postupuje modernizace české armády. Je bolavou realitou, že ani 23 let po našem vstupu do NATO se Praha nemůže zbavit sovětských zbraní. Bez nich by totiž vojáci měli holé ruce.

Toto rozhodnutí má poměrně zásadní vliv i na další průběh českého nákupu 210 kusů PBVP za víc než 50 miliard korun, kde si vojáci vybírají mezi vozidly CV90, německým Lynxem a rakousko-španělským Ascodem.

Ministerstvo obrany chce kontrakt nyní opět rozhýbat. Už teď je ale jasné, že pokud by si Praha vybrala jiné vozidlo než Bratislava, čeká ji velmi složité vysvětlování, proč Slovákům dopadla studie proveditelnosti jinak než českým vojákům. A proč se tedy kupuje něco jiného.

Další desítky miliard spolkne nákup nových nadzvukových letounů, neplánovaně rychle se rozjela i obměna tankového vojska, při níž by sovětskou platformu T-72 měly nahradit německé stroje Leopard 2. Řehka a jeho lidé budou muset připravit také velmi nákladnou modernizaci podzvukových letadel L-159 a definitivně vyřešit budoucnost vrtulníkového letectva.

V polovině roku 2022 měla být česká armáda mnohem dál, než ve skutečnosti je.

Důležité okysličení

Na začátku letních prázdnin roku 2022 tak česká armáda dostala dva zajímavé šoky. Náčelníka, který poslední dva roky trávil mimo ozbrojené síly, a poselství ze Slovenska, které ukázalo, jak se taky dá dělat (a především dotáhnout) strategický kontrakt.

Anketa

Začne se armáda konečně modernizovat?

Můžeme očekávat, že oba impulsy se nakonec ve fungování vojska projeví pozitivně. Okysličit čerstvou silou už generální štáb nutně potřeboval, ministerští nákupčí snad zase pochopí, že v případě modernizací není proč přešlapovat.

Z Řehkova nástupu tak může česká obranyschopnost velmi dobře profitovat. I proto, jak komplikovaná je nyní bezpečnostní situace a jak blízko je Ukrajina, kde barbarsky řádí ruská vojska.

Pravdou však zůstává, že v polovině roku 2022 měla být česká armáda mnohem dál, než ve skutečnosti je. Opatovi se řada věcí podařila, zvedl morálku a sebevědomí řadových vojáků, v partii s politiky ale spíš ztrácel. Což je škoda především pro samotné ozbrojené síly.

Autor je členem redakce Reportérů ČT.

Kam dál? Ondřej Stratilík na Finmagu:

Finmag na léto

Finmag předplatnéZdroj: Finmag

„Jsem mizerný makléř,“ řekl Adéle Vopěnkové Prokop Svoboda. A tak místo aby prodával domy sám, vybudoval realitní kancelář, kde to ostatní dělají za něj. A výborně.

FIN. Dominik Stroukal dodá investorům naději po propadu trhů • V kanceláři šéfky České spořitelny • V hlavě lovce jednorožců Andreje Kisky ml. • Jakub Žofčák o byznysu s deskovými hrami • Robert Vlach o creator economy a podnikání s obsahem

MAG. Parkování zdarma je lidské právo. Co z pravičáka dělá soudruha • Nejbližší moře? Pět hodin jízdy. Se správným bourákem. Na ropu • Jako umami. V restauraci Jana Knedly umějí moderně míchat chuti i v české klasice • Kardiochirurg. Srdcař. A překvapivě dobrý spisovatel Josef Veselka

Autor článku

Ondřej Stratilík

Ondřej Stratilík

Vystudoval žurnalistiku a následně i mediální studia na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze. Člen redakce Reportérů ČT a externí dopisovatel magazínu Jane's Defence Weekly pro oblast střední Evropy. V letech 2016 až 2020 působil v týdeníku Euro, předtím šest let v Lidových novinách a v úplných začátcích prošel ostravskou a pražskou redakcí deníku MF Dnes a serverem iDnes.cz. Je aktivní na twitteru (twitter.com/OndrejStratilik).