Předplatné časopisu
Finmag do schránkyPředplatit časopis 

Daně porostou, jiná možnost není. Inspiruje se Fiala u železné lady?

Pavel Jégl
Pavel Jégl | 28. 6. 2022 | 6 komentářů | 7 513
bankovní sektordaněMargaret ThatcherovánázorObčanská demokratická stranavláda

Když konzervativcům teče do bot, dokážou, byť tuze neradi, znárodňovat a zvyšovat daně. S bankami to udělala už Margaret Thatcherová, teď by její krok mohla zopakovat i Fialova vláda.

Daně porostou, jiná možnost není. Inspiruje se Fiala u železné lady?

Železná lady dokázala bankéřům přišít „nezasloužené“ zisky ze sazeb brzdících inflaci a zdanit je. Co ODS?

Zdroj: David Fowler / Shutterstock.com

Vláda se nadechuje k výdajům, ze kterých se tají dech.

Kabinet se chystá vykoupit od akcionářů společnosti ČEZ tepelné a jaderné elektrárny. Při stále rostoucích cenách energií je těžké odhadovat cenu. Nejspíš by však šplhala kamsi ke 100 miliardám korun.

Kromě toho vláda ladí úsporný tarif na energie, na který vydá 66 miliard. Další desítky miliard navíc nalije do armády, protože chce do roku 2024 zvýšit rozpočet na obranu minimálně na dvě procenta hrubého domácího produktu. To obnáší dalších 60 miliard výdajů ročně.

Kabinet nebude mít jinou možnost, než zvýšit daně nebo zavést daně nové.

Bez plánu

Tyto a další zatím neplánované výdaje, které ještě přinese doba války na Ukrajině, energetické drahoty a pádivé inflace, se načtou ke strukturálnímu deficitu. Tento rozdíl mezi příjmy a výdaji očištěný od ekonomického cyklu, který nezmizí ani s návratem bezoblačných časů prosperity, dnes přesahuje hranici 200 miliard.

CEZ
josefkubes / Shutterstock.com

Přišla vláda na řešení energetické krize? Dělení ČEZ očima expertů

Vláda uvažuje o restrukturalizaci ČEZ. Jednou z variant je rozdělení polostátní energetické společnosti, čímž by kabinet premiéra Petra Fialy získal kontrolu nad cenami energií. Opravdu by ale tento proces pomohl při řešení energetické krize?

Vláda, která se zaklíná rozpočtovou odpovědností a nechce zemi vtáhnout do dluhové spirály, však dosud nepředložila žádný plán, jak se ze strukturálního schodku vymanit, ani jak pokrýt nové výdaje. Dokonce to ani nenaznačila.

Z rozsahu rozpočtové kalvárie je každopádně patrné, že úspory na provozu státu, které slibovala, k zalátání děr v rozpočtu stačit nebudou. A na škrty v sociálních výdajích v době, kdy lidé budou horko těžko splácet účty za elektřinu a topení, vláda pomýšlet nemůže.

Je tedy zjevné, že kabinet nebude mít jinou možnost, než zvýšit daně nebo zavést daně nové.

Piráti vysvětlují daň tím, že rostoucí ceny energií přihrály firmám vyšší zisky, o které se samy nezasloužily.

Ledy se pohnuly

A v této době Piráti vypouští první daňový balonek.

Spolu se Starosty předloží na příštím jednání koaliční rady návrh na speciální daň pro energetické firmy ve výši 25 procent. Daň, plánovanou na dva až tři roky, by podle jedné varianty platily firmy vyrábějící elektřinu z uhlí, podle druhé i firmy vyrábějící elektřinu z jádra. Třetí varianta počítá s tím, že by stát uvalil daň na všechny energetické firmy s obratem nad 500 milionů korun ročně.

Ivan Bartos
Česká pirátská strana

Teď je šance na změnu. Sníme o tom, že daně vám spočítá stát, říká Bartoš

Až 40 miliard korun může na digitalizaci státu a podniků získat Česko z evropského fondu obnovy. Covidová krize by tak mohla mít na rozvoj e-governmentu akcelerační efekt. „Postcovidové peníze pomohou celou digitalizaci urychlit,“ říká v rozhovoru pro Finmag.cz Ivan Bartoš.

Piráti vysvětlují daň tím, že rostoucí ceny energií přihrály firmám vyšší zisky, o které se samy nezasloužily. A proti takové argumentaci, a tedy ani energetické dani, v zásadě nejsou lidovci ani TOP 09. Občanští demokraté sice dávají najevo, že neodpovídá jejich politickému naturelu, odpor ODS však s ohledem na stav rozpočtu nemusí být skálopevný.

Podle Pirátů by energetické firmy měly díky nové dani přisypat do státního rozpočtu 20 miliard korun ročně. Poměřováno náklady na zamýšlené zestátnění elektráren, chystaný úsporný tarif a zejména strukturální schodek, však tato částka zacelí jen drobnou část díry ve veřejných financích.

Hledat se proto budou další adepti na zdanění. Samosebou se nabízí zvážit návrat zdanění příjmů na úroveň před loňský rok, což by do veřejných rozpočtů mohlo dodat až 100 miliard. Tím by se však ODS, která na zrušení superhrubé mzdy podle scénáře Andreje Babiše kývla, v očích voličů kompromitovala.

Na ráně zato mohou být banky. Sociální demokraté, kteří bankovní daň protlačovali, už ve vládě, ba ani ve Sněmovně, nejsou. Ale kdo ví, zda na ni nakonec nekývnou občanští demokraté, kteří ji dosud vehementně odmítali.

Železná lady dokázala bankéřům přišít „nezasloužené“ zisky ze sazeb brzdících inflaci a zdanit je.

Ani „Maggie“ bankéře nešetřila

Argument k takovému kroku by jim mohla poskytnout třeba Margaret Thatcherová, kterou mají jako „povinnou četbu“. Mojmír Hampl, bývalý viceguvernér centrální banky, nyní člen Národní rozpočtové rady a od prvního července její předseda, připomněl, že železná lady dokázala bankéřům přišít „nezasloužené“ zisky ze sazeb brzdících inflaci a zdanit je.

Anketa

Měla by vláda sáhnout ke zdanění bank?

„I Margaret Thatcherová na počátku osmdesátých let řekla bankéřům, že sice mají zisky, ale ne z titulu, že poskytují klientům lepší služby, ale protože se zvyšují úrokové sazby k potlačení inflace. Její větu můžete úplně stejně přenést do dnešní doby i na české bankéře,“ upozorňuje Hampl v rozhovoru pro časopis Ekonom.

Bankovní daní ale nemusí hledání nových příjmů skončit. Zlá doba dříve či později přinutí politiky, aby se ze světa snů a bezbřehého populismu vrátili do reality. Raději by to měli udělat dřív. Vyjádřeno parafrází polního kuráta Katze – „dokud nám ještě půjčujou“.

Kam dál? Česká politika na Finmagu:

Finmag na léto

Finmag předplatnéZdroj: Finmag

„Jsem mizerný makléř,“ řekl Adéle Vopěnkové Prokop Svoboda. A tak místo aby prodával domy sám, vybudoval realitní kancelář, kde to ostatní dělají za něj. A výborně.

FIN. Dominik Stroukal dodá investorům naději po propadu trhů • V kanceláři šéfky České spořitelny • V hlavě lovce jednorožců Andreje Kisky ml. • Jakub Žofčák o byznysu s deskovými hrami • Robert Vlach o creator economy a podnikání s obsahem

MAG. Parkování zdarma je lidské právo. Co z pravičáka dělá soudruha • Nejbližší moře? Pět hodin jízdy. Se správným bourákem. Na ropu • Jako umami. V restauraci Jana Knedly umějí moderně míchat chuti i v české klasice • Kardiochirurg. Srdcař. A překvapivě dobrý spisovatel Josef Veselka

Autor článku

Pavel Jégl

Pavel Jégl

Před listopadem 1989 vystudoval automatizaci a robotiku na ČVUT. Psal do samizdatu a do šuplíku. Po volbách v roce 1990 zastupoval ve Federálním shromáždění Občanské fórum. Poté absolvoval stáž v USA a dvě desítky let pracoval v médiích – v Zemských novinách, centrální redakci regionálních deníků a v Hospodářských novinách. Zasedal v redakční radě Vojenských rozhledů. Kromě psaní se nyní věnuje finančnímu poradenství ve struktuře Partners (pracuje ve VIP kanceláři v Praze-Vinohradech) a svému psovi.